Duchovno a psychologie

[Linda]

Funguju tak. Klidně mě považuj za podivína. Je to jen kolotoč otázek, který mě vede k sebeuvědomování si souvislostí. Psychologie a "duchovní život" jsou u mě v podstatě jen dva pohledy na totéž...

Člověku, který žije především duševním životem, může pomoci teologie, psychologie mu může naopak dát potravu pro stále neřešitelnější zamotávání se v mentálních projekcích, ze kterých psychologie nedokáže najít východisko.

No

pojem "mentální projekce" vznikl v minulém století díky C.G.Jungovi, který psychický proces projekce definoval: "Subjekt se zbavuje nepřijatelných, bolestivých obsahů tím, že je projikuje." Principy, které jsou příčinami mentálních projekcí, i cestu k vědomému stahování projekcí tedy objevila a propracovala psychologie. Díky jejím dnes obecně dostupným poznatkům může nejen křesťan nebo buddhista (..., ..., ...), ale i každý současný člověk v sobě vědomě rozpoznat, proč v něm dochází k nevědomému sebeztotožňování s určitými obsahy vědomí, tudíž i k jejich projekcím. Může si proto začít postupně v sobě uvědomovat, čemu uhýbá, co nechce u sebe vidět, a proto to přisuzuje těm kolem. A úměrně tomu, jak si dokáže nejen přiznat, ale i přijmout, co si v sobě předtím neuvědomoval, začne v něm docházet ke stahování projekcí, tudíž k uvolňování od nevědomého sebeztotožňování s osobou.

Člověku, který žije především duševním životem, může pomoci teologie, psychologie mu může naopak dát potravu pro stále neřešitelnější zamotávání se v mentálních projekcích, ze kterých psychologie nedokáže najít východisko.

Podle mé vlastní zkušenosti je to naopak. Na duchovní cestě může být velmi užitečná psychologie, protože dokud člověk žije výhradně teologií, náboženským a duchovním životem, svoje projekce nevnímá, ignoruje je obracením pozornosti k "duchovnu". A tak fungují nerušeně dál...

[Návštěvník]

Podle mé vlastní zkušenosti je to naopak. Na duchovní cestě může být velmi užitečná psychologie, protože dokud člověk žije výhradně teologií, náboženským a duchovním životem, svoje projekce nevnímá, ignoruje je obracením pozornosti k "duchovnu". A tak fungují nerušeně dál...

podle mé zkušenosti také

jedním ze způsobů, jak se vyhnout strastem běžného žití a vlastní frustraci je pokus uchýlit se někam mimo reálný život, stejně tak se utíká například k drogám, alkoholu apod.

psychologie a psychoterapie má velmi účinné nástroje, jak uvolnit psychiku a reálně zkvalitnit život člověka a tím i jeho okolí
a protože jde o praktickou metodu, tak na mentální projekce tam, narozdíl od fantazírování o duchovnu a nesmrtelnosti chrousta, moc prostoru není

[Návštěvník]

"V posledních desetiletích se stalo módou, že lidé, jejichž stav je přinejmenším „nevybalancovaný“,
vrhají se na studium různých duchovních nauk
…Duchovní nauky byly dřív jakousi třešničkou na dortu - chci říci: když byl člověk zralý a v pohodě,
začal zkoumat svojí nejhlubší podstatu.

Když se do něčeho podobného pustí člověk nějakým způsobem vykolejený,
je to jako chytání jedovatého hada za ocas.
Domnívám se, že mnoho „duchovně“ usilujících lidí by před otevřením jakékoliv „duchovní“ knížky
a započetím „duchovní“ praxe mělo projít dlouhodobou psychoterapií.

„...velké věci nelze beztrestně degradovat na pouhé osobní kratochvíle“

(Gato.)

http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cislo ... 2010010012

[irulan]

„...velké věci nelze beztrestně degradovat na pouhé osobní kratochvíle“

(Gato.)

by mě zajímalo, kdo to jakože bude trestat?

[irulan]

"…Duchovní nauky byly dřív jakousi třešničkou na dortu ...

jooo, ono DŘÍV bylo vždycky nějak líp

[Jarda Malej]

a kdo že to bude trestat?

To je otázka řečnická?
A nebo tady chceš odpověď opravdu ode mne?

[Návštěvník]

„...velké věci nelze beztrestně degradovat na pouhé osobní kratochvíle“

(Gato.)

by mě zajímalo, kdo to jakože bude trestat?

Jehova nebo Aláh ?

podle mně chtěl Gato upozornit na to, že taky může z dělání duchovna a z technik, které zprostředkovávají různé změněné stavy vědomí, může člověku hrábnout a skončit na psychině ... a nebo odvádět od reálného života

[Návštěvník]

on Gato dobře věděl jak nebezpečné je zahrávání si s duchovnem ...

"Gato není žádný cizinec, jak by se podle jména mohlo zdát. Je to pseudonym Čecha, který ve své knize stručně popisuje vlastní zkušenost se dvěma cestami, kterými kráčel životem a vzájemně je zde srovnává. Jednou z nich je cesta indiánských čarodějů, dle učení Dona Juana, tak jak ji popisuje Carlos Castaneda a druhou cestou je zenová praxe."

"Doba, ve které žijeme, mě čímsi fascinuje. Všechna tabu už padla, všechna tajná učení jsou odhalována a zpřístupňována veřejnosti, náboženství se stala institucemi, které urputně obhajují sebe samy, věda naopak začala sebe samu popírat, každá informace je k mání a každé místo na Zemi je dosažitelné. Kdosi spočítal, že je již více živých než kdy všech mrtvých dohromady. Při dostatečném záměru a vůli se člověk může stát kýmkoliv, od kosmonauta po šamana.

O to příhodnější mi připadají slova dona Juana: "Všechny cesty jsou tím stejným. Nevedou nikam. Končí v křoví. Přesto jedna otázka má hluboký smysl. Otázka Má tato cesta srdce? Jestliže má, je to dobrá cesta. Jestliže nemá, není k ničemu. Žádná cesta nevede nikam, ale jedna má srdce a druhá ne. Ta první dělá tvé putování radostným a dokud po ní kráčíš, jsi s ní zajedno. Ta druhá tě nakonec přiměje proklít svůj život. Ta první tě činí silným, ta druhá tě vysiluje. (…)"

[Linda]

„...velké věci nelze beztrestně degradovat na pouhé osobní kratochvíle“

(Gato.)

by mě zajímalo, kdo to jakože bude trestat?

Slova "trestat" je trochu emočně nadnesené, dalo by se to vyjádřit i střízlivě jako
příčina - a odpovídající důsledky.

jak se vyhnout strastem běžného žití a vlastní frustraci je pokus uchýlit se někam mimo reálný život

je instinktivní snaha každého, pro koho stres z toho všeho už přesahuje únosnou míru.

Pak jde o to, jestli tenhle instinkt v nás spustí snahu uniknout "někam mimo reálný život", případně jak dlouho v takovém úniku zůstaneme, a co nás nakonec přiměje k ochotě začít si uvědomovat a akceptovat v sobě i to "nesnesitelné".

[irulan]

Slova "trestat" je trochu emočně nadnesené, dalo by se to vyjádřit i střízlivě jako
příčina - a odpovídající důsledky.

souhlasím. Pokud si zahrávám, bude mi zahráno. Ale co když mám předurčeno si zahrávat? Můžu se šprajcnout a nezahrávat si, když mě osud tudy vede?

[irulan]

a jestli si mám zahrávat, tak si zahrávat budu (bastafidli) a nějakej Gato mi může vlézt na záda
(i ten buddha řekl ať ho neposloucháme a posloucháme sami sebe)
Nebo, že bych ho měla poslechnout a vyhnout se sama sobě?

[irulan]

a kdo že to bude trestat?

To je otázka řečnická?
A nebo tady chceš odpověď opravdu ode mne?

tak se nemrač, já to tak nemyslela
jak chceš, ale bylo to řečnický ( jak si zase nějaký kazatel zahrál na soudce)

[Návštěvník]

Slova "trestat" je trochu emočně nadnesené, dalo by se to vyjádřit i střízlivě jako
příčina - a odpovídající důsledky.

souhlasím. Pokud si zahrávám, bude mi zahráno. Ale co když mám předurčeno si zahrávat? Můžu se šprajcnout a nezahrávat si, když mě osud tudy vede?

nemůžeš

slova jako trestat používají náboženské systémy velmi často a oblíbeně, protože tím se snaží manipulovat se strachem lidí

Gato sám si velmi zahrával - popisuje to v knize Kocouří čaroděj a jak vidíš dovedlo ho to ne do blázince, ale k němu samému ...

ale protože si zahrával, tak ho to vedlo, tak si je vědom, že je to lítání na hraně a snadno při tom může ujet noha

[irulan]

co máš dělat nebo nedělat, to děláš a stejně to jde z tebe gato, negato....buď tě nějaký gato přesvědčí - ale zase jsi naveden k tomu poslechnout ho(a předem se tomu "nebezpečnému vyhneš), nebo se tomu vysměješ a stejně si jedeš po svým. VŽDYCKY si jedeš po svým....(tedy po tom kam jsi veden životem)

[irulan]

nemůžeš

já si to myslela
(kdo má být oběšen, ten se neutopí)

[Návštěvník]

VŽDYCKY si jedeš po svým....(tedy po tom kam jsi veden životem)

vždycky a všichni jedou tak jak je vede život
a hodnotit kdo jede blbě a kdo dobře ?

přiznám se, že si na to netroufám

jedna holčina chodila jeden den na Halíka, druhý den jela na týden k matce Meeře, další týden strávila u Brahmáma v první řadě, vždy nachystaná s nahrávacím zařízením. nevynechala jedinou návštěvu Gái ani Marty Jansen, využila všech možností osobních setkání s nimi a

hráblo jí z toho. což se projevilo jako neustávající třes celého organismu. psychika ty změn probíhající v organismu neunesla a zkolabovala ... skončila na psychiatrii

kdo by to chtěl nazvat trestem ? a kdo by to chtěl hodnotit jako chybu ... nevíme co jí to přineslo za zkušenost a kam jí to na její cestě navedlo

cesty boží jsou nevyzpytatelný

[Linda]

podle mně chtěl Gato upozornit na to, že taky může z dělání duchovna a z technik, které zprostředkovávají různé změněné stavy vědomí, může člověku hrábnout a skončit na psychině ... a nebo odvádět od reálného života

taky to tak cítím.

Únik od poctivého vnímání života - včetně svých reakcí - do "duchovnosti" ale nevnímám jako krachochvíli („...velké věci nelze beztrestně degradovat na pouhé osobní kratochvíle“), i když se to tak může druhým jevit. Je to naopak úporná snaha "jednajícího já" o sebezáchranu pomocí duchovnosti, tj. vyhýbání se tomu, co se ve vědomí doopravdy objevuje.

Člověku s tímhle přístupem k dění ani nenapadne začít si v sobě uvědomovat, čemu uhýbá, co nechce u sebe vidět.
Jenže bez toho je celá "duchovnost" jen obdobím, ve kterém se postupně začnou vracet důsledky takového postoje.

[Jarda Malej]

To je otázka řečnická?
A nebo tady chceš odpověď opravdu ode mne?

..tak se nemrač, já to tak nemyslela

Nemračím se.

[Návštěvník]

vyměnil jsi jednoho za druhý

[Návštěvník]

vyměnil jsi jednoho za druhý

Ve tváři prvního lze spatřit otázku.

vidím tam smutek a otázku tady