Pracovní mysl

[Alaja.]

No jo, ale když si dá někdo záměr, to je pak těžký vysvětlovat, co je to bez záměru a bez vůle

Záměr vytvořit stav bez záměru, nebo také zklidnit mysl .... a otevřít se do dimenze Světla Prostoru.
Kdyby jsi se jen uklidnil a byl bez záměru, ale neotevřel se, tak budeš klidný, až z toho usneš..

[Alaja]

Vy toho naděláte.
Bez vůle a úsilí objevíš prd a ne Boha.
A kdyby tě čirou náhodou On objevil jednou sám, tak to na dlouho nevydrží, během tvého pozemského života,
protože se zase ihned schová, když nevyvineš přiměřenou vůli a úsilí vědět o tom Bohu něco víc,
než že On na tebe jednou, a nejspíš omylem, udělal kuk.

Uděláš jeden krok k bohu,a pán bůh na oplátku udělá tisíc kroků směrem k tobě.
Ale když se nebudeš snažit vůbec, tak on se ri projevit nemůže, neboť vidí, že o něho nestojíš.

[Alaja]

Když se nebudeš o nic snažit,
tak opustíš sám sebe,

a pak bůh musí povinně zaujmout místo místo tebe,
nebot bůh je všechno

((taknějak to říká ten Eckhart, když říká opust sám sebe))


Není to tak, že nestojím o boha, ale že především nestojím o sebe,
ani sebe coby toužícím po bohu

Jo, docela běžná záležitost, proto tady pobíhají po ulicích boží reklamní agenti.....
http://www.youtube.com/watch?v=vREIBDl23M4

Tenhle smažák je také boží:
http://www.youtube.com/watch?v=pbIr-GyQwrc



Já četla, že když opouštíš tělo, na nějakou chvíli, tak si máš dávat bacha, aby jsi se měl ještě kam vrátit, protože se nějaké potulující se neodešlé dušičce tvé tělo může hodit a zabere ti ho.

[Návštěvník]

Já četla, že když opouštíš tělo, na nějakou chvíli, tak si máš dávat bacha, aby jsi se měl ještě kam vrátit, protože se nějaké potulující se neodešlé dušičce tvé tělo může hodit a zabere ti ho.

Eckhart neříká že se má opustit tělo, ale vypnout se - vyprázdnit se od všech SVÝCH představ, tužeb, přání atd. - když nezbyde NIC, tak je tam jen ONO
prázdné čiré NIC - zdroj všeho projeveného a neprojeveného

[Alaja]

Já četla, že když opouštíš tělo, na nějakou chvíli, tak si máš dávat bacha, aby jsi se měl ještě kam vrátit, protože se nějaké potulující se neodešlé dušičce tvé tělo může hodit a zabere ti ho.

Eckhart neříká že se má opustit tělo, ale vypnout se - vyprázdnit se od všech SVÝCH představ, tužeb, přání atd. - když nezbyde NIC, tak je tam jen ONO
prázdné čiré NIC - zdroj všeho projeveného a neprojeveného

To má dvě možnosti...
jedna, velmi častá možnost, je zření světla prázdnoty... (ale tam si sebe můžeš vzít, když to ubalancuješ a nevypadneš)...
druhá možnost je úplně splynutí (méně častá), splynutí se světlem prázdnoty .....a při tom druhém ti to To svleče tvé Já úplně do naha samo a pak ti tvou identitu zase samo vrátí....


Tam o kousek výš, jsem psala o vystoupení astrálního těla z fyzického těla....jak jste snad pochopili....

[Alaja]

druhá možnost je úplně splynutí (méně častá), splynutí se světlem prázdnoty .....a při tom druhém ti to To svleče tvé Já úplně do naha samo a pak ti tvou identitu zase samo vrátí....

No vždyt o tom furt píšu, jak se toto stane,

píšu to směrem k voluntaristům, co mají potřebu něco pozorovat (jedno co)

bytí, blaženost, touhu, světlo, přítomnost, klid, ticho



Jak se prostě stanou tím, co pozorovali a na čem sjednotili svou mysl,

že se stane to, co popisuje dzogčhen, že to co pozorují (většinou v nestřeženém a uvolněném okamžiku) přestanou tím pozorováním tlačit před sebou a tím to k sobě přiblíží a tak to pojmou do vědomí a zruší dualitu

Prostě to k sobě přiblíží, blíž, blíž

Budto to uděláš pomocí vůle, tedy vcelku praštěným způsobem,
nebo se prostě jen uvolníš od sebe, a ono se to stane



Blbý na tom voluntaristickým postupu je to,
že člověk povětšinou zvládne věnovat pozornost jen jedný kvalitě (aspektu)

čímž to značně deformuje, celej ten průběh

A všiml jsi si rozdílu mezi tvou myslí a myslí UV, když jsi s ním splynutý?

[Alaja]

Hele, já nejsem žádnej duchovnák,
já píšu teorie,

a jak vypadá UV a OV (osobní vědomí - mysl) jsem tady psal už snad vícekrát s odvoláním na dzogčhen

Až teorii převedeš do praxe, tak snad si toho rozdílu všimneš...

[Tara]

Já Ramanu moc neznám, ani zprostředkovaně, možná více Rámakršnu zprostředkovaně a také Vivékanandu, díky autobiografii Rollanda Romaina...
Např. Rámakršna byl velkou část svého života "uctívač". Extatický uctívač bohyně Kálí. "Dokázal" u její sochy probdít několik nocí a dní, týdnů bez jídla a pití, v náboženském vytržení a uctívání, opěvování, pláče a vytržení... (nikomu nic nenutil, nepsal, nepovídal o tom atd.), "jen to žil".... a pak se stalo něco, co způsobilo zvrat, přišel do komnat, kde stála (možná roky) socha bohyně Kálí a on uviděl nově.... neviděl ji, bohyně, objekt uctívání a zbožňování, ale ona se stala jím, splynuli v jedno... a tak i potom mohl říct Vivékanandovi, že není Bůh a on, ale že vše je Bůh, čemuž Vivékanada zprvu nerozumněl, nerozumněl takovému obratu u svého učitele, kterého nadevše miloval.... ale časem porozumněl, to když (se) více poznal, prohloubil, prohloubil až tak, že Vivékananda zmizel.... i coby uctívač...
Protože poznal, zažil oba stavy - jak uctívače (já a on), tak stav Jediného, věděl, viděl o čem je stav zbytnělého ega, osoby i stav prostý jakékoli osobnostní vůle, věděl, jaká past číká na zbytnělé intelektuální ego, které si namluví cokoli. Proto celý svůj zbytek života bojoval i za cenu tělesných útrap (vysokého tlaku, cukrovky) proti sentimentu, slepému zbožňování, namlouvání si čehokoliv, odevzdaný Srdci Jediného ve službách rozumu...

[Tara]

Např. Rámakršna byl velkou část svého života "uctívač".

No já píšu i o voluntaristech,

a říkám (teoreticky) jak u nich dojde k realizaci,

jak se stanou tím, na co se dříve soustředili,

jak dojde k sjednocení pozorovatele, pozorování a pozorovaného

ale zas tak nějak moc to není mým zájmem...

A jak?
Nějak to tu moc poslední dobu nemám šanci sledovat...

[Alaja.]

To je spíše otřepaná fráze, nežli přípravná fáze...


Už jsem to tady psal,
že o Ramanovi je známo,
že v období před realizací se u něj projevovaly dva stavy, jenž jej odlišovaly od ostatních :

hluboký spánek

a často spočíval na lůžku v uvolněném stavu mezi spánkem a bdění...

Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!

No, to je známý úkaz, že světlo prázdnoty se samo objevuje na rozhraní spánku a bdění, nejčastěji při probouzení...a první myšlenkou je zahnáno zase pryč...

Jo a ještě jsem našel,

že vynikal vždy ve všech činnostech a hrách,
at už to bylo plavání nebo domácí práce...

Jé, už je mi jasné, proč je mezi hledajícíma tolik ženských....umí vařit, umí šít, pletou, háčkují, vyšívají, paličkují, uklízí, perou, žehlí, nakupují, chodí do zaměstnání, občas také trochu ve zbylém čase rekreačně sportují, případně pomáhají mužovi postavit dům, chatu, opečovávaní zahradu, když ji mají, vychovávají děti, když je mají, starají se o rodiče, člobrdo a prší také zvládnou. Mnoho jich zvládá i dopravní prostředky či počítače. Můžeme přidat i zálem o umění, kultůru atd.. Prostě ženy jsou víc flexibilní a trpělivější, než mnozí muži.

No a nábožensky založené být nemusí, ona ta ateistická výchova má něco do sebe, aspoň si zachovávají zdravý rozum, nutný k pozdějšímu správnému rozeznávání Skutečnosti.

[Tara]

neviděl ji, bohyně, objekt uctívání a zbožňování, ale ona se stala jím, splynuli v jedno... a tak i potom mohl říct Vivékanandovi, že není Bůh a on, ale že vše je Bůh,

Vždy stejný princip POJMUTÍ POZOROVANÉHO JEVU DO VĚDOMÍ,

POKUD TÍM POZOROVANÝM OBJEKTEM JE VLASTNĚ SJEDNOCENÁ MYSL (v tomto přpadě byla mysl sjednocena na Kálí)

dojde k zrušení stavu pozorovatel-pozorování-pozorováné

(většinou se nepoužívá Kálí,
ale bytí, láska, vědomí, světlo, přítomný okamžik)






Dívejte se na obrazy v mysli:

„Vize je mysl“.

Má vize strachu je mou myslí.
Má mysl je ta, kdo ty vize vytváří.
Můžete několikrát zopakovat, abyste si to připomněli a pak se na to uvnitř z blízka dívejte,
jděte k tomu blíž a ještě blíž, jako byste si prohlíželi nějakou květinu. Přiblížíte pohled, díváte se z blízka a ještě blíž. Díváte se zblízka svými smysly, vnitřně se díváte nekonceptuálním uvědoměním blíž, blíž a ještě blíž.

Při pohledu zblízka se stane, že vize se rozplynou, tak jako se rozplývají mraky na nebi. Mraky mizí, rozfoukal je jemný a mocný vítr vašeho uvědomění.
Vize se rozjasňují a mizí a vy už nic nevidíte!
V určité chvíli je už nevidíte.
Všechny ty příběhy prostě zmizí.
A co zbude?
Mysl, která se je snaží najít, snaží se je sledovat. Je tam mysl, je tam uvědomění. Není tam žádný objekt.
Subjekt je ponechán bez objektu.
A to je právě smysl tvrzení: „Vize je mysl“.
Nenacházím to, co hledám, místo toho nalézám toho, kdo se dívá................................




......................Pokud máte tedy první část za sebou, víte že
u vize strachu, bolesti, vize negativních emocí,
vize strachu, u těchto vnitřních vizí jsme se ptali: „Co je to?“
A jasně jsme si uvědomili, že tam nic pevného není; je to jen naše mysl.
A ve chvíli, kdy si to uvědomíme, práme se sami sebe: „Co je má mysl?
Kde je má mysl? Odkud přichází? Kde se nachází? Kam se ubírá? Má snad nějakou konkrétní barvu, tvar, pozici, konzistenci ? “
Položte si tyto otázky.
Nemělo by to být ale intelektuální dotazování.
Dívejte se dovnitř způsobem, jakým vnímají smysly, ne pomocí myšlenkové analýzy.
Podívejte se svým nekonceptuálním uvědoměním, prohlížejte si to.
„Kde je má mysl ? Odkud přichází? Kde se nachází? Kam se ubírá?“
Díváme se dovnitř, přibližujeme pohled víc a víc a stane se to, co předtím.
Ten strach, ta bolest, to „já“, totiž ego se rozplyne!
Jedno po druhém se rozplyne, stejně jako před tím,
tak jako mrak se rozplyne po obloze.
Jak to, že se ty mraky rozplývají? Protože jemný vítr vnitřního uvědomění fouká na vaše ego, na tu bolest, na ten strach. A díky tomu větru se mraky ega a bolesti rozpouštějí v širším vnitřním prostoru..................


http://www.inspiruj.cz/viewtopic.php?f=37&t=1475

Pěkné. Tím se dojde ke zprázdění mysli, klidu mysli, ale není to realizace. Alespoň mám ten pocit
Takže je to dál, jak s oblibou někdy říká Jana.
A jak je to dál, děti? Kdopak to ví? Kdo na to odpoví? :-)))

[Návštěvník]

Neptám se na teorie, ptám se, jestli "to máš", popř. proč ne....

[Návštěvník]

Hmm, jen mě zajímalo, jak to máš..., píšeš celkem v obraze o realizaci a na přímý dotaz jestli realizaci žiješ píšeš nejdříve otázkami, proč mě to zajímá a úpak urážkou... tak nevím, no... takže jsme asi s povídáním skončili, viď....

[Návštěvník]

No to nevím, spíše to píše asi o sobě :-)

Tak co, jestli se teda chceš bavit, žiješ tu realizaci nebo ne? Popř. proč ne?

Teoreticky jsi myslím dost dobře ve stopě, a co praxe? Stále nějaké vásány? Stále ztotožnění s osobou? A k tomu teorie o zpřítomnění mysli?

[Alaja.]

Jen vás tu člověk nechá chvilku bez dozoru, tak tu zase někdo blbne do foroty, že jo...

[Alaja]

Hmm, jen mě zajímalo, jak to máš..., píšeš celkem v obraze o realizaci a na přímý dotaz jestli realizaci žiješ píšeš nejdříve otázkami, proč mě to zajímá a úpak urážkou... tak nevím, no... takže jsme asi s povídáním skončili, viď....

To máš Evi jednoduché,
každý kdo zahlédl ono hledané světlo prázdnoty je tím pádem osvícený, protože ono světlo osvítilo jeho duši.
A jelikož ty jsi už psala o tom, že jsi jednou po ránu, mezi spánkem a bděním, ono světlo prázdnoty zahledla, tak jsi osvícená stejně tak jako Petr, který ono světlo zná už taky.

Nyní tu můžete probírat mezi sebou jenom to, jak moc je kdo osvícený, nebo-li který z vás je osvícenější, zda Eva nebo Petr...

[nop]

A proč tlačíš? Má to nějaký svůj důvod?

Já netlačím, já zprázdnuji a proto byla tato reakce smazána..

Tak se nám tu nějak rozmohlo násilí.

[vostálník]

Tak se nám tu nějak rozmohlo násilí.

To už dávno Nope,

dokonce mnohem dříve, nežli jsi začal psát na JZ.

Bylo tady dokonce po celou dobu, jen jsi si ho nevšimnul, nebot se ti jevilo jako něco pozitivního.

Projevy vůle lze hodnotit pozitivně a negativně (viz. volby na vedlejším vlákně)

a nebo nehodnotit a nenásledovat a nekonat...