Duchovní intelektualismus u žen

[m a x]

Pokud se někdo domnívá, že klame jen rozum,
že city neklamou, nebo že intuice nemůže být "zkreslená"

Klamání se odvíjí od smyslů, ostatní už se jen veze. Přesto nic proti smyslům,
protože ty jsou tu těžko za účelem někoho klamat. Navíc (obrazně) ten jeden stupeň
ve výseku skutečnosti, který zabírají, je pravdivý... Z toho plyne, že smysly jsou
v tom tak trošku nevinně. Smyslové vnímání je prostě schopno zabrat nepatrný výsek
z širokého spektra bytí, jsa doň samo zakomponováno... A mysl, protože je poznání-chtivá,
je pak puzena si zbytek domýšlet, a v tom tkví celej ten klam!
PS. Nic proti mysli, ani ona tu není prvoplánově...

[Návštěvník]

Asi že "podle sebe soudím tebe"

jistě

ale kde se to v nás bere ?

přijde mi, že je normální přijít za ostatními s tím co se mi povedlo i s tím co se mi nepovedlo, z čeho mám radost, co mne trápí, s čím si nevím rady nebo naopak ... a nebo si prostě jen posdílet svoje postřehy nebo jak co vnímám a pod. - že je to takový základ mezilidské komunikace

člověk je tvor společenský od přírody

naučíme se to výchovou ? nebo špatnými zkušenostmi, že když něco spontánně sdílíme, tak jsme hned druhými podezíráni z toho, že se vytahujeme, něco předstíráme, snažíme se někoho nebo něco nějak manipulovat a tak se to uloží jako špatná zkušenost a příště si buď začneme dávat pořádný pozor, abychom už nebyli autentičtí, ale napasovali se do pozice, jak by to mělo být podle ostatních správně, nebo naopak když se s tím setkáme u někoho druhého, tak honem přispěcháme s tím hodnocením, kterého se nám také dostalo ?

[Návštěvník]

Jo, před tím ho užil Návštěvník, a to pod naším družným rozhovorem s Návštěvníkem (který se představil jako Monika).
Tak mě tak trochu zajímá, proč ten náš rozhovor (který jsem si užila) vyvolal toto téma. Jediné, co mě k tomu napadlo je, že je to nesrozumitelné... ale vyčůrané??? fakt to tak zvenčí vypadá?

...

dle reakcí nejspíš ano

pro někoho náš krátký páteční rozhovor, za který jsem skutečně vděčná vypadal jako ukázka duchovního intelektualismusu, pro druhého možná jako vyčůranost, pro třetího jako dokazování kdo z nás má větší pravdu a pro čtvrtého jako poučování pro pátého jako plácání blábolů k ukrácení času pro šestého jako pokus nachytávání se na švestkách a pro další skutečně už netuším co ?

můžeme akorát zírat co to v kom vyvolává ... a vzít to jako jednu z faktických stránek života

[Návštěvník]

můžeme akorát zírat co to v kom vyvolává ... a vzít to jako jednu z faktických stránek života

pochopitelně je tu ještě možnost zkusit se to objasnit většinou to ale moc nefunguje

ale člověk nemá nic vzdávat páč nikdy neříkej nikdy pořád ještě platí

[Jarda Malej]

..místo toho, aby si i ostatní podíleli na jejich radosti a nechali se tím inspirovat - tak je to pobouří a koukají se na něj skrz prsty ...

no já tomu fakt nerozumím

To nic.
Až se to vyzkratuje, tak tě i tohle přejde.

[nop]

Asi že "podle sebe soudím tebe"

jistě , ale kde se to v nás bere ?

Je za tím obvykle frustrovaná potřeba být dobrý, uznávaný druhými, komplex méněcennosti a závist v kombinaci s vlastní leností. SEBEOBHAJOBA.

upozorňuji, že všechno není frustrace a všechno není na zahození.
Americký psycholog Maslow se zabýval potřebami člověka a našel jich 23, od základních (potrava, voda, teplo, oděv, obydlí) až po ty nejjemnější. Dosažení nás motivuje.
K motivacím patří také uznání (vlastní nepopiratelné hodnoty), potřeba si něčeho vážit (ctít) a potřeba být oceněný, vážený od ostatních.
Neboli tři úrovně úcty a uznání: nade mnou, pode mnou a uprostřed.
Já vzhlížím k učiteli, králi, Bohu, ale mne zase ctí moji podřízení, děti atd. (třeba i turista, který se mne s mapou ptá na cestu se mne ptá s úctou a je připravený mi poděkovat).
A je tu respekt "na rovině", ani nade mnou, ani pode mnou, ale jako rovný s rovným (úcta občanů mezi sebou, přátel atd.).

[Návštěvník]

Pokud se někdo domnívá, že klame jen rozum,
že city neklamou, nebo že intuice nemůže být "zkreslená"

Klamání se odvíjí od smyslů, ostatní už se jen veze. Přesto nic proti smyslům,
protože ty jsou tu těžko za účelem někoho klamat. Navíc (obrazně) ten jeden stupeň
ve výseku skutečnosti, který zabírají, je pravdivý... Z toho plyne že smysly jsou
v tom tak trochu nevinně. Smyslové vnímání je prostě schopno zabrat nepatrný výsek
z širokého spektra bytí, jsa doň samo zakomponováno... A mysl, protože je poznání-chtivá,
je pak puzena si zbytek domýšlet, a v tom tkví celej ten klam!
PS. Nic proti mysli, ani ona tu není prvoplánově...

Zajímavé, můžeš to prosím trošku upřesnit, rozepsat se o tom?
Díky.

[m a x]

pod širým nebem
vztyčeným na sloupech
smyslů
na základním kameni
dotyků
křížem krážem rozřezáváš
půdu těla
hledaje poklad nevyslovený
zatajený v dechu

horskými dráhami
pocitů
obestavěl jsi krajinu
života
hrdý projektuješ stavby
myšlenek
v podmořských galeriích
velebíš ticho

modli se k bouři
jakmile vtiskne do
tvých rukou blesk
udeř do svých základů
a chodidla zapusť hluboko
do matky země

teď
když se město tvých snů řítí
jsi volný

[vostálník]

Vishwananda říká: "Pokud se díváte srdcem, díváte se na svět z veliké výšky, díváte se jako Bůh, vidíte krásu. Pokud se díváte z vrcholu hor a vidíte pasoucí se krávy, nevidíte žádný problém z té výšky.
Pokud se díváte z posuzující mysli, vidíte samé problémy."

Krásu bezpochyby vidíš, vždyt jsi zahlcená těmi blaženými srdečními pocity...


VYLEZ NA KOPEC A UVIDÍŠ (a to mnohem lépe, nežli když se noříš do srdce)

[m a x]

teď
když se město tvých snů řítí
jsi volný

[ros]

Tak takhele ty jsi . Maxi, představuješ nás ženy intelektuálky

[m a x]

Tak takhele ty jsi . Maxi, představuješ nás ženy intelektuálky

Ani nápad Ros, já vůbec nechápu proč je v tom názvu tématu ten přídavek "u žen",
a tohle byla reakce čistě na Miroslavovu reakci.

[Návštěvník]

Peťane, ale mohl bys přijet na Moravu :-)