Cokoliv je libo

[miroslav]

Piráti vybírají transparentně kandidáty do evropského parlamentu

[Tara]

Máme sousedy. A ti sousedé mají hospodárku. Slepice, kachny, tři psy, kdesi jinde ovce a já nevím, co všechno ještě.
Slepice mají už dlouho, sem tam si od nich kupuji domácí vajíčka.
V chovu slepic a jiné zvěře se nevyznám :-), ale co mám tak nějak v podvědomí, že k slepicím je dobré mít i kohouta, prý aby lépe snášely vajíčka a aby byly celkově vitální, je dobré jim občas vyprášit perka, rozuměj - prohnat je :-)
Tak jako u člověka, tedy většinou, když má žena dobrého kohouta, tak nezleniví, moc neztloustne, nepřestane o sebe dbát, má chuť do života no a tak. :-)
No, vrátím se k těm slepicím.
Nikdy jsem od nich neslyšela nějaké hlasité projevy kohouta nebo slepic, ale asi si museli pořídit nového kohouta, protože to, co slyším už delší dobu, je děs. Kohout řve, resp. začíná řvát už ráno, dnes např. poprvé zakokrhal ve tři ráno, pak nějak od pěti hodin ráno, pak relativně je klid ale ten jeho hlas! To musí být strašlivě silný kohout, protože to není obyčejné kokrhání, to je prostě řvaní. On řve, jako by se měl svět zbořit!
Až budu mluvit se sousedkou, musím se jí zeptat, jestli nemají nového kohouta.
Problém je, že nechci přes noc otevírat ani moc okno, protože to už bych nespala vůbec :-(
Teď momentálně je klid, mno.

[Tara]

Jo, tak už zase řve. :-(

[Tara]

Do toho ty dny NATO, stíhačky lítají nad hlavama, ach jo.

[Tara]

Do toho uřvaná Jana s boží přítomností.
Co jsem komu udělala?
Za co??????

[Tara]

Do toho uřvaný chlap, který včera koupil špatnou hadici na sprchu a musel ji jen do Ovy vyměnit. :-(

Jdu se raději dívat na ZOOOOOOO.

Nedávno se mě mladí ptali, co bych si přála k narozeninám.
Spontánně jsem vyhrkla: svatý klid.

Přítel od dcery (mimochodem taky střelec, tedy co na srdci, to na jazyku a mnohdy i obráceně no a taky je narozený osmého a taky nezná hranice....) na to: Že bychom vám pořídili nějaké pěkné místo v urnovém háji? :-)
Úplně mě tím zaskočil, bo kolem celá rodina, děti, co na to říct :-)
Tož jsem se pousmála, svatý klid v nedohlednu a začala povídat o tom, že náhodou existují firmy, které prodávají tzv. nevšední zážitky no a jedním z těch nevšedních zážitků je i např. zprostředkování vlastní kremace, jakože na zkoušku, ať víte, do čeho jdete, hodinový obřad v pohřební síni, obdarovanou osobu uloží do rakve s květinami a pustí hudbu a hodinu si to můžete užít :-)

Úplně se bojím daru.... :-)

[Tara]

Kouhout je zatím potichu, asi už spí, aby nabral síly na ranní kokrhání :-)

Z uřvaného chlapa se vrátilo šťastné děcko, kterému dali nové autíčko.
Stoje venku na trávě se šťastným úsměvem sledoval přelety stíhaček a točil si to na video, to bude šťastný ještě pár dnů a bude klid.

Teda krom uřvaného kohouta, kterého přes kravál letadel a výstřely tanků nebude slyšet.

Vlastně bude, protože tak brzo ráno ještě nebudou lítat :-)

[Tara]

Dnes jsem usnula až k ránu a tak jsem ho řvát neslyšela. Kohouta.

Vzbudila jsem se až před chvílí úplně grogy.

[Tara]

Nedávno mi někdo říkal, že tuto píseň v Americe, kde Matuška v poslední době žil, nepřijali.

Kvůli jednomu slůvku.

Fakt.

Nechápala jsem. Bylo mi vysvětleno, že to slovo fakt vnímali jako výraz toho nej odmítnutí (hledám lepší výraz, ale nic mě nenapadá). Něco jako slušně řečeno: jdi k šípku :-)

Nu...

[Tara]

Nevím proč, ale tuhle písničku mám v sobě uloženou a spojenou s dobou, kdy mi bylo 14, možná15 let.
Byla jsem tehdy jako jedna z družiček na svatbě sestřenice a jako družičky jsme byly v pokoji nevěsty, kde ji strojili do svatebního a tato písnička tam hrála z gramofonu.
Tehdy i mě nastrojili do dlouhých šatů, nalíčili...., jako by se z kuřátka, nevinného, naivního (to mi docela zůstalo, ale už asi v jinačí formě)... stávala žena..., tedy slepice....
Ahoj Miroslave.

[miroslav]

Ahoj Miroslave.

Ahoj.

Hezky a vtipně píšeš.

[Tara]

Ahoj Miroslave.

Ahoj.

Hezky a vtipně píšeš.

Upouštím páru, někdy je to třeba...

[Pedriito]

Jj, hezký počtení, nechceš pokračovat, sestra?

[Tara]

Jj, hezký počtení, nechceš pokračovat, sestra?

Teď ani ne :-), už jsem se na chvíli vyblbla :-)
A Miroslav mi trochu vyprášil kožuch :-)

[Tara]

Teď se mi zastavilo srdce v krku a to jsem nikdy nazacítila přímo, jen vím, že se to někdy říká...

Chlap se jal zpravovat cosi na stříšce nad posezením, pro mě to není stříška, ale střecha.
Funí u toho, vyjímečně nenadává, musel si přistavit osmi metrový žebř, který vytahuje jednou za rok na třešně a montuje.
Já chci už asi dvě hodiny péct bábovku a pořád mi do toho něco leze, čekám na sousedku, že mi zavolá, jak jsme domluvené, že mi přes plot podá vajíčka (to je ta s tím kohoutem, musím se jí zeptat...), no ale ona pořád nevolá, tak čekám, do toho chlap na střeše chce přidržovat ten osmi metrový žebř, pro jistotu. Já při svých 158 cm, osmimetrový žebřík a stokilový chlap na něm.
Tak bábovka pořád nic.
Už aby to měl domontované.
Na chvíli mě vždycky nepotřebuje, tak vlezu k PC a čekám na povel.
Teď už mě prý potřebovat nebude, ale pořád tam něco montuje.
A naráz zvuky, jako hlasité sténání a to bylo to srdce v mém krku. Přestala jsem dýchat a vydechla, až z toho sténání vyšlo, že si začal zpívat :-)

No není lepší, když na zemi jen nadává?
Je.

:-)

[miroslav]

[Tara]

Tak bábovka upečena a už aj ochutnaná, je výborná, s cuketou...
Chlap je na své značce, v křesle u televize, ze které zní jakýsi sport, prý ragby.
Já taky na své značce, PC, píšíc blbostě... :-)

Jo a ten kohout! Tak sousedka říkala, že mají od jara nového, mladého kohouta, že to asi on tak kokrhá, ehm. A že staré kohouty musela zabít na polívku, protože oni se, kohouti, nesnesli a šli po sobě.
Tak jen vyčkat, než mladý trochu dostane rozum, zestárne a přestane řvát :-)

Brou dobrou.

[Pedriito]

Já dnes měl děti. Ta holka je nějaká zamilovaná. Vůbec nevnímá, třikrát se jí musíš zeptat, než zareaguje.
Klukem šije síla života. Má do všeho zájem. Hned chce pomáhat s vařením, hned to, hned další..
A tak jsme šli na procházku k rybníčku, nakrmit kachny. A na jednou stín nad hlavou, a přiletěli dvě labutě.
No viděli jste někdy Labuť letět?

[Tara]

Zítra budu úplně grogy, nepoužitelná:-), tak dlouho vzhůru jsem nebyla nikdy ani na Silvestra.
Můj sen, mé přání.
Tak jako je dnešní noc výjimečná, vlastně už i skoro brzké ráno, dnes, chtěla bych poprvé v životě prožít i celý den.
Ráno neumytá, v pyžamu celý den.
Manžel by mě zavolal jen k pozdní snídani, pozdnímu obědu a opět postel, knížka a jinak nic.
Neumyté nádobí, žádné návštěvy, pohoda , nejsem tady víc. Nic.
Alespoň dnes, celý den.
Jedinkrát v životě :-)

[Pedriito]

Ti mladí dnes nic nevydrží! :-)

To my, co dělali roky noční dvanáctky, jsme tak časozblblí
že se po každym probuzení musíme podívat, jestli je včera nebo zítra.