Cokoliv je libo

[vostálník]

Tak ještě jednou ten Osho,

obzvláště pak pro ty co si ztěžujou, že je nikdo nerspektuje a šlape jim po jejich abstraktních hranicích :

Jedna matka říkávala svému synovi: "Základem našeho náboženství je být nesobecký. Nikdy nebuď sobecký, vždycky druhým pomáhej." Malý chlapec - a malí chlapci jsou vnímavější a mají větší jasno než vaši takzvaní velcí chlapci - malý chlapec na to řekl: "To je opravdu divné, že mám pomáhat druhým a oni mají zase pomáhat mně. Proč to nezjednodušit? Já si pomůžu sám, a oni také pomohou sami sobě." Tento základ náboženství vypadá hrozně složitě - a zbytečně složitě.

Já bych tedy nikomu nepomáhal,
von to po mně taky nikdo nechtěl,
ale když mně chtěli pomoct, tak já jim recipročně taky pomohu

například tebe zásobím množstvím reakcí co by mohly někomu ublížit na jeho emočním těle
a ty ho můžeš zachranovat

[vostálník]

Pochopte, přátelé, že nenaleznete lásku, jestliže usilujete o získání
souhlasu. Láska probíhá hlouběji. Až se naučíte milovat toho, kdo vám
odporuje, naleznete zdroj, jež leží mimo posuzování a strach. S tímto
zdrojem jsme všichni rovnocenně spojeni.
Podporuji vás ve vaší svobodné volbě, i když jste se rozhodli odlišně,
než bych se rozhodl já. Věřím vám a věřím Božímu plánu na vaše
probuzení. Vím, že nikdy nemůžete udělat chybu, která by vás oddělila
od Boží lásky nebo od mé lásky.
Příčina všech lidských konfliktů je jednoduchá: každá strana odlidšťuje
tu druhou. Každá strana vidí druhou jako méně hodnotnou. Dokud
se lidé budou takto vnímat, nebude možné se na ničem dohodnout.
Jestliže ale lidé k sobě budou přistupovat s úctou, pak se domluví i v
nejobtížnějších situacích.
Zázraky pramení z lásky. Řešení, které pochází z milující mysli, není
omezené. Ochota milovat - považovat se navzájem za rovnocenné -
je podstata všech zázraků.
Kromě rozmanitých pohledů na záležitosti existuje i pohled, jenž
respektuje každého. Vaším úkolem, mí přátelé, je nestranně
vyslechnout každou osobu. To je podstata demokracie, která není
pouze duchovním ideálem, ale i živoucím procesem jako dýchání.
Jestliže proces neprobíhá správně, je ideál zkomolen. Jestliže proces
probíhá správně, ideál se uskuteční.
Společnost, jež toleruje rozdílné pohledy, je založena na praktické
demonstraci lásky a rovnosti. Kdo se snaží pomocí souhlasu vytvořit
totalitní systém, obětuje individuální svobodu lidí. Celek zde nikdy nemá
prospěch z moudrosti částí. Takové systémy jsou odsouzeny
k neúspěchu.
Nesouhlas vyžaduje odvahu. Je třeba moudrosti a obezřetnosti, aby
bylo udrženo prostředí rovnosti, v kterém mohou být všechny pohledy
váženy. Cesta pravdy nikdy nebyla snadná ani založená na sobeckém
zájmu...

P A U L F E R R I N I : B E Z P O D M Í N E Č N Á .. L Á S K A

Jana
Administrátor

Příspěvky: 6843
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Já to takto neřeším,

pro mě coby teoretika duchovních konceptů je každá metoda NETI NETI (tedy ve výsledku)

PŘIJMUTÍ je ODEVZDÁNÍ je NETI NETI



Dokonce i koncept VŠECHNO JE LÁSKA je NETI NETI



A jak psal tudle Milipino o nás anarchistech :

NEJPRVE VŠECHNO ROZBIJEME (NETI NETI)

A PAK SE UVIDÍ


Takže nějaký kecy o TOLERANCI fakt neberu,
to je status a představa ega,
jenž vyžaduje respekt a toleranci a kosmický řády a harmonie a podobné představy,
protože mu to ladí s jeho představou božího ráje

[vostálník]

Cesta soucitu, jež je cestou, kterou učím, vás vyzývá k lásce a přijetí
všech bytostí jako rovnocenných.

No vidíš to,

a ty si tady udržuješ status globálního moderátora a admina,

protože je to TVOJE Poradna

a to ani nemluvím o lidech, co si vytvořili SVOJE fora která ukryli před nežádoucími (zřejmě duchovně nevyspělými) lidmi


A pak tady mastěj příspěvky o vytrhávání plevele a šlechtění zahrádek
coby vysoké duchovnosti

[nop]

Jo už to vím, o co mně jde :
.... prudit tak mocně ....že prostě nevydržej a odtáhnou na svá speciální a tajná fora
...Případně tebe Jano coby vrcholovou moderátorku vyprudím natolik,
že mě zabanuješ na věčný časy.....

A budeš pak dost spokojený? nebo co vymyslíš potom, po "konci prudění = konci tvého snažení " ?

[Návštěvník]

Je dobré braní ohledu ...

obávám se, že s braním ohledu uspěješ jen u těch co je jim to vlastní u těch co jim to vlastní není se objevuje preference bez - ohlednosti

[Návštěvník]

Řekla bych, že není problém ve Vostálpéťovi probudit vědomí, kým je a ty ohledy jsou samozřejmou součástí jeho přirozenosti.

nikdo v nikom nemůže probouzet to čím je takže pokud někdo má za to, že v někom může probouzet to co už je, byl a vždycky bude, tak to bude nejspíš velký problém

[Návštěvník]

Řekla bych, že není problém ve Vostálpéťovi probudit vědomí, kým je a ty ohledy jsou samozřejmou součástí jeho přirozenosti.

nikdo v nikom nemůže probouzet to čím je takže pokud někdo má za to, že v někom může probouzet to co už je, byl a vždycky bude, tak to bude nejspíš velký problém

Někoho může probudit svítání a jiného rána zenovou holí.

to jo - když pán bůh dopustí, tak i motyka spustí stane se to když nastane shoda přiznivých okolností nebo taky ne ...

není to tím, že by někdo chtěl někoho přivést k sebeuvědomění a tím by se to stalo

[Návštěvník]

Vostálpéťu není těžké probudit, on už skoro nespí, dost možná tady jen fintí, že spí.

bůh suď

[Návštěvník]

:D

bůh ví

[nop]

Tara psala:
Re: Afirmace, od Tara » úte 05. srp 2014 16:14:16
„Cokoli pozvedá lidi z jejich animálnosti, do té míry to slouží vyššímu účelu. To je pravdivé o atletickém tréninku a náboženské touze, o společenských zákonech a osobní sebeúctě. Neboť nakonec musí lidé odvrátit svou mysl od vášní, které sdílí s polozvířecím královstvím, ke splnění svých vyšších lidských možností.
Zápisky P.B. svazek 5 Emoce a etika intelekt str. 26 para 91“
=
ohlédnutí k sousedům, do teorie estetiky.
Jaromír John, http://spisovatele.upol.cz/jaromir-john ... markalous/
"… Celý život se spisovatel zabýval uměním, filozofií i psychologií a snažil se ve svých odborných pracích i přednáškách nalézt správnou terminologii, kterou bychom mohli aplikovat na umění i přírodu, tedy zdroje estetična. V tomto smyslu chápal estetiku jako filozofii krásna, která pramení „přirozeně“ z přírody a „uměle“ z lidské tvořivosti. Člověk by měl tedy estetično vnímat jako něco, co jej vnitřně obohacuje, povznáší (v tomto smyslu používal pojem „erigologie“ – z lat. erigere – povznášet) bez ohledu na formu, tvar či žánr….
Zajímal se také o to, jakou roli hraje umění v každodenním životě člověka, jakou podobu a případnou uměleckou hodnotu mají předměty, s nimiž přichází každý den do styku…"

[miroslav]

Láska je.
Domluvená, instinktivní přitažlivost, potřeba přijetí, potřeba intimnosti, sebepotvrzení atd. to láska opravdu není. Jen zamilovanost.

[Airahejs]

už mě to unavilo, ake jste třísklý
jenom já mám anděllí dech

[Jana]

Pro ego je láska a soucit citem.Bez ega je láska a soucit pudem.Proto nemá zvířecí matka problém vyhnat potomky.

To, co je považováno za pudovou lásku, je připoutanost k tělesnosti, tělesná žádostivost.

To, co je považováno za ego lásku, je připoutanost k mysli, mentální závislost.

Ale Láska, o které mluví mudrcové, která je vším, nemá žádnou závislost, ani žádostivost, nejsou v ní žádné touhy, není ovládána pudy.
Je samotnou existencí, je tím, co tohle všechno drží pohromadě.

Je zajímavé, jak mezi Sat-Čit-Ánandou a samotnou bezpodmínečnou láskou není žádný rozdíl, není rozdíl mezi tím, čím jsme a Láskou:

"Je svatou povinností člověka znát a prožít základní příčinu vesmíru a všechnu lásku a sladkost, kterou evokuje. Poté může mít neohraničenou blaženost. Všechno trápení je způsobené pocitem odloučení od Zdroje. Člověk je Sat-Čit-Ánanda svarúpa (vtělení Bytí-Vědomí-Blaženost) a aby mohl být šťastný, musí si být tohoto faktu vědom.
Jestliže věří, že není Sat, ale nějaký podřadný princip, vystavený úpadku, rozkladu a smrti, bude pronásledován obavami a nejistotou. Jestliže si myslí, že není Čit, bude ponořen v pochybnostech a rozporech a bude se pohybovat po křivolakých cestách klamu. Jestliže si bude představovat, že není Ánanda, bude zasažen každým přechodným zklamáním a bude mít plnou hlavu starostí po každém banálním neúspěchu.
Sat-Čit-Ánanda je základem Vesmíru, a ježto se člověk vynořil z tohoto základu, i on je Sat-Čit-Ánanda."
Saí Baba

[Návštěvník]

Ale Láska, o které mluví mudrcové, která je vším, nemá žádnou závislost, ani žádostivost, nejsou v ní žádné touhy, není ovládána pudy.
Je samotnou existencí, je tím, co tohle všechno drží pohromadě.

Ano. Proto nemá matka problém svému dítěti odmítnou dát hračku (drogu), když je o tom v hloubi své moudrosti přesvědčena.
Vyhnat ho od svého prahu.

[Návštěvník]

Ale Láska, o které mluví mudrcové, která je vším, nemá žádnou závislost, ani žádostivost, nejsou v ní žádné touhy, není ovládána pudy.
Je samotnou existencí, je tím, co tohle všechno drží pohromadě.

Ano. Proto nemá matka problém svému dítěti odmítnou dát hračku (drogu), když je o tom v hloubi své moudrosti přesvědčena.
Vyhnat ho od svého prahu.

Bezpodmínečná láska není podmíněna žádným projevem.

[salmo1cz.]

A musí být nutně bezpodmínečná?
Láska je prvotní princip.Když se setká první částice a druhá částice vznikne třeba sloučenina jako prvotní láska projeveného.
Různé úrovně býti pak lásku vnímají v odlišném projevu.

[Jana]

A musí být nutně bezpodmínečná?
Láska je prvotní princip.Když se setká první částice a druhá částice vznikne třeba sloučenina jako prvotní láska projeveného.
Různé úrovně býti pak lásku vnímají v odlišném projevu.

Bytí samo o sobě nemá žádné úrovně, Láska sama o sobě nemá žádnou podmíněnost. Podmíněnost vzniká připoutaností k mysli, tělu a tím vzniká omezené vnímání, zúžené vědomí, iluze oddělenosti, od celku oddělený subjekt, individualita.

Připoutaností k omezenému vnímání (zúženému vědomí) vytváří iluzi oddělenosti, ve které je možné poznávat různé úrovně bytí, různé úrovně lásky.

Láska individuality je podmíněná, co ji ohrožuje, to pro ni není láskou.

[Návštěvník]

Ale Láska, o které mluví mudrcové, která je vším, nemá žádnou závislost, ani žádostivost, nejsou v ní žádné touhy, není ovládána pudy.
Je samotnou existencí, je tím, co tohle všechno drží pohromadě.

Ano. Proto nemá matka problém svému dítěti odmítnou dát hračku (drogu), když je o tom v hloubi své moudrosti přesvědčena.
Vyhnat ho od svého prahu.

Bezpodmínečná láska není podmíněna žádným projevem.

Ani mlácením.

[Návštěvník]

Ale Láska, o které mluví mudrcové, která je vším, nemá žádnou závislost, ani žádostivost, nejsou v ní žádné touhy, není ovládána pudy.
Je samotnou existencí, je tím, co tohle všechno drží pohromadě.

Ano. Proto nemá matka problém svému dítěti odmítnou dát hračku (drogu), když je o tom v hloubi své moudrosti přesvědčena.
Vyhnat ho od svého prahu.

Bezpodmínečná láska není podmíněna žádným projevem.

Ani mlácením.

Všechno trápení je způsobené pocitem odloučení od Zdroje. Člověk je Sat-Čit-Ánanda svarúpa (vtělení Bytí-Vědomí-Blaženost) a aby mohl být šťastný, musí si být tohoto faktu vědom.

Spojení se Zdrojem je štěstím a soucitem. Proto absence soucitu a touha působit bolest, je záležitostí ega a jeho hluboké nevědomosti, lidově řečeno, hlouposti.

[Návštěvník]

Sedeli raz spolu Láska a ego na lúke. Bol krásny slnečný deň. Ego sa strašne naparovalo a snažilo sa dokázať Láske, že má pravdu...

"Ja vždy vyhrám," hovorí ego. "Pozri, aké som krásne, ako ma všetci uctievajú. Všetci chcú byť ako ja." Ego pokračovalo celé hodiny, predvádzalo sa, útočilo na Lásku, vysmievalo sa jej, vyhrážalo... Láska si len spokojne sedela a so záujmom hľadela na ego.

Ego začalo byť nervózne. Na Lásku neplatilo nič z jeho repertoáru. Každého iného by už dávno presvedčilo o svojej pravde. Hocikto iný by s ním už dávno súhlasil buď zo strachu alebo z pocitu viny. Ale Láska bola iná.

"Prečo nič nehovoríš?" opýtalo sa už dosť podráždené ego. "Dávam ti tu argument za argumentom a ty sa ani nebrániš, ani mi neoponuješ. Myslíš si vôbec niečo?"

Láska sa len spokojne usmiala a nastavila svoje telo slnečným lúčom. "Tak povedz už niečo. Nemôžeš stále len mlčať. Skús ma o niečom presvedčiť..." pokračovalo ego.

Láske prišlo ega takmer ľúto. Už videla toľko násilia, toľko strachu a toľko vojen. A toľko pošramoteného ega. Toto ego nebolo v ničom iné.

"Som najlepšie, som najkrajšie, som najmúdrejšie!" snažilo sa prerušiť ticho ego. "Musíš to uznať! Musíš!"

Láska sa zahľadela egu priamo do očí a zhlboka sa nadýchla. Ego sa začalo cítiť nepríjemne. ´Čo je to za pohľad?´ myslelo si ego. ´Prečo sa na mňa tak intenzívne díva? A prečo sa mi díva priamo do oči? Čo ak tam uvidí...´

"Čo by som tam uvidela?" opýtala sa priamo Láska. Ego zostalo ako skamenené. ´Hádam mi nečíta myšlienky! To nemôže byť pravda!´

"Viem, čo sa odohráva v tvojej mysli," odpovedala Láska na jeho myšlienku. "Viem, čo si myslíš, čo cítiš, čo vidíš i čo by si chcelo. Viem o tebe všetko a cítim tvoj strach. Bojíš sa, že nikdy nebudeš dosť dobré. Bojíš sa, že sa rozplynieš, keď nastúpil ja. Bojíš sa, že prestaneš vládnuť svetu..."

Ego sa na chvíľu zarazilo a chcelo povedať niečo ostré. Ale Láska to vystihla presne. Poukázala na jeho najväčšiu slabinu. Zrazu mu prišlo samého seba ľúto. Sklonilo hlavu a z oka mu vypadla prvá slza v živote. "Ale ja nechcem umrieť," povedalo sklesnuto.

Láska sa na neho s porozumením pozrela. Jej láskyplný stred sa otvoril a pozýval ego k sebe. "Vo mne budeš žiť na veky," povedala Láska a vystrela ruky. Ego sa zdráhavo približovalo k Láske. Oslnivá žiara vychádzajúca zo stredu ho neodolateľne lákala a zároveň desila. Ale príťažlivosť zvíťazila. Schúlilo sa do stredu Lásky a pocítilo neuveriteľný pokoj. Takto sa ešte nikdy necítilo.

A v tom sa stalo niečo úžasné. Rozplynulo sa, ale zároveň sa stalo Láskou samotnou. Odrazu bolo súčasťou všetkého. Vydýchlo si. Už nebolo samo. Ego konečne našlo to, čo hľadalo - domov.