Podzimní setkání

[Tara]

Díky, Taro, už tušíš kdy a jak dorazíš ?

Tady je aktuální předpověď počasí.

Ahoj, chtěla bych jet rychlíkem R 836, který v Hranicích má být 13.22. Z AUS má jet autobus 13.42 a u pošty má být 13.46 :-), takže bych vás čekala v hotelu v restauraci.
Kdyby se něco zvrtlo, tak v 15.22 je v Hranicích od nás další rychlík...

[Tara]

♥♥♥

[Tara]

Stále jsem s vámi... :-)
Děkuji za dnešní den :-)

[rafael]

Koukám,

že jste z toho setkání nácí vodorovní,

to je správná duchovní pozice,

já ji ovšem raději zaujímám na gauči nežli na hranici...

se dívám že na té fotce fakt ležím.. ale ono se to nahrávalo přes mobil pro ty co nemohli přijít....takže proto je to trošku šejdrem.. možná si postav monitor na stojačku a třeba se ten obrázek srovná

[rafael]

Stále jsem s vámi... :-)
Děkuji za dnešní den :-)

bylo to moc fajn setkání..

[Tara]

Bylo.... je ve mě r a d o s t :-)

[nop]

Dva obrázky na terase restaurace Cementář v 1. poschodí. Slunce napravo občas pozlatilo přítomné:
vzadu Jana v růžovém, Vakr, Irulan, Tára, Rafael (v modrém),
vpředu odzadu Rošáda a Malpan

[rafael]

fotečky jsou super.. přidávám jedno inspirativní video k včerejšímu setkání.. je delší ale snad se na to podíváte celé..

[nop]

Smysl pro pořádek mne nutí vrátit se k minulému a utrousit pár slov, ačkoliv se mi nechce.
Jestli je to třeba, předkládám zde jakousi omluvu za to, že jsem opustil skupinu a šel domů.
Díky Rafaelovi za svezení do Holomóce města.
Jana pak mobilem kontrolovala, jestli jsem v pořádku a ptala se, co je se mnou.
Odpověděl jsem, že medituji v klidu o tom, co jsem udělal a co jsem udělal všem, když jsem skupinu opustil.
Ale kde jsem, to neprozradím, protože to je vojenské tajemství. Pak zavěsila.
Ale seděl jsem v tichu v čekárně vlaků v Olomouci, bylo tam čisto a klidno, dobře se přemýšlelo.
Ale později se mi rozsvítilo. Soucitná Jana mne upozornila na možnost zlepšení psychické situace cestou rodinných konstelací a že po nich má přehled Rošáda.
Rošáda mi potom napsala a z toho mi přišlo pochopení, že můj únik mohl vypadat jako útěk před lidmi, dovolím si opsat (a doufám, že to Ros promine):
„Ahoj nope,

chci Ti nabídnout, jestli nechceš přijít v sobotu na rodinné konstelace (k ověřené průvodkyni konstelacemi).
Více viz stránky
http://www.cestyksobe.eu/news/plze%C5%8 ... stelacemi/
Mohl bys třeba nahlédnout, proč Ti není dobře v kruhu přátel, kteří jsou k Tobě otevření…
ros.“ (to je opis).
A tak se mi rozsvítilo, že nahlíženo od jiných to vypadá jinak, než nahlíženo u mne zevnitř mne.
A tak poslušně jako oslík přináším vysvětlení a ujišťuji, že nešlo o vlivy odjinud než ze mne zevnitř.
Opis odpovědi pro Rošádu a tím teď zde pro všechny:
konstelace v sobotu 4. X, (na sv. Františka)
„Roš, jsi hodná. Oznamuji: a) lidi v setkání byli milí,
b) neměl jsem nikdy samadhí a nerozumím o čem je řeč,
c) jsem brzo po návratu z daleké cesty a byl jsem duší tam, ne na místě,
d) mám otok na ruce čtyři týdny a lékaři si s tím neumějí poradit,
e) můj problém byl ve volbě povolání, to konstelace nespraví. Jsem vlak na cizí koleji, bez entuziasmu a pracovního naplnění….
g) pro případnou korespondenci je vhodné použít adresu m i l i p i n o@seznam.cz.
Ahoj, hodná vílo, Mirek (konec opisu).
=
Hodná Rošáda mi ještě k tomu odepsala, ale souhrn všeho je teď, že se zase nic neděje, což závisí zase na mně, který tím nic nedělá. Ani na ty konstelace nepřijdu. Problém není ve vztahu "lidé a já", ale v situaci "já a já".
Ale naučilo mne to nehledět na sebe. Co mi chybělo na terase? Podlehl jsem sice své mlsné touze po snědení palačinky, ale zachoval jsem se špatně, až když jsem opustil partu.
*
připojuji obrázek neznámé trávy, která zaujala mé botanické srdce daleko od české země, kde ještě mé myšlenky dlí dosud a ještě budou.

[rosada]

No, když to tu nop načal se zveřejňováním soukromé korespondence.
ocituju ještě část má odpovědi, která mi přijde zásadní

Seminář, na který jsem odkazovala, je zkrácený a levnější než obvykle, také je možné dohodnout si důchodcovskou slevu. Proto mě taky napadlo Ti to nabídnout, a taky to téma sebeláska je jako stvořené právě pro tvou situaci. Myslíš, že bys nemohl de sebe (a svého radostnějšího žití) investovat 500 Kč (...)
Teď to možná vypadá, že Tě přesvědčuju, ale není to tak, chtěla jsem jen ukázat, že tu nejsou vnější bariéry. Rozhodující však je, jestli chceš změnu a jestli té změně jsi otevřený, jinak o tom nemá cenu uvažovat. A to je ten největší požadavek na Tebe, rozhodnout se ke změně. Na mě si působil, že Ti v pozici, ve které jsi není komfortně, a že změna by byla žádoucí, ale mohu se mýlit. Pokud se rozhodneš ke změně prostředky se už objeví/nabídnou samy, ať už to budou konstelace nebo jiná metoda, setkání, kniha, příběh ...
...
Z toho myslím jasně plyne, že tady jde o vztah já-já a tedy že nikdo se sebelepším úmyslem a sebelepší metodou Ti nedokáže pomoci, když si nechceš pomoci sám.
...
Ano, takže jak píšeš, souhrn je, že nic se neděje. Jen Ty můžeš posoudit, zda ti situace (energii) v jakých se ocitáš vyhovují a jestli to chceš změnit.
...

[Tara]

Ahoj nope, mě to nepřišlo že od nás utíkáš, prostě ses tam necítil v pohodě, tak ses rozhodl vrátit večer do Prahy. Měla jsem akorát trochu obavy (asi všichni), aby ses v pořádku vrátil domů. :-)
A dost oceňuji tvou upřímnost, žes to tak dokázal říct a rozhodl se k odjezdu :-)

[Tara]

Musím se znovu usmívat tomu, jak jsem vás tři viděla přicházet od nádraží :-)))), to nemělo chybu :-)
♥
Tak díky!

[rafael]

netrapte se nikdo Nopem, to kam jdemem a proč určuje bůh sám a naše rozhodnutí jsou už předem daná stejně jako výběr místa našeho setkání a čas.. Nop má v sobě velmi mnoho klidu a ticha které ho naplňuje.. a největší spojení lidí mezi sebou je ticho.. a on jediný to dodržel z nás všech nejvce, takže je vítěz našeho setkání..

[Tara]

netrapte se nikdo Nopem, to kam jdemem a proč určuje bůh sám a naše rozhodnutí jsou už předem daná stejně jako výběr místa našeho setkání a čas.. Nop má v sobě velmi mnoho klidu a ticha které ho naplňuje.. a největší spojení lidí mezi sebou je ticho.. a on jediný to dodržel z nás všech nejvce, takže je vítěz našeho setkání..

K tomu bych ráda napsala něco.., jak to cítím.
Je to hodně o tom, o čem je zenový příběh o uklizeném dvorku, možná někteří si vzpomínají. Uklizený dvorek není o tom, že je zametený do posledního lístečku, do posledního smetí..
A tak je to i s tím klidem, tichem. Byť je spojující podprahovou esencí existence, povrch může být jakýkoliv, třeba posetý spadaným listím (jak příznačné pro dnešní podzim...).
Co je určující, je ukotvení. Naše ukotvení = ztotožnění s tím nebo tím těžištěm. Buď jsem ukotven v srci, nitru nebo v hlavě, mysli. Buď jsem ukotven uvnitř nebo venku.... a toto je určující pro to, co zkrze mě je vysíláno, vyzařováno ať už si o tom myslím cokoliv...
Tím chci říci, že zdánlivý, vnější klid nemusí znamenat tentýž klid uvnitř a naopak...