Nová fakta o koronaviru:

Pravidla fóra
POLEMICKÉ FÓRUM

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 02. lis 2020 7:48:08


https://rationalwiki.org/wiki/Globalresearch :

Globalresearch je „ protizápadní “ web, který nedokáže rozlišit mezi seriózní analýzou a diskreditovatelným haraburdím - a tak publikuje obojí.
Návštěvník
 

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 03. lis 2020 21:28:40

Do finále míří i vakcína pro Česko. Věřím, že to dopadne dobře, říká viroložka

Obrázek
Viroložka Ruth Tachezy

Skepse vůči očkování v západních zemích je vysoká a značné procento lidí už teď razantně odmítá i vakcínu proti covidu. Odborníci jsou přesvědčeni, že jen ona může ochránit zejména ohrožené skupiny lidí. Deset koronavirových vakcín míří do finále a jednu z nich má předobjednanou i Česká republika. Kdy se jí dočkáme? Jak bude fungovat? Jakou bude mít účinnost? Odpovídá viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd ČR.

Ráda bych si s vámi povídala především o vakcínách a těším se na optimistické zprávy, ale začnu z druhého konce. V poslední dekádě u nás silně narostla skepse vůči očkování, také zpochybňování výhod, zveličování rizik i šíření tisíckrát vyvrácených mýtů a podle posledních průzkumů se nezdá, že by pandemie něco výrazně změnila – proti koronaviru by se tři pětiny Čechů očkovat nedaly. Je to pro vás překvapení?


Ano, přiznám se, že je, očekávala bych větší zájem. Ta očkovací skepse, která je v celém západním světě, vedla mimo jiné k novým epidemiím spalniček. Dlouhodobě mám pocit, že lidi už s odpuštěním nevědí, co roupama dělat, protože se máme opravdu dobře: neumírá se na žádné ošklivé infekční choroby, nemáme válku, takže si vymýšlejí blbiny. Domnívala jsem se, že se to v současné situaci změní.

Ale průzkum byl zveřejněný v září, tudíž se lidí ptali v době, kdy se zdánlivě „nic nedělo“, měli jsme za sebou první vlnu, ve které sice spousta lidí přišla o peníze, jiní museli doma učit děti, bylo to nepříjemné, ale v nemocnicích se nic tak hrozného nedělo. Pokud nyní umře několik tisíc lidí, možná se názor lidí opravdu změní.

Lidé už umírají, v některých regionálních nemocnicích se dramata odehrávají už teď. Pořád je to málo?

Bohužel. Je strašně smutné, že musíme dojít do situace, která nás teprve čeká, aby velká část společnosti pochopila, o co opravdu jde. Odmítali roušky, odmítají si připustit, že jsme v průšvihu, odmítají vakcínu, protože zatím tu tragédii není, respektive nebylo vidět.

Na jaře jsme žádnou katastrofu neviděli. Následně vláda vydávala chaotické pokyny, reagovala pomalu a medicínské celebrity dlouhodobě zlehčovaly situaci. Tyto tři faktory sehrály podle mě zásadní roli. K tomu je třeba zmínit i praktiky některých médií.

Povinné očkování určitě nebude

Pojďme k té optimistické zprávě. Vakcína, kterou vyvinuli vědci z Oxfordské univerzity a firma AstraZeneca a kterou má objednanou i Česká republika, je ve třetí fázi klinických zkoušek a funguje prý zatím výtečně. Kdy ji tedy můžeme reálně očekávat?

Firma ohlásila, že během prosince by měly skončit klinické zkoušky. Nějakou dobu bude trvat prověření postupu a výsledků klinického sledování, což musí udělat nezávislá komise, která své závěry následně předá regulačním autoritám (americká FDA nebo evropská EMA). Udělají to jistě ve zrychleném režimu, ale za týden to nebude. Věřím, že někdy v prvním čtvrtletí by tato vakcína skutečně mohla dostat povolení ve stavu nouze (emergency use approval).

Proč jen pro stav nouze, když projde všemi testy? Co to reálně znamená?

Je to režim pro vakcínu, která prošla klinikou ve zkráceném režimu právě z důvodu nouze. Primárně je pak určená pro některé vyjmenované skupiny, například pro zdravotníky, seniory a podobně. Když jí bude dost, budou se očkovat další jedinci, ale přednost musí mít ohrožené skupiny. Otázka ovšem je, jak k tomu lidé přistoupí. Ale povinné toto očkování určitě nebude.

Některé firmy, které jedou třetí fázi klinického testování – a to se týká i té „naší“ vakcíny –, musely už i několikrát zkoušky pozastavit kvůli zdravotní komplikaci u některého z pacientů. Když jsem to zaznamenala poprvé, myslela jsem, že je to s vakcínou nahnuté, ale prý je to úplně přirozené, a v České televizi jste s kolegy dokonce říkali, že by bylo spíš zvláštní, kdyby se to nestalo. Jak to?

Protože kontrola je součástí klinického sledování. Kdyby šlo vše jak po másle, bylo by to až podezřelé. Nějaké vedlejší účinky má skoro každá vakcína, ty nejběžnější jsou zarudnutí v místě vpichu, otok, zvýšená teplota, ale velký pozor se musí dávat na závažné, například neurologické komplikace.

Pokud má pacient náhle neurologický problém nebo třeba pacient, který je do studie zahrnutý, zemře kvůli infarktu, musí se studie zastavit a velmi detailně se prověřuje, jestli tam nebyla příčinná souvislost.

Čím víc lidí bude v klinických testech, tím víc komplikací se může objevit, v této poslední fázi jsou do ní zahrnuty různé věkové kohorty a jedná se o tisíce, ale spíš o desetitisíce lidí, takže se dá očekávat, že dojde i k něčemu takovému, jako je třeba úmrtí na infarkt. Jenže během klinických testů jiných vakcín se tyto informace běžně nezveřejňují.

Teď můžeme sledovat vývoj desítek vakcín v přímém přenosu. Ale ve chvíli, kdy celý svět čeká na vakcínu, je to fér, ne?

Na jednu stranu je to čisté, ale laická veřejnost tomu opravdu příliš nerozumí, takže pro ni může být matoucí a možná i zastrašující číst, že jsou testy pozastavené. Ale firmy se k tomu zavázaly, tak to tak musíme brát.


Vakcína, jíž má tři miliony dávek objednaných i Česká republika, je založená na principu tzv. virového vektoru. Co to znamená? A zvolili jsme dobře?
Vakcín ve třetí fázi klinických testů je víc.


To bych si nedovolila komentovat, roli hraje řada faktorů, které neznám. Tento typ vakcín je založený na využití speciální kombinace složek koronaviru SARS-CoV-2 a adenovirů, které vyvolávají jiná respirační a gastrointestinální onemocnění – obvykle mírná.

Existují dva možné přístupy využívající adenovirové vektory. V prvním případě se adenoviry upraví tak, že produkují bílkovinu viru SARS-CoV-2. Adenoviry se budou v očkovaném organismu pomalu množit, ale zároveň budou produkovat protein specifický pro koronavirus. Tato varianta je zatím v preklinických fázích vývoje.

Nebo je možné upravit genom adenoviru tak, že se z něj odstraní část pro vlastní reprodukci a přidá se naopak gen specifický pro protein SARS-CoV-2. Pak organismus reaguje na adenovirus, ale zároveň se tvoří protilátky proti proteinu SARS-CoV-2. Adenoviry umí vyburcovat opravdu velkou imunitní odpověď, přímo masivní, a pomáhají vyburcovat masivní odpověď i proti koronaviru.

A nemohou organismu ublížit?

Nevím, jestli přímo ublížit. Problém není v tom, že by nám adenovir způsobil nějakou nežádoucí infekci, ale naopak v tom, že řada z nás je adenoviry docela dost promořená, takže imunitní odpověď by mohla být spíše namířená proti adenoviru místo proti koronaviru. A tomu se snaží západní laboratoře, které tento typ vakcín vyvíjejí, předejít například kombinací dvou různých adenovirových vektorů. AstraZeneca zase používá vektor nikoliv lidský, ale šimpanzí.

S nímž jsme se pravděpodobně nesetkali?

Je to téměř nemožné. Obecně je použití adenovirových vektorů strategií relativně komplikovanou, ale zároveň skýtá řadu výhod a já samozřejmě žiji v naději, že to dopadne dobře.

Používá se nějaká adenovirová vakcína proti něčemu jinému?

Od července 2020 je v Evropské unii povolená vakcína proti ebole od firmy Johnson & Johnson, kde první dávka je založena na adenoviru 26. Adenovirové vakcíny se též zkoušely proti HIV, ale tam se ukázalo, že naopak zvyšují riziko infekce.

Mýlím se, nebo byste byla raději, kdyby to „vyhrála“ vakcína jiného typu?

Pravda je, že bych se méně bála nějakých nežádoucích efektů u vakcín genetických, založených na virové RNA a DNA. U adenovirových vakcín musí opravdu proběhnout skutečně velmi přísné klinické zkoušky, což se však u západních vakcín děje, a to je v pořádku.

Horší je, že Rusové pustili na trh svoji adenovirovou vakcínu bez třetí fáze klinických zkoušek, navíc je jejich vakcína založená na kombinaci vektorů lidských adenovirů.

To je vakcína, kterou vyzkoušelo plných 44 dobrovolníků?

To je ona. Sputnik 5.

Nad tím zůstává rozum stát.

Odborná veřejnost to odsoudila. Bez třetí fáze klinického testování uvolnili své vakcíny i v Číně, tam se ale jedná o inaktivované celovirionové vakcíny. To je klasický způsob výroby vakcín (virus se namnoží, ale pak se chemicky nebo fyzikálně inaktivuje, tedy usmrtí, aby se dál nemnožil, pozn. red.), který je jednodušší, ale efekt je krátkodobější. Číňané i Rusové tyto své vakcíny ale pustili do použití v nouzovém režimu ven. Nedotestované.

Ani v opravdové krizi byste v nouzovém režimu takovou vakcínu nepoužila?

Ne! Tyhle vakcíny v žádném případě. A musíme vždy rozlišovat, proti čemu vakcinujeme, jaké jsou hrozby versus rizika.

Kdybychom tu měli ebolu, nebo – nedejbože, abych se toho dožila – ptačí chřipku, která by se přenášela z člověka na člověka, u které se předpokládá smrtnost asi 60 procent, pak by se asi dalo uvažovat i o nějakých nouzových a nedotestovaných vakcínách, tedy použití čehokoliv, co by mohlo pomoci – v případě této opravdu extrémní smrtnosti. Ale i když pravděpodobně budou počty umírajících na SARS-CoV-2 hrozné a i když nadchází opravdu kritické období, k použití takové nouzové vakcíny nás to nyní určitě neopravňuje.

Aby byla vakcína proti covidu-19 nakonec schválená, měla by vykazovat alespoň padesátiprocentní účinnost. Není to málo?

Pomohla bych si srovnáním s vakcínou proti chřipce. Ta se každý rok vyrábí trochu jiná, podle podoby sezonního viru, který se u chřipky – na rozdíl od koronaviru – mění rychleji.

Některý rok se to trefí perfektně, někdy hůř, ale i vakcína, kde je třeba třicetiprocentní účinnost, má smysl. Nejvíc pro ty, kteří se očkují pravidelně, protože tak se imunitní paměť tvoří dlouhodobě, letošním kmenem se třeba nakazíte, ale díky křížové ochraně nebude průběh infekce tak těžký. A to platí, i když se neočkujete pravidelně. Pokud jste v rizikové skupině, hrozí vám komplikovaný průběh chřipky, pak vás sice méně povedená vakcína nemusí ochránit před infekcí, ale zvýší alespoň pravděpodobnost mírnějšího průběhu onemocnění.

A pokud bude mít koronavirová vakcína alespoň padesátiprocentní účinnost, také se předpokládá křížová ochrana díky tomu, že už máme vycvičenou imunitu, buněčnou imunitní paměť proti běžně cirkulujícím sezonním koronavirům, tedy obyčejným rýmám. To je prokázané. Imunita reaguje křížově, což může být velmi nápomocné u vakcín.

I bez vakcíny je pravděpodobné, že ti, kteří prodělali třeba poměrně nedávno jiné koronavirové onemocnění, se třeba nakazí, ale neonemocní. A lidé se taky budou koronavirem nevyhnutelně promořovat. I kdyby měla být imunita pouze dočasná, postupně se bude průběh nemoci v populaci zmírňovat.

Řekla jste, že koronavirus se na rozdíl od chřipkového viru nemění. Přidáváte se k dalším expertům, kteří tvrdí, že se zatím neprokázalo, že by existovaly nové kmeny viru, tedy že by mutoval tak moc, že by měnil své vlastnosti?

Ano. Nejsem zastáncem toho, co říká pan profesor Flegr, tedy že existují hodné a zlé kmeny. Nemůžeme to do budoucna vyloučit, ale zatím to tak není. Jsem přesvědčená, že virus postupně bude vidět v populaci méně. Jak se bude populace přirozeně s virem setkávat a promořovat nebo očkovat, bude efekt viru s největší pravděpodobností oslabovat.

Věřím, že vakcína bude včas

Váš kolega z Přírodovědecké fakulty imunolog Karel Drbal je přesvědčený, že tu přirozenou imunitu chtě nechtě získáme dřív, než bude možné společnost proočkovat vakcínou…

V tom s kolegou nesouhlasím.

Ale odhaduje se, že s virem se už potkalo mnohem víc lidí, než vykazují čísla, že je skrytých bezpříznakových pozitivních dvojnásobně i trojnásobně víc.

Některé odhady soudí, že až o řád víc. Ano. Ale já bych se odhadů dopouštět nechtěla, nemáme žádnou relevantní plošnou nebo reprezentativní studii, která by nám odhady upřesnila. Pokud se setkáváme s virem, vytváříme si protilátky a buněčnou paměť, to ano, ale nikdo zatím neví, jak moc a jak dlouho jsme chránění před reinfekcí.

Před reinfekcí ne, ale předchozí setkání s virem už by mělo mít ten efekt, že by se další nákaza nemusela proměnit v nemoc nebo že by mohl být průběh méně závažný, ne?

To ano. Jsem v tomto směru opatrnější než někteří kolegové, ale dá se předpokládat, že i když si vytvoříte jen nízké hladiny protilátek a infikujete se podruhé, dojde ke zkřížené reaktivitě, což by nejspíš znamenalo minimálně hladší průběh, tak jako to je třeba u rotavirů u dětí. Do pěti let věku prodělá takovou infekci dítě několikrát, poprvé třeba může skončit i v nemocnici, ale při dalších nákazách už ani nevíte, že dítěti něco je, jak se dítě promořilo. A pak, prakticky celý život – až na výjimky – nemají ani dospělí žádný problém.

Nicméně věřím, že vakcína bude včas a že ohrožené skupiny ochrání. Doufám.

Obrázek
Viroložka Ruth Tachezy.

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor molekulární biologie a genetika, nyní zde vede katedru genetiky a mikrobiologie. Vede vlastní výzkumnou skupinu v nově postaveném Biotechnologickém a biomedicínském centru AV ČR a UK (Biocev). Působí také v Národní referenční laboratoři pro papilomaviry a od roku 2012 do 2015 byla vedoucí laboratoře Molekulární epidemiologie virů v Ústavu hematologie a krevní transfuze.
Návštěvník
 

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 04. lis 2020 16:21:52

Superpřenašeč, agent v utajení. „Mohu jím být já i vy. Všichni se musíme chovat zodpovědně,“ říká vědkyně

Obrázek
"Nemůžeme superpřenašeče vinit z toho, že je superpřenašečem, ale o to víc je důležité dávat si pozor a chovat se zodpovědně," říká viroložka.

Většinu nákaz koronavirem způsobí jen menšina nakažených, vyplývá ze studie zveřejněné v časopise Nature. Každý pátý nakažený je podle ní superpřenašeč schopný nakazit mnoho lidí. Mikrobioložka Ruth Tachezy vysvětluje, kdo je superpřenašeč a jestli máme šanci ho poznat. A jak moc nakažliví jsou ti nejmenší bezpříznakoví přenašeči? Jaké prostředí virus nemá rád a hraje to vůbec nějakou roli?

Jste viroložka, kromě své běžné výzkumné a pedagogické práce v Biocevu a na Přírodovědecké fakultě UK analyzujete ve své laboratoři odebrané vzorky na SARS-CoV-2. Jak současnou situaci prožíváte? Co vás nejvíc děsí?

Výraz „děsí“ bych nepoužila, vadí mi nejistota. Že člověk se může snažit maximálně chránit, ale stejně se nakazí, protože epidemie je opravdu rozjetá. A nikdo z nás si nemůže být předem jistý, jaký průběh bude infekce u něj mít. Komorbidity, které zvyšují riziko, jsou popsané, ale zprávy o případech, kdy člověk v relativně dobré kondici a poměrně mladém věku přijde do nemocnice a už neodejde, jsou hrozivé. Jistě, může se to stát i při jiném onemocnění, ale během této epidemie se to děje masivněji.

A opravdu líto je mi zdravotníků, kteří to odnesou. U představy, jak budou triážovat (tedy třídit) pacienty, koho ošetří, a koho ne, bych už to slovo děsí asi použila. Je mi líto, že to došlo tak daleko.

Muselo?

Jsem přesvědčená, že ne. Kdybychom se všichni chovali trochu jinak, nemuselo to tak být. Doufám, že už opravdu neuvidím žádnou ze zmiňovaných celebrit s „chřipečkou“. Hrozné je, že i velmi inteligentní lidé, kteří excelují ve svých oborech, situaci prostě nepochopili. Děsí mě omezenost a krátkozrakost mnohých lidí. Jednání vlády mě moc nepřekvapilo, asi jsem od ní příliš nečekala.

Kdy jste si řekla, že to je hodně špatný?

Spíš jsem si asi nikdy neřekla, že to je „dobrý“. V rádiu jsem někdy v červnu nebo začátkem července mluvila o tom, jak mě překvapilo velké a skokové rozvolňování. Minimálně omezení setkávání v uzavřených prostorách a roušky měly zůstat. Stejně jako testování určitých profesí před návratem do plného provozu.

Trochu to korelovalo s odchodem pana profesora Prymuly z ministerstva zdravotnictví na pozici vládního zmocněnce, zdálo se, že se na ministerstvu zdravotnictví najednou zastavil čas.

Časopis Nature zveřejnil studii z Hongkongu, z níž vyplývá, že jen necelých 20 procent nakažených je zodpovědných za 80 procent všech nákaz, naopak necelých 70 procent infikovaných nenakazilo jediného dalšího člověka. Podle této studie je každý pátý superpřenašeč. Kdo je to superpřenašeč? A máme šanci ho poznat?

Superpřenašeč je člověk, který je schopen produkovat opravdu velké množství viru. A šanci poznat ho v davu bohužel nemáme. Z logiky věci je superpřenašeč nenápadný, buď bezpříznakový (asymptomatický), nebo presymptomatický (přenáší virus ve velkém dřív, než u něj případně příznaky propuknou).

Ani on sám nemůže vědět, že jím je. Bohužel, hodně infekčních nemocí se přenáší dřív, než vypuknou příznaky, jinak by to s nimi bylo jednodušší. Platí to třeba i o chřipce.

Studie, které zkoumají pohyb viru na základě analýzy genomu, ukazují, že i přenos do řady populací nebo do zemí často odstartoval nějaký superpřenašeč. Ale sama existence superpřenašeče by nestačila, supepřenašečem ho dělají i jeho hygienické návyky a chování. Když se bude chovat zodpovědně, je pravděpodobnost, že někoho nakazí, výrazně snížená.

Ale když je superpřenašeč na špatném místě ve špatný čas…

… je to průšvih, zvlášť když má navíc špatné hygienické návyky nebo nedodržuje opatření, jako jsou roušky a distanc. Jediná žena v Koreji na církevním obřadu nevědomky nakazila spoustu lidí, v Techtle Mechtle taky „řádil“ superpřenašeč, choval se nezodpovědně, ačkoliv stejně nezodpovědně jako ostatní: pití z jedné sklenice a tak dál.

Nemůžeme superpřenašeče vinit z toho, že je superpřenašečem, ale o to víc je důležité dávat si pozor a chovat se zodpovědně. Můžu jím být já i vy.

A mohli bychom to nějak zjistit „v davu“?

Podle žádných vnějších znaků bohužel ne, leda při plošném testování.

A zjišťuje se v testech běžně míra virové nálože?

Jak kdy a jak kterými testy. Testování může být kvalitativní nebo kvantitativní, ale PCR testy umějí zjistit velikost nálože. My používáme spíš semikvantitativní testy, množství viru nezjišťujeme přesně, ale pokud je nálož vysoká, poznáme to, takže superpřenašeče bychom označit uměli. Ale aby to zabránilo šíření v populaci, museli bychom testovat opravdu plošně, presymptomatické a asymptomatické lidi.

Byla byste třeba z tohoto důvodu pro nějaké masivnější testování? Mohly by v tom pomoci antigenní testy ? Nedávno mluvil Roman Prymula o tom, že by se nasadilo plošné testování třeba v domovech pro seniory a podobně.

Domnívám se, že protestovat klienty Domovů pro seniory a pak pravidelně testovat jejich personál při střídání směn je velmi rozumné řešení. My jsme testovali vzorky na jaře právě pro tyto instituce, které po týdnu měnily personál.

Ale plošné testování RT PCR testy je nereálné. Velmi nadějné by bylo použít pro tento účel testování odběrem slin za použití testů, které jsou rychlé, levné a srovnatelně citlivé s PCR (LAMP testy, psali jsme o nich zde, pozn. red.). Pět LAMP testů má povolení pro diagnostiku SARS-CoV-2 od americké FDA, ale nevím zatím bohužel o žádné publikaci, která by ukazovala jejich citlivost a specificitu pro screeningové účely.

Když jsme se v redakci bavili o zmíněné studii, jedna kolegyně říkala, že si myslí, že když se lidem řekne, že většina lidí nikoho nenakazí, že by je to mohlo uklidnit. Přemýšlela jsem o tom, zdá se mi, že pravděpodobnostně je to sice fajn, ale stejně je to loterie, která mi na klidu nepřidá. Jak to vidíte vy?

Stejně jako vy. Myslím, že ani nemá velký význam mluvit o tom, že většinu nákaz má na svědomí jen pár desítek procent z celkového počtu pozitivních, protože jaký význam pro nás tato informace má? Spíše by to mohlo vést lidi k podceňování situace.

Nikdo z nás neví, jestli sám není superpřenašečem nebo jestli se s ním nesetkal. Zásadní je, abychom se všichni chovali zodpovědně. Chránili sami sebe, aby byli ohleduplní k ostatním, jako bychom tu velkou nálož v sobě měli my. Stále nelze vyloučit, že se může nakazit člověk i od člověka s menší virovou náloží. Opět k tomu přispívá chování a okolnosti.

Existuje více studií, publikovaných v dobrých odborných časopisech, které naznačují, že současný virus se opravdu šíří v klastrech. Vypadá to, že tato forma šíření převažuje, tento způsob šíření ho právě odlišuje od chřipkových virů. Další zkoumání tohoto fenoménu je samozřejmě nutné. Ale musím říct, že mě tyto studie o šíření viru velmi zaujaly.

Mělo by to hrát roli ve způsobu mapování epidemie?

Například Japonsko postupovalo již od jara podle těchto poznatků, striktně vyhledávalo a izolovalo klastry infikovaných a zdá se, že ačkoliv na celém světě opět dochází k nárůstu infikovaných a nemocných, v Japonsku ne. Ale domnívám se, že v situaci, ve které právě jsme, je na tento způsob mitigace epidemie pozdě.

V pořadu Země v nouzi jste zmínila také studie, podle kterých to vypadá, že menší děti nejenže prodělávají infekci bezpříznakově, ale nejsou ani příliš efektivní přenašeči. Velmi mě to zaujalo, byl by to silný argument pro dřívější znovuotevření prvních stupňů a nezavírání školek. Platí to?

Hledala jsem další studie k tomu tématu a je jich bohužel málo. Ty dosavadní naznačují, že by to tak mohlo být, ale rigorózně to potvrzeno není. Nedoporučovala bych se na to spoléhat, ale z náznaků lze číst, že u dětí je méně pravděpodobné, že se nakazí. A pokud se nakazí, tak jsou méně infekční pro své okolí.

Jaké prostředí má tedy virus nejraději? Od jara přicházely protichůdné informace, mnozí doufali, že v teple a suchu prostě zmizí…

Potřebuje omezenou vlhkost a přiměřenou teplotu, asi do pětadvaceti stupňů. Dobře mu nebude dělat vyšší teplota s vyšší vlhkostí.

V létě mu mohlo v šíření možná přece jen trochu zabránit sluníčko, které UV zářením likviduje viry na površích, protože však neplatila žádná ochranná opatření, šířil se virus nepozorovaně dál v nerizikové populaci. A pak to bouchlo. S příchodem chladných měsíců bude hůř, lidé budou trávit více času v uzavřených prostorách, vytopených, kde je i menší vlhkost, takže se bude moci šířit aerosolem, nejen kapénkami.

To sice asi ano, ale mnohem méně než bez ní. Roušky jsou pořád základ. Navíc díky rouškám se méně šíří i další respirační onemocnění.

Ale myslím si, že není ani tak podstatné mluvit o tom, jak dlouho se virus udrží na jakém povrchu, myslím, že to pro laiky nemá velký význam. Důležité je pořád myslet na to, že tu s námi je.

A je něco, v čem vidíte naději?

Že se zvedla velká vlna mezi odborníky, kteří vyzývají lidi, aby se chovali rozumně. Jiná cesta totiž není. Mám radost ze všech dobrovolníků, obdivuju každého z nich. Všichni víme, jaká pochybení vedla k situaci, kdy musejí být znovu povoláni, nejsou rádi, ale jdou. Na úkor volného času i výdělků.

Vakcína je mnohem blíž. Dobré také je, že ve srovnání s jarem máme spoustu informací a jsme svědky bezprecedentního sdílení dat, pro vědce je dostupné to, co by se za normálních okolností přísně hlídalo. Ale pořád je to závod, kdo s koho a kdo dřív.

Ale závod s dobrým cílem.

Ano, tohle závodění je asi pozitivní. Vůbec mi to celé připadá trochu jako hodně ostré cvičení, kdyby přišlo ještě jiné, závažnější, smrtelnější onemocnění. Ale doufám, že se to nestane.

https://denikn.cz/480288/superprenasec- ... .sznhp.box
Návštěvník
 

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 05. lis 2020 9:00:24

Na Olomoucku policie rozprášila nepovolené vyučování prvňáčků ve stodole. Ilegálních učeben přibývá

Na to, že i přes nařízení vlády se tu a tam objeví nějaká hospoda, která má otevřeno a tajně zde pod rouškou tmy probíhá popíjení alkoholu, už jsme si zvykli. Hospodští to prostě tu a tam risknou i přes hrozbu vysoké pokuty. Zatemní okna a hosty dovnitř pouští zadní vchodem po předešlé telefonické domluvě.

Nyní se nám tu však rozmáhá další nešvar. Začínají přibývat takzvané ilegální učebny. Školy jsou zavřené, a děti se tak musí učit z domu. Mnozí z rodičů to však přestávají zvládat, a tak se někteří z nich uchylují k ilegální kontaktní výuce.

„Mohu potvrdit, že v úterý v dopoledních hodinách zasahovala policejní jednotka na Olomoucku, kde v jedné zastrčené stodole probíhalo ilegální vyučování prvňáčků. Nejednalo se o žádnou online výuku, nýbrž takzvanou kontaktní. To znamená, že v jedné místnosti byl nejen osobně kantor, ale i patnáct nezletilých, které dotyčný vyučoval matematiku,“ přiblížil zásah těžkooděnců na Olomoucku proti ilegální učebně mluvčí policie Jiří Soukolík.

„Několik policejních hlídek objekt obklíčilo. Nasazen byl i policejní vrtulník a na okolních budovách situaci jistili policejní odstřelovači. Akce proběhla velmi rychle. Zatemněnými okny policisté prohodili dovnitř granáty se slzným plynem, načež jednotka vyrazila boční dveře a vnikla do objektu.

Přistižený kantor, který zrovna na tabuli napsal, že tři jablíčka plus čtyři jablíčka je sedm jablíček, byl na místě pro výstrahu střelen do stehna, neboť nebylo jisté, zda nemá někde u sebe ukazovátko, kterým by mohl klást odpor. Policie posléze přítomné šesti- a sedmileté studenty legitimovala, přičemž se ukázalo, že nejen že nemají žádné osobní doklady, ale navíc někteří žáci kousali a plakali. Situace byla nepřehledná a pro spoustu zasahujících policistů stresující, pročež byl na místo ještě přivolán policejní psycholog,“ dodal policejní mluvčí Jiří Soukolík.

„V posledních několika dnech jsme zasahovali proti podobným ilegálním učebnám několikrát. Scénář je vždy stejný. Pedagog zajistí prázdný objekt, nejlépe někde stranou od města. Zatemní okna, zajistí tabuli i lavice pro studenty a následně se domluví s vybranými rodiči po telefonu, kteří do objektu ještě ráno za tmy přivezou své děti, aby zde byl vzdělávány. Něco takového my ale rozhodně trpět nebudeme. Školy jsou zavřené a děti se mají učit doma. Žádné tajné ilegální učebny. Apeluji proto na všechny studenty i rodiče, aby při jakémkoliv náznaku toho, že se schyluje ke kontaktní výuce, vše okamžitě hlásili Policii České republiky,“ pobídl tiskový mluvčí veřejnost.

Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Pravdou ale je, že život během pandemie již není to, co býval dřív.

https://www.reflex.cz/clanek/divoky-kac ... .seznam.cz
Návštěvník
 

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod vostal petr » čtv 05. lis 2020 18:53:51

Každý pátý nakažený je podle ní superpřenašeč schopný nakazit mnoho lidí.


To duchovnu je to naopak, tam jsou čtyři z pěti mistrů přenašeči virů a jsou schopní nakazit tisíce a miliony lidí,

a voblbnout je pitomostma jako je víra, naděje a láska...

Nehorší vir na světě je víra, jak napadne mozek, tak člověk pak už jen blbne a blbne bez naděje na uzdravení...
vostal petr
 


Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 09. lis 2020 15:05:57

Účinnost vakcíny na koronavirus od BioNTechu a Pfizeru překonala očekávání

Vakcína proti koronaviru, kterou vytvořila německá firma BioNTech ve spolupráci s farmaceutickým gigantem Pfizer, má podle prvních předběžných výsledků třetí fáze testů devadesátiprocentní účinnost, uvedl v pondělí výrobce s odvoláním na svou analýzu. Podle něj je to mnohem lepší, než v co většina expertů doufala.

Podle regulačních úřadů by přitom vakcína mohla být schválena, i kdyby její účinnost byla jen padesátiprocentní.

Firma Pfizer také dodala, že se po podání očkovací látky neobjevily žádné závažné vedlejší účinky.

„Dnešek je velkým dnem pro vědu a lidstvo,“ uvedl ředitel Pfizeru Albert Bourla. „První soubor výsledků z třetí fáze klinických testů vakcíny proti covidu-19 poskytuje důkazy, že naše vakcína má schopnost nemoci předejít,“ dodal.

Pfizer zahájil testy vakcín na lidech. Na podzim však očkování určitě nebude, varují experti

„Dosáhli jsme tohoto významného milníku v našem programu vývoje vakcíny, ve chvíli, kdy ji svět potřebuje nejvíc, protože počty nákaz dosahují nových rekordů, kapacita nemocnic je skoro překročena a ekonomiky bojují o své opětovné otevření,“ prohlásil Bourla.

Třetí fáze klinických testů bude dál pokračovat. Už to, že se podařilo předejít devadesáti procentům nákaz, však vyvolává u politiků i zdravotnické veřejnosti naději, že se objevila možnost pandemii zastavit.

V Británii zahájili první testy vakcíny na lidech, chystají je i v Německu

Do třetí fáze klinických testů se zapojilo více než 43 000 lidí. Část jich dostala vakcínu, část placebo. Jedná se o osoby, které přicházejí do styku s nákazou. Podle výrobce je vakcína stejně účinná u všech etnických skupin.

Data o bezpečnosti budou známá k třetímu listopadovému týdnu. Pokud budou tak dobrá jako dosud, nic nebude bránit schválení vakcíny, takže by mohla být poskytnuta zdravotníkům a dalším lidem v první linii ještě do konce roku.

Rusko už svou vakcínu pustilo do oběhu

Rusko schválilo svou vakcínu Sputnik V k použití, i když ještě není hotová třetí fáze klinických testů, kdy se zjišťuje její účinnost a také to, jestli nemá nějaké vzácné vedlejší účinky. Moskva byla za nedodržení standardního bezpečnostního postupu kritizována jako neodpovědná. Hájila se tím, že v době pandemie je potřeba postupovat co nejrychleji, aby se zachránilo co nejvíc životů.

Svou vakcínu vyvíjejí i firmy AstraZeneca či Moderna.

https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... i-40341701
Návštěvník
 

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 10. lis 2020 17:07:25

Rada Dr. Bonnie Henry - hlavní lékařky  z Britské Kolumbie
 Tato lékařka pracuje s viry již 20 let.

Obrázek

1. Možná budeme muset žít s C19 měsíce nebo roky.   Jako žijeme i s chřipkou,  nebo třeba žloutenkou.   Tady taky pro prevenci stačí,  pokud dodržujeme základní hygienická pravidla.    Nepopírejme to a přestaňme panikařit.  Nekomplikujte si příliš život.   Naučme se s touto skutečností žít.

2. Viry C19,  které pronikly do buněčných stěn,  nemůžete zničit pitím litrů horké vody -prostě chodíte jen častěji na toaletu.

3. Mytí rukou  a  udržování fyzické vzdálenosti  dvou metrů  je nejlepší metoda pro vaši ochranu.

4. Pokud doma nemáte pacienta C19,  není nutné dezinfikovat povrchy vašeho domova.

5. Balené zboží,  benzínová čerpadla,  nákupní vozíky  a bankomaty  nezpůsobují infekci.
 Pokud si umyjete ruce.   Užívejte si života jako obvykle.

6. C19 není potravinová infekce.   Je spojován s kapénkami infekce,  jako je „chřipka“.
 Neexistuje žádné prokázané riziko přenosu C19 potravou.
  
7. Při mnoha alergiích  a virových infekcích  můžete ztratit čich.   Toto je jen nespecifický příznak C19.

8. Jakmile jste doma,  nemusíte se urgentně převlékat  a jít se osprchovat!
 Čistota je ctnost,  paranoia není!

9. Virus C19  nezůstává dlouho ve ovzduší.   Jedná se o infekci kapénkovým přenosem  -  dýcháním,
 která vyžaduje blízký kontakt.

10. Vzduch je čistý,  můžete se procházet zahradami a parky (stačí dodržet vzdálenost fyzické ochrany).
 Borový les  viry ničí.

11. Použít normální mýdlo proti C19,  ne antibakteriální mýdlo.   Je to virus,  ne bakterie.

12. Nemusíte si dělat starosti s objednávkami jídla.   Ale pokud chcete,  můžete vše ohřát v mikrovlnné troubě.   Tím se toho viru  - i kdyby tam byl  -  stoprocentně zbavíte.

13. Šance přivést si C19 domů s botami  je jako být zasažen bleskem dvakrát denně.
 Proti virům pracuji už 20 let - kapénková infekce se tak nešíří!

14. Nemůžeš být chráněn před virem tím,  že konzumujete  jablečný ocet,   šťávu z cukrové třtiny a zázvor!   Ale podpoříte tím výrazně imunitní systém.  Zejména tím zázvorem - v kombinaci se skořicí.

15. Dlouhodobé nošení roušky  narušuje vaše dýchání  a hladinu kyslíku.   Noste to jen v davu.
 Ale zato - pokud jsme v davu -  nosme roušku důsledně.

16. Nosit mikrotenové rukavice  je také špatný nápad;   virus se může hromadit na rukavici, 
 ale i uvnitř rukavice - zejména ve vlhkém prostředí zpocené ruky  -  a snadno se přenášet,  
 pokud se pak dotknete tváře.

17. Lepší je pravidelně si umýt ruce.   Imunita je velmi oslabena v nečistém prostředí.

18. I když jíte jídlo stimulující imunitní systém,  pravidelně choďte do parku,  k vodě  - 
 a zejména do lesa.  Borový kles je ideální prostředí pro dýchání.

19. Přirozená imunita se u nás lidí  po generace zvyšuje rozumným  VYSTAVENÍM (EXPOZICÍ) PATOGENOVÝM ČINITELŮM,    nikoli  seděním doma  a konzumací smažených,  kořeněných, nebo sladkých jídel  a  slazených nealkoholických nápojů.

20. Nepromokněte  a  neprochladněte.

21. A k tomu alkoholu  -  ten nemají viry vůbec rády ...... malá stopička tvrdého alkoholu (just a wee drum)  rozhodně neuškodí  -  ba naopak ! 

Buďte chytří a buďte informovaní  -  ale berte main-streamové informace s rezervou.

  Používejte svůj rozum,  nepodléhejte marketingové propagandě,   používejte mozek . Žijte normálně život  -  rozumně  a  naplno.

   Buďte laskaví  - k jiným,  ale i k sobě,  uklidněte se   a buďte  v bezpečí.

https://www.surreynowleader.com/news/co ... usinesses/
Návštěvník
 

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 12. lis 2020 14:44:31

Svět soutěží o první vakcínu na koronavirus. Tyhle by mohly být k dispozici v Evropě

Evropané jsou o krok blíž očkování na koronavirus. Evropská komise ve středu v Bruselu podepsala smlouvu na 300 milionů dávek vakcíny s americkou firmou Pfizer a německým BioNTechem. Ty jsou úspěšnému uvedení látky na trh nejblíž. Možností má ale Evropská unie víc, pro členské státy chce zajistit celkem přes miliardu dávek. Podívejte se, jak postupuje jejich vývoj a kdy by mohly být dostupné.

Nejblíž cíli: Pfizer a BioNTech

Předběžně se Evropská komise dohodla na dodávkách vakcín se třemi výrobci, se dvěma jedná. K proočkování kontinentu by měla EU rozdělit přes miliardu dávek.

Zatím jediná vakcína, jejíž spolehlivost vědci ověřili v klinických testech na lidech a k jejímuž nákupu se nyní EU zavázala, vzniká ve spolupráci Američanů z Pfizeru a německé společnosti BioNTech. Ochránit před nákazou koronavirem by měla podle výrobců s 90procentní účinností. Podobně jsou na tom už nyní používané vakcíny třeba proti spalničkám. Naopak očkování proti chřipce, které je každý rok jiné, má účinnost mezi 40 a 60 procenty.

Pfizer a BioNTech na vývoji covidové vakcíny spolupracují už od března. Od září ji testují na 44 tisících dobrovolníků. Údajně by mohli mít připravených 30 až 40 milionů očkovacích dávek do konce letošního roku. Každý člověk potřebuje dvě dávky. Od dalšího roku by tyto dvě firmy měly dokázat vyrábět 1,3 miliardy dávek ročně. To je ale stále málo pro celý svět.

Jednalo by se o první takzvanou RNA vakcínu. Ta používá malou část genetického kódu koronaviru, kterou "vytrénuje" lidskou imunitu k obraně, pokud by se dotyčný opravdu nakazil. Nevýhodou ale především pro její přepravu je, že musí po cestě zůstat ochlazená na minus 80 stupňů Celsia.

Pfizer a BioNTech vakcínu dodají také Spojeným státům, Británii, Kanadě a Japonsku. Členské státy EU zajištěním vakcíny pro svoje obyvatele pověřily právě Evropskou komisi. Dávky z prvních várek by mělo mít k dispozici všech 27 členských států ve stejnou chvíli, a to nejspíš na začátku příštího roku. Dostanou jich tolik, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel. Česko má podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zájem o dva miliony dávek.

Kdo se bude moct nechat naočkovat jako první, si vzhledem k nedostatku látky budou muset rozhodnout jednotlivé státy samy. Jak připomíná Evropská komise, klíčová pro takové rozhodnutí je aktuální míra rozšíření nákazy i zátěž zdravotnických systémů. Podle Blatného to v Česku budou nejdříve zdravotníci a senioři, poté lidé s chronickými nemocemi. Konečným cílem je proočkovanost populace 50 až 60 procent.

Nyní musí firmy vakcínu dál testovat. Zatím se zdá, že bude fungovat i na zranitelnou část populace starší 65 let. Jestli zabere i u dětí, ještě není zcela jasné. Odpověď na otázku, jakou dobu po očkování zůstane člověk proti covidu-19 odolný, také poskytne až plošné použití vakcíny v praxi.

První dohoda: AstraZeneca a Oxford


První, s kým se Evropská komise dohodla už v srpnu na dodávkách vakcíny, byla britsko-švédská firma AstraZeneca, která ji vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou (a její vlastní společností Vaccitech). Tito vědci ale výsledky klinických testů zatím nezveřejnili. Podle britského deníku The Guardian by se tak mělo stát ještě v průběhu listopadu, šéf firmy počítá spíš s prosincem. Hned poté by se mohla začít plošně používat. Stejný list informoval i o tom, že vakcína podle dostupných informací účinkuje u mladších i starších lidí.

Vakcína AstraZenecy spoléhá na jiný princip než ta od Pfizeru. Využívat bude uměle oslabený virus s označením ChAdOx1, který způsobuje respirační nemoci u opic. Taková metoda je běžná u většiny existujících vakcín.

Nyní vakcínu prověřují tisíce dobrovolníků. V září musela ale firma testování pozastavit poté, co jeden z nich onemocněl. V druhé polovině října pak brazilské úřady informovaly o případu, kdy jeden z dobrovolníků zemřel. Testování se ale podruhé už nezastavilo, pravděpodobně tedy zemřel jeden z těch, kdo místo vakcíny dostali pouze placebo, píše deník New York Times s odvoláním na experty.

EU se s AstraZenecou předběžně domluvila na nákupu 400 milionů dávek, Česko má podle ministra Blatného rezervovány tři miliony z nich. Kromě toho si vakcínu předobjednala také Indie. Výrobní kapacita firmy bude podle jejího vyjádření v budoucnu tři miliardy dávek, což odpovídá očkování pro 1,5 miliardy lidí.

Závod na dvou frontách: Sanofi

Další firmou, se kterou EU o dodávkách vakcíny uzavřela předběžnou formální dohodu, je francouzská Sanofi - společně s britskou GlaxoSmithKline. V září se s Evropskou komisí dohodly na 300 milionech dávek pro obyvatele členských zemí a dalších 200 milionech pro chudší státy světa, kterým by je Evropa darovala v rámci takzvaného programu COVAX.

Testování na tisících dobrovolníků v tomto případě ještě nezačalo, mělo by se tak stát do konce letošního roku. Obě firmy usilují o to, aby se jejich vakcínou mohlo začít očkovat zhruba v polovině roku 2021. Objednaly si ji kromě Evropy i Spojené státy a Kanada, celkem by příští rok chtěla Sanofi vyrobit miliardu dávek.

Tato vakcína se liší od obou přechozích. Jedná se zjednodušeně o vakcínu založenou na proteinech s uměle vytvořeným virem. Ty se očkovanému člověku vpraví do buněk, které se tak "naučí" bránit další nákaze - i covidu-19. GlaxoSmithKline celý produkt doplnila látkami, které podporují reakci imunitního systému. Podobný princip Sanofi použila například u vakcíny proti chřipce. Kromě toho francouzská firma usiluje také o získání RNA vakcíny (podobné, jako má Pfizer), její vývoj je ale na samém začátku.

Stačí píchnout jednou: Johnson & Johnson

V srpnu se Evropská komise předběžně domluvila také s americkou korporací Johnson & Johnson. Od ní by si chtěla v případě úspěchu koupit 200 milionů vakcín pro vlastní obyvatele a dalších 200 milionů pro nečlenské státy.

Právě Johnson & Johnson v minulosti přišel s vakcínou proti ebole a dalším nemocem za použití oslabené verze viru známého pod označením Adenovirus 26 (Ad26). Jejich koronavirové očkování financují Spojené státy, od září vakcínu testuje 60 tisíc dobrovolníků, což je nejvíce ze všech vakcín v takto pokročilém stadiu vývoje.

Washington si předobjednal 100 milionů dávek. Ty by stačily na naočkování 100 milionů lidí, jelikož tato vakcína na rozdíl od předcházejících vyžaduje pouze jednorázovou aplikaci. Příští rok chce firma vyrobit miliardu.

Ani Johnson & Johnson se ale nevyhnula nucenému pozastavení testů: v první polovině října na vakcínu špatně reagoval jeden z dobrovolníků. Nyní výzkum pokračuje, jasno o účinnosti látky by mělo být do konce roku. Firma ji testuje na dospělých lidech, jsou mezi nimi i zástupci zranitelné skupiny nad 60 let.

Vakcíny z mikrotováren: CureVac

Další předběžnou dohodu o stovkách milionů dávek má evropská sedmadvacítka se společností CureVac z jihoněmeckého Tübingenu. V tomto případě ještě testy na desítkách tisíc lidí neprobíhají, začít by měly do konce letošního roku.

Známý německý byznysmen Dietmar Hopp, který do vývoje vakcíny investoval, prohlásil v zářijovém rozhovoru, že povolení by rád získal v průběhu příštího roku.

CureVac se v médiích objevila hned několikrát i v souvislosti s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten se v březnu pokusil přesvědčit vedení firmy, aby výzkum přesunula do Spojených států a přislíbila mu přednostní dodávky látky. Němci to odmítli.

CureVac také spolupracuje s americkým vizionářem Elonem Muskem a jeho firmou Tesla. Cílem je vymyslet model "mikro továren" na virový genetický materiál, které by umožnily vyrábět miliardy dávek vakcín kdekoliv po světě.

S podporou z Washingtonu: Moderna

V pořadí poslední společností, se kterou Evropská komise dospěla k dohodě o vakcínách, se letos v srpnu stala americká biotechnologická firma Moderna. V tomto případě by se jednalo o (potenciálně opakované) dodávky osmi desítek milionů dávek očkovací látky.

Také Moderna (podobně jako Pfizer nebo CureVac) spoléhá na metodu RNA vakcíny, vyvíjí ji od letošního ledna. Spolupracuje při tom s americkou vládní zdravotnickou agenturou. Americká vláda už do vývoje vložila přes 2,5 miliardy dolarů (přes 56 miliard korun).

Látku nyní testují na 30 tisících dobrovolníků, včetně sedmi tisíc lidí starších 65 let. Testování bude - na rozdíl od Pfizeru - trvat dlouho, protože vědci chtějí počkat, než se koronavirem nakazí velký počet lidí. Potom prověří, kolik z nich se infikovalo i přes to, že byli naočkováni.

Kromě Evropy a Spojených států si vakcínu předobjednaly také Kanada, Japonsko nebo Katar

Čína a Rusko už očkují

Vývoj koronavirové vakcíny je oproti normálnímu procesu extrémně urychlený. Přijít s účinnou látkou vědcům většinou trvá několik let, vzhledem k rozšíření nemoci covid-19 a dopadům, které má na celý svět, to v tomto případě bude mnohem dříve. Ve fázi klinických testů na lidech je nyní podle přehledu deníku New York Times už celkem 52 různých vakcín. Deset z nich je v poslední fázi tohoto testování, další se naopak zatím prověřují jen na zvířatech.

Některé státy s očkováním začaly i přesto, že jejich vakcíny ještě neprošly kompletním schvalovacím procesem. To lékaři označují za nebezpečné kvůli nedostatečně probádaným vedlejším účinkům. Patří sem například různé ruské vakcíny, v čele se Sputnikem V. Ta podle ruských úřadů dosahuje až 92procentní účinnosti. Zájem o vlastní výrobu této látky projevilo podle Rusů i Turecko.

Očkuje už také Čína. Tamní firma CanSino Biologics ve spolupráci s vládní Akademií vojenských lékařských věd. Pro pokusné použití na vojácích ji už v červnu přijala čínská armáda. V červenci pak vláda schválila použití vakcíny od soukromé čínské firmy Sinovac Biotech. V říjnu úřady oznámily, že vakcínu dávají rizikovým pracovníkům ve východočínském městě Ťia-sing. Objednala si ji i Indonésie, zájem projevily Spojené státy. Brazílie testování vakcíny pozastavila po "nepříznivé události".

A vakcínu, vyvinutou v Institutu biologických výrobků v čínském Wu-chanu už začaly (pokusně) používat také úřady ve Spojených arabských emirátech. Látkou od státní firmy Sinopharm jsou tam očkováni pracovníci ve zdravotnictví. Právě z Wu-chanu se na konci loňského roku nový typ koronaviru rozšířil.

S vlastní vakcínou chtělo přijít i Česko. První informace o jejím prototypu se objevily na konci září. Vývoj se ale spíš zastavil. "Nikdo nejeví zájem," uvedl vedoucí vědeckého týmu Marek Petráš v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Někteří odborníci projekt kritizovali jako "naivní".
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/va ... d2a95942e/
Návštěvník
 

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 12. lis 2020 16:02:50

Objevila se nová možnost boje s covidem. Je překvapivě jednoduchá a příjemná

Světlo světa spatřila nová studie, která upozorňuje na novou možnost léčby a předcházení nákaze koronavirem. Mohlo by se to zdát jednoduché a pokud se tato teorie potvrdí, budeme mít dalšího již dobře známého pomocníka v boji s pandemií. O co vlastně jde?

Obrázek

Pro své zdraví můžeme udělat mnoho sami...

Od prvního výskytu nemoci covid vědci zkoumají jednu variantu možné léčby za druhou. Někdy jde o nadějné cesty, jiné se od počátku zdají být odsouzeny k zatracení. Nikdy ale nemůžeme vědět, jestli se náhodou zdánlivě slepá ulička za zatáčkou nepromění v dálnici, která nás dovede k vítězství nad koronavirem. A tak nemůžeme zavrhovat ani studii vědců z Clevelandské kliniky, která hovoří o přínosu melatoninu pro snadnější překonání nákazy koronavirem.

Důležitý melatonin

Co je melatonin? Jde o hormon, který ovlivňuje rytmus bdění a spánku. U lidí, kteří mají se spánkem a usínáním problémy, je možné jej dodávat v tabletách. Lékaři nyní zjistili, že právě melatonin může být jednou z možností, jak covid překonat. Podle zjištění, která byla zveřejněna v časopisu PLOS Biology, je melatonin na vysokém místě mezi kandidáty na úspěšné bojovníky s covidem.


Chrání před nákazou

Analýza údajů o pacientech na Clevelandské klinice také odhalila, že užívání melatoninu bylo spojeno s o téměř 30% sníženou pravděpodobností nákazy koronavirem. Je ale také zajímavé, že ještě více tato skutečnost působila u Afroameričanů, kde se jednalo dokonce o 52 %.

Je potřeba se domluvit s lékařem

„Je velmi důležité si uvědomit, že tato zjištění nenaznačují, že by lidé měli začít užívat melatonin bez konzultace s lékařem,“ uvedl doktor Feioxiong CHeng, asistent v Institutu henomické medicíny Clevelandské kliniky. „Rozsáhlé pozorovací studie jsou zásadní pro ověření klinického přínosu melatoninu pro pacienty s covidem. Jsme nadšeni závěry této studie a považujeme je za příležitost pokračovat ve výzkumu,” prohlásil.

Dodržovat denní řád

Jak už naši předci věděli, příroda má svůj řád a tak to má i být. Lidé mají ve dne bdít a v noci spát. A právě nutkání ke spánku má na svědomí zmiňovaný melatonin. Pokud ho tělo neprodukuje dostatek, mají takoví lidé problémy s usínáním a spánkem obecně. Stává se to hlavně ve vyšším věku a je prokázáno, že kompenzace jeho množství v organismu upravuje i spánkový rytmus. Také už víme, že lidé, kteří chodí pravidelně na noční směny a jejich denní zvyky jsou tedy jiné, než jak si to přála příroda, jsou náchylnější například i ke vzniku rakoviny.

Dobrou noc!

Vědci z Clevelandské univerzity (a jistě nejen oni) tak budou ve svých výzkumech pokračovat, aby bylo co nejdříve možné zaměnit nadějné předpoklady za jistotu. A mezitím bychom měli podle jejich názoru dodržovat co nejpravidelnější denní režim, abychom se nákaze pokud možno vyhnuli nebo se s ní alespoň lépe vyrovnali.
https://www.ctidoma.cz/zdravi/objevila- ... emna-62982
Návštěvník
 

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 13. lis 2020 9:39:51

Česká investorka píše ze Singapuru: Covid zde zvládli díky disciplíně
Jana Andonegui Sehnalová

Patří k nejvlivnějším českým investorkám a topmanažerkám na světě, znáte ji i ze zářijového čísla Forbesu. Teď nám Jana Andonegui Sehnalová, generální ředitelka La Française Forum Securities, která dlouhodobě žije s rodinou v Singapuru, přiblížila situaci ve východní Asii. „Situace je zde už zcela pod kontrolou,“ popisuje Sehnalová. Lze si vzít ze singapurské cesty inspiraci?

Podle nejnovějších statistik už v Singapuru žádné nové případy covidu nejsou a je tomu tak už několik týdnů. Člověk se tu cítí velmi bezpečně, ačkoliv roušky jsou ještě pořád povinné a sdružování osob je omezeno na maximálně pět lidí.

Nikdo si tu ale nestěžuje. Jediné evidované případy covidu jsou do země importované odjinud. Ty se ale nerozšíří, protože každý, kdo má povolený vstup do země, musí okamžitě po příletu podstoupit povinnou karanténu v hotelu. Na své náklady a po dobu dvou týdnů. Karanténa doma není možná.

Desátým dnem karantény, tedy pár dnů před propuštěním, je člověk testován na covid, opět na své náklady. Pokud je test negativní, může opět žít normální život. Pokud je test pozitivní, musí se léčit a zůstat v izolaci.

Podle těch, kdo karanténou prošli, to není žádný med. Být dva týdny zavřený v pokoji, někdy být i bez možnosti otevřít okno nebo vyjít na balkon, nesmět vyjít ven – to je naopak psychicky velmi náročná záležitost. Jen si představte takovou dvoutýdenní karanténu v jednom pokoji s malými dětmi.

Všem nám bylo řečeno, že nemáme cestovat ze země, protože cizincům už návrat nemusí být povolen. Takže jsme zavřeni na ostrově a už známe skoro všechny jeho parky a zákoutí. Děti chodí spokojeně do škol, celou dobu s rouškami, jen je sundávají na tělocvik a oběd.

Pokud ostatně člověk nemá roušku správně nasazenou, nezakrývá mu třeba nos, netrvá dlouho, než vás někdo upozorní, že ji nenosíte správně. Za porušení pravidel jsou navíc tvrdé postihy.

Nejeden cizinec byl ze země vyhoštěn natrvalo, protože on či jeho rodina porušili pravidla. Například se v jednom bytě sdružilo víc než pět lidí nebo třeba člověk porušil pravidla karantény.

Pro místní jsou postihy ještě horší, většinou ve formě vězení. Ano, to je přísný Singapur. Pro mnohé Evropany je to nepředstavitelné a příliš kruté. Lidé to tu ale tak neberou. Pokud si chce člověk užívat vysoký standard života ve městě, přichází to jednoduše s respektováním striktních pravidel. To nemusí být pro každého.

Po první vlně v únoru a březnu tu byl v dubnu a květnu lockdown, uvolnění přišlo až v červnu. Pak se ale dostavila další vlna, kdy se případy rozšířily v ubytovnách pro řemeslníky a manuální pracovníky z Indie, Bangladéše a jiných zemí, kteří v nich žili pohromadě v jedné místnosti. Singapurská vláda je všechny nechala otestovat a mnoho z nich mělo covid.

Některé ubytovny měly pozitivní případy opětovně. Vláda uznala nedostatky a snažila se problém řešit a odstranit. Nebylo to hned, ale o všechny bylo postaráno – líp, než by o ně bylo postaráno v zemích jejich původu. Jen pro představu, těch pracovníků tu je přes 200 tisíc.

K dnešnímu dni bylo v Singapuru zaregistrováno přes 58 tisíc případů covidu. Osmadvacet lidí na nemoc zemřelo, což je ale v porovnání se zbytkem světa velmi malé číslo (Singapur má kolem 5,5 milionu obyvatel). Aktivních případů je dnes pětapadesát, skoro všechny ale byly do Singapuru importované z jiných částí světa.

Co to znamená pro nás? Po devíti letech života v Singapuru budeme poprvé trávit Vánoce v tropech mimo rodinu. Cestovat ze Singapuru za účelem turismu asi ještě dlouho nebude možné. Na druhou stranu jsme tu ale v bezpečí. Nikdo si nestěžuje a ekonomika se ve druhé polovině roku začíná opět hýbat.

Lidé přesto alespoň částečně stále pracují z domova a přehodnotili své priority. O takovém řešení by se v Evropě nebo USA lidem mohlo jen zdát. Jiný kraj, jiný mrav!

I když byl rok 2020 v mnoha ohledech přelomový, doufejme, že rok 2021 bude spět k normalizaci, a to nejen v Singapuru, ale i jinde na světě.
https://forbes.cz/ceska-investorka-pise ... iscipline/
Návštěvník
 

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod vostal petr » pát 13. lis 2020 10:15:47

Normalizace ?

Jo to pamatuju, no není to teda nic moc....
vostal petr
 

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Tara » čtv 19. lis 2020 11:43:24

Miroslava Němcová, 19.11.2020

Prodloužení nouzového stavu

1) Vláda požaduje prodloužení nouzového stavu o 30 dní.
2) Před pár dny byl představen PES. Nový systém měl občanům pomoci pochopit, jaká vládní nařízení budou platit v závislosti na šíření čínského viru.
3) V rámci PES byl omezen počet osob v povolených obchodech. V čase kritického nárůstu pozitivně testovaných jsme v nich mohli nakupovat bez omezení. Situace se zlepšuje, vláda nařízení zpřísňuje.
4) Ve stejný den, kdy ke zpřísnění došlo a obchody očíslovaly nákupní vozíky, oznamuje ministr obchodu, že PES vytvořený ministrem zdravotnictví upraví. V neděli by se mohlo opět nakupovat, lidí do prodejen by mohlo více, vozíky se přečíslují. Otevřeno je nyní do 21.00. Zavírací hodina se kryje s hodinou zákazu vycházení. Myslí v té vládě vůbec někdo?
5) V povolených obchodech lze kupovat potraviny i ostatní zboží (papírenské výrobky, obuv, oblečení, ...). Malé specializované prodejny se stejným sortimentem jsou zavřené. To už nemůže být pouhá neschopnost, musí to být záměr! Vláda nouzový stav zneužívá k tomu, aby vytvářela výhodu pro některé podnikatelské subjekty a likvidovala jiné.
6) Ministr Havlíček hodí do éteru cokoli, jen aby se neprobíralo jeho selhání v souvislosti s novým mobilním operátorem. Také je třeba zamlžit přípravu dostavby jaderné elektrárny a prezidentského kanálu, zapomenout na mrtvou Bečvu, na řádění vládních radních v České televizi nebo na zprávy Evropské komise o premiérově střetu zájmů.
7) Vláda s námi nehraje fér. Není-li schopna připravit alespoň trochu srozumitelná pravidla na základě ověřitelných dat, má se poroučet, ne se držet u moci prodlužováním nouzového stavu. Chceme logická opatření, solidní komunikaci a elementární míru předvídavosti. Opakujeme to pořád dokola a odpovědí je vždy jen větší zmatek.
8) Semafor, PES, trasování, ..., nápady s jepičí životností. Vyšlo by nastejno, kdyby si premiér hodil korunou. Pro občany by to bylo srozumitelnější, možnosti by byly jenom dvě. Nouzový stav je v rukou této vlády stejně nebezpečná věc jako hořící sirka odhozená do kupy sena.
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1239
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Tara » čtv 19. lis 2020 12:12:16

Jan Tománek, 19.11.2020

"Původně jsem chtěl tento text adresovat novinářům, médiím a hlavně šéfredaktorům. Jeho vyznění ale nakonec bylo takové, že bych musel jen křičet a nadávat ve vysoké fistulce a to by bylo směšné.
Nebudu volat po posledních skutečných solidních novinářích a prosit je, aby už PROBOHA začali konečně dělat svoji práci a ještě si třeba ověřovat data z více zdrojů a hlavně přemýšlet.
Oslovím tedy raději své spoluobčany, aby viděli, jak vypadá dnešní mediální realita.

Vůbec jsem netušil, že ještě ten den, kdy dopíšu svůj text „Viním a žaluji média!“ narazím zcela náhodou na skutečného sólokapra, který bohužel jen potvrdí moje slova a co je horší, v naprosto šíleném globálním měřítku.

Náhodou jsem včera zahlédl článek z portálu E15, který jsem ještě jako jedny z posledních zpráv četl.
https://www.e15.cz/koronahelpdesk-e15/s ... ne-1375359
Ve článku se píše, jak ve Švédsku začíná zuřit druhá vlna, jak se úmrtí „šplhá ke stovce denně“ a následuje STŘEDEČNÍ číslo 96 zemřelých, na kterém je celý článek „upečený“.

A právě číslo 96 je pro následující naprosto klíčové.

Protože čísla ze zahraničí občas sleduji a vím, že je na tom nyní Švédsko „relativně“ dobře a úmrtí se tam pohybují zatím v jednotkách, nebo menších desítkách, tak mě to docela překvapilo.
Podíval jsem se tedy nejprve na Worldmeter https://www.worldometers.info/coronavir ... ry/sweden/
na který se ve článku sami autoři odkazují a zde je za středu 18.11. uvedeno oficiální číslo 11 zemřelých, které také zcela koresponduje i s grafem a jeho dřívějším vývojem. (toto číslo se bude následujících 14 dní dále zpřesňovat - viz dále). Začalo mě to tedy více zajímat, jak k číslu 96 dospěli.



pokračování, celý článek: http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-toman ... UdTdstLl7A
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1239
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 19. lis 2020 14:01:55

z FB

Ondřej Hrčiak, 19.11.2020

Dobré ráno, Česko. Je čtvrtek 19. listopadu (47. týden roku 2020) a graf Českého statistického úřadu ani dnes neukazuje, že by viróze podlehlo více lidí, než v letech 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019 – jak se může každý sám přesvědčit, v těchto letech byly zaznamenány týdenní rekordy úmrtí, které se letos ani jednou nepodařilo překonat. Ačkoliv data ČSÚ mají šest týdnů zpoždění a zobrazují teprve 40. týden (tj. do 4. října), je jisté, že tisíců zemřelých nad rámec průměru se žádnému z virů ani jiných smrtelných onemocnění nedaří dosáhnout. Křivka zobrazující černě týdenní data zemřelých v roce 2020 bude i v dalších týdnech zaznamenávat údaje, na které nemají vliv vládní opatření, jako by ho neměla ani v letech minulých. Kdyby byla letošní panika vytvořena už v roce 2015, zemřelých by byl stejný počet, stavy pologramotných online připojených mladých ovcí by však vlivem distanční výuky stouply neměřitelně. To je, řekl bych, dnes ten jediný důvod k panice.

Odkaz na graf: https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr?f ... d5CX_dJnW4
Přílohy
126294750_3405514546213881_4411891859907628967_n.jpg
Návštěvník
 

Re: Nová fakta o koronaviru:

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 19. lis 2020 14:29:07

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/kr ... lanky-home

Krematorium v Ostravě vybudovalo dodatečné chladírenské zařízení pro mrtvé s covidem

Kvůli nebývalému nárůstu počtu zemřelých v souvislosti s nákazou covid-19 vybudovalo krematorium v Ostravě speciální chladírenské zařízení mimo hlavní budovu. Chladicí boxy navýší současnou kapacitu o 50 míst pro zesnulé.

Potřeba navýšení chladicích kapacit pro mrtvá těla vyplynula od města Ostravy, které je vlastníkem společnosti Krematorium Ostrava. „Primátor Ostravy Tomáš Macura před týdnem na jednání Krizového štábu Moravskoslezského kraje upozornil na velké zatížení ostravského krematoria. Na základě toho jsme informovali Ústřední krizový štáb a poskytli jsme městu Ostrava potřebnou součinnost,“ popsal moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.

Dočasné chladírenské zařízení vybudovalo krematorium mimo budovu. Podle hygieniků se dostalo krematorium v posledních týdnech kvůli nárůstu zemřelých na onemocnění covid-19 na hranici skladovacích kapacit. „Ve srovnání s průměrnými počty zemřelých osob za toto období z minulých let přibyla asi třetina zemřelých oproti průměru za dané období. Průměrný počet je přibližně 45 zemřelých, v současnosti to bylo asi 70 osob,“ poukázal mluvčí Krajské hygienické stanice v Ostravě Aleš Kotrla.

Dodal, že vybudovat dočasné místo, kde mohou být mrtví uložení v chladicích boxech, bylo nutné. „Tímto opatřením magistrátu a krematoria se zcela jistě vyhneme potenciálním katastrofickým scénářům, kdy by těla mohla být skladována v provizorních neetických podmínkách,“ avizoval s tím, že nyní nelze předjímat, jak dlouho bude navýšená kapacita chladicích boxů potřeba.

Ředitel Krematoria Ostrava Ivo Furmančík serveru SeznamZprávy řekl, že situace se začala dramatizovat koncem minulého týdne. Na začátku října šlo podle něj o jednotky případů, v půlce října kolem 10 a v pátek už zaznamenalo krematorium za den 24 zemřelých.

„Takže jsme reagovali zvyšováním kapacity na vysoká čísla, která začala zhruba před deseti, čtrnácti dny. Když se celostátně nahlásí v celé zemi 250 mrtvých, k nám řádově přijde 25 s nějakým opožděním. Máme zhruba 10 procent z celé republiky,“ vysvětlil Furmančík s tím, že nyní by měla být skladovací kapacita zemřelých dostatečná.
Návštěvník
 

Předchozí

Zpět na Cokoliv je libo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron