Zdeněk píše:Návštěvník píše:Návštěvník píše:Bez strachu žít, bez strachu zemřít
Radka Gruberová
https://blog.aktualne.cz/blogy/jan-hniz ... VCh8_tKOPU
A kdyby neumřela tvoje matka, milá Radko, ale ty bys umřela na covid, viděla by to tvoje matka jako ty? Že je to ok, že jsi zemřela - at' už se strachem (během dlouhého dušení se v nemocnici) nebo beze strachu?
Navrhoval bych žít tak, abychom pak ze smrti nemuseli být podělaní. Což v sobě zahrnuje i bezúzkostné dodržování hygienických opatření, třeba. Tedy nikoli podělané jejich dodržování, milý Návštěvníku.
miroslav píše:Netřeba se bát ale naopak je třeba mít odvahu a ochotu maximálně dodržovat potřebná hygienická opatření.
Jako správní "dobroseři" brát ohled na druhé, abychom sebe a pak druhé (rodinu, blízké i vzdálené) nenakazili a někteří z nich kvůli tomu nezemřeli.
Mně to přijde svým způsobem docela dobrodružné, takové adrenalinové.
Pokroky posledních let v oblasti psychologie a molekulární biologie ukázaly na intenzivní propojení mezi psychikou člověka a správným fungováním našeho imunitního systému.
PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D. (UK Katedra psychologie)
Návštěvník píše: Část zaměstnanců však testování rozhodně odmítá.
... píše:Imunita našeho těla se každou naší obavou o něco sníží, kdežto pocitem spokojené vděčnosti že neonemocníme, protože dodržujeme všechno co je třeba, se naše imunita zas o trochu zvýší.
Psychosomatika a imunita
Psychosomatika jako pojem má svůj původ ve starověké řečtině, a to ve spojení dvou slov: "psyché" - duše a "soma" - tělo. její úlohou je zkoumat vztahy mezi těmito dvěma částmi zejména z pohledu vlivu psychických funkcí a pochodů na organismus (Jan Poněšický, 2002).
Vliv psychiky na tělo je starý jako lidstvo samo a známe ho už od dob Galéna, který psal o tom, že veselé ženy trpí méně často rakovinou prsu než ženy smutné. Nám z těchto a pozdějších dob zůstala různá lidová rčení, například: "Ve zdravém těle zdravý duch" či "Veselá mysl - půl zdraví". Jednu z prvních dochovaných a zdokumentovaných souvislostí mezi psychikou a fyzickým zdravím představuje pozorování, které proběhlo v 50. letech 20. století ve Walesu, kde si pracovníci zdravotní pojišťovny všimli, že vdovy po hornících, kteří zemřeli při závalech, trpí daleko větší nemocností, čerpají více dávek a umírají dříve než stejně staré ženy, které toto neštěstí neprožily. Na základě těchto pozorování provedli klinickou studii sledující vliv životních událostí (psychická část) na zdraví (fyzická část), podle které byla později ustanovena bodová tabulka, která při překročení určité výše bodů ukazovala, že dotyčný/dotyčná je v přímém ohrožení vzniku jak psychického onemocnění, tak onemocnění fyzického (např. rakovina a autoimunitní onemocnění). V 60. letech 20. století pak byly provedeny první studie zaměřené na zkoumání vztahu mezi stresem a imunitou, které ukázaly, že stres zhoršuje imunitu organismu, a to pravděpodobně prostřednictvím glukokortikoidů (glukokortikoidy jsou hormony nadledvinek, např. kortizol či kortikosteron).
Z těchto a mnoha jiných studií vyplývá, že je to náš mozek (nervový systém), který v přeneseném slova smyslu přenáší naše pocity a prožitky (tj. radost, zábavu, štěstí, stres, smutek atd. na náš endokrinní a imunitní systém, které na tyto podněty reagují a zpětně také ovlivňují náš nervový systém.
Zjednodušeně řečeno: krátkodobý stres náš imunitní systém stimuluje a zvyšuje naši obranyschopnost, zatímco dlouhodobý/chronický stres naopak imunitní systém oslabuje a zhoršuje reakci našeho nervového systému, popřípadě ho může i poškodit. Ten se pak může stát vůči stresovým faktorům citlivějším a na další stresové podněty reagovat bouřlivěji a pro náš organismus méně výhodně.
Zvýšené vnímání negativních podnětů pak vede ke snadnějšímu pocitu stresu a ohrožení a máme z toho uzavřený kruh. Samotné vyhodnocení stimulu/situace jako ohrožující pro náš organismus je velmi individuální a závisí na mnoha okolnostech, například na charakteru stresového podnětu, osobnosti člověka, genetice, sociálním statusu, adaptabilitě na chování v zátěžových situacích, pohlaví, věku, ročním období a části dne.
Jak poznat, že naše snížená imunita je psychosomatického rázu? Velmi obtížně. Základem je navštívit lékaře, který o této alternativě uvažuje už od počátku i přesto, že vyšetří všechny standardní možnosti vzniku onemocnění. Základem je důkladná anamnéza zaměřená na osobnost jedince. Velmi často jsou lidé, kteří chtějí žít dokonale podle standardů společnosti, ve které se pohybují, ale současně mají nízké sebevědomí. Mezi tyto lidí, tzv. somatéry, často patří lidé, kteří byli v dětství hodně často nemocní, mohli být psychicky či fyzicky zneužíváni, pocházejí z rodin, kde jeden z rodičů byl stále nemocný, z rodin, kde se objevovala psychická onemocnění.
Jak preventivně předcházet onemocnění?
Základem je změna životního stylu. Lidé by si měli dokázat uspořádat týdenní režim tak, aby zahrnoval jak pasivní, tak aktivní odpočinek, případně kulturní zážitky. Měli by pečovat o svou psychickou pohodu, o svou rodinu, přátele a kamarády a pěstovat své komunikační dovednosti. Opomíjenou složkou je naučit se používat a vnímat své pocity, umět si ve správný čas vzít dovolenou a v případě nutnosti též vyhledat psychologa. Lidé by měli pečovat o své zdraví také formou úpravy svých stravovacích návyků, pitného režimu a obecné starosti o své zdraví formou prevence, tj. předcházení onemocnění.
https://www.lekarnahrusovany.cz/psychos ... -a-imunita
[size=150]Pardubický kraj vyhlásil stav hromadného postižení osob. Lůžka na JIP docházejí v celé zemi[/size]
Nejhorší situace, co se týče počtu volných lůžek na jednotkách intenzivní péče, je v Karlovarském kraji. Situace ale není o moc lepší ani v ostatních regionech. Pardubický kraj dokonce v úterý kvůli kritické situaci v nemocnicích vyhlásil stav hromadného postižení osob. ČT to řekl hejtman Martin Netolický (ČSSD).
Tuzemské nemocnice jsou vlivem masivního šíření nákazy koronaviru a jeho britské mutace na hraně svých možností a kapacit.
V Pardubickém kraji už nejsou podle hejtmana Netolického pro pacienty s covidem-19 volná žádná lůžka intenzivní péče a někteří pacienti leží na přistýlkách „Počátkem minulého měsíce bylo v našich nemocnicích hospitalizován 280 pacientů, nyní jich je přes 500. Počet denní příjmů je kolem 70,” sdělil v úterý. Ještě v pondělí vykazoval kraj 15 volných lůžek.
„Stav hromadného postižení osob pak fakticky znamená, že pokud bude do našich nemocnic další požadavek na hospitalizace, tak budeme žádat o pomoc další kraje. Uvidíme jak budeme úspěšní, ostatní kraje se také plní,” vysvětlil.
Mluvčí krajských nemocnic Kateřina Semrádová ČTK řekla, že v nemocnicích je nyní konkrétně 501 pacientů s covidem-19, 69 z nich vyžaduje intenzivní péči.
V Karlovarském kraji zbývají čtyři lůžka
Situace je špatná i v nemocnicích v Karlovarském kraji. Ty dlouhodobě volají o pomoc a možnosti převážet pacienty do sousedního Německa. Z celkových 36 JIP lůžek bylo k pondělí 1. března obsazeno 32, což odpovídá zaplnění téměř 89 procent dostupných kapacit v kraji. Volná zbývají čtyři.
Podmínkou pro aktivaci zahraniční pomoci, kterou České republice nabízí jak Německo, tak třeba Polsko, je podle nedávného vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého pokles kapacit na deset a méně procent volných lůžek.
Kvůli šíření britské mutace, která je nakažlivější než původní virus, stoupajícím počtům nakažených, ale i hospitalizovaných pacientů, zvláště v těžkém stavu, což činí situaci v řadě tuzemských nemocnicích kritickou, vláda od pondělí uvalila na Česko lockdown. Kromě toho, že již dříve uzavřela tři regiony - Chebsko, Sokolovsko a Trutnovsko - také nově lidem napříkald zakázala, až na výjimky, překračovat hranice okresů, aby se šíření nákazy v republice omezilo.
Kapacity lůžek intenzivní péče jsou z více než 80 procent vyčerpány také v Praze, kde je z celkových 542 JIP lůžek volných 90. To odpovídá volné kapacitě 16 procent. Podobně je na tom Středočeský kraj. Zde jsou volná lůžka pro 20 pacientů a celkový obsazenost se pohybuje okolo 84 procent.
Kapacity JIP lůžek v krajích jsou rozdílné
Nízké počty volných lůžek jsou z pohledu absolutních čísel také v Libereckém (14) či Jihočeském kraji (10).
Každý kraj má ovšem jinou kapacitu lůžek. Kapacity tedy v některých regionech mohou být sice vyčerpány například ze 60 procent, ale kvůli vysokému lůžkovému fondu zbývá v rámci volných 40 procent například 105 lůžek JIP, jako je tomu například v Jihomoravském kraji.
Počty lůžek pro pacienty ve vážném stavu se navíc v jednotlivých krajích průběžně mění, jak nemocnice lůžka reprofilizují, neboli přizpůsobují aktuálním potřebám.
Nejnižší obsazenost JIP lůžek je pak podle dat platných k 1. březnu v Moravskoslezkém kraji, kde je z celkových 302 lůžek volných 150, tedy necelá polovina. Pozitivnější situace je také ve Zlínském kraji, kde je volná kapacita zhruba 40 procent. To může mít i určitou souvislost s tím, že se oba regiony v uplnulých měsících výrazně potýkaly s nákazou covidem-19 a situace v tamních nemocnicích byla kritičtější než jinde v Česku a mnoho lidí nákazou prošlo.
Aktuálně v tuzemských nemocnicích leží s covidem 7717 pacientů, z toho je 1501 je na jednotkách intenzivní péče. Výše uvedená čísla o dostupných kapacitách JIP počítají jak s těmito covidovými pacienty, tak i s těmi, co v nemocnicích leží s jinými chorobami. „Do obsazenost lůžek JIP se počítají kromě covidových pacientů i lidé, kteří leží v těžkém stavu s jinými chorobami. Promítají se do toho i nefunkční lůžka, která nemohou fungovat například z důvody nákazy personálu, který by je mohl obsluhovat. Po sečtení všech těchto možností z toho vyjdou volná lůžka,” osvětlil Novinkám šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek.
Pardubický kraj vyhlásil stav hromadného postižení osob. Lůžka na JIP docházejí v celé zemi
Nejhorší situace, co se týče počtu volných lůžek na jednotkách intenzivní péče, je v Karlovarském kraji. Situace ale není o moc lepší ani v ostatních regionech. Pardubický kraj dokonce v úterý kvůli kritické situaci v nemocnicích vyhlásil stav hromadného postižení osob. ČT to řekl hejtman Martin Netolický (ČSSD).
Tuzemské nemocnice jsou vlivem masivního šíření nákazy koronaviru a jeho britské mutace na hraně svých možností a kapacit.
V Pardubickém kraji už nejsou podle hejtmana Netolického pro pacienty s covidem-19 volná žádná lůžka intenzivní péče a někteří pacienti leží na přistýlkách „Počátkem minulého měsíce bylo v našich nemocnicích hospitalizován 280 pacientů, nyní jich je přes 500. Počet denní příjmů je kolem 70,” sdělil v úterý. Ještě v pondělí vykazoval kraj 15 volných lůžek.
„Stav hromadného postižení osob pak fakticky znamená, že pokud bude do našich nemocnic další požadavek na hospitalizace, tak budeme žádat o pomoc další kraje. Uvidíme jak budeme úspěšní, ostatní kraje se také plní,” vysvětlil.
Mluvčí krajských nemocnic Kateřina Semrádová ČTK řekla, že v nemocnicích je nyní konkrétně 501 pacientů s covidem-19, 69 z nich vyžaduje intenzivní péči.
V Karlovarském kraji zbývají čtyři lůžka
Situace je špatná i v nemocnicích v Karlovarském kraji. Ty dlouhodobě volají o pomoc a možnosti převážet pacienty do sousedního Německa. Z celkových 36 JIP lůžek bylo k pondělí 1. března obsazeno 32, což odpovídá zaplnění téměř 89 procent dostupných kapacit v kraji. Volná zbývají čtyři.
Podmínkou pro aktivaci zahraniční pomoci, kterou České republice nabízí jak Německo, tak třeba Polsko, je podle nedávného vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého pokles kapacit na deset a méně procent volných lůžek.
Kvůli šíření britské mutace, která je nakažlivější než původní virus, stoupajícím počtům nakažených, ale i hospitalizovaných pacientů, zvláště v těžkém stavu, což činí situaci v řadě tuzemských nemocnicích kritickou, vláda od pondělí uvalila na Česko lockdown. Kromě toho, že již dříve uzavřela tři regiony - Chebsko, Sokolovsko a Trutnovsko - také nově lidem napříkald zakázala, až na výjimky, překračovat hranice okresů, aby se šíření nákazy v republice omezilo.
Kapacity lůžek intenzivní péče jsou z více než 80 procent vyčerpány také v Praze, kde je z celkových 542 JIP lůžek volných 90. To odpovídá volné kapacitě 16 procent. Podobně je na tom Středočeský kraj. Zde jsou volná lůžka pro 20 pacientů a celkový obsazenost se pohybuje okolo 84 procent.
Kapacity JIP lůžek v krajích jsou rozdílné
Nízké počty volných lůžek jsou z pohledu absolutních čísel také v Libereckém (14) či Jihočeském kraji (10).
Každý kraj má ovšem jinou kapacitu lůžek. Kapacity tedy v některých regionech mohou být sice vyčerpány například ze 60 procent, ale kvůli vysokému lůžkovému fondu zbývá v rámci volných 40 procent například 105 lůžek JIP, jako je tomu například v Jihomoravském kraji.
Počty lůžek pro pacienty ve vážném stavu se navíc v jednotlivých krajích průběžně mění, jak nemocnice lůžka reprofilizují, neboli přizpůsobují aktuálním potřebám.
Nejnižší obsazenost JIP lůžek je pak podle dat platných k 1. březnu v Moravskoslezkém kraji, kde je z celkových 302 lůžek volných 150, tedy necelá polovina. Pozitivnější situace je také ve Zlínském kraji, kde je volná kapacita zhruba 40 procent. To může mít i určitou souvislost s tím, že se oba regiony v uplnulých měsících výrazně potýkaly s nákazou covidem-19 a situace v tamních nemocnicích byla kritičtější než jinde v Česku a mnoho lidí nákazou prošlo.
Aktuálně v tuzemských nemocnicích leží s covidem 7717 pacientů, z toho je 1501 je na jednotkách intenzivní péče. Výše uvedená čísla o dostupných kapacitách JIP počítají jak s těmito covidovými pacienty, tak i s těmi, co v nemocnicích leží s jinými chorobami. „Do obsazenost lůžek JIP se počítají kromě covidových pacientů i lidé, kteří leží v těžkém stavu s jinými chorobami. Promítají se do toho i nefunkční lůžka, která nemohou fungovat například z důvody nákazy personálu, který by je mohl obsluhovat. Po sečtení všech těchto možností z toho vyjdou volná lůžka,” osvětlil Novinkám šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek.
Brazilská mutace dokáže obejít imunitní systém až v 61 procentech případů
Před brazilskou mutací koronaviru nejsou ochráněni ani jedinci, kteří covid-19 prodělali. Podle nejnovější studie je schopna přelstít imunitní systém u dříve nakažených lidí v 25 až 61 procentech případů. Vědci navíc uvádí, že je přenosnější než původní virus SARS-CoV-2, uvedl list The Guardian.
„Pokud by se loni v Manausu (brazilské město, kde se varianta P1 objevila poprvé - pozn. red.) nakazilo sto lidí, tak zhruba 25 až 61 z nich by bylo variantou P1 reinfikováno,“ uvedl k závěrům studie lékař Nuno Faria z Centra pro analýzu globálních infekčních chorob při londýnské univerzitě Imperial College.
Experti v analýze také uvedli, že varianta P1 je 1,4 až 2,2krát přenosnější než originální koronavirus. Požadují, aby se více dbalo na sekvenování (čtení genetické informace) genomu existujících variant. „Pandemii můžeme dostat pod kontrolu jen tehdy, budeme-li mít znalosti o tom, jak SARS-CoV-2 mutuje,“ stojí ve vyjádření.
Vědci výsledky publikovali na základě studie genomové sekvence viru od listopadu loňského roku do letošního ledna. Zjistili, že varianta P1 má 17 záměn. Tři z nich se vyskytují ve spike proteinu, tedy charakteristickém hrotu viru, a jsou téměř kompletně stejné jako u jihoafrické mutace.
V jednom případě došlo k záměně E484K, kdy kyselinu glutamovou (E) na pozici 484 nahradil lysin. Zmutovanému viru tím umožňuje uniknout nejméně jedné z protilátek. Další záměna je na pozici 501 (N501Y), kde tyrosin nahradil asparagin. To způsobuje vyšší nakažlivost zmutovaného viru. Třetí změna se vyskytuje na pozici 417 (K417T). Tady se liší od jihoafrické mutace K417N. Dosud ale není známo, jaký má tato záměna efekt.
Zatím není jasné, zda je odolnější proti očkování
Neexistují zatím žádné studie, které by prokazovaly, zda je brazilská varianta odolnější vůči očkování. Jihoafrická odolnější je, což vzhledem k podobnosti obou mutací nabízí určité srovnání. Imunolog Václav Hořejší v pondělí pro Hospodářské noviny uvedl, že může účinnost očkování klesnout u jihoafrické varianty až na polovinu.
Mikrobioložka Shannon Peacocková, která se na studii také podílela, dodala, že brazilská varianta koronaviru se momentálně vyskytuje v 25 zemích světa.
Česká republika zatím žádný případ brazilské mutace na svém území nezaznamenala. Vyskytují se zde ale případy britské (B.1.1.7) i jihoafrické varianty (B1351). Kvůli hrozbě zavlečení těchto mutací na území ČR zakázala vláda 25. února vstup Čechů, až na neodkladné výjimky, do několika afrických a jihoamerických zemí. Nařízení platí až do 11. dubna.
Brazilská varianta koronaviru byla poprvé objevena 6. prosince loňského roku ve městě Manaus. Tam se během první vlny koronaviru nakazilo 76 procent obyvatel. Mělo tak dojít k vytvoření kolektivní imunity, ale na zmutovanou variantu to nezabíralo. Varianta P1 se navíc rychle rozšířila a za dalších osm týdnů už byla příčinou 87 procent případů nakažených.
Očkování je pomalé, na podzim čekejme další vlnu. Nemocnicím se uleví až o Vánocích, odhaduje primář, který jako první léčil Čechy s covidem
České nemocnice sužuje rekordní počet těžce nemocných pacientů s nemocí covid-19. Speciální péči potřebuje přes 1 500 lidí. Roste také podíl pozitivních testů, je jich více než 33 procent. V zemi se dál šíří britská mutace viru. Pardubický kraj už nemá pro covidové pacienty žádná volná lůžka intenzivní péče. A světlo na konci tunelu je v nedohlednu. „Očkování je pomalé, bude další vlna na podzim,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde loni izolovali první pozitivně testované pacienty. Nemocnicím se podle jeho odhadů uleví až před Vánoci.
Vláda uzavřela lidi v okresech na tři týdny, primář Dlouhý doufá, že by to ke zlepšení epidemiologické situace mohlo přispět. „Doufáme, že to pomůže, tato přísná opatření byla nezbytná, počty nakažených jsou opravdu vysoké a zatížení nemocnic také,“ zdůraznil.
Mnoho dalších možností, jak zbrzdit šíření viru, nezbývá a sám se prý rozhodně neřadí mezi příznice zavírání fabrik. „Někdo musí to vše, co se tu děje, zaplatit. Když zavřeme Škodovku, kdo na to naše drahé zdravotnictví pak vydělá?“ sdělil, že ponechání provozu průmyslových podniků je pro upadající ekonomiku klíčové.
Neočekává, že by se českým nemocnicím ulevilo v následujících měsících. „Myslím, že se nemocnicím uleví až před Vánoci. S nějakým poklesem v létě,“ predikuje.
Dokonce varuje před další vlnou na podzim. „Bohužel kvůli pomalému očkování určitě bude další vlna na podzim,“ obává se primář Dlouhý.
Některá zdravotnická zařízení hlásí kritický nedostatek lůžek. Pardubický kraj dnes vyhlásil stav hromadného postižení osob. Existuje podle Dlouhého nějaký plán, pokud by nastala situace, že by došla lůžka v celé zemi? „Naše zdravotnictví je velmi robustní, výkonné a silné. Máme celkem 38 000 lůžek, na kterých leží necelých 8 000 pacientů s covidem. Kapacity tu ještě jsou a lze je aktivovat,“ uvedl.
Je však také dostatek kvalifikovaného personálu? „Zmíněná lůžka jsou lůžka, ke kterým je personál. Samozřejmě péče o covidové pacienty je náročnější. Ale jsem přesvědčený, že zejména v oblasti standardních lůžek lze ještě najít kapacity,“ dodal Dlouhý s tím, že situace v nemocnicích se samozřejmě liší kraj od kraje.
Jak bude podle Dlouhého Česko vypadat za tři týdny, až možná vláda otevře hranice okresů? „Doufáme, že se trochu podaří křivku zlomit. Nedoufal bych ale v nějaké velké rozvolňování, určitě k němu nedojde. Ty okresy se možná otevřou,“ přemítal primář.
Zároveň počítá i s možností, že se koronavirová čísla nepodaří obrátit směrem dolů. „Jsme připraveni na všechno,“ uzavřel primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý, který jako první přijímal Čechy nakažené nemocí covid-19.
Čímž nikterak nepopírám jeho kladné stránky... svět je pestrý.
Návštěvník píše:Zakázali psát a zakázali zpívat... Aneb naše země nevzkvétá.
Návštěvník píše:Místopředseda Jan Tesař - Trikolóra: "Přátelé, pusťte si prosím tuto čtyři roky starou reportáž. Nebyl žádný Covid a stejně v nemocnicích chyběly sestry i lékaři. Co udělaly vlády minulé i ta současná, aby se situace zlepšila? Nic, vůbec nic. Teď má dlouholetou neschopnost politiků řešit Lockdown, uzávěry okresů, uzávěry firem, obchodů, hospod, likvidace zdraví i psychiky lidí, jejich živností i našeho hospodářství?
Vážně jde vládě o to chránit lidi a nebo zamaskovat to, že jsou prostě neschopní a naši zemi roky jen škodí? Nevěřte číslům statistik, která tvrdí, že se zde virus šíří rychleji a s horšími průběhy než třeba v Německu nebo Rakousku. Je to přece blbost.
Problém je jinde a pokud tady zdravotníci (které tu ještě máme) padají, promiňte, na hubu, jsou rušeny operace, odkládána léčba a všem pacientům s Covidem už nemůže být údajně poskytnuta odpovídající péče (říkají někteří primáři), pak to není proto, že Václav Klaus starší nenosí roušku a nebo zoufalý hospodský otevřel výčep nebo vlekař lanovku.
Je to jen proto, že se zkrátka v našem zdravotnictví projevilo to o čem se mluví i v tomto videu. Délka studia všeobecných sester, odchody u nás vystudovaných lékařů do zahraničí, nedostatečné mzdy (i ukrajinští doktoři a sestry už míří pracovat radši do Německa).
Naše vlády jsou současné situace vinni a jim je potřeba posílat fotografie unavených a otlačených tváří zdravotníků, záběry uzavřených obchodů, restaurací, zoufalých lidí v krachu, nešťastných dětí i učitelů , kteří nemohou do školy, sportovců, kteří sedí doma a nemohou trénovat, izolovaných stařečků, za kterými nemohou vnoučata... atd.
Ano je to obrovský zločin, který Covid jen odhalil na světlo světa. V době klidu může tu haldu úředníků jakoby řídit kdokoli, ale v krizi se ukáže schopný šéf. Andrej Babiš je prý krizový manažer jak se nazval. Ne, pan Babiš jen ukázal, že aby byl dobrým premiérem nestačí, když si člověk umí obstarat dotaci na cokoli a koupit kohokoli. K tomu je potřeba víc, a to bohužel pane premiére nemáte a nikdy mít nebudete, nikdy, opakuji NIKDY.
Občane otevři oči a koukej kam mizeli a mizí tvé peníze a přitom nic nefunguje. Jen chaos, represe a další plýtvání obrovskými částkami, které ani vnuci našich vnuků nezaplatí. A k tomu všemu jim pomáhají senzacechtiví, bezcitní, ale mnohdy i hloupí novináři. I ti jsou vinni.
Žádný zločin nesmí zůstat nepotrestán. Požadujme to stejné jako nyní poslanci chystají nám v podobě protipandemického zákona. Vysoké pokuty, soud, ale i vězení pokud se vina prokáže. A ona se prokáže.
My všichni musíme být žalobci a ne ustrašenci s respirátorem na puse i když jdeme na čerstvém vzduchu. Začněme u sebe a přestaňme být už jen naivní a vystrašení oběti.
Buďme sebevědomým národem, který už ze sebe nenechá dál dělat voly. Prosím.
To je cesta, která jediná vede tam, kam si všichni přejeme, tedy opět do normálního svobodného světa. Nedejme se přátelé"
Video z 9. 6. 2016
Návštěvník píše:
České zdravotnictví je výborné, zvládá skoro už 6 000 hospitalizovaných na covid, z toho 1 084 na JIP! Rakousko je vystrašené z 1 427 hospitalizovaných na covid (na JIP 296), s dalším rozvolnováním je asi konec, možný je spíš nový lockdown. Rakouské zdravotnictví není vybaveno na tolik hospitalizovaných, jako má Česko a které to zatím ještě zvládá. Ale jestli lidé budou věřit nesmysly a nebudou dodržovat opatření, tak to ani to vynikající české zdravotnictví nevydrží a opoźice bude jásat a těšit se na koryta.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 95 návštevníků