Poradna zdarma

intago píše:Jo Zdeňku. Mě se taky z toho Máje dělalo špatně. A co Lísa? Nevyvolala u tebe mystický stav jak u mě? Ne? TOS o hodně přišel.
Kdybys mystické stavy měl věděl bys že Tam je realita symbolem a symbol realitou. Proto Kristus stále mluvil v podobenstvích.
Ale kdo nezažil neuvěří.
O mystických stavech je tahle debata. Ne o planem filozofování

Tak já už jsem o mystické zkušenosti tu několikrát někde psal, tak ti to sem zkopíruju co jsem našel, abys měl radost:
Moje zkušenost "malého osvícení" či jak to nazvat, byla již před mnoha lety a neměla dlouhého trvání. Ale nešlo ji nikterak uchopit. Ani rozumem, natož slovy. I to, že ji přesto zde nějak vyjadřuji je nesmyslné. Ale byla. Zvláštní bylo, že jsem si byl jist, že nikdo na mě nemůže nic poznat. A byla pro mě tak význačná, že když pominula, STRAŠNĚ jsem si jí přál zpět (až po mnoha letech mi došlo, že právě takhle to nejde).

Nastala po cca týdnu trápení se, když mi umřel otec. Myslel jsem si o sobě, že jsem drsoň a lidi přece umírají, to je normální. Ale nějak se mě to dotklo. Umřel na operačním stole a dávali jsme doktorům úplatek. Přesvědčoval jsem sám sebe, jak je tahle společnost odporná a co je to za hnusnej svět, hnusný úplatný lidi. Prostě naprostej pocitář, jak by řekl volstalpetr. A jak jsem se v těch svých pocitech vyžíval a dojímal, tak v jednom bodě už toho bylo opravdu dost a prostě jsem si řekl - já se na tohle všechno můžu vysrat (ne povrchně, ale existenciálně). Prostě jsem všechno odhodil (mimochodem, Ježíšovo Eli, Eli, lama sabachtani, bys znát měl:).
Jenomže mě vásany zase zakrátko stáhly zpět. Ale pochopitelně mi to změnilo směřování, jako existence majáku. Takže netvrdím, že tvoje zážitky jsou špatné, určitě bych se jim nevyhýbal. Ale ani je nemám důvod vyhledávat. Protože to co jsem zažil se nijak vysvětlit (ani uchopit myslí) nedá, tak co o tom můžu psát. To že o tom teď píšu je důkaz, že to nemám. Fakt.

Podle Pavarottiho nejlepší zpěvačka světa. Ale ty jsi schopen říci žes lepší než Bůh...
Marno slov...

Vzpomínám mimochodem, jak jsem si záměrně vytvářel situace, abych byl co nejvíce psychicky frustrován (abych se zase na všechno mohl vysrat), tak moc jsem to chtěl zpět. No jo, ale dvakrát člověku otec neumře a taky dělat na sebe habaďůru/ojebávat se moc prospěšné není.

Takto tedy jsem,

bůh je pouze dokonalý zatímco já jsem nedokonalý...

Zdeněk píše:Vzpomínám mimochodem, jak jsem si záměrně vytvářel situace, abych byl co nejvíce psychicky frustrován (abych se zase na všechno mohl vysrat), tak moc jsem to chtěl zpět. No jo, ale dvakrát člověku otec neumře a taky dělat na sebe habaďůru/ojebávat se moc prospěšné není.

No není,

vědomou část možná voblbneš ale tu podvědomou ne..

Jít do meditace přece není problém ani k tomu nepotřebuješ frustraci. Stačí holotropko. Dělají ho všude možně

Podle Pavarottiho nejlepší zpěvačka světa.

To je právě ten problém, proto je taky nudná....

intago píše:Jít do meditace přece není problém ani k tomu nepotřebuješ frustraci. Stačí holotropko. Dělají ho všude možně

Cesta křížová je o frustraci. Co už nerozdejcháš.

Zdeněk píše:Vzpomínám mimochodem, jak jsem si záměrně vytvářel situace, abych byl co nejvíce psychicky frustrován (abych se zase na všechno mohl vysrat), tak moc jsem to chtěl zpět. No jo, ale dvakrát člověku otec neumře a taky dělat na sebe habaďůru/ojebávat se moc prospěšné není.

Tehdy se uvolnilo ztotožnění s osobou, s představou toho, kdo musí něčeho dosáhnout (jít křížovou cestou), kdo ještě něco chce. Tohle je vlastně křížová cesta, smrt toho, co se cítí být jako individualita oddělená od toho všeho ostatního, od Boha.

Pamatuji si něco podobného. Bylo to naopak v souvislosti se situací, kde bylo možné si vychutnat pět minut slávy. A tam se nějak zasekla mysl ve vizi co jsem to za osobu, a najednou Boží přítomnost nebyla. Ať jsem dělala, co jsem dělala, nedalo se zpátky dostat.

Zajímavé bylo, že jsem všechny ty různé duchovní poučky a rady znala a přitom mi bylo jasné, že nejsou vůbec k ničemu. Boží milosti by se ve mně nedokřesal.

A uvolnila to myšlenka, že má osoba je pomíjivá, že na ní nezáleží a Bůh je věčný a místo Božího království neopouští. Tedy, že Bůh to, po čem toužím, má pořád a to stačí, přeji mu to a já se té touhy po tom Božím vzdávám.

Zdeněk píše:

intago píše:Jít do meditace přece není problém ani k tomu nepotřebuješ frustraci. Stačí holotropko. Dělají ho všude možně

Cesta křížová je o frustraci. Co už nerozdejcháš.

Nojo. Jen musí přijít od Boha ne od tebe

Jano. Také jsem tak mluvil. Ale už jsem zjistil že je to jinak. Ale to chce umět komunikovat s Bohem aby ti to vysvětlil. Ode mne bys to asi nevzala.
Prostě jdi na holotropko a je to. Proste a bude vám dáno.
Ty východní řeči mi božské už dávno rozmluvilo

intago píše:Jano. Také jsem tak mluvil. Ale už jsem zjistil že je to jinak. Ale to chce umět komunikovat s Bohem aby ti to vysvětlil. Ode mne bys to asi nevzala.
Prostě jdi na holotropko a je to. Proste a bude vám dáno.

Díky, Intago, není žádný důvod. Nemůže tu ve skutečnosti být nic jiného, než Přítomnost, která je Boží, která je Božím královstvím. Ale kdybys mi něco takového říkal tehdy v tom stavu iluze oddělenosti, tak bych Ti nevěřila.

To je vlastně víra. Prostě nedělat nic. Ale Kristus ale říkal něco jiného: Hledejte Království boží. Musíte se znovu zrodit. Z ducha. To je víc než nějaká vágní víra.

Zeby jste neměli mystické zážitky proto že je vlastně nechcete? To by leccos vysvětlovalo...

intago píše:To je vlastně víra. Prostě nedělat nic. Ale Kristus ale říkal něco jiného: Hledejte Království boží. Musíte se znovu zrodit. Z ducha. To je víc než nějaká vágní víra.

Zeby jste neměli mystické zážitky proto že je vlastně nechcete? To by leccos vysvětlovalo...

Třeba je to vědomí Boží přítomnosti tím nejvíc, o co v lidské existenci a celé té mystice jde.

Mít ho znamená mít mystický zážitek jež je ohromující. To nejde jen verbálně říci že ho mám

intago píše:Mít ho znamená mít mystický zážitek jež je ohromující. To nejde jen verbálně říci že ho mám

Přesně tak, nejde to říct, že ho mám. To by tady byla iluze oddělenosti - dvojnost. Boží přítomnost je ničím nerozdělená Boží jednota. Není v ní žádná představa vlastnění.

Nic proti zážitkům, ale poznání, osvobození atd. je tam, kde je zažívající a ne v těch zážitcích i kdyby byly pro ego super anti multi extra unikátní

Jana píše:

Zdeněk píše:Vzpomínám mimochodem, jak jsem si záměrně vytvářel situace, abych byl co nejvíce psychicky frustrován (abych se zase na všechno mohl vysrat), tak moc jsem to chtěl zpět. No jo, ale dvakrát člověku otec neumře a taky dělat na sebe habaďůru/ojebávat se moc prospěšné není.

Tehdy se uvolnilo ztotožnění s osobou, s představou toho, kdo musí něčeho dosáhnout (jít křížovou cestou), kdo ještě něco chce. Tohle je vlastně křížová cesta, smrt toho, co se cítí být jako individualita oddělená od toho všeho ostatního, od Boha.

Pamatuji si něco podobného. Bylo to naopak v souvislosti se situací, kde bylo možné si vychutnat pět minut slávy. A tam se nějak zasekla mysl ve vizi co jsem to za osobu, a najednou Boží přítomnost nebyla. Ať jsem dělala, co jsem dělala, nedalo se zpátky dostat.

Zajímavé bylo, že jsem všechny ty různé duchovní poučky a rady znala a přitom mi bylo jasné, že nejsou vůbec k ničemu. Boží milosti by se ve mně nedokřesal.

A uvolnila to myšlenka, že má osoba je pomíjivá, že na ní nezáleží a Bůh je věčný a místo Božího království neopouští. Tedy, že Bůh to, po čem toužím, má pořád a to stačí, přeji mu to a já se té touhy po tom Božím vzdávám.

To je zajímavé Jano, jak všechno víš a znáš. O osobě, představě, uvolnění myšlenky, o Bohu.

Ale já jsem si byl tehdy jistý, že nikdo na mě nemůže nic poznat. Ani jsem se nepokoušel někomu něco o tom vysvětlovat, protože to bylo mimo možnosti rozumu a snažit se to rozumem uchopit/vysvětlit by znamenalo to ztratit. Proto o tom teď píšu, protože píšu o fikci. Tedy i o tvojí fikci.

intago píše:

Zdeněk píše:

intago píše:Jít do meditace přece není problém ani k tomu nepotřebuješ frustraci. Stačí holotropko. Dělají ho všude možně

Cesta křížová je o frustraci. Co už nerozdejcháš.

Nojo. Jen musí přijít od Boha ne od tebe

Kde v Bibli Ježíš mluví o něčem, co by připomínalo tvé mystické zážitky Intago. Nota bene v souvislosti s cestou křížovou?

p.s.
Mimochodem, kdo umírá na kříži, Intago. Bůh umírá, natož Jeho zážitky.

Re: Vlastní mystická zkušenost je ta nejlepší zkušenost

Příspěvekod armin » úte 10. lis 2020 19:11:36
No nevím jak komu, nikomu nic neberu. Ale tyhle chanelingové zkušenosti vnímám jen jako extremní rozvinutí duchovního ega.
S moudrostí a osvobozením to nemá nic společného. Spíše naopak.
Jsem vděčný za to, co tady intago "krystalicky" předvádí a je to každého věc, zkouška, možná i pokušení.
Každému, co jeho jest.

Samozřejmě Miroslave,

o tvé snášenlivé křestanské povaze žijící v pravdě si cvrlikaj i vrabci na stromech,


tak si to pěkně sečtěme :

tomášovci a Jana, Intago plus dva, Zdeněk a ještě se tady někdo hlásí ke křestanství ???

Já jen abych neztrácel přehled vo tom, komu tady nábožensky mrdá v bedně .....