Poradna zdarma

intago píše:To bych nakonec mohl říci i já. Božské dost silné cítím ale nejsem Jím
Je to hyperbola.

V Janově evalgeliu kap. 1 verš 8 - 10 se píše:Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“ Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.

Zdeněk píše:

Jana píše:Otázka: Svámí, jsou tací, kteří říkají, že změny polohy těla či jeho činnosti a činnosti smyslů a mysli jsou překážkami pro samádhi. Zatímco jiní říkají, že to nemusí být na škodu. Kdo z nich má pravdu?
Ramana Maháriši: Obě strany mají pravdu. V kévala nirvikalpa samádhi je mysl dočasně utišena v nečinnosti, avšak není mrtvá. Tehdy je ve stavu lája, nikoli nasa. Proto když jsou objekty v kontaktu s tělem a smysly nebo když je mysl jinak uvedena v pohyb, pak je tenká niť samádhi přerušena. Nicméně v případě dokonalého samádhi, tj. v sahadža nirvikalpa samádhi, je stav samádhi trvalý a je stavem naší vlastní přirozenosti. Objekty mohou být v kontaktu s tělem a jeho smysly, ba i mysl může pracovat, přece však toto samádhi není přerušeno. Jak je to možné? Příklad to objasní. Chlapec jde spát, aniž by něco pojedl. Jelikož se jedná o hlubokého spáče, dá dost práce ho přimět, aby něco spolknul. Ani si neuvědomuje, že něco jí a když se ráno probudí, nic o tom neví. Podobně je to s vozky volských potahů. Usnou na svém místě na voze nebo si dokonce ve voze lehnou, ale voli stejně dotáhnou vůz na místo určení. V obou případech spánek nezanechal v mužích či chlapci žádnou stopu vzpomínky o pohybech těla. V případě sahadža samádhi vlastník těla zapomíná na pohyby či změny těla pro intoxikaci Vědomím-Blahem.
http://www.rudolfskarnitzl.cz/Texty/rozhovor_1.htm

Nu, a s Ježíšem Nazaretským bylo toto všechno ukřižováno. Tomu se říká křesťanská mystika temnoty.

Jana píše:Dobře, a když bylo všechno ukřižováno, je tady už poznání Božího království, o kterém Ježíš říká, že tady je?

Nebo je to ještě ve stádiu příprav, osmělování a teorie?

Zdeněk píše:

Jana píše:Dobře, a když bylo všechno ukřižováno, je tady už poznání Božího království, o kterém Ježíš říká, že tady je?

Nebo je to ještě ve stádiu příprav, osmělování a teorie?

O Božím království přeci mluví Ježíš dávno před ukřižováním. Kde ty končíš, Ježíšova cesta začíná.

Jana píše:

Zdeněk píše:

Jana píše:Dobře, a když bylo všechno ukřižováno, je tady už poznání Božího království, o kterém Ježíš říká, že tady je?

Nebo je to ještě ve stádiu příprav, osmělování a teorie?

O Božím království přeci mluví Ježíš dávno před ukřižováním. Kde ty končíš, Ježíšova cesta začíná.

A kde tedy teď doopravdy je? Kam se doopravdy dostal? Poznáváš v Kristu své pravé Já? Poznáváš v něm živou Boží lásku? Nebo je to ukřižované a mrtvé? Je tam, kde jsi Ty, nebo visí dřevěný na kříži?

Zdeněk píše:"V Janově evalgeliu kap. 1 verš 8 - 10 se" Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“ Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.

Zdeněk píše: Odpovědí je každého křesťana jeho subjektivní, nezastupitelná cesta křížová.

intago píše:Koukám máte na křesťanství svérázné představy. Ale i každá církev má své podání. Kupodivu se Krista nikdo neptá jak to je správně. Není to egoismus?

intago píše:Koukám máte na křesťanství svérázné představy. Ale i každá církev má své podání. Kupodivu se Krista nikdo neptá jak to je správně. Není to egoismus?

intago píše:Učedníci měli poznat že Kristus je v kontaktu s Bohem. Jeho posel. To ale neznamená že je Jim...

Co dál?

Jana píše:

Zdeněk píše: Odpovědí je každého křesťana jeho subjektivní, nezastupitelná cesta křížová.

Dobře, já nejsem křesťan, dokonce ani vackovec ne. To, co jsem si kdy myslela, že jsem, nejsem.

Takže to ukřižování bychom měli za sebou.

Co dál?

To, co jsem si kdy myslela, že jsem, nejsem.