Pedrito píše:Tara píše:Armin:
Kde jsou rytíři, krásní (ne vzhledem) "Muži" ?
Tara:
Když na ně pomyslím, dech se mi úží...
Pevný pohled, ryzí vzhled,
na nic si nehrající Mohamed,
co sešel k hoře, aby ji dal pít,
neb ví, že bez vody živé ona nebude žít.
No a co tím teď chceš Miroslavovi říct?
Jen další šťouranec, kterými je každý duchovní fórum provrtaný jak červavý jabko.
To může mít smysl určitou dobu, než se účastníci navzájem trochu popásujou a oťukaj.
Ale stále a stále dokola? Jeden šťouch střídá druhý, většinou s notnou dávkou vysvětlení toho duchovna.
Co v tom je? Že mě nekonečně irituje, že se furt někdo nechová podle mých představ, očekávání?
To už lepší psát srandovní ptákoviny a dělat si z takovýho duchovna prču. Stejně jako Vostál, který to ovšem povýšil na vulgární úroveň. Páč už měl toho dost i tak...
Ber to tak, jako když padá listí ze stromů, tak padají slova z různých úst... :-)
Nic víc, ale ani nic méně...
Život je o vztahu. Život je vztah.
A Bůh je sloveso...
Nemyslím, že bych to chtěla tady vysvětlovat, kdo to vnímá podobně, neůli stejně (tady jedině armin…), ten ví, kdo neví, očem píšu, všechna slova světa by byla zbytečná :-)
No a když to mám tak, že život je vztah, pak každý záblesk života, každý list, každé slovo je plodem života.
Ovocem...
Po ovoci poznáte je...
Někoho plody jsou takové a jiného onaké.
Můžeš celý ten život prosrandovat. Můžeš ho pronadávat. Můžeš ho prodiskutovat. Můžeš ho proplakat. Můžeš ho propít.
A můžeš ho i protoužit..., cokoli...
Jen nesmíš, resp. bys neměl nikdy zaměnit cíl za prostředek...
Tak asi tak...
:-)