Mozek a vesmír

[Pedriito]

Huž jsem to tu psal (čti pozorněji, pak se ti to vybaví, pač tu bezpochyby není nic, co bys nepřečetla.), že jsem komunikativní, a že mi nedá nereagovat hl. na Petra Vostála, pač je s ním prdel. No Petr je každou chvíli ve vyhnanství, a na jeho osadu nefunguje vstupní brána...
A taktéž jsem několikrát psal, že mě nezajímaj citace, nybrž to co ta moudrosloví, s kým udělaj, to jak komu rozšíří vlastní obzor a tedy i projev, aniž by se stal pouhým prezentátorem vyčteného. Tohle všechno, dávno tomu, na mě dýchlo z upanišád, vše následné už je jen variacemi toho, a nemám potřebu se tím donekonečna utvrzovat, natož to používat jako poučky v diskuzi. Ale neboj, dlouho ti tu tuším zas strašit nebudu. A obejde se to i bez banu.

[Petra.]

a na jeho osadu nefunguje vstupní brána... .

Pod jakým nickem se tam chceš registrovat? Zeptala bych se, jestli by to neudělal. Myslím, že jsi to tady už psal, ale zapomněla jsem to.

[Pedriito]

Pro spontanní realizaci je nejlepší, když se ten pojem vůbec nezná nebo se jeví jako nezajímavý.

Nojo to se obávám, že díky osvětě už ten pojem svou intimitu pozbyl... Takže nám nezbývá než jej brát nestranně, jen jako pouhý pojem

[Pedriito]

a na jeho osadu nefunguje vstupní brána... .

Pod jakým nickem se tam chceš registrovat? Zeptala bych se, jestli by to neudělal. Myslím, že jsi to tady už psal, ale zapomněla jsem to.

Naposled jsem se tam registroval jako Pedro. Tak to děkuju

[Návštěvník]

Pro spontanní realizaci je nejlepší, když se ten pojem vůbec nezná nebo se jeví jako nezajímavý.

Nojo to se obávám, že díky osvětě už ten pojem svou intimitu pozbyl... Takže nám nezbývá než jej brát nestranně, jen jako pouhý pojem

Podle mne ten pojem většina lidí nezná. Trochu víc jich bude znát pojem "osvícení", ale spíš se tomu budou posmívat.

[Pedriito]

Pro spontanní realizaci je nejlepší, když se ten pojem vůbec nezná nebo se jeví jako nezajímavý.

Nojo to se obávám, že díky osvětě už ten pojem svou intimitu pozbyl... Takže nám nezbývá než jej brát nestranně, jen jako pouhý pojem

Podle mne ten pojem většina lidí nezná. Trochu víc jich bude znát pojem "osvícení", ale spíš se tomu budou posmívat.

Aha! No tak to tím líp, aspoň nějaký pojem že zůstává ušetřen před slepými pazourami lačnosti..

[Jana]

Huž jsem to tu psal (čti pozorněji, pak se ti to vybaví, pač tu bezpochyby není nic, co bys nepřečetla.), že jsem komunikativní, a že mi nedá nereagovat hl. na Petra Vostála, pač je s ním prdel. No Petr je každou chvíli ve vyhnanství, a na jeho osadu nefunguje vstupní brána...
A taktéž jsem několikrát psal, že mě nezajímaj citace, nybrž to co ta moudrosloví, s kým udělaj..

No - udělaj - z celé té subjektivní záležitosti zůstává sat-čit-ánanda. Což už bylo řečeno.

Líbí se mi, že máš Vostálpetra rád, ač, jak říkáš, zapškl..

Řekla bych že ty lidi tady, i když se pošťuchují, se ve své podstatě, když se to vezme do jádra pudla, mají rádi.

Má to logiku. Dalo by se citovat, co je podstatou naší existence, ale to Ty nemáš rád.

[Pedriito]

Jano Jano, zkus občas tzapojit rošku intuitivní pozornosti, a budeš vycházet s mnohými mnohem líp. Jestli ti to náhodou uniklo, tak u toho zapškla je chechtající se smajlík, což znamená že to bylo myšleno s nadsázkou a v dobrém rozmaru

[Jana]

Třeba Ti to píšu taky v dobrém rozmaru a s nadsázkou.

[Pedriito]

Tvůj projev na webu směrem k druhému, u něhož ti něco neladí, má dvě polohy. V tý první si držíš status, že jsi pevně v kranflecích a nic s tebou nepohne. Děláš to slohem, který je mixem všech možných směrů, s kterými ses kdy setkala. Zní to však uměle, a nejen mým uším, neboj. V tý druhý, jako by, udílíš lekci a tehdy saháš po citacích, abys dotyčnému ukázala, že není v obraze, nimo tvou zónu poznání, lásky, pravdy, vědomí a blaženosti, atd. Ale neřekneš to, jak ti zobák narost, jakobys už na to zapoměla a nevěříš si v tom, a tak listuješ v paměti jaké citace použít, páč proti autorizovaným mistrům je přece každej krátkej. Páč ty, jejich prostřednicvím, to přece dokonale znáš, což stále a stále a furt dáváš najevo.. Kdežto onen dotyčný, kdo mluví jinak, tobě neznělým jazykem, nepoužívá ty krásné, lesknoucí se a lahodné slovosledy, a nepřistoupí na tvůj post,.. tak tož vida, ten přeci musí mít problém s egem, a trpět iluzí oddělenosti... No možná se pletu a je to z tvý strany jen perfektně maskovaná nadsázka a dobrý rozmar

P.S. občas vhodně zvolená citace může být pro diskusi přínosem.

P.P.S. Kniha všech knih nese jméno Meditace.

[Tara]

P.P.S. Kniha všech knih nese jméno Meditace.

O čem je, Pedrito, podle tebe Meditace. ?

PS: Neodcházej ještě, za čas určitě odejdeš, ale ještě ne.

[Pedrito]

P.P.S. Kniha všech knih nese jméno Meditace.

O čem je, Pedrito, podle tebe Meditace. ?

PS: Neodcházej ještě, za čas určitě odejdeš, ale ještě ne.

Chováš v kleci svého těla zpěvné ptactvo, které miluješ. Jsou to tvé radosti, idey, i žaly ochočené od dětství, které usedaly na dlani tvého citu a tys je opatrně vkládala do svého nitra, hladila pírka, sytila láskou a pečovala o ně, jak o dary nebes. A stejně tak oni si ochočily tebe. Vzniklo silné pouto. I klec se stala pevnou.. Tu sis však všimla, že jejich písně tichnou. Pojala jsi starost. Už tušíš... Zpěváčci tvých šťastných, moudrých, i tklivých melodií začali neklidně poletovat v kleci, a jejich křídla se vždy choulostivě složí, když zazvoní o mříž.. Cítíš bolest i lásku zároveň, otevíráš dvířka... Máváš sbohem, a v slze na tvé tváři se zračí tanec křídel s větrem.. A šťastné písně volných ptáků ti zatají dech a zamrazí v zádech. Poletují kolem tebe a jejich tóny hladí tvou duši od hlavy až k patě. Mříže se roztékají světlem, a ten svit - vnitřní klid - a přec neptestáváš znít.......

[Jana]

Tvůj projev na webu směrem k druhému, u něhož ti něco neladí,...

Díky, Pedrito. Prosím, proveď mě konkrétně tím nějakým pohledem, kde nalézáš, že směřuji k druhému, u kterého mi něco neladí. Z mého pohledu je to obráceně.

V mém pohledu je Tvá existence dokonalým laděním s mou existencí, protože bez zabarvení myslí je absolutně stejná. Nevěřím, že bys tohle nepoznával. Leda by volnost Tvého srdce svírala bolestná klec omezení toho, co nemáš rád, toho, co bere volnost, toho, co Tě vzdaluje od toho, kde by ses cítil dobře.

Moc pěkně Taře popisuješ Meditaci. V Meditaci mysl nic nezbarvuje, nic si nepředstavujeme, že bychom chtěli mít něco jinak, jen je tady ta hloubka uvědomění existence nezbarvené omezením představou naší osoby, omezením naším tělem, našim chtěním, nechtěním, věděním, nevěděním.

V Meditaci je Tvá mysl čistá jako mysl Probuzených, bez ohledu na to, jaká se používají slova. Je třeba říct, že slova básníka znějí uším středoevropana mnohem libozvučněji, než slova obarvená sanskrtem.

Nicméně slova básníka se mohou chytit poezie klece a mohou být i zpěvem ptáka chyceného v imaginární kleci mysli, který touží po svobodě.

...nevěříš si v tom, a tak listuješ v paměti jaké citace použít,...

Není to tak, je tady radost, že JE TO a je tady radost i z toho, že je možné to vyjádřit různými slovy. Slova Probuzených jsou zpěvem ptactva užívající si svobodu existence mimo vězení imaginární klece. Mimo klec znějí radostí, štěstím, volností, láskou, blahem.

Poslouchána v kleci jsou zbarvena bolestí a zvyšují touhu po svobodě,

proto ta nevraživost, když zmizí Meditace.

[Pedriito]

Já hru na důkazy s tebou hrát nebudu, za prvý nejsem fízl. A za druhý, pokud nereaguješ přímo na mě, tak já jsem schopen louskat tvý příspěvky stěží do poloviny. Takže probírat se tvými minulými vstupy, kde někomu vyměřuješ iluzi oddělenosti, by byl pro mě čirý masochismus Buď sis svého počínání vědoma, nebo nevědoma. Tak jako tak, zatím nikdo tvé přesvědčení nemůže přeinspirovat, i když to semtam budou zkoušet, ti kterým tvůj osud není ukradenej... Howgh.

[Jana]

.... já jsem schopen louskat tvý příspěvky stěží do poloviny.

Z toho si nic nedělej, kdysi se mi něco takového přihodilo při četbě Aštávakragíty. Něco v pozadí toho všeho ve mně vzbuzovalo důvěru, že se tady v tom textu se nalézá to potřebné, co je třeba vědět. Mysl se snažila ten text nějak uchopit, utřídit, ale brzy tu snahu pochopit ten text vzdala. Bylo tady čtení slov, aniž by ta slova vytvářela v mysli jakýkoliv záznam. Naopak, to čtení fungovalo tak trochu jako mantra a mazalo v mysli všechen její obsah, všechnu tu potřebu se čehokoliv držet.

Při dočtení knihy se najednou objevilo jasno: "Tohle, co je, je to, o co jde. Víc to nepotřebuje."

A v tomhle poznání se rozhostila Boží milost a jasno, že není třeba o nic víc usilovat.

[Pedrito]

O čem je, Pedrito, podle tebe Meditace. ?

Prostě o uvolnění, dáš absolutní svobodu svému nitru, všemu v něm, sobě.. Pustíš vše, co sis dosud držela, jako své. To je to poslední, co ty jako osoba můžeš uskutečnit. Dát svobodu. V tom je vše, odpuštění, soucit, odevzdání, moudrost, nespoutatelnost, odvaha, láska.... To je vstup. Meditace sama už je mimo osobní režii. A mimo slova. Můžeš pojímat až zpětně. Protože v nejhlubší meditaci být pernametně nemůžeš, pokud nějako funguješ ve společnosti, v práci, v rodině, na fóru Ale úplně mimo meditaci už taky ne, jak jsi jednou ochutnala...

[Pedriito]

P.S. Ale může to být pro tebe tak samo-zřejmé (přirozené), že prostě už v tom jsi, žiješ, a nějaký duchovědný pojmy pro tebe hovňajs znamenají. A možná i budí nedůvěru. Což neznamená, že nemaj smysl. V češtině je mnoho slov, co znamenají totéž, ale zní jinak. A s duchovními pojmy je to v tomto ještě složitější, páč pod nimi právě roste to uvědomování, takže co tam někdy splývá, je sluchu nesplynutelné. A to jestě v každém nějak, takže v komunikaci je pak z toho bordel.

[Pedriito]

Prostě o uvolnění, dáš absolutní svobodu svému nitru, všemu v něm, sobě.. Pustíš vše, co sis dosud držela, jako své. To je to poslední, co ty jako osoba můžeš uskutečnit. Dát svobodu. V tom je vše, odpuštění, soucit, odevzdání, moudrost, nespoutatelnost, odvaha, láska.... To je vstup. Meditace sama už je mimo osobní režii. A mimo slova. Můžeš pojímat až zpětně. Protože v nejhlubší meditaci být pernametně nemůžeš, pokud nějako funguješ ve společnosti, v práci, v rodině, na fóru Ale úplně mimo meditaci už taky ne, jak jsi jednou ochutnala...

To nejde,

tedy nejde to tehdy když si někdo udělá duchovní vasánu,

Co by nešlo, všechno jde v rámci svých možností. Od té nejpitomnější až po tu, v dané věci, nejshůdnější. Vasána je právě to, čeho by se každý rád zbavil. A mezi vasánou a osvobozením se od ní, je meditace.

[Pedriito]

Jsi se zapškl Když máš rád svobodu, máš rád i svobodu druhých, ať už v ní dle tebe blbnou jakkoliv.

Ses asi posral, kvůli druhým bych tedy neměl mít rád svou svobodu ???

Prostě taky budu blbnout jakkoliv(nejlépe dle těch druhých debilů)

Když se do mě někdo sere naseru se do něj taky...

No tak jsem se posral, no a, nikdo neosraný z nebe nespadl.

[Pedriito]

Ty nějak vám to VP fórum hapruje, nehacknul vám to někdo?