To očkování mi dalo

[Pedriito]

Von zkrátka jimi musí házet na každé zrcadlo, co ho potká, neb nechce vidět, jak sám opravdu vypadá.

Jak ten Brežněv byl na výstavě obrazů.
Vždy se zastavil před obrazem a komentoval ho.
"Tohleje dům, žejo"
"Ano, to je dům"
popošel k dalšímu
Tohle je kůň, žejo"
"Ano, to je kůň"
popošel dále
"Tohle je opice, žejo"
"Ne prosím, to je zrcadlo."

Jsi účelovej, někomu ukázat omyl, ne někomu kdo to chce a potřebuje do jaké míry,
ale někomu, komu ty chceš.. a to je ten zásadní kolaps s tebou a tvým vyznáním.
A v tomhle si můžete podat ruce se Zdenkem.

[Pedriito]

Radši bych nikdy nedosáh konce, než bych se tam měl dotýkat vašim prostřednictvým,
lepší už ztrávit život, jak ten vožrala a hulič, než jako bezúžasný dokonale realizovaný kokot..

[Návštěvník]

Von zkrátka jimi musí házet na každé zrcadlo, co ho potká, neb nechce vidět, jak sám opravdu vypadá.

Jak ten Brežněv byl na výstavě obrazů.
Vždy se zastavil před obrazem a komentoval ho.
"Tohleje dům, žejo"
"Ano, to je dům"
popošel k dalšímu
Tohle je kůň, žejo"
"Ano, to je kůň"
popošel dále
"Tohle je opice, žejo"
"Ne prosím, to je zrcadlo."

Jsi účelovej, někomu ukázat omyl, ne někomu kdo to chce a potřebuje do jaké míry,
ale někomu, komu ty chceš.. a to je ten zásadní kolaps s tebou a tvým vyznáním.
A v tomhle si můžete podat ruce se Zdenkem.

[lklknml]

Radši bych nikdy nedosáh konce, než bych se tam měl dotýkat vašim prostřednictvým,
lepší už ztrávit život, jak ten vožrala a hulič, než jako bezúžasný dokonale realizovaný kokot..

Chovej se jako muž
vyššímu cíli mravnímu služ
v putice s Vostálem nelejte
abys pak nelitoval harante

[Návštěvník]

Podívej se na to nestranně, jak ti pravý nauka,
a až budeš pln tý lásky a soucitu, tak mluv.

[vostal petr]

Ty se musíš vydat na cestu za vyšším, ušlechtilé neznásilníš v zaplivané putice své parchante.
Ale aspoň vidíš, jak jsem na tebe strašně hodnej.

Co ty víš, ne každej musí nutně blbnout s nějakým duchovnem a Budhou...

[vostal petr]

Chovej se jako muž
vyššímu cíli mravnímu služ
v putice s Vostálem nelejte
abys pak nelitoval harante

Běž do prdele s Budhou

i s tou svou sladkou hudbou

mravnost si srč do řiti

snad se ti v hlavě rozsvítí

[vostal petr]

Pedriito píše:
Podívej se na to nestranně, jak ti pravý nauka,
a až budeš pln tý lásky a soucitu, tak mluv.

Co blbneš ?

Voni nemaj soucit proto, aby soucítili,

ale proto aby svý mrdky a jebky mohli vydávat za soucity...

[vostal petr]

Sláva, sláva, sláva,
děd nám radu dává

Zbytečně se raduješ, nebot tobě není rady,

tobě lze pomoci pouze kopancem do prdele...


PS.

Hele Mrdoslave,

když máš tak rád to očkování, nechceš to vzít i za mě (samozřejmě ze soucitu)

víš jakou bys pak měl imunitu, když při jdenom vočkování máš imununitu na 96%

tak při dvouch očkování bys už měl imunitu na 192%

takže by tě ani smrt nezabila...

A já bych získal kovid pas a mohl jet do Indie...

[lklknml]

Chovej se jako muž
vyššímu cíli mravnímu služ
v putice s Vostálem nelejte
abys pak nelitoval harante

Běž do prdele s Budhou

i s tou svou sladkou hudbou

mravnost si srč do řiti

snad se ti v hlavě rozsvítí

Žasnu
nenapadlo by mě ve snu
že Vostál bude skládat básně
v deliriu tremens vlastně

[lklknml]

A já bych získal kovid pas a mohl jet do Indie...

A že tě to do tý Indie furt táhne. Se tam jezdíš dívat na opice?

[vostal petr]

Žasnu
nenapadlo by mě ve snu
že Vostál bude skládat básně

A že tě to do tý Indie furt táhne. Se tam jezdíš dívat na opice?

Taoismus je něco, co jinde nemá obdoby. Je to jak filosofie, tak vůbec celý životní postoj, ba ten teprv dělá taoistu taoistou. Původní pravý taoismus není náboženstvím a není ani mystikou – přitom není jen učeneckou filosofií.

Především intuice hraje důležitou úlohu v taoismu. Ta otevírá dveře řadě implikací. Předně je od ní krátká cesta k meditaci a k meditativnímu postoji ke skutečnosti. Ten si taoisté vysloveně pěstovali. Odtud už je jenom krok k tomu, aby do jejich filosofie a celého životního postoje a světového názoru vstoupila poesie. Na tomto poli – ve všech odvětvích umění a ve zpoetizování života – přinesli taoisté dosud nevyčerpatelné bohatství pro celou světovou kulturu.

Vedle intuitivního momentu hrála v taoismu vždy ústřední úlohu přímo zanícená láska k přírodě.

S láskou k přírodě opět přirozeně – pro taoistu – souvisí láska k umění. Pro něho není umění nápodobou nápodoby, jako je platónikovi – umění je spolutvorba s přírodou. Jako by příroda v nás vytvářela námi své nové přírodní dílo. Proto je umělec současně filosof a „světec“; skutečný umělec se rozplynul v přírodě, stal se jedním s přírodou, proto může umělecky tvořit. Námětem převážné většiny uměleckých děl je u taoistů příroda, ale vždy tam někde v koutku či v náznaku jedné metafory je přítomen i konkrétní člověk.

Láska k přírodě ovšem také vede i k většímu zájmu o přírodu, zájmu, který najednou začíná postřehovat přírodní zákony a je na ně zvědav.

Třetím momentem, který je všem taoistům společný, je silně negativistická společenská kritika – ta ovšem může stejně tak dobře vést k individualistickému stažení se ze společnosti, jako i k revoltnímu postoji vůči daným řádům. Tak jako samotář-estét někde v horách píšící básně, tak i taoista-povstalec a bojovník je všudypřítomným zjevem v čínských dějinách.

Stát je pro Lao-c’a skutečně organizovaným násilím jako pro Marxe, to není žádná dnešní aktualizace – stát je to, co nejvíc stojí v cestě přirozeného vývoje, nejvíc brání uskutečnění vzoru TAO, stát je tedy to, co je nutno odstranit ze všeho nejdřív. V mnoha kapitolách se Lao-c’ stále vrací k tomu, jaké naprosto negativní, morálně devastující účinky má státní organizace. „Kde je opuštěno svrchované TAO, objevuje se lidumilnost a spravedlivost. Kde vládne chytrost a mazanost, objevuje se pokrytectví a klam.“

Bondy Čínská filozofie

[Pedriito]

...

Asi pojedem do Číny

[vostal petr]

Mao a Tao není jedno a to samý...

[Pedriito]

Ale aspoň se to rýmuje

[vostal petr]

Kvůli tomu ale do Číny nepojedu,

zas až tak velkej básník nejsem...

Ale mohl bys ukecat Mrdoslava, to je starej komouš a kolektivista a navíc je ještě uvědomnělej...

[lklknml]

Taoismus je něco, co jinde nemá obdoby. Je to jak filosofie, tak vůbec celý životní postoj, ba ten teprv dělá taoistu taoistou. Původní pravý taoismus není náboženstvím a není ani mystikou – přitom není jen učeneckou filosofií.

Především intuice hraje důležitou úlohu v taoismu. Ta otevírá dveře řadě implikací. Předně je od ní krátká cesta k meditaci a k meditativnímu postoji ke skutečnosti. Ten si taoisté vysloveně pěstovali. Odtud už je jenom krok k tomu, aby do jejich filosofie a celého životního postoje a světového názoru vstoupila poesie. Na tomto poli – ve všech odvětvích umění a ve zpoetizování života – přinesli taoisté dosud nevyčerpatelné bohatství pro celou světovou kulturu.

Vedle intuitivního momentu hrála v taoismu vždy ústřední úlohu přímo zanícená láska k přírodě.

S láskou k přírodě opět přirozeně – pro taoistu – souvisí láska k umění. Pro něho není umění nápodobou nápodoby, jako je platónikovi – umění je spolutvorba s přírodou. Jako by příroda v nás vytvářela námi své nové přírodní dílo. Proto je umělec současně filosof a „světec“; skutečný umělec se rozplynul v přírodě, stal se jedním s přírodou, proto může umělecky tvořit. Námětem převážné většiny uměleckých děl je u taoistů příroda, ale vždy tam někde v koutku či v náznaku jedné metafory je přítomen i konkrétní člověk.

Láska k přírodě ovšem také vede i k většímu zájmu o přírodu, zájmu, který najednou začíná postřehovat přírodní zákony a je na ně zvědav.

Třetím momentem, který je všem taoistům společný, je silně negativistická společenská kritika – ta ovšem může stejně tak dobře vést k individualistickému stažení se ze společnosti, jako i k revoltnímu postoji vůči daným řádům. Tak jako samotář-estét někde v horách píšící básně, tak i taoista-povstalec a bojovník je všudypřítomným zjevem v čínských dějinách.

Stát je pro Lao-c’a skutečně organizovaným násilím jako pro Marxe, to není žádná dnešní aktualizace – stát je to, co nejvíc stojí v cestě přirozeného vývoje, nejvíc brání uskutečnění vzoru TAO, stát je tedy to, co je nutno odstranit ze všeho nejdřív. V mnoha kapitolách se Lao-c’ stále vrací k tomu, jaké naprosto negativní, morálně devastující účinky má státní organizace. „Kde je opuštěno svrchované TAO, objevuje se lidumilnost a spravedlivost. Kde vládne chytrost a mazanost, objevuje se pokrytectví a klam.“

Bondy Čínská filozofie

Ano ten náš Bondy Egon
blbosti měl celej vagón
a za protistátní názory
byl v stb navzdory

[Pedriito]

Kvůli tomu ale do Číny nepojedu,

zas až tak velkej básník nejsem...

Ale mohl bys ukecat Mrdoslava, to je starej komouš a kolektivista a navíc je ještě uvědomnělej...

Ten nikam nepojede, páč by se tím prozradil...

[Pedriito]

Ano ten náš Bondy Egon
blbosti měl celej vagón
a za protistátní názory
byl v stb navzdory

Nic o něm nevíš a zas jen mudruješ - googluješ úryvky...

Estébáci ho zlomili, taky mů zlámali pár kostí... ale nikdy nikoho neprásk.

Nejdůležitějsí pro něj byla tvorba, kontinuita práce...

[vostal petr]

Ano ten náš Bondy Egon
blbosti měl celej vagón
a za protistátní názory
byl v stb navzdory

Ano ten tvůj Budha,

na obě nohy kulhá,

chytily ho kolena

Supím vrchem znavená

pořádlezl hore dole

byl to magor (věř mně vole)