miroslav píše:http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=165&t=8911&p=154745&hilit=tom%C3%A1%C5%A1e#p154745...
Jenže těch dvacet ženských nevydá ani za ty tři chlapy. Jejich pohled není tak hluboký a nekoukají dost doširoka. Na rozdíl od mužů víc potřebují Mistra. Učitele, kterého by obdivovaly. Jako bychom neměli nejlepšího učitele sami v sobě. Ve svém nitru. Ať už mu říkáme Bráhman, nebo třeba Nadjá ... Samozřejmě -- i mezi ženami existují výjimky, jako je například moje druhá manželka Míla.[/i]
Tak odtud vítr vane.
I po tomto sdělení se Miroslave, divíš Réze, že se jí nelíbila tvá lichotka k ženám, že na práci jsou lepší než chlapi, ale rozhovor (zvlášť o duchovnu), to je třeba vést s mužem.
Ale pan Tomáš aspoň uznal výjimku, svou ženu.
Ty to dál prezentuješ, už bez dodatku o výjimkách.
Já to celkem chápu, že měl pan Tomáš s ženami tu zkušenost a že je možné, že kdyby se ten naplněný sál prosil na ty, kteří jsou schopni, to co říká pobrat do hloubky. Poměr žena:muži by mohl být jiný. Ale pokud bys se měl prosít ještě víc, kdo skutečně "Ví" aspoň v ten moment té přednášky. Našel by se jeden? Dva? Z toho nelze dělat statistiku.
Tím chci říct, že asi nějakou zkušenost s rozlišností jeho posluchačů, co se týká mužů a žen měl. Ale byla to osobní zkušenost. Nebylo to podle mě vyřčeno z čirého poznání "Já Jsem".
Jak je vidět na tomto případě. Poznání "Já Jsem", nemusí znamenat rozpuštění všech myšlenkových, emočních a dalších vzorců. Stále do hry vstupuje zkušenost. Ať už tomto případě osobní. Nebo jak to popsal Dodo a Návštěvník u Buddhy a Ježíše zkušenost sociální či kulturní (tím myslím historické souvislosti, jazyk, zvyky, ...).
Při jisté zobecnění se dá říct, že k spirituální cestě muži a ženy mají jiný přístup. Např. se může zdát, že ženy jsou lepší v bhakti a muži v džnáně. Že pro ty dané směry, jsou jaksi přirozeně lépe vybaveni. Ale jsou tu výjimky. Najde se muž, který může předčit milion žen jako bhakta. A naopak. A v dnešní době jsou ty výjimky čím dál častější. A t, co bylo dřív zřejmé, tak nyní je víc propojené. Ono nakonec se musí oba přístupy spojit. Nemusí se úplně vyvážit, jako že obojího má být stejně, ale propojit. Když odhlédneme, od striktního rozlišení podle pohlaví: muž x žena a zvolíme jiný pohled na lidskou psýché. Můžeme na jít systémy, které popisují vnitřní osoby: vnitřní žena, vnitřní muž, vnitřní dítě, vnitřní zvíře, vnitřní božství. Pak jde, co se týká tíhnutí k nějaké spirituální cestě, nahradit rozlišení spíš mixem těchto vnitřních osob.
To rozlišení výše ne nic pevného je jen pomůckou, lidská psýché se dá rozdělit taky např.:
- tak že, vymezuje specifické vnitřní osoby z kategorií výše.
- Jungovy archetypy
- Freudovy Id - ego - super ego.
.
