Poradna zdarma

...Jsem si jistý, že ve svém životě poznáváš to samé.
Všechny zdánlivé překážky k plnosti a lehkosti života vedly k většímu uvědomění.

Nakonec všechny ty věci vedly k Probuzení Já.

Když se podívám na svůj vlastní život, může to být mikrokosmos kolektivu, pak všechny ty blokády, bolesti a utrpení byly ve skutečnosti součástí Probouzení....

Zvláště u určitých typů myšlenek, jako je takzvaná starost, můžete velmi jasně vidět, že se vám to děje, takže mysl jede a nemůžete ji zastavit. Probudíte se ve 3: ráno a začnete myslet ... strašné myšlenky ... špatné .... možné špatné výsledky ... a jede to dál a dál a jste uvězněni, vynořují se ve vás myšlenky...

Takže POČÁTKEM DUCHOVNÍHO PROBUZENÍ je vidění, jak myšlenka vyvstává, je vidění myšlenky a nebýt s ní úplně ztotožněný.

Abyste myšlenku rozpoznali jako myšlenku.

OSHO - MÉ PROBUZENÍ

Vzpomínám si na ten osudový den, 21. března 1953. Mnoho životů jsem se snažil - pracoval na sobě, usiloval, dělal, co bylo jenom možné - a k ničemu nedošlo. Nyní chápu, proč k ničemu nedošlo. Bariérou bylo samotné úsilí. Zábranou byl sám žebřík, po němž jsem šplhal. Překážkou bylo samotná potřeba hledat. To neznamená, že je toho možné dosáhnout bez hledání. Hledání je nezbytné, ale pak přijde okamžik, kdy hledání musí odpadnout. Člun je potřebný k tomu, aby nás přenesl přes řeku, ale pak přijde okamžik, kdy musíte z člunu vystoupit, úplně na něj zapomenout, nechat ho za sebou. Úsilí je potřeba. Bez úsilí nejde nic. Ale jenom s úsilím též nic nejde.

Krátce před 21. březnem 1953, sedm dní před tímto dnem, jsem na sobě přestal pracovat. Tento okamžik přichází, jakmile poznáte marnost veškerého úsilí. Již jste udělali vše, co bylo možné, a k ničemu nedošlo. Již jste udělali vše, co bylo v lidských silách. Co ještě víc můžete dělat? V naprosté beznaději člověk zanechá veškerého hledání. Toho dne hledání ustalo, nic jsem nehledal a nic neočekával, a toho dne se to začalo dít. Objevila se nová energie - přišla odnikud. Nepřicházela ze zdroje. Přicházela odnikud a odevšad. Byla ve stromech i ve skalách, na obloze, ve slunci i ve vzduchu - byla všude. Hledal jsem tak usilovně a myslel si, jak je daleko, a přitom byla tak blízko. Právě proto, že jsem hledal, nebyl jsem schopen vidět to, co bylo blízko. Hledání se vždy týká toho, co je v dálce, co je vzdálené - a toto vzdálené nebylo. Stal jsem se dalekozrakým a ztratil jsem schopnost vidět to, co je blízko. Oči jsou zaostřeny do daleka, na obzor, a ztrácejí tak schopnost vidět to, co je úplně blízko, hned vedle vás. Toho dne, kdy přestalo úsilí, jsem přestal existovat i já. Poněvadž nemůžete existovat bez úsilí, nemůžete existovat bez touhy, nemůžete existovat bez zápasu.

Fenomén ega, neboli já, není věc, ale proces. Není to něco, co by ve vás sídlilo. V každém okamžiku to musíte vytvářet. Je to jako na kole. Šlapete-li do pedálů, kolo jede dál a dál, přestanete-li šlapat, kolo se zastaví. Setrvačností ještě kousek dojede, ale jakmile přestanete šlapat, již se začne zastavovat. Nemá už dost síly, energie, aby někam dojelo. Směřuje k pádu, ke kolapsu. Ego existuje proto, že neustále šlapeme na pedály touhy, neustále se snažíme něčeho dosáhnout, neustále sami sebe honíme. Právě v tom spočívá fenomén ega - honit se, hnát se do budoucnosti, hnát se za tím, co bude zítra. Ego je tvořeno honbou za tím, co neexistuje. A poněvadž vychází z toho, co neexistuje, je jako přelud. Nepřetrvává kvůli ničemu jinému než touze. Nepřetrvává kvůli ničemu jinému než žádostivosti.

Ano, tak to probíhá, jinak to nejde.
To rozumování a pocitářství co stále dokola tady předvádí Jana a jí podobní, může akorát mást a kdo se tím nechá ovlivnit, tomu oslabovat to nezbytné úsilí a odhodlání.
Úsilí na duchovní cestě končí až jeho úplným vyčerpáním. Vše se soustředí jen na "jedno", to ostatní odpadne a pak teprve odpadne i to jedno.

miroslav píše:Úsilí na duchovní cestě končí až jeho úplným vyčerpáním. Vše se soustředí jen na "jedno", to ostatní odpadne a pak teprve odpadne i to jedno.

Ano, úsilí na duchovní cestě končí, když se přestane šlapat do pedálů ega:

Fenomén ega, neboli já, není věc, ale proces. Není to něco, co by ve vás sídlilo. V každém okamžiku to musíte vytvářet. Je to jako na kole. Šlapete-li do pedálů, kolo jede dál a dál, přestanete-li šlapat, kolo se zastaví. Setrvačností ještě kousek dojede, ale jakmile přestanete šlapat, již se začne zastavovat. Nemá už dost síly, energie, aby někam dojelo. Směřuje k pádu, ke kolapsu. Ego existuje proto, že neustále šlapeme na pedály touhy, neustále se snažíme něčeho dosáhnout, neustále sami sebe honíme. Právě v tom spočívá fenomén ega - honit se, hnát se do budoucnosti, hnát se za tím, co bude zítra. Ego je tvořeno honbou za tím, co neexistuje. A poněvadž vychází z toho, co neexistuje, je jako přelud. Nepřetrvává kvůli ničemu jinému než touze. Nepřetrvává kvůli ničemu jinému než žádostivosti.

Úsilí na duchovní cestě končí, když zmizí ta nevědomost, myšlenka, že jsme smrtelnými a zranitelnými těly, na které může působit zlo a díky kterým jsme konateli, a jako soucitní a ve jménu dobra se snažíme zachránit svět.

Řešit všechny problémy světa, která sedmá velmoc světa zrovna naservíruje k řešení.

V každém okamžiku je možnost věnovat pozornost informacím z médií a živit v sobě iluzi, že jsem ten, kdo ví, kde udělali soudruzi z NDR chybu. Živit v sobě znalost všeho, co je na kom na čem špatně, živit v sobě odpor, nelásku, hněv, bolest, utrpení a všechno to, co spouští touhu ze zlého udělat dobré. Živit tak v sobě ego.

Nebo s pokorou dospět k poznání, že dokud v každé bytosti nepoznáváme nejvyšší skutečnost, Boží Lásku, dokud nejsme zcela Probuzení, tak nemáme nejmenší šanci komukoliv skutečně pomoci.

Je ve mně naprostá jistota, že není možné se neprobudit, pokud někoho začnou oslovovat slova Probuzených. Dalo by se říct, že v tu chvíli už není potřeba nic víc dělat než nechat působit ve svém srdci Lásku Probuzených, Milost pravého Božího Já.

miroslav píše:Úsilí na duchovní cestě končí až jeho úplným vyčerpáním. Vše se soustředí jen na "jedno", to ostatní odpadne a pak teprve odpadne i to jedno.

Jana píše:
Je ve mně naprostá jistota, že není možné se neprobudit, pokud někoho začnou oslovovat slova Probuzených.

Slova Probuzených oslovuje spoustu lidí, ale většina z nich spí jako zařezaní podobně jako ty.
Ta "naprostá jistota" je účinné uspávadlo.

miroslav píše:

Jana píše:
Je ve mně naprostá jistota, že není možné se neprobudit, pokud někoho začnou oslovovat slova Probuzených.

Slova Probuzených oslovuje spoustu lidí, ale většina z nich spí jako zařezaní podobně jako ty.
Ta "naprostá jistota" je účinné uspávadlo.

Ešte že ťa tu máme Mirko. Ty hneď vieš kto spí a kto nie a to s "naprostou jistotou".

Dokonca bez toho, aby si chápal o čom Prebudení hovoria, však.

dodo píše:
Ešte že ťa tu máme Mirko. Ty hneď vieš kto spí a kto nie a to s "naprostou jistotou".

To si pleteš. Naprostou jistotu má přece Jana

miroslav píše:

dodo píše:
Ešte že ťa tu máme Mirko. Ty hneď vieš kto spí a kto nie a to s "naprostou jistotou".

To si pleteš. Naprostou jistotu má přece Jana

Nepletiem.

Jana píše o naprostej istote v poznaní toho, čo si ty zatiaľ nepoznal.

Gospel of Thomas
74 Řekl: Pane, mnozí jsou okolo (pramene), ale žádný v [pram]eni. (J 4,14)

Je rozdíl stát okolo pramene a stát v prameni.
Věřte tomu že to tak je.
Vyjádření OSHA, popis je jedno z nejlepších které jsem četl.Tak jednoduché a tak výstižné.

salmo1cz. píše:Gospel of Thomas
74 Řekl: Pane, mnozí jsou okolo (pramene), ale žádný v [pram]eni. (J 4,14)

Je rozdíl stát okolo pramene a stát v prameni.
Věřte tomu že to tak je.
Vyjádření OSHA, popis je jedno z nejlepších které jsem četl.Tak jednoduché a tak výstižné.

Možno výraz pramen nahradit výrazem plamen.

Nenahrazuje to ničím, stůjte v prameni.

salmo1cz. píše:Gospel of Thomas
74 Řekl: Pane, mnozí jsou okolo (pramene), ale žádný v [pram]eni. (J 4,14)

Je rozdíl stát okolo pramene a stát v prameni.
Věřte tomu že to tak je.
Vyjádření OSHA, popis je jedno z nejlepších které jsem četl.Tak jednoduché a tak výstižné.

Není. Je jen lepší nevědomý imitátor, než je Jana.

Neexistuje žádný objektivní popis. Všechno je májá, tanec iluze. I tohle.

Tedy protimluv, Uroboros?

Nikdo tě zde nemůže zastoupit.

salmo1cz. píše:Nenahrazuje to ničím, stůjte v prameni.

Asi máš pravdu, ale plamen je pro mne výrazem bližším. Spálí vše do mrtě.

miroslav píše:Úsilí na duchovní cestě končí až jeho úplným vyčerpáním. Vše se soustředí jen na "jedno", to ostatní odpadne a pak teprve odpadne i to jedno.

O tom obrovském úsilí až k zoufalství mluvil jak Nisargadatta, tak E. Tomáš. Bez toho to nejde.