Pedriito píše:Sorry Zdeňku, teď musím reagovat na Taru.
Taro, co se to s tebou stalo? Byla jsi vždy taková krásně agresivní a hádavá holka za neosobno. A teď? To je jako pokrok? I na Jáčka jsi zlá, no tak tě nechal. Jednou jsme spolu mailovali a psalas mi o něm velký věci. To ti nic nepředal, že tu meleš furt tu svoji emoci na tisíc způsobů? Myslím že Učitel to byl dobrej, akorát na žáky měl smůlu.
Zdám se ti málo hádavá a málo agresivní? :-) To se ti jen zdá, nejedu v tom, že vše je jedno..., ba právě naopak...
Hádavá za neosobno? To je to asi, že vše je láska, nebo že vše je na hovno, nebo že vše jedno. Tak to opravdu ne.
Já že že jsem na jáčka zlá? Že mě nechal? Kdes to vzal? Co vám to nalhali? Jáčkovi jsem velmi vděčná a tak to je a zůstane. On mě zapálil. Toť vše a to je hodně moc....
Už je to 20 let, od našeho setkání a setkání s dalšími mě hodně blízkými lidmi, byť jsme se s některými ani neviděli osobně, Poli, zopotkou, skřítkem, Janou H., a dalšími ♥
Kteří mi hodně dali i vzali a díky za to...
Jáčko mi byl nejbližší osobu, možná jsme si mentalitou, duší nejblíže, nevím...
Z mé strany to bylo i o zamilovanosti, ano, bylo, ... ale už není a jsem za to vděčna...
Tak jak to bylo o zamilovanosti k Miroslavovi.
Jeden skutečně "musí sám".... teď už to vím... a oběma děkuji... moc...
Co se týká emocí.... na tisíc způsobů.... jsemžena. Ano, nyní v tomto vtělení jsem Žena. Dlouho jsem se cítila spíše jako muž, co se týká identity, díky logickému, analytickému uvažování, možná i vzhledu, vždy na krátko, přísně přesná, logická, pečlivá atd.
Ale ty city...., ale to cítění...., ale to prožívání...., ale ta odezva na krásu.... umění... hudbu.... Hudbu.....!
Vše toto přináleží životu, životu... být účastna a živá....
Možná v jiném životě to bude o něčem jiném....
:-)