Poradna zdarma

Přivázali koně ke sloupu, ale přišel čert a vysvobodil ho ..

Kůň přišel na farmářské pole a začal ničit semeno.
Vesničan se naštval, popadl pušku a zabil koně.
Pak se majitel koně rozzlobil, vzal mu pušku a ze pomsty zabil farmáře.
Žena to viděla a zabila majitele koně.
Pak se syn majitele koně naštval a zabil vesničanovu ženu.
Sousedé toho chlapa zabili a zapálili mu dům...

Lidé se ptali ďábla: - Proč jsi to všechno udělal?

Ďábel odpověděl: Neudělal jsem nic špatného, ​​jen jsem pustil koně.

MORÁLNÍ Ďábel dělá jen jednoduché a nevinné věci, zbytek děláme sami.

Ví, že zlo je v našich srdcích To je důvod, proč byste si měli dobře promyslet, než začnete jednat.

Pamatujte: slova mají moc, přemýšlejte, než budete jednat, a přemýšlejte, než promluvíte.

Přišel čert jo? Tak od toho okamžiku je to fraška. Něco jak byla jednou jedna kapka v moři. Či malá dušička... Taro, Taro.

Souhlas, je to hrozná pitomost přemýšlet podobným způsobem.

Každý příběh, i Bibli, je třeba vnímat jako alegorii. Kdo v tomto příběhu je tím čertem?

Tvá mysl, která předjímá u druhých zlé srdce.

Návštěvník píše:Tvá mysl, která předjímá u druhých zlé srdce.

Spi dál.

Taro, kdo je pro tebe v příběhu čert?

Příběhy a poezie hovoří ke každému jinak. A tak to má být. Stejný příběh má moc oslovit v člověku to, co právě má být osloveno.
Mě se to stalo mockrát. Člověk se chce podělit se svymi aha momenty a pak vidí reakci jiných na stejný podnět, třeba začnou rozebírat úplně jinou část, která mi přišla naprosto okrajová.
To nastavení nás lidí je naprosto individuální a sdílení je zajímavé v prostředí, kde je toto bráno v potaz. V tomto smyslu mi Poradna přijde jako nevyzrálé prostředí. Zatím to tu není o sdílení ale o vyjádření svého názoru a vymezení se názoru druhého. "nepochopil jsi mě, tak ještě spíš".
Pochopit druhého je velmi těžké a nevím jestli vůbec možné. Žijeme každý ve svém světě, utvářeném od dětství. Ten svět je konglomerát myšlenek, myšlenkových vzorců, emočních vzorců, přesvědčení, vzpomínek...
Jeden uvidí fialovou květinu a nadchne se chce si přívobět a druhý ji může považovat za zlé znamení, protože v jeko kultuře přináší fialové květy smůlu.
Přináší nebo údajně přináší?
V úvodu jedné knihy vzpomínala na Junga jeho začka, že když ho potkala poprvé v ústavu, kde pracoval, řekl jí:"Tato paní žije na měsíci", "Chcete říct, "opravila ho, "že si myslí, že žije na měsíci" Jungova odpověď byla:"Ne ona žije na měsíci."
Ta začka byla šokována, pak psala, že jí to po letech pochopila. Mě to taky trvalo, teď předávám dál a nevím, jestli tato historka bude mít na další stejný vliv jako na mě.
Jde o výzvu odložit vžitý způsob uvažování a použít zcela jiný. Ale ten starý se jen tak nedá, vygeneruje spoustu argumentů, proč je hodnotný a má zůstat.

Chodím teď na lekce autentického pohybu. Součástí této disciplíny je i rozvíjení role svědka. Ten kdo se pohybuje má vždy vnějšího svědka.
Svědek by měl, ať už vidí cokoliv nic nehodnotit, vše, co proces přinese vítat a podporovat. Viděné však rozbíhá proces i u svědka, může přinést emoce, asociace, vzpomínky. Svědek by si měl být vědomý, že jde o jeho proces, který je vyvolán tim, jak se pohybující pohybuje, ale s pohybujícím to přímo nesouvisí.
Kultivuje se i forma sdílení. Místo "je to silné" tak se raději volí slova jako:"Když tě vidím zvedat ruce nad hlavu, působí to na mě silně.
Naučit se roli svědka je náročnější než naučit se roli pohybující ho.
Nějak jsem se sáhodlouze rozepsala.
Význam měl být, jak zpívá Nohavica:..,,každý jsme v sobě sám."
A jsme zase u toho, každý si tu krátkou větu může vyložit po svém.


Zajímalo by mě, jestli tu lze a byl by o to zájem vytvořit takový koutek, kde by na sebe lidi, byť ve snaze pomoci, neštekali, ale vzájemně se podporovali v tom, čím kdo právě prochází.
To je také mou odpovědí na anketní otázku.
Je mu jedno, zda tu budou nebo nebudou politická vlákna. Pozoruji, že způsob diskuze je stejný ať je to o koze či o voze. Zajímá mě jestlu je možný vývoj ve způsobu komunikace.

Jj. Co se týče toho příběhu, já si to prostě nedokážu reálně představit. To co je v něm prezentováno jako ďábel, je pro mě prostě náhoda, která zde nabere nepříznivý vývoj. Ale nedokážu si to asociovat s reálným dějem, ani myšlenkovým.. příjde mi to jako fantazie, ne jako alegorie. Ale neměl jsem ti to Taro zpochybňovat, to bylo ode mě egoistické.

Když pominu, co je ten prvotní impuls, zda náhoda nebo čert..., tak ten příběh krásně ilustruje vývoj sousedských sporů. Nějak to začalo a jak se už většinou nedopátráme. Konflikt bobtná a skutečné příčina mohla být původně malicherná. To přináší tem příběh mě.

Ještě za mě, jinak řečeno, těžko může kdo předvídat, co se stane, ať udělá cokoliv s jakýmkoliv záměrem, či i bezmyšlenkovitě. Do jakých směrů se to rozjede, kde ten impuls skončí... Páč v tom hrajou velkou roli probíhající okolnosti. Pokud to někdo dokáže do detailu vidět, má jistě věštecký dar.
Jako v šachách, můžeš předvídat jaký protihráč udělá tah, a promyslet to na mnoho tahů dopředu. Ale on není ty, náhle tě překvapí, a celá analýza je v.. čudu.

Přišel čert jo? Tak od toho okamžiku je to fraška. Něco jak byla jednou jedna kapka v moři. Či malá dušička... Taro, Taro.

Souhlas, je to hrozná pitomost přemýšlet podobným způsobem.

Co se týče toho příběhu, já si to prostě nedokážu reálně představit. To co je v něm prezentováno jako ďábel, je pro mě prostě náhoda, která zde nabere nepříznivý vývoj. Ale nedokážu si to asociovat s reálným dějem, ani myšlenkovým.. příjde mi to jako fantazie, ne jako alegorie. Ale neměl jsem ti to Taro zpochybňovat, to bylo ode mě egoistické.

Když pominu, co je ten prvotní impuls, zda náhoda nebo čert..., tak ten příběh krásně ilustruje vývoj sousedských sporů. Nějak to začalo a jak se už většinou nedopátráme. Konflikt bobtná a skutečné příčina mohla být původně malicherná. To přináší tem příběh mě.

To je ono, jak napsala Réza: Nějak to začalo... čert odvázal koně.....

.......slova mají moc, přemýšlejte, než budete jednat, a přemýšlejte, než promluvíte.....

Nic není náhoda, Pedrito, každé hnutí vyvolá pohyb, úplně každé....

Jak neroztáčet kola samsáry? Jaký postoj je dobrý, aby čert neodvázal koně a ten se dal do pohybu (do pohybu se dala mysl) a... dál už to známe...

Taky se nad tím zamýšlím...

Co, nebo kdo je tím čertem?

A jaký postoj je dobrý, aby nepřišel čert a neodvázal koně a ten se dal do pohybu...

Tak zase mě oslovil ten příběh...

Podle mě je čert ďábel.
Pokušitel.

V tomto smyslu mi Poradna přijde jako nevyzrálé prostředí.

Ono to může být i fajn, že tu má co dozrávat.

A jestli to nestačí, tak sem přihodíme pár hesel, třeba se to začne jevit vyzrálejší :

Čistému vše čisté, vyzrálému vše vyzrálé....

Bez lásky je všechno špatně.

Ono to tak je.

Pedriito píše:Co se týče toho příběhu, já si to prostě nedokážu reálně představit.

"Když jsou všechny falešné sebeidentifikace zahozeny, to, co zůstane, je všeobjímající láska." N.M.

A s ní si těžko můžeš reálně představit, že zabíjíš koně za to, že spásl trochu obilí, že zastřelíš souseda, že zabil koně...

Sotva pak můžeš mít nějaký podíl na roztáčení samsáry.

Réza píše:Zajímá mě jestli je možný vývoj ve způsobu komunikace.

Komunikace se stále vyvíjí, bohužel především na základě příčin, které si většina z nás neuvědomuje. Tou hlavní příčinou v diskusích totiž bývá především sebeobrana a prosazování svých vlastních momentálních názorů.

Když to zjistíme, je šance začít se zajímat o ty doteď neuvědomované příčiny/motivace, které jsou uložené v našem podvědomí... a nezareagovat pokaždé automaticky jen podle nich.

https://psychologie.cz/konflikt-zkusime-jinak/
https://is.muni.cz/el/fss/jaro2003/PSY7 ... pitola.pdf

Taro,
k tomu tvému poslednímu zamyšlení (doufám že není poslední) nad citací "Trungpa ve svém Protnutí píše, že "zklamání je nejlepší vůz".
Nepsal jsem tohle někdy dříve já tobě?

miroslav píše:Taro,
k tomu tvému poslednímu zamyšlení (doufám že není poslední) nad citací "Trungpa ve svém Protnutí píše, že "zklamání je nejlepší vůz".
Nepsal jsem tohle někdy dříve já tobě?

Ano, v r. 2009 :-)

Dlouho jsem hledala tento příběh, který je pokračováním mého zamyšlení nad čertem, který odvázal koně a nad otázkami, které ve mě ten příběh vyvolal.

Je také reakcí na Rézina slova o "svědkovi", lépe řečeno "tichém svědkovi", kdy takový postoj, podle mě, je tím, který neroztáčí kola samsáry, kola opakujícího se utrpení.
(S tím jsem našla ještě další, které jsem vložila do chlívku Tara :-)
Tento příběh jsem napsala v r. 2010.
A odosobněně - hodně jsem se vzdálila tehdejší Evě Nadě :-)
Nu...

To byl jednou jeden samouk, co měl rád hudbu. Z celého srdce rád. Tak se to nějak v jeho životě stalo, že se nikdy neučil oficiálně hrát, neznal noty, ani techniku hraní, ale měl ji v krvi. Měl Hudbu přece rád.


Procházel životem a naslouchal. Zvukům, tónům, barvě, ... která provázela zvuky. Zvuky života... a jeho sluch se stával čím dál tím citlivější. Vnímal jemnost neuchopující nevinnosti, cudné jako rdící panna, to jeho dech spolu s jejím slábl, až se zdálo, že se ztratí docela, vnímal skotačivé, radostné trylky opěvující samotnou existenci, tančící a kroutící se v extatických výbojích, to v nich poznával ženu, šakti, matku všeho, vnímal i jejího pána,stojícího za každým jejím pohybem, vnímal agresivitu křižáckých hrubých, dobyvačných tónů, silných a útočných, deroucích se vpřed, už už dobýt, MÍT, vnímal sotva slyšitelný pláč skleněných, křehkých zvonečků, které dodávaly hudbě zvláštní, slavnostní tesklivost... vnímal toho hodně... stojíc UPROSTŘED těch zvuků, rozeznávajíc jeden od druhého.

Jednou se řízením osudu ocitl na pódiu a všechny zraky byly upřeny na něj. Všechny zraky z hlediště patřily přímo na něj... a čekaly. A on patřil na ně …..a.... čekal. Hleděli na sebe ve vzájemném očekávání, oni a on. Snad jen ticho bylo přítomno jejich setkání a možná ani ono ne....Tu jeden z diváků to nevydržel a zvolal: "Hej, bambulo, co tam stojíš jako tvrdé "Y", no tak se předveď, ukaž, co umíš, ha ha! A půl sálu se uvolněním rozesmálo a kdosi začal skandovat: "Do toho, do toho!!" A on stále tiše stál a naslouchal, jak byl zvyklý, všem těm tónům, zvukům života..... a pak se snad sám pro sebe, ale kdo ví, žádného samu sebe "neměl", pousmál. Pomalu se uklonil a odešel.
--------------
Čím to je, že se v člověku objevuje touha na neposkvrněné bílé ploše čerstvě napadaného sněhu zanechat SVÉ STOPY. Čím to je, že čistý bílý list papíru vyvolává ve většině touhu jej počmárat, popsat, poznamenat, nebo alespoň někde uklidit. Čím to je, že .... jen cosi je tomu všemu tichým svědkem, tady na tom jevišti, jehož prkna - prý - znamenají svět.

Moc dobře dávám palečky.

salmo1cz. píše:Moc dobře dávám palečky.

Nevím jestli jim to bude co platné, ale "dávám palečky" Ukrajincům.

Jen, aby nedošlo k nedorozumění.
To, co jsem psala o svědkovi výše bolo z teorie metody Autentický pohyb. Tak je vnější svědek zkrátka člověk, který se dívá a pak reflektuje, co viděl ze svého subjektivního pohledu.
Pohybující se (nepoužívá se pojem tanečník, protože nejde o tanec , ale o pohyb v širším slova smyslu, v originle moover) i svědek jsou osoby, jedna se pohybuje a druhá se dívá. Oba mají své vnitřní svědky, kteří jsou díky výchově a prostředí zpočátku velmi kritičtí. Až někde za tím je tichý nejzazší svědek, který to všechno vnímá. A není vnímám už ničím dalším, je tichý a neviděn. Nikdy ho nikdo neviděl a neuvidí! Takže o něm vám nic nenapíšu
V tom příspěvku nahoře mi nešlo o velkou mystiku, jen o kultivaci mezilidské komunikace.

Čím to je, že se v člověku objevuje touha na neposkvrněné bílé ploše čerstvě napadaného sněhu zanechat SVÉ STOPY. Čím to je, že čistý bílý list papíru vyvolává ve většině touhu jej počmárat, popsat, poznamenat, nebo alespoň někde uklidit. Čím to je, že .... jen cosi je tomu všemu tichým svědkem, tady na tom jevišti, jehož prkna - prý - znamenají svět.

---
Podle mne,
do člověka vkládá tu touhu bůh. Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Bůh (prostřednictvím evoluce) zaplnil planetu rostlinstvem a zvířenou. Pohybem a dramaty, lev loví gazelu. Celé kolonie bakterií hynou pod nájezdy jiných kmenů, organismy stárnou rozkládají se...
Člověk kromě tvorby ve hmotě, plní svůj svět ideami, plány, vzpomínkami, ...
Ale ať už skrze člověka, lva, gazelu či baktérii, ten pohyb má jen jeden zdroj.