Zdeněk píše:No dobře, ale jak vysvětlíš, že se nikdy nevyšetřil masakr v Oděse.
Tak jsem se k tomu dočet tohle:Co se stalo v Oděse v roce 2014?
Jan Cemper
. 28.2.2022
Jako důkaz údajné genocidy Rusů je v rámci současné ukrajinsko-ruské války (pozn. Rusko Ukrajině oficiálně válku nevyhlásilo, čímž se dopustilo pravděpodobně válečného zločinu) je předkládán konflikt v Oděse z 2. května 2014. Proruskými aktivisty je samozřejmě předkládán jednostranně jako masakr „více než 100 civilistů v Oděse“. Ve skutečnosti nezemřelo „více než 100 lidí“ a událost nebyla vůbec tak jednostranná. Ano, ve městě se konal pochod fotbalových chuligánů na podporu (jednotu) Ukrajiny. Není dobré si dělat iluze o tom, že fotbalový chuligáni nejsou extremisté a část i neonacisti. Na stranu druhou, pochod byl napaden proruskými aktivisty, kteří měli v rukou i zbraně.
Co se tam tedy stalo? Fotbaloví fanoušci týmů Čornomorec Oděsa a Metalist Charkov uskutečnili v odpoledních hodinách dne 2. května 2014 pochod na podporu jednotné Ukrajiny. Učinili tak několik hodin před zápasem obou týmů. K průvodu fotbalových fanoušků se postupně přidávali i obyčejní Ukrajinci za zpěvu národní hymny a skandování „Oděso, povstaň! V pochodu se nacházelo i několik desítek příslušníků tzv. „sebeobrany z Maidanu“ vybavených štíty. Protestní shromáždění bylo v průběhu pochodu napadeno odpůrci euromajdanu (dle vyjádření místního zpravodajského serveru maskovanými muži vyzbrojenými neprůstřelnými vestami, helmami, střelnými zbraněmi, noži a klacky) a nové ukrajinské vlády, kteří se k útoku organizovali na sociální síti ve snaze zastavit protestní pochod podobně, jako se to proruským radikálům podařilo 27. dubna 2014 v Doněcku. Po napadení protestního shromáždění propukly boje mezi znesvářenými stranami. Dle výpovědí svědků použili proruští aktivisté k útoku tyče i střelné zbraně načež prozápadní aktivisté odpověděli vrháním kamení.
Policisté se v této fázi pokusili mezi znesvářenými tábory vytvořit štíty nepropustný kordón, který se ale povedlo aktivistům prorazit. Dle pozdějšího vyjádření policie měli být zastřeleni čtyři demonstranti (blíže nespecifikováno z kterého tábora) a více než 100 jich bylo zraněno. Kolem 17. hodiny proukrajinští demonstranti ukořistili hasičské auto a vjeli s ním do davu proruských demonstrantů, využili i vodního děla, aby rozptýlili bojovný dav. Fotbaloví fanoušci rozehnali své oponenty a bili ty, které chytili na útěku, zatímco několik pro-ukrajinských členů sebeobrany se snažilo jim zabránit v lynčování proruských účastníků šarvátek. Do této doby bylo na místě 74 sanitek.
Zpráva o jednom úmrtí se rychle rozšířila pomocí sociálních sítí, včetně výzvy k útoku na stanový tábor proruských aktivistů. Proruští aktivisté, kteří před 2. květnem obsadili náměstí před Domem odborů, vytvořili před vchodem do budovy provizorní barikády, načež se museli stáhnout do vnitřku budovy. Promajdanští demonstranti zapálili opuštěný stanový tábor před budovou. Obě strany byly vyzbrojeny kameny, baseballovými pálkami i střelnými zbraněmi. Ke 4. květnu nebylo jasné, který z táborů jako první začal používat u budovy střelné zbraně a molotovovy koktejly, které nakonec vedly k zapálení budovy. Očití svědci uváděli, že molotovovy koktejly byly shazovány jak ze střechy budovy (tedy proruskými aktivisty), tak i vrhány promajdanskými aktivisty. Několik zápalných láhví vhozených proukrajinskými aktivisty z venku zapálilo vchod budovy a místnosti ve druhém a čtvrtém patře. Požár vypukl v 19:15 místního času a začal se rychle šířit po budově. V té době se v budově nacházel nezjištěný počet proruských aktivistů, kteří byli odříznuti od možnosti útěku. V ten den zemřelo při střetech a následném požáru celkem 48 lidí. Požár si vyžádal celkem 42 mrtvých; 32 těl bylo nalezených v samotné budově odborů a 10 v její bezprostřední blízkosti po skoku z budovy. Příčiny úmrtí byly u jednotlivých osob různé; od střelných zranění, pádu z okna či v důsledku smrti požárem.
