miroslav píše:To co já vnímám v naší společnosti není strach (až na menší výjimky), ale konstruktivní sounáležitost s napadenými Ukrajinci a jejich podpora.
Je to naopak sjednocující mocné altruistické vzedmutí, podobně jako u nás po invazi v 68-mém
Hold jsou mezi námi i sebestřední sobci - "Nám nikdo zadarmo nic nedá" - závidí Ukrajincům, když dostanou konzervu a chleba...
Neutrální mysl, logicky vzato, má sounáležitost s celou existencí. Bez závoje mysli je mysl osvícená, srdce otevřené bezpodmínečné lásce. Všechny bytosti jsou v ní láskou, tudíž tu není žádné stranění nějaké straně.
Je možné jít ještě dál a v nikom nevidět žádného sebestředného sobce, jen jakýsi princip, který nám může zatemnit naši vlastní mysl a tím nás od lásky oddělit. Uzavřít naše srdce. Ostatně, kdo z nás by mohl nějakého sebestředného sobce milovat, že jo?
A jakmile existuje v naší mysli kdokoliv, koho nemáme rádi, tak o nějaké bezpodmínečné lásce nemůže být řeč.