Jordan Peterson: Úpadek společnosti začíná na úrovni jednotl

[Návštěvník]

. Tak to přináší plynutí Vesmíru, i tak se to dá vnímat. A tento tok není dobrý, ani zlý.

A právě proto nemá význam snažit se rozlišovat, co je dobré a co je zlé. Pro koho to je dobré, pro koho je to zlé?

Co se dá pozorovat, je příčina a následek. Pokud je ale tady koncetrace na zlo = nesmím zavírat oči před zlem, tak příčina a následek člověku uniká.

V podstatě jde o to, že ty osobně považuješ něco za zlo a přeješ si, aby to všichni ostatní také viděli jako zlo. Otázkou je, proč si to přeješ.

Utápíš se v prožívání utrpení, že je tady zlo. A zřejmě chceš do toho - vědomě či nevědomě - zatáhnout ostatní.

Jana tady už leta tvrdí, že všechno je dobré a ty sem přijdeš se zlem.


Podle Nisargadatty se dá všeobecně říct, že zlé je to, co způsobuje utrpení a dobré to, co utrpení odstranuje.

Také říká, že není potřeba být zhrozen z toho, co se děje ve světě. A podle Ramany je nejlepší všechno přenechat Bohu. At ten se stará o svět.

Tady jsme ve foru, kde se lidé snaží tyto hluboké pravdy žít. At jsou včechny bytosti štastné.

Někteří lidé to měli Nisargadattovi, Ramanovi a jiným probuzeným za zlé, že jsou lhostejní k utrpení ve světě, že zavírají oči před zlem ve světě - prostě jejich pravdy nebyly pro ně ty pravé.

J. Peterson hovoří dobře např. na úrovni mého syna - kterému je ale duchovno zatím cizí. Peterson není probuzený, ale dává lidem - především mladým mužům první dobré podněty.

[Jana]

. Tak to přináší plynutí Vesmíru, i tak se to dá vnímat. A tento tok není dobrý, ani zlý.

A právě proto nemá význam snažit se rozlišovat, co je dobré a co je zlé. Pro koho to je dobré, pro koho je to zlé?

Co se dá pozorovat, je příčina a následek. Pokud je ale tady koncetrace na zlo = nesmím zavírat oči před zlem, tak příčina a následek člověku uniká.

V podstatě jde o to, že ty osobně považuješ něco za zlo a přeješ si, aby to všichni ostatní také viděli jako zlo. Otázkou je, proč si to přeješ.

Utápíš se v prožívání utrpení, že je tady zlo. A zřejmě chceš do toho - vědomě či nevědomě - zatáhnout ostatní.

Díky, ano. Zlo může existovat jen když je tady připoutanost k iluzi ega, osoby, individuality, když je tady nevědomost, nepoznávání, kdo jsme.

Podle Nisargadatty se dá všeobecně říct, že zlé je to, co způsobuje utrpení a dobré to, co utrpení odstranuje.

To, co odstraňuje utrpení, je Poznání. To, co způsobuje utrpení, je připoutanost k nevědomosti, k iluzi, že jsme odděleni.

Jana tady už leta tvrdí, že všechno je dobré a ty sem přijdeš se zlem.

"Na vašem světě není nic špatného, potíže vznikají jen proto, že si myslíte, že jste oddělený. Příčinou všeho zla je egoismus." Nisargadatta

Také říká, že není potřeba být zhrozen z toho, co se děje ve světě. A podle Ramany je nejlepší všechno přenechat Bohu. At ten se stará o svět.

Tady jsme ve foru, kde se lidé snaží tyto hluboké pravdy žít. At jsou včechny bytosti štastné.

Návštěvníku, díky.

Někteří lidé to měli Nisargadattovi, Ramanovi a jiným probuzeným za zlé, že jsou lhostejní k utrpení ve světě, že zavírají oči před zlem ve světě - prostě jejich pravdy nebyly pro ně ty pravé.

Byla bych ráda, kdyby se k tomuhle mohl vyjádřit ten, komu je jasné, že život v klidu a míru, jaký poznávají Probuzení, není únik před zlem, že to není zavírání očí před skutečností, ale naopak poznávání Skutečnosti.

Obracení pozornosti k vidění zlého, je cesta směřující do hlubin nevědomosti, je to cesta do labyrintu mysli, je to pravý opak toho, co vede k prozření.
Je zajímavé, jak málo kdo skutečně chápe, že naopak jednoduché rozhodnutí považovat vše za dobré, je tím, co osvobozuje od připoutanosti k mysli a probouzí samadhi.

[Réza]

Píšeš jako bys věděla, jak to myslím,
co prožívám a jaké jsou mé motivace.
Např., že se neutapím v utrpení jsem tu psala už 2x. Nekdo mi to vyčte někdo ignoruje, nebo si myslí, že ví lépe, co prožívám. Ale o mě osobně tu vubec nejde.
V předchozím příspěvku jsem se to snažila vysvětlit. No asi se to moc nepovedlo, když ani ty nerozumíš.
Vím, že Peterson není osvícený. Nikdy jsem to netvrdila, ani nechtěla navodit zen dojem.
Některé jeho postřehy, sice z duality, jsou obdivuhodné. V tomto videu mě nejvíc zaujal jeho postřeh o Ježíšovi, zouzním s tou interpretací.

O Jednotě tu bylo napsáno už mnoho slov, nevnímám, že je teď čas přidávat další.

Ono i když je vnímána Jednota, tak je občas potřeba vzít hadr a vytřít podlahu v kuchyni.

[Jana]

Jani,
ty máš pocit, že tu někdo žádal o pomoc, ve smyslu, že se trápí válkou?
Promiň, ale já to nepostřehla.

Psala jsi:

Ale i z osobní úrovně, kde soucítím s obětmi války, té skutečné i té informační.
To soucítím znamená, že mě to bolí. Je mi z toho smutno.

Možná to tu zase někdo dá do jedné věty, ať je hezky vidět, jak si protiřečím.
Jsem si dobře vědoma rčení: kdybys mlčel, zůstal bys filosofem.
Já si na tom protiřečení trvám, každý má sám možnost podívat se, jak to je.
Je mi jasné, že tím to psaním ztrácím poslední kousky dobré pověsti, kterou jsem tu měla.
Možná, že za chvíli, tu někdo napíše: Už jsem nepiš, to se sem nehodí. A nejspíš s velkou úlevou poslechnu.

Neříkám, že se každý musí zajímat o válku. Mě se z nějakého důvodu silně dotýká.

Psala jsi také:

To jsou dobré rady pro komunikaci jednotlivců.

V kontextu videa výše bych doplnila:

Nezavírejme oči před zlem

Ani v nejmenším Ti nechci cokoliv vytýkat.

Mám to stejné, jako Ty.

Myšlenka na to, že se někdo právě teď trápí, je pro mě stejně bolestná, jako pro Tebe.

Ale myšlenka je jen myšlenka.

Můžu cítit bolest při téhle písničce.



A paradoxně tady je soucit přímo s tím, kdo trpí, protože se dozvěděl, že někde někdo trpí.

Můžu podobným způsobem šířit kolem sebe bolest a smutek, upadat do deprese a strhávat k depresi ostatní.

A nebo je možné si uvědomit, že ten, kdo takhle zpívá, je láskou, a ta láska má tendenci ho vzít do náruče a utišit jeho bolest.

Je možné v té lásce zmizet a nechat ji prostoupit celým Vesmírem, celým životem, nechat ji, ať dělá, co umí.

A rázem se bolest mění v klid a mír. Je tu jen dokonalost Boží přítomnosti, která miluje a v každém okamžiku tahle láska dělá to nejlepší, co může, existence v Boží lásce je bezchybná, dobrá, krásná...

[Jana]

Ono i když je vnímána Jednota, tak je občas potřeba vzít hadr a vytřít podlahu v kuchyni.

Proč by vytírání podlahy mělo být něčím mimo vnímanou Jednotu? Může to být stejnou láskou, stejnou radostí, stejnou krásou, jako všechno, co je.

[Návštěvník]

Byla bych ráda, kdyby se k tomuhle mohl vyjádřit ten, komu je jasné, že život v klidu a míru, jaký poznávají Probuzení, není únik před zlem, že to není zavírání očí před skutečností, ale naopak poznávání Skutečnosti.

Nikdy jsem nepsala, že život v klidu a míru, jaký poznávají Probuzení je únik před zlem.
Pokud si myslíš, že mé příspěvky směřovaly k Probuzeným, tak se mýlíš.
Směřovali k těm, kteří nežijí v klidu a míru. Mířily k obětem této války. A psala jsem je ze soucitu.
Mrzí mě, že nejsem natolik obratná slovem, aby toto bylo pochopeno.
Myslím, že před jakým kohokoliv Probuzeným bych nemusela svá slova obhajovat, ba naopak pochopil by jejich smysl.
Ale i teď, když vidím, jak moc byla má slova nepochopena, nebudu je obhajovat. Pokud měla někam dopadnout, tak dopadla a pokud ne, není to moje starost.

Obracení pozornosti k vidění zlého, je cesta směřující do hlubin nevědomosti, je to cesta do labyrintu mysli, je to pravý opak toho, co vede k prozření.

V jisté fázi ne. Naopak popření, je zůstávání v nevědomosti.
Má slova neměla nějaký obecný charakter. Byla řečena v konkrétní situaci v konkrétním kontextu.
Labyrintem mysli, je někdy potřeba projít, něž se uvolní prostor na povznesení se nad něj.
Tím nechci říct, že někdo konkrétní, toto nepotřebuje a povznese se lusknutím prstů.

To, co jsem psala nebylo určeno pro ty, kdo hoří touho po prozření.

[Réza]

Ono i když je vnímána Jednota, tak je občas potřeba vzít hadr a vytřít podlahu v kuchyni.

Proč by vytírání podlahy mělo být něčím mimo vnímanou Jednotu? Může to být stejnou láskou, stejnou radostí, stejnou krásou, jako všechno, co je.

Konečně jsi na to kápla!

[Réza]

Jani,
to delší psaní ti komentovat nebudu.
Ty vůbec netušíš, co se tu několik posledních týdnů řeší. To otevírání očí nebylo vůbec na tebe.
Přeji ti to, že netušíš, v tvém světě to není. V tomto jsi nevině.

[Réza]

Pokud se tě to nějak dotklo, můžeš zkoumat čím a hlavně čeho v tobě se to dotklo.
Ten dotek to má šanci rozpustit.

[Réza]

Možná je opět čas otevřít otázku, zda tu mají být politická (včetně koronavirových) témata. Nebo vůbec světská témata. Já před tím neodpovídala, protože jsem stejně v té době na poradnu neměla čas a je mi to jedno .

Ale chápu, že z toho může být zmatek.

[Jana]

To, co jsem psala nebylo určeno pro ty, kdo hoří touho po prozření.

Ono i když je vnímána Jednota,...

No právě. Jaksi se mi to nedělí na ty, co jsou už v satsangu a na ty, co v něm nejsou. Vidím, že pozornost obrácená k vidění zlého je zhoubná pro každého.

Ale je možné, že si nerozumíme. Láska osvobozuje od veškerých břemen a připoutaností. To, co není láska, můžeš opustit, odpustit, neřešit. Nemusíš to nazývat zlem, ale jak vtipně říkal Abraham: "Tebe, prevíte, který jsi mi nechutnal, si už nedám."

[miroslav]

Ram Dass říká: "Pokud chcete někomu opravdu pomoci, musíte se dostat na tu nejvyšší úroveň, jaké jste schopni."

Dokud je člověk posedlý úrovněmi a chtěním (třeba někomu pomoci), tak toho ještě mnoho nepoznal, nezmoudřel, neuklidnil se, nevnímá prostě a nepřipoutaně co je, co se děje v něm i kolem něho.

[Jana]

Možná je opět čas otevřít otázku, zda tu mají být politická (včetně koronavirových) témata. Nebo vůbec světská témata. Já před tím neodpovídala, protože jsem stejně v té době na poradnu neměla čas a je mi to jedno .

Ale chápu, že z toho může být zmatek.

Sem může psát každý, co chce, pokud tím neporušuje podmínky poskytování digitálních služeb. Ostatně zrovna tohle subfórum se jmenuje Cokoliv je libo.

Ten, kdo si chce číst jen osvobozující a duchovní témata, může číst například Probuzení a nebo Inspirativní myšlenky.

[Réza]

To, co jsem psala nebylo určeno pro ty

Ale je možné, že si nerozumíme. Láska osvobozuje od veškerých břemen a připoutaností. To, co není láska, můžeš opustit, odpustit, neřešit. Nemusíš to nazývat zlem, ale jak vtipně říkal Abraham: "Tebe, prevíte, který jsi mi nechutnal, si už nedám."

Nerozumíme si.
Mě se to rozlišuje s jakou, kdo ke mě, nebo do prostoru, kde jsem, přichází
Rozlišuje se to samo a samy se vybírají slova, která mají být vyřčena
Ty první bys měla poznat, že slova , která tu jsou pod nickem Réza napsala Láska z lásky.
A psala to Láska, která nerozlišuje mezi láskou a ne-láskou. Tato Láska si nevybírá a vidí vše. A od ničeho se neodvrací.

[Jana]

Nerozumíme si.
Mě se to rozlišuje s jakou, kdo ke mě, nebo do prostoru, kde jsem, přichází
Rozlišuje se to samo a samy se vybírají slova, která mají být vyřčena
Ty první bys měla poznat, že slova , která tu jsou pod nickem Réza napsala Láska z lásky.
A psala to Láska, která nerozlišuje mezi láskou a ne-láskou. Tato Láska si nevybírá a vidí vše. A od ničeho se neodvrací.

Nerozlišuješ mezi láskou a ne-láskou? Jsi Láska, která toto vše píše, ano, dobře. Jsi Láska, která je vším, co existuje, mimo vědomí Lásky neexistuje žádná existence ne-lásky. Ve vědomí existence neexistuje žádná ne-existence. Ve vědomí Lásky neexistuje žádná ne-láska.

Napsala jsi:

To jsou dobré rady pro komunikaci jednotlivců.

V kontextu videa výše bych doplnila:

Nezavírejme oči před zlem

Zlo je absence lásky, iluze oddělenosti, připoutanost k nevědomosti, víra, že existuje něco, co nemá existovat, něco, co naše osobní mysl vyhodnotila jako zlé.

Nezavírejme oči před zlem = nezavírejme oči před iluzí. Když vidíme místo provazu hada, řešme hada.

Až tu budou všichni v satsangu (myslím tím teď přeneseně tu úzkou stezku sebepoznání) nebo aspoň většina, pak tu budu třeba hlásat slova svého mistra.

Tak nějak z tohohle vyznívá, že Ty jsi Láska, která může podobně jako Tvůj Mistr vidět, že zlo neexistuje, ale ti, co nejsou v satsangu, tou Láskou nejsou a pro ty budeš hlásat, že zlo je skutečné. Mají mu podle Tebe věnovat pozornost a nezavírat před ním oči a tím pádem trpět? Má se podporovat, aby mysl, která vidí zlo, se stala zlou a páchala ve jménu obrany a lepších zítřků další zlo?

A nebo je to jinak?

[Réza]

Je to jinak.

Vím, že to, co píšu nezapadá do tvého konceptu.
Z každou mou větou, kterou interpretuješ, je to vidět víc a víc.
V jednom komentáři napíšu, tak jsem to nemyslela. Ale tyto nevezmeš v potaz a stále opakubeš svou verzi jako argument.... a ani nevím čeho...
Osvobozující je odvrátit se od toho.
Ta slova nebyla psaba tobě, nemusíš jim rozumět.
Zůstaň u toho že vše je Láska.
Skrze mou osobu, ta slova psala Láska.
Nemusiš to pitvat intelektem. Můžeš to pustit.

Nebo je-li u tebe opravdová touha porozumět tomu hlouběji. Nechej nad tim rozjímat své srdce. Pravdu nenajdeš vy významu jednotlivých slov.

[Réza]

To, co ti z toho vyznívá, je pěkný paskvil.

[Jana]

Nicméně když je jasné, že

Láska = světlo Poznání = Dobro

a

Zlo = temnota nevědomosti = absence lásky

a "Bez lásky je všechno špatně" (Nisargadatta Maharaj)

Tak by mohlo být i teoreticky jasné, že obracení pozornosti do temnot mysli vede k zlému.

Tudíž ta rada:

Nezavírejme oči před zlem

vyznívá jako přesně pravý opak toho, co všem bez výjimky radí Tvůj Mistr.

Nicméně je tady možnost porozumět tomu, co říkáš, i trochu jinak. Když budeme vycházet z iluze oddělenosti, kdy v nás nebude ani ponětí o spojení s tím vším, na místo Boží vůle která si to všechno řídí jak je nejlíp možné, bude náš život řídit ego, a budeme žít v jakési iluzorní bublině bez kontaktu s tím vším, co je, tak zmizí i možnost adekvátních reakcí na to, co se děje.

Z pozice iluze oddělenosti - ega má mysl ví, co je špatně a tím pádem se probouzí vůle z toho špatně udělat to, co je dobré. Zaměření pozornosti na zlé se to zlé nějak řeší dost možná i včas a s předstihem.

Kdežto s pštrosím přístupem se to neřeší a pak se diví.

Rozdíl mezi tím, jak se to řeší z pozice individuality a z pozice Boží Lásky je ten, že v prvním případě jsou k dispozici jen omezené osobní možnosti a v rozporu s celkem tu může být jen plýtvání energie, způsob takového života je ulopocený.

Ve druhém případě je vše v režii Boží Lásky a život je požehnaný šťastný.

[Réza]

Nicméně,
opět ignoruješ. Co jsem ti napsala.
Intelejtem to nerozlouskneš a pořád se ti bude zdát, že píšu v rozporu se svým mistrem.

Komu není rady, tomu není pomoci.
Pusť to!

[Jana]

Nicméně,
opět ignoruješ. Co jsem ti napsala.
Intelejtem to nerozlouskneš a pořád se ti bude zdát, že píšu v rozporu se svým mistrem.

Komu není rady, tomu není pomoci.
Pusť to!

Láskou, kterou netřeba pouštět, může být vyjasňování, až do úplného vyjasnění.

Je možné se na to, co píšeš, podívat z praktického hlediska.

Píšeš:

Ono i když je vnímána Jednota, tak je občas potřeba vzít hadr a vytřít podlahu v kuchyni.

Aby se objevil impulz k tomu vzít hadr a vytřít podlahu, tady musí být buď láska k pořádku, nenávist k nepořádku, nebo nějaká egomotivace, aby si někdo například nemyslel, že jsi bordelář.

Jestliže miluješ pořádek, tak se ten pořádek udržuje docela sám a činnost, kterou si to žádá, je radostí, žádné zlo tady není, je tu jen láska, kterou to je.

Když nenávidíš nepořádek, tak to uklízení je otročina, nepořádek i nutnost uklízet je "zlem". Máš šanci buď otročit, nebo nechat otročit za sebe někoho jiného, nebo dělat, že to "zlo" nevidíš. Když se otročí, tak je "zlo" na chvíli potlačeno, tak je uklizeno, ale když to "zlo" nevidíš, tak žiješ ve špíně a nepořádku.

Probuzený Ti řekne: "Nesuď nic jako zlé a miluj."

Ten, kdo žije bez lásky, Ti řekne: "Nezavírej před zlem oči."