HD. píše:Jak víš, že to, že je tu ta jistota, je skutečnost?
Není to něco, co vím, ale co je právě teď vědomé.
Zatím jsi o jistotě psala, že je tu ve snu už spoustu let. Takže jen o jistotě ve snu.
Když si budeme povídat o minulosti, tak to není to, co je právě teď skutečné, ale je to jen představa o tom.
btw: proč nám tak často mizi slovy Mistrů vykládáš o svých snech. Má to být pro nás tráning v rozlišování, nebo ráda věci motáš, mateš?
Vadí Ti, když třeba Mooji vykládá nějaký příběh? Nějakou vzpomínku? Ptala by ses ho takhle? Jestli Ti připadá něco jako matení, tak cituj, kde jsi zmatená.
Snem jsou všechny spekulace o tom, jak to, co je, nebylo.
Snem jsou i spekulace o tom, co je teď ne?
Ne, to, co je vědomé, není spekulace.
Jak víš, že to, že je tu jistota není sen?
Na to už jsem odpovídala.
Co to znamená je tu jistota? Je to pocit jistoty?
Je to vědomí toho, co je.
...
První, co jsi na otázku "Co poznává Jana" napsala:
Už spoustu let je ve mně jistota...
o čemž jsi později napsala:
Asi jako když se probudíš ze snu a můžeš o něm vyprávět.
Mrkni na to, co bylo opravdu napsané:
Jana píše:HD. píše:
Když píšeš, že tam ta jistota je už spoustu let, byla leta, kdy tam nebyla?
Asi jako když se probudíš ze snu a můžeš o něm vyprávět.
Byla to odpověď na to, kdy tam jistota nebyla, to se jeví jako sen.
Ptala jsem se. Jesti tedy ta první věta je vyprávěním o snu, který skončil.
Ne to jsi přímo neodpověděla.
Když se probudíš ze snu, tak už sen samozřejmě skončil, na to se není třeba ptát.
Měla jsi prostor, plně vyjádři své poznání a první, co vykládáš je tvůj sen.
Dobrá připusťme, že to byl sen a připusťme, že jsi se z něj probudila.
Čím jsi byla, když tu byl sen a čím jsi teď když tu není sen?
Tohle je moc pěkná otázka. Díky. V konfrontaci se všemi inkarnacemi a prožitky, to, co tím prochází, se nemění To, ale to, co se dělo, se jeví jako sen. Neexistuje nic jiného, než tohle. Nemění se to, nemá to minulost, budoucnost. Jsem stále jen tohle, co je.
Jak poznáš, že ten sen skončil? resp Jak bys někomu poradila, že pozná, že skončil jeho sen?
Vědomá existence je sama o sobě dokonalá a nic víc k tomu aby byla tím, čím je, nepotřebuje.
Nicméně sen tady může být a nevadí. Všechno to, co vnímají smysly, veškerý ten projev, co je, je v srdci sat-čit-ánandou. Tím je to nijak nerozlišené Bytí a je jednoduché rozpoznat sen od skutečnosti. Tím pádem sen nijak neruší.