Josefe?

[Pedro.]

Nejspíš Ti rozumím. Čím hlubší je poznávání jednoty všeho, tím jsi citlivější, vnímavější.

Ale pak se objeví poznání takové hloubky, že v ní to osobní mizí, a to, že Láska je jednou jedinou nikde nekončící existencí je tady nesmírným štěstím.

Čím jsi jemnější a citlivější, tím jemněji a citlivěji na tebe bude Mára útočit. Chce zpět svou nadvládu. I samotnou seberealizaci umí levou zadní suplovat. I lásku umí suplovat...

[Jana]

Nejspíš Ti rozumím. Čím hlubší je poznávání jednoty všeho, tím jsi citlivější, vnímavější.

Ale pak se objeví poznání takové hloubky, že v ní to osobní mizí, a to, že Láska je jednou jedinou nikde nekončící existencí je tady nesmírným štěstím.

Čím jsi jemnější a citlivější, tím jemněji a citlivěji na tebe bude Mára útočit. Chce zpět svou nadvládu. I samotnou seberealizaci umí levou zadní suplovat. I lásku umí suplovat...

Boží přítomnost Ti neodsupluje. Na to nemá.

[Pedro.]

Nejspíš Ti rozumím. Čím hlubší je poznávání jednoty všeho, tím jsi citlivější, vnímavější.

Ale pak se objeví poznání takové hloubky, že v ní to osobní mizí, a to, že Láska je jednou jedinou nikde nekončící existencí je tady nesmírným štěstím.

Čím jsi jemnější a citlivější, tím jemněji a citlivěji na tebe bude Mára útočit. Chce zpět svou nadvládu. I samotnou seberealizaci umí levou zadní suplovat. I lásku umí suplovat...

Boží přítomnost Ti neodsupluje. Na to nemá.

To by ses divila

[Jana]

Ale dity.

Boží nepodmíněnou lásku mára nemůže umět suplovat, protože v ní zmizí.

[Pedro.]

Nejspíš Ti rozumím. Čím hlubší je poznávání jednoty všeho, tím jsi citlivější, vnímavější.

Ale pak se objeví poznání takové hloubky, že v ní to osobní mizí, a to, že Láska je jednou jedinou nikde nekončící existencí je tady nesmírným štěstím.

Čím jsi jemnější a citlivější, tím jemněji a citlivěji na tebe bude Mára útočit. Chce zpět svou nadvládu. I samotnou seberealizaci umí levou zadní suplovat. I lásku umí suplovat...

Boží přítomnost Ti neodsupluje. Na to nemá.

Proto ta čistá Touha. Je to dar. Bez ní to nemůže být možné. V kom vzplála touha, v tom vzplála Kundaliní.

[Návštěvník]

Buddha nebyl bezcitný, jinak by tu ještě 40 let ze soucitu neučil, bolely ho zády, párkrát ho chtěli zabít atpod. Ale nelpěl na tom.

Asi si pleteš soucit s ulpíváním na iluzi.

Podle Buddhy soucit je meditace + láska, nikoliv spoluprožívání utrpení.

Existuje láska bez lpění?
Tak jako se láska ve 2. čakře vztahuje k egu, ve 4. čakře je to ke všemu.
Ale 6. čakra už nemá k čemu by se vztahovala. Bůh zmizel.

Ráno jsem vstala,
abych tě pozdravila,
tak jako dřív

Však ať jsi všude,
nikde tě nenalézám

Tvůj oltář zprázdněl
a růže na něm již nevoní
I všechny ostatní věci jsou prázdné

napsala Míla Tomášová.

[Pedro.]

Ale dity.

Boží nepodmíněnou lásku mára nemůže umět suplovat, protože v ní zmizí.

On takhle nemyslí, vyhodili ho z nebe, už neví co je nebe. To mimo Tao. Je to z tao. Jedna síla se sekla. Uvědomila si toho moc. Tak šla tvořit dějiny. Druhá ji dohnala, a dokonala dílo. Je to jen na vnímání, jak to kdo pojme.

[mudrc]

Však ať jsi všude,
nikde tě nenalézám

Což je ekvivalent "Tao, které lze postihnout slovy, není věčné a neměnné tao".

[Pedro]

Však ať jsi všude,
nikde tě nenalézám

Což je ekvivalent "Tao, které lze postihnout slovy, není věčné a neměnné tao".

Čímž je nedořečeno to poslední.
A přitom z toho jde.

[Pedro]

Ale dity.

Boží nepodmíněnou lásku mára nemůže umět suplovat, protože v ní zmizí.

On takhle nemyslí, vyhodili ho z nebe, už neví co je nebe. To mimo Tao. Je to z tao. Jedna síla se sekla. Uvědomila si toho moc. Tak šla tvořit dějiny. Druhá ji dohnala, a dokonala dílo. Je to jen na vnímání, jak to kdo pojme.

Univerzální pravda sama ještě není zdroj. Jen celkem, co tryská ze z pramene.

[mudrc]

Však ať jsi všude,
nikde tě nenalézám

Což je ekvivalent "Tao, které lze postihnout slovy, není věčné a neměnné tao".

Čímž je nedořečeno to poslední.
A přitom z toho jde.

Tak proč to doříkáváš.

[mudrc]

Pak to z toho nejde.

[Pedro]

Nevím, asi se mi to moc líbí. A někdo mi k to mu napíše, tak proč to doříkáváš, a já nevím. Možná mi to říct.. nevím.

[Pedro.]

Což je ekvivalent "Tao, které lze postihnout slovy, není věčné a neměnné tao".

Čímž je nedořečeno to poslední.
A přitom z toho jde.

Tak proč to doříkáváš.

P.S. Ale ty ses, koukám, nezachoval líp

[Pedro.]

Ale dity.

Boží nepodmíněnou lásku mára nemůže umět suplovat, protože v ní zmizí.

Umí to velice dobře i to zmizení. Tisíce let ho naučily.

[Pedro.]

To je tvoja predstava Pedrito, nie Janina.
P.S. S vyjadreniami, že by si radšej trpel, buď veľmi opatrný, aj keď to iste nemyslíš vážne.

Ahoj Dodo, rád tě vidím. Myslím to tak vážně, ako to myslí Jana.

A zas je v trapu...

[Pedro.]

Pedrito, nezamlouvej to nějakým hantcem. Patandžali zcela jasně mluví o tom, že celá praxe jógy je o osvobození od utrpení a detailně popisuje, co utrpení způsobuje a jak se od něj osvobodit.

Jak s tím srovnáš svou praxi, která vlastně vede opačným směrem? Místo aby utrpení ze Tvého života zmizelo, naopak narůstá do gigantických rozměrů.

V tomhle Ti konec konců i rozumím. Nejsem dodnes schopná koukat na filmy, ve kterých si lidé vzájemně ubližují, i když to jsou herci.

Když někdo v mé blízkosti prožívá utrpení, tak mě to taky chňapne a hledám s ním způsob, jak z toho ven.

Ale mým přirozeným stavem je štěstí.

Tak to vidíš ty. Já jen řek, že cítím utrpení druhých. A ty jsi z toho div živá :-) Neřek jsem, že se z toho sypu.
A nejsi dokonce schopna ani koukat na filmy, kde si lidi ubližují, i když je to jen jako.
Ve světě to není jen "jako", (to možná z předuchovnělého hlediska), probíhá to skutečně.
A přecitlivělý duchovňák, kterýho to ničí, bourá mu to jeho vizi dokonalosti, to nechce vidět a schovává se před tím. A tuhle nedořešenou část reality pak nazývá iluzí.

[Pedro.]

[Jana]

Pedrito, nezamlouvej to nějakým hantcem. Patandžali zcela jasně mluví o tom, že celá praxe jógy je o osvobození od utrpení a detailně popisuje, co utrpení způsobuje a jak se od něj osvobodit.

Jak s tím srovnáš svou praxi, která vlastně vede opačným směrem? Místo aby utrpení ze Tvého života zmizelo, naopak narůstá do gigantických rozměrů.

V tomhle Ti konec konců i rozumím. Nejsem dodnes schopná koukat na filmy, ve kterých si lidé vzájemně ubližují, i když to jsou herci.

Když někdo v mé blízkosti prožívá utrpení, tak mě to taky chňapne a hledám s ním způsob, jak z toho ven.

Ale mým přirozeným stavem je štěstí.

Tak to vidíš ty. Já jen řek, že cítím utrpení druhých. A ty jsi z toho div živá :-) Neřek jsem, že se z toho sypu.

Víš, ona tohleto je záležitost mysli, její představivosti, stejně jako mára. Je možné na těch všech příbězích ulpívat a prožívat je jako realitu.

Je to podobné jako to, jak už jsem tady psala na podzim o mém bratránkovi. Sejmul ho svým autem feťák. První informace od příbuzných byla: "Je to šílený. Takové neštěstí." A když jsem za ním přišla, zubil se na celé kolo a byl šťastný, že to přežil.
Bylo by možné zůstat v myšlenkách, že on kvůli tomu, co se mu stalo, musí být trpící, požívat to utrpení jako realitu, "cítit" sám to jeho utrpení, stejně jako můžeš "cítit" utrpení těch miliard bytostí. A je možné poznávat pravdu. Jestli skutečně bytostně vnímáš, že ta bytost, se kterou právě teď jsi, je láskou, tak zpravidla žádná bytost nedokáže setrvávat v nějakém utrpení, když vnímá, že je právě teď bezpodmínečně milovaná, že jsi šťastný, že je. Doslova vidíš, jak to její prožívání utrpení beze stopy mizí.

Ale je možná i jiná situace. Kdy si ta bytost vezme na svá bedra utrpení miliard, případně katastrofický scénář budoucnosti jako osobní záležitost, kterou v zájmu svých potomků a spásy světa nemůže neřešit. Ta bytost vidí jako nemorální být šťastná, když se děje ve světě to všechno možné. Takhle se pak rodí emocionální upíři, kteří šíří depresivní náladu a otravují život nejenom sobě.

A nejsi dokonce schopna ani koukat na filmy, kde si lidi ubližují, i když je to jen jako.
Ve světě to není jen "jako", (to možná z předuchovnělého hlediska), probíhá to skutečně.

To je právě to, že ta láska, která má moc v reálném životě vytáhnout vnímavou bytost z utrpení, nemá přes tu obrazovku ve filmu vůbec žádnou moc. Zůstává tu jen pachuť svědectví, že mnozí lidé se v utrpení vyžívají, libují si v něm, proto se takové filmy točí.

[Pedro.]

Ale ty jsi tu se všemi bytostmi. Ne jen se "svým" rodem. Nejsi z města, nejsi z kraje, nejsi z čech, evropy, zeměkoule... Jen se toho účastníš v tomto těle. S tímto rozumem a s tímto citem. A ty to máš naladit a třeba i zpívat o čechách, kde žiješ. Neb když dostaneš novou kytaru, vždy je rozladěná.