Josefe?

[Jana]

Ale ty jsi tu se všemi bytostmi. Ne jen se "svým" rodem. Nejsi z města, nejsi z kraje, nejsi z čech, evropy, zeměkoule... Jen se toho účastníš v tomto těle. S tímto rozumem a s tímto citem. A ty to máš naladit a třeba i zpívat o čechách, kde žiješ. Neb když dostaneš novou kytaru, vždy je rozladěná.

Jsem tu se všemi bytostmi v pravém Já, kde je naší přirozeností štěstí. Utrpení je jen stav mysli.

Patandžali:

66. Pro mysl, jež rozlišuje, veškerý karman je strastiplný, protože vždy s ním přichází strast. Vytváří podráždění, zanechává za sebou dojmy a způsobuje konflikt mezi třemi stavy. (Tamas, Radžas a Sattva.)

47. Očišťující soustředění bez rozlišování zklidňuje mysl. (Přináší duchovní uspokojení.)
http://ografologii.blogspot.com/2008/01 ... -joze.html

V mé mysli není rozlišování kdo je zlý, kdo je dobrý, kdo je viník, kdo je oběť, kdo může být láskou a kdo není lásky hoden....

36. Také meditací na vnitřní zářivé světlo se odstraňuje zármutek.

37. Nebo soustředěním na srdce, jež se odřeklo smyslových tužeb. (Na srdce světců.)

To srdce bez rozlišování a bez kladení si podmínek veškerý zármutek rozpouští.

[Pedro.]

Ale ty jsi tu se všemi bytostmi. Ne jen se "svým" rodem. Nejsi z města, nejsi z kraje, nejsi z čech, evropy, zeměkoule... Jen se toho účastníš v tomto těle. S tímto rozumem a s tímto citem. A ty to máš naladit a třeba i zpívat o čechách, kde žiješ. Neb když dostaneš novou kytaru, vždy je rozladěná.

Jsem tu se všemi bytostmi v pravém Já, kde je naší přirozeností štěstí. Utrpení je jen stav mysli.

Patandžali:

66. Pro mysl, jež rozlišuje, veškerý karman je strastiplný, protože vždy s ním přichází strast. Vytváří podráždění, zanechává za sebou dojmy a způsobuje konflikt mezi třemi stavy. (Tamas, Radžas a Sattva.)

47. Očišťující soustředění bez rozlišování zklidňuje mysl. (Přináší duchovní uspokojení.)
http://ografologii.blogspot.com/2008/01 ... -joze.html

V mé mysli není rozlišování kdo je zlý, kdo je dobrý, kdo je viník, kdo je oběť, kdo může být láskou a kdo není lásky hoden....

36. Také meditací na vnitřní zářivé světlo se odstraňuje zármutek.

37. Nebo soustředěním na srdce, jež se odřeklo smyslových tužeb. (Na srdce světců.)

To srdce bez rozlišování a bez kladení si podmínek veškerý zármutek rozpouští.

Nesmíš být do toho duchovna tak zaprdlá. Proč tohle všechno vlastně cituješ? Statě, kde se mluví o cestě. Když přece žádná cesta není a v tvé lásce je vše bez chyby?

[Jana]

Nesmíš být do toho duchovna tak zaprdlá. Proč tohle všechno vlastně cituješ? Statě, kde se mluví o cestě. Když přece žádná cesta není a v tvé lásce je vše bez chyby?

Pro mě je tohle ve skutečnosti oslava toho, co je.

Nedělá si to ambice na jakoukoliv nápravu čehokoliv.

Jen je pro mě štěstím a radostí, když to štěstí pravého Já, ta dokonalost toho, je přístupná všem bytostem.

Proto taky tady jsou všechny ty rozpravy Probuzených.

[Pedro.]

Jsem tu se všemi bytostmi v pravém Já, kde je naší přirozeností štěstí. Utrpení je jen stav mysli.

I Mókša je stav mysli. Říkám ti to roky. Prázdnou nádobu můžeš naplnit všelijakým drinkem, i můžeš ji nechat nenaplněnou.
Nenaplněná nemá slov. Je tvým neviditelným "tělem" bez hranic. Ty tomu ty hranice jejím plnením dáváš. Její proporce i chuť. Třeba chuť lásky. Pak máš dobré predpoklady poznat její pramen. Jen se na tom nesmíš zatemovat. Hloub a hloub. Musíš dojít tam, "kam se nikdo neodváží" k sobě - tichu pod tichem.

[Pedro.]

Zahradníku! Jenž zapoměl, že je králem.

[Pedro.]

"Bože, proč jsi mě opustil!"

Temná noc duše. U Ježíše to byl naštěstí jen okamžk. Strašný okamžik, z kterého bys šla do mdlob.

[Pedro.]

"Bože, proč jsi mě opustil!"

Temná noc duše. U Ježíše to byl naštěstí jen okamžk. Strašný okamžik, z kterého bys šla do mdlob.

Jeho matka to sledovala, každý hřeb byl deštěm slz.

[Pedro.]

Pro mě je tohle ve skutečnosti oslava toho, co je.

Právě, pro tebe, ty jsi v tom vůdčí, (já, moje) ... vnitřně se k tomu vztahovat, cestou do pekla jest! A tam je teplo...

[Pedro.]

Jeden boží člobrda mi napsal, po mém zmínění čerta. "Já chci čerta!"

On to má s čerty jako ten Bruce s Norisem.

[Návštěvník]

Jediná nepozornost ho stála k porážce.

[Pedro.]

Jediná nepozornost ho stála k porážce.

Začal tančit, ve vzoru slavného boxera. A to byl ten detail, co Norise dostal. Takhle to bylo samozřejmě inscenované. Ale byli oba mistři boje.

[Tara]

Jeden boží člobrda mi napsal, po mém zmínění čerta. "Já chci čerta!"

On to má s čerty jako ten Bruce s Norisem.

A taky nikdy nespí :-), jako ten čert :-)

[Jana]

Jsem tu se všemi bytostmi v pravém Já, kde je naší přirozeností štěstí. Utrpení je jen stav mysli.

I Mókša je stav mysli. Říkám ti to roky. Prázdnou nádobu můžeš naplnit všelijakým drinkem, i můžeš ji nechat nenaplněnou.
Nenaplněná nemá slov. Je tvým neviditelným "tělem" bez hranic. Ty tomu ty hranice jejím plnením dáváš. Její proporce i chuť. Třeba chuť lásky.

To je omyl. Ono to chuť lásky v Boží přítomnosti má.

To, že se to může jevit jako něco nechutného bez lásky je záležitostí iluzorního ega. Ono se to tak může jevit, ale čisté je to dokonalé Boží.

Pak máš dobré predpoklady poznat její pramen.

Láska je sama v sobě zdrojem i tím vším.

Jen se na tom nesmíš zatemovat. Hloub a hloub. Musíš dojít tam, "kam se nikdo neodváží" k sobě - tichu pod tichem.

Tak tohle by Láska nikdy nežádala. Ona je osvobozující od veškerého konatelství. Je to všechno v její režii, proto je to dokonalé bez viníků a bez viny.

[Jana]

"Bože, proč jsi mě opustil!"

Temná noc duše. U Ježíše to byl naštěstí jen okamžk. Strašný okamžik, z kterého bys šla do mdlob.

"Bože, proč jsi mě opustil!"

Temná noc duše. U Ježíše to byl naštěstí jen okamžk. Strašný okamžik, z kterého bys šla do mdlob.

Jeho matka to sledovala, každý hřeb byl deštěm slz.

A přesně teď se můžeš utápět v bolestných srdcervoucích představách, co chudák Ježíš, co chudák matka, co chudák Ty, co chudák miliardy trpících,

a nebo být pravdivý a uvědomovat si, jak je to přesně teď.

Ježíš a jeho matka jsou v Božím království. Oni už tu lapálii z Golgoty řešit nepotřebují.

I Ty můžeš být právě teď s nimi, kde skutečně jsou, a nebo můžeš být ve svých představách, kde nejsou.

Boží království je v duchovním srdci, které je nekonečné. Dostáváš se do něj ničím nepodmiňovanou láskou ve svém srdci...

A není to o formě, že se budeš za všech situacích chovat tak, jako bys měl všechny bezpodmínečně rád a niterně přitom trpět.

Je to absence utrpení. Je to nesmírné štěstí, že jsme.

[Pedro.]

Nemá to s tebou smysl.

Snad v příštím zrození.

[Pedro.]

Jeden boží člobrda mi napsal, po mém zmínění čerta. "Já chci čerta!"

On to má s čerty jako ten Bruce s Norisem.

A taky nikdy nespí :-), jako ten čert :-)

Žije a uz se mu dootázek nechce.
Ale my jsme ještě mladí a nezkrotní! Z čerta si udělám vlašťovku. A pokud tu je někdo, kdo umí vlízt do hlavy, nedoporučujumu to.

[Pedro]

Vlézt do čaker, umím. Ale nedělám to nevyžádaně. Nikdy jsem to tu neudělal.

[Pedro]

Párkrát to zachránilo život. Což jistě vrchní ducovňáci berou jako pšouk.
S pšoukem každý pšouk je prostým prdem. S každý duchovědec ví, že nejlíp mu, když zaprdí.

[Pedro.]

Nemá to s tebou smysl.

Snad v příštím zrození.

Ale jinak jsem téměř veselej. Náš tanec příští bude bezeslov. V každém toteku či objetí, budou nad tratí sedět ptáčkové.

[Pedro .]