Fakta, názory, komentáře

[miroslav]

Mírové dílo Adolfa Putina
Alex Švamberk

Ruský prezident Vladimir Putin ukázal o víkendu africké delegaci, která chtěla dojednat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, návrh mírové smlouvy, kterou podle něj zástupci Kyjeva loni podepsali. Kdyby vstoupila v platnost, nemuseli dál umírat lidé a mohl již panovat mír, který si tak přeje, jenomže v Kyjevě jsou u moci Spojenými státy řízení krvežízniví váleční štváči, jakým byl i Winston Churchill, který v roce 1940 odmítal Hitlerovy návrhy na mír.
Obdivovatelé Ruska a odpůrci Ameriky mohli hned začít zaplevelovat internet příspěvky, jak Západ a jeho ukrajinské loutky brání uzavření míru, přičemž jaksi opomíjejí, že žádná mírová smlouva nikdy nebyla podepsána, natož ratifikována. To by Moskva jinak řičela, že se dál bojuje.

Putin se pokoušel africkým vůdcům vytřít zrak návrhem mírové dohody, o němž se jednalo loni v březnu v Istanbulu. Jednání však dále nepokračovala a Moskva si stěžovala, že se Ukrajinci od textu odchylují a chtějí více. Ukrajinské vedení si v té době uvědomilo, že dokáže Rusům se západní pomocí vojensky čelit a nemusí přijímat potupné dohody.

Putin svým vyjádřením ovšem zabíjel dvě mouchy jednou ranou - současně vysvětloval, proč ruské jednotky nedobyly Kyjev. Nebyly poraženy, od ukrajinské metropole se stáhly v gestu dobré vůle, aby se podařilo uzavřít dohodu výhodnou pro Rusko.

K dokonalému obrazu Putina mírotvůrce už jen chybí vydání oslavné publikace Mírové dílo Vladimira Putina a kniha jeho projevů. Tituly jsem nevybral náhodně, v roce 2013 vydalo nakladatelství Guidemedia útlý paján Rolfa Kappa Mírové dílo Adolfa Hitlera, ukazující, co všechno se za nacistů vybudovalo, jak se zlepšil život obyčejných lidí a tudíž Hitler neměl zájem toto své dílo zničit ve válce. Faktem je, že opojen vítězstvími v roce 1940 snižoval zbrojní výrobu, aby se lidem dařilo lépe.

Mírové úsilí Führera mají potvrzovat i jeho projevy, které vyšly u stejného nakladatelství o rok dříve. Hitler skutečně opakovaně nabízel mír Anglii. Poprvé 6. října 1939 po pádu Polska, kdy mluvil o nabídnuté ruce Anglii a Francii. Ještě na začátku roku 1940 zastával britský ministr zahraničí lord Halifax názor, že by bylo pro Británii lepší uzavřít mír dříve, než dojde k porážce Francie, protože by mohla dosáhnout lepších podmínek, ale britský premiér to odmítl. Když 4. června končila evakuace britských expedičních sil z Dunkerque, Churchill řekl: „Budeme bránit náš ostrov za jakoukoliv cenu, budeme bojovat na plážích, budeme bojovat na místech vylodění, budeme bojovat na polích i v ulicích, budeme bojovat v kopcích. Nikdy se nevzdáme.“

Když Británie nereagovala na německé nabídky ukončit válku, zahájila Luftwaffe 17. července boj o kanál La Manche, v jehož rámci vystupňovala útoky na lodě a přístavy. Hitler však ještě jednou - 19. července 1940 - zopakoval při projevu před Říšským sněmem svou nabídku na mír: „Cítím se povinen ještě jednou apelovat na rozum v Anglii. Nedělám to jako vítěz, ale pro triumf zdravého rozumu.“ Tvrdil, že nikdy nebylo jeho přáním a cílem zničit Britské impérium, ale jeho slova byla oslyšena: „Navzdory mému upřímnému úsilí nebylo možné dosáhnout přátelství s Anglií, o kterém jsem věřil, že by bylo požehnáno oběma.“ Úplný mírotvůrce. Je však nutno připomenout, že mluvil v den, kdy pokračovaly německé nálety na Británii, které ovšem nacistickému Německu úspěch nepřinesly, v bitvě o Británii utrpělo první porážku.

Touhu Ruska po míru ostatně poznala i africká delegace v Kyjevě, když musela kvůli ruským náletům do krytu. Podobností se však dá najít více už během cesty k válkám. Před útokem na Polsko připravil Hitler Československo v září 1938 o pohraničí, aby se udržel mír, pak připojil Rakousko a obsadil Čechy a Moravu. Nikdo nezasáhl, protože šlo o to udržet mír za každou cenu, tak jako nikdo nezasáhl po odtržení Jižní Osetie a Abcházie od Gruzie po ruském útoku na tuto zakavkazskou zemi v roce 2008 a tak jako nikdo nezasáhl proti anexi Krymu. Tak jako Hitler i Putin viděl slabost Západu použít zbraně.

Putinovu poukazování, že Rusko chtělo vždycky uzavřít mír, je však třeba věnovat pozornost. Takové nabídky přicházejí ve chvíli, kdy jedna nebo druhá strana cítí, že nemůže bojem získat více. Letos jde už o několikátou mírovou iniciativu, co se týká konfliktu na Ukrajině. Ještě před africkým plánem se objevil čínský a zprostředkování nových jednání nabízí i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Nebude náhoda, že s návrhy přicházejí země, které mají k Rusku blízko. Samozřejmě že mír chtějí, byly by rády, kdyby se situace vrátila do normálu a zase se dalo výhodně obchodovat s Ruskem bohatým na suroviny.

Těžko si však představit, že by to dělaly za zády Moskvy. To by mohlo naznačovat, že si Kreml uvědomuje, že v poli už víc získat nemůže. Ostatně už dříve zaznívalo, že až to ruskému vedení dojde, bude se hlasitě dožadovat míru. Ukrajinská ofenzíva sice přinesla jen malý územní zisk přes 110 km2, jenomže Rusko žádný nezaznamenalo.
https://www.novinky.cz/clanek/komentare ... .seznam.cz

[miroslav]

Prigožin odhaluje pravdu o začátku konfliktu na Ukrajině



Cílem ruské agrese nebyla žádná denacifikace Ukrajiny a připojení okupovaných oblastí, aby se tamní Rusové mohli vrátit do lůna matičky Rusi, uvedl majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Šlo v ní jen o zisk oligarchů, na stát napojených úředníků a generálů separatistických milicí i tajné služby FSB. Druhým důvodem jsou podle něj ambice ruského minstra obrany Sergeje Šojgua.

„Nyní se ministerstvo obrany pokouší oklamat společnost i prezidenta a vypráví příběh šílené agrese z ukrajinské strany. Rozhodla se zaútočit s podporou celého NATO,“ připomněl Prigožin, jak se v Rusku vysvětlují příčiny války.

Podle něj však žádná agrese z ukrajinské strany nehrozila: „Ukrajinci měli uskupení vojáků rozmístěné podél hranic Donbasu od Popasné do Bachmutu. Toto uskupení tvořily různé dobrovolnické, řeknu, nacionalistické jednotky a také jednotky regulérní armády. Tato skupina si vyměňovala palbu (s našimi) – my jsme stříleli na ně, oni na nás – a to se dělo po celých osm let od roku 2014 do roku 2022. Někdy počet vzájemného ostřelování stoupal, někdy klesal, ale do 24. února se nedělo nic mimořádného.“

Ambice ministra obrany
„Proč byla potřeba válka?“ položil si řečnickou otázku majitel Wagnerovy skupiny a pokusil se na ni odpovědět. „Válka byla potřeba pro skupinu pytlů sr**ček (míní tím ruské vojenské velení, pozn. red), aby ukázala, jak je úspěšná, a předvedla, jak silnou má armádu. Pro Šojgua, aby se stal maršálem. Tohle povýšení bylo připravené, a aby dostal druhou hvězdu hrdiny (Ruské federace),“ řekl Prigožin, přičemž opět zaútočil na ruského ministra obrany, kterého opakovaně obviňuje z neschopnosti.

Za jeho ambicemi vidí i jeho snahu jakožto příslušníka minoritního etnika prosadit se: „Taky hodně chtěl vstoupit do historie jako veliký tuvijský vojenský náčelník, který se stal dvojnásobným hrdinou a maršálem v dobách míru.“ Tuva je hornatý region na jihu Ruska u hranic s Mongolskem.

„Válka nebyla potřeba, aby se do našeho lůna vrátili naši ruští občasné, ani proto, aby se demilitarizovala a denacifikovala Ukrajina, ale kvůli jedné velké hvězdě na výložkách. Aby jednomu člověku, psychicky nemocnému, až ho budou pohřbívat, nesli na polštářku tuto hvězdu hrdiny.“

Z podobných ambicí Šojgua už dříve obvinil první šéf doněckých separatistů Igor Girkin

Hamižnost
Podstatnější je však druhý důvod k válce, který Prigožin uvádí: „Válku potřebovali oligarchové.“ Ti spolu s dalšími činovníky tyli z Donbasu od zahájení bojů v roce 2014. „Od roku 2014 do roku 2022 byl Donbas rozvracen. Plundrovali ho různí lidé, někteří z prezidentovy administrativy, další z FSB a převlečení oligarchové jako Kurčenko (Serhij Kurčenko byl spolupracovníkem svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a po vyhlášení samozvaných separatistických republik DNR a LNR kontroloval vývoz uhlí, pozn. red). Tito lidé sebrali peníze obyvatel Donbasu v neuznaných republikách LNR a DNR. Donbas byl prý skvělé místo na rozkrádání.“

Prigožin však poukázal i na další lidi, kteří využívali situace k vlastnímu obohacení: „V LNR a DNR byly sbory národní milice, které v případě útoku Ukrajinců měly poskytnout dostatečný odpor. Nicméně tyto sbory neexistovaly, ve skutečnosti bylo množství bojovníků minimální a určený generál jen rozkrádal peníze. Při platu 40 000 zůstávalo 20 000 v pokladně, 20 000 dávali tomu, kdo podepsal smlouvu. Rozpočty se rozkrádaly, nepořádal se žádný výcvik, generálové dostávali peníze na tyto mrtvé duše.“

O Ukrajinu měli zájem oligarchové
Tyto peníze však zřejmě přestávaly těmto lidem stačit, plyne ze slova Prigožina. „Rozkrádali Donbas, ale chtěli víc. Dalším důležitým důvodem války bylo dosadit (Viktora) Medvedčuka na post prezidenta Ukrajiny. Medvedčuka, který se už vetřel do Kyjeva (v roce 2019 byl za proruskou Opoziční platformu zvolen do parlamentu, pozn. red.) a čekal, kdy přijdou vojska, Zelenskyj uteče, pak všichni složí zbraně a on se stane ukrajinským prezidentem. Cílem bylo získat majetek, který si rozdělí poté, co ho dostanou pod kontrolu.“

Přiznal, že tu bylo ještě pár vedlejších cílů: „Nebylo by špatné potrestat Zelenského režim a taky Američany za to, že zorganizovali převrat v roce 2014, jenomže mnoho času se promrhalo.“

Podle Prigožina byl Medvedčuk klíčovou postavou. „Medvedčuk byl (na Ukrajině) zatčen a oni ho vyměnili za celý (pluk) Azov. Kdyby chtěli denacifikovat Ukrajinu, tak proč by ho vyměňovali. Azov je osnovou ukrajinské nacionalistické kultury. Proč je pro nás (Medvedčuk) tak cenný, proč se ho nevzdali, nenechali ho zastřelit? A když bylo nutné měnit, proč nevyměnili Azov za naše zajaté, proč byli vyměněni za to hovno, za Medvedčuka, který má jediné – dobré družební vztahy s vedením země.“

Prigožin také uvedl, že cílem nebylo začlenit dobytá území do Ruské federace, aby se obnovila, ale okamžitý zisk: „Když byly obsazeny Chersonská a Záporožská oblast, první, co se stalo, bylo to, že začali hromadně odvážet buldozery, kovy a tak dále. Když jsme obsadili Popasnou a dali stráže do toho závodu, závody jsme obsadili, ale nepoškodili. Tak proč v nich nepracovat? Přišli však lidé a začali demontovat vybavení a odvážet je do Ruska.“

Snaha obehrát smrt
Zajímavé je, co podle Prigožina žene elity: „Peníze nepotřebují, mají dávno všechno. Kliniky se zvláštním vybavením, kdyby onemocněli rakovinou, a všechny další věci, aby žili tak dlouho, jak je to jen možné. Tato oligarchická věrchuška myslí jen na jediné - jak uchovat své tělo tak dlouho, jak je to jen možné, v co nejlepším stavu. Ale onemocněl jim mozek - nemyslí na stát, na lidi, na válku, jen na sebe.“

Prigožin ve svém vyjádření demaskoval proklamované cíle Speciální vojenské operace jako zástěrku, jež má oklamat obyvatele. Ukázal, že šlo o majetek a často okamžitý zisk.

I když ve svém vyjádření neútočí na Vladimira Putina, je jasné, že bez něj by to nebylo možné. Buď totiž má Putin stejné cíle, takže mu postup těchto skupin vyhovuje, nebo ve skutečnosti (už) nemá žádnou moc a vládnoucí oligarchové si mohou dělat, co chtějí. A Putin si určitě přál dostat dál od hranic Ruska NATO a zabránit tomu, aby se s ním sbližovala Ukrajina.

I tak Prigožinovo vyjádření leccos odhaluje. Otázkou ovšem zůstává, proč s ním majitel Wagnerovy skupiny přišel, jakou pozici zaujímá v ruské hierarchii a jakou hru hraje, že může takováto vyjádření poskytovat.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na- ... .seznam.cz

[Návštěvník]

Putin | I am Russian - Music: Shaman (Путин | Я РУССКИЙ - SHAMAN)

https://youtu.be/

[miroslav]

Vypadá to, podle prohlášení ruských představitelů, že se Rusko chystá napadnout některý ze států NATO. Ukrajinu Rusko napadlo, protože mu západní země nedali na výběr a ze stejného důvodu se zřejmě chystá napadnout některé země NATO.
A vzhledem k tomu, že Ukrajinu Rusko opravdu napadlo, tak bych to bral dost vážně.

Rusko je připraveno na válku s NATO, prohlásil Medveděv

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv prohlásil, že je Rusko připraveno na přímý vojenský konflikt s NATO. Západní země podle něj nedávají Rusku na výběr a Moskvu k tomuto scénáři tlačí.

„Jsme připraveni,“ uvedl Dmitrij Medveděv na svém telegramovém účtu v souvislosti s možností války mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí. „Zdá se, že Rusku zbývá stále méně možností než přímý konflikt s NATO na místě, které se proměnilo v otevřeně fašistický blok jako Hitlerova osa, i když větší velikosti,“ napsal s tím, že výsledek bude ovšem tentokrát stát lidstvo mnohem větší náklady než v roce 1945.

Putinův pobočník v příspěvku připomněl nedávný přesun tanků Abrams z arzenálů NATO do Kyjeva, slibované dodávky raket dlouhého doletu ATACMS a také vyznamenání 98letého veterána divize SS Galicia Jaroslava Hunky v kanadském parlamentu. Ten byl později označen za omyl. „Bratříčkování kanadských zvířat pod vedením premiéra Trudeaua v jeho parlamentu s nacisty,“ okomentoval.

Medveděv obvinil z vyvolávání třetí světové války USA a Evropskou unii již dříve. Podporují totiž podle něj teror v příhraničních oblastech Ruska. Zároveň tehdy ovšem dodal, že případný globální vojenský konflikt by nemohl mít vítěze.

Válka na Ukrajině podle něj mohla skončit za pár měsíců, kdyby Spojené státy a další země NATO nedodaly Kyjevu zbraně. Navrhoval ji i ukončit, a to mírovou dohodou nebo jaderným úderem.

Asistent amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan nejen na Medveděvova vyjádření reagoval, že Spojené státy monitorují reakci Moskvy, aby zabránily jakékoliv eskalaci, zatímco Kyjevu dodávají zbraně. „Základním postojem prezidenta USA Joea Bidena je, že hodláme udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili Ukrajinu, která hájí svou suverenitu a územní celistvost. Zároveň máme v úmyslu jednat tak, abychom se vyhnuli třetí světové válce,“ řekl Sullivan.
https://www.forum24.cz/rusko-je-priprav ... .sznhp.box

[miroslav]

Rusko se připravuje na dlouhou a drahou válku, zjistila agentura Bloomberg

Jak uvedla britská rozvědka ve své pravidelné zprávě, zjistila agentura Bloomberg rozborem návrhu ruského státního rozpočtu na rok 2024, že se Putinův režim chystá na dlouhou válku na Ukrajině. Z původní třídenní speciální operace se stala regulérní válka trvající již bezmála dva roky.

„V roce 2024 mají ruské úřady v úmyslu zvýšit rozpočtové výdaje na obranu ze současných 3,9 % HDP na 6 %,“ zjistila agentura Bloomberg, která návrh ruského rozpočtu bedlivě prozkoumala. Náklady na válku stoupnou v absolutním čísle ze současných 6,4 bilionu rublů na 10,8 bilionu rublů. Přitom v těsně předválečném období, v roce 2021, byly tyto výdaje přibližně 3,6 bilionu rublů.

Na sociální politiku má být přitom vynaloženo jen 7 bilionů rublů. Jak upozorňuje telegramový kanál Faridaily, tak v roce 2024 poprvé v historii Ruska výdaje na armádu převýší výdaje na sociální politiku, která zahrnuje důchody a další sociální dávky.

https://www.forum24.cz/rusko-se-priprav ... .sznhp.box

[miroslav]

Dnes na Seznamu se objevila dobrá analýza příčin války na Ukrajině. Abych pravdu řekl vystihuje docela přesně jak to vidím už od počátku konfliktu i já. Vše tomu nasvědčuje.

Putin nezačal válku kvůli obavám z NATO, uvádí ISW

Obavy z rozšiřování NATO nebyly důvodem, proč se rozhodl Vladimir Putin zaútočit na Ukrajinu, tvrdí v rozsáhlé analýze Institut pro studium války (ISW). Podle něj měl ruský prezident strach, že Rusko ztrácí kontrolu nad oblastí, kterou považuje za ruskou vlivovou sféru, útok zřejmě plánoval od roku 2020. Jednání s ním trvalý mír nepřinese, míní ISW.

Putin se podle analytiků před invazí, jež začala loni v únoru, domníval, že Západ je slabý.

„Putin sám na konci roku 2021 sebe přesvědčil, že má Rusko šanci zahájit bez nebezpečí invazi na Ukrajinu v plné síle, aby dosáhl dvou cílů - získal plnou kontrolu nad Ukrajinou, aniž by čelil významnému odporu Západu, a současně rozklížil jednotu NATO,“ uvádí ISW.

V analýze institut píše, že nebylo jak Putina od invaze odradit, protože měl pocit, že Rusko má šanci získat kontrolu nad Ukrajinou: „Žádná diplomatická nabídka ze Západu nebo od Kyjeva, která by neznamenala podřízení se jeho maximalistickým požadavků, by Putina nepřesvědčila, aby se vzdal historické příležitosti, o které si myslel, že ji má. V roce 2022 by Putinovi v invazi na Ukrajinu pravděpodobně nezabránila žádná diplomatická nabídka Západu kromě zbavení Ukrajiny suverenity a opuštění principu NATO. Putina mohla odradit pouze hrozba, že USA nebo NATO vojensky zakročí, ale USA takovou hrozbu výslovně stáhly ze stolu.“

Institut v analýze vyvozuje, že ruské požadavky z roku 2021 nebyly základy pro jednání, ale ultimáty. V prosinci 2021 Kreml požadoval, aby se NATO zbavilo všech svých základen v nových členských zemích, nerozmisťovalo tam vojáky a dále se nerozšiřovalo.

„Putin a jeho diplomaté dali najevo, že nemají zájem přijímat žádné ústupky,“ uvedl institut s tím, že jednání nemohla Putina odvrátit od invaze, k níž později došlo.

Institut připomíná, že se Putin od chvíle, kdy se dostal k moci, snažil udělat z Ruska opět velmoc, přičemž chtěl nastolit multipolární světový řád, kde by neměl Západ dominantní vliv. „Získání kontroly nad Ukrajinou a eroze vlivu USA byly pro tyto cíle klíčové,“ píše se v analýze.

Místo obrany proti NATO stahování vojsk k Ukrajině
Institut vyvrací narativ Kremlu, že Rusko ohrožovalo rozšiřování NATO. Toto tvrzení podle analytiků jen mělo připravit informační prostor pro obhajobu invaze. „Primárním cílem kremelské rétoriky proti NATO bylo ospravedlnit Putinovu agresivní zahraniční politiku, která často neměla s NATO nic společného,“ píše ISW.

Zmiňuje dále, že propaganda o NATO a Západu byla stále absurdnější, a připomíná nepodložená tvrzení ruských propagandistů o fiktivních amerických biologických zbraních, jež se měly vyvíjet v laboratořích na Ukrajině, nebo údajné plány na zřízení základny NATO Krymu.

Putin podle analýzy nikdy neměl primárně obavy z útoku NATO na Rusko. Ruské vojenské reformy po roce 2000 nekladly důraz na vytvoření velkých mechanizovaných sil na hranicích s NATO, aby se bránily invazi.

„Rusko rozmístilo v letech 2021 a 2022, kdy vrcholily jeho slovní útoky na NATO, své hlavní jednotky určené pro obranu Ruska před NATO k Ukrajině, která nepředstavovala žádnou hrozbu pro Rusko. Rusko pokračovalo ve stahování svých a sil a vojenského vybavení od hranic se státy NATO (i po invazi), aby působily ve válce na Ukrajině,“ vyvrací institut výroky Kremlu o nebezpečí ze strany aliance.

Analýza připomíná v této souvislosti i reakci USA na obvinění Kremlu, že rampy učené pro odpalování antiraket Aegis v Polsku a Rumunsku mohou sloužit pro odpalování střel s plochou dráhou Tomahawk: „USA dokonce nabídly jednání o transparentním mechanismu kontroly, který by potvrdil nepřítomnost střel s plochou dráhou letu Tomahawk na místech střel Aegis v Rumunsku a Polsku, pokud Rusko nabídne reciproční opatření na dvou pozemních raketových základnách podle výběru Ameriky v Rusku.“

Institut také vyvrací opakovaná ruská tvrzení, že Ukrajina plánuje vstoupit do NATO a USA pak na jejím území rozmístí rakety. Připomíná, že od roku 2008, kdy se na summitu v Bukurešti jednalo o možnosti budoucího přijetí Ukrajiny a Gruzie do aliance, tento plán nepokročil: „NATO nepodniklo žádné smysluplné kroky k rozšíření. Přistoupení nových členů do aliance vyžaduje, aby dokončili formální akční plán členství, ale NATO jej nevypracovalo ani pro Ukrajinu nebo Gruzii, což znamená, že formální proces jejich přistoupení ještě ani nezačal.“

Analytici také připomínají, že pro přijetí je nutný souhlas všech členských zemí. „Možnost členství Ukrajiny v NATO nevedla v roce 2022 k ruské invazi na Ukrajinu, tak jako tomu nebylo v roce 2014,“ zhodnotil ISW.

Putin se podle analytiků mohl dlouhodobě obávat rozšíření NATO a mohl být přesvědčen, že USA pracují na podpoře barevné revoluce v Rusku, která by ho svrhla, ale tyto obavy nemohou vysvětlit jeho rozhodnutí napadnout Ukrajinu.

„Bez ohledu na rétoriku nebyla hrozba NATO v roce 2022 naléhavější než po léta předtím. Vysvětlení invaze v roce 2022, a tedy i Putinovy skutečné válečné cíle musíme hledat jinde. Ruská invaze nebyla vyvolána ani možností ukrajinského útoku na Rusy. Kreml nevěřil, že Ukrajina představuje hrozbu,“ stojí v analýze.

Obavy ze ztráty vlivu v postsovětském prostoru
Putin se podle institutu víc než hrozby NATO vždy více bál, že Rusko ztratí vliv v oblastech, které považuje za sféru svého zájmu.

„Putinův skutečný problém s NATO a Západem byl ten, že nabídly zemím, o kterých si Putin myslel, že spadají do ruské sféry vlivu nebo pod ruskou kontrolu, alternativní cestu,“ vyvozuje ISW. Barevné revoluce Putina znepokojovaly, protože země, kde proběhly, se rozhodly po západní způsob života a pro hodnoty, které Západ představoval.

„NATO a Západ Rusko ohrožovaly pouhou svou existencí, tím, že prosazují vlastní hodnoty, což podkopávalo ruský vliv na tyto státy,“ napsal institut.

Putin podle analytiků „viděl schopnost kontroly postsovětských zemí jako klíčovou pro obnovení Ruska jako velmoci“.

„Západ a ti v postsovětských zemích, kteří dávali přednost partnerství se Západem i bez úplného rozchodu s Ruskem, stáli mezi Putinem a tím, co považoval za oprávněnou roli Ruska ve světě,“ uvádí ISW s tím, že Putin si jako prioritu stanovil zabránit dalším státům, aby se přidaly k alianci.

Rozdělování Západu
Kreml proto přišel s politikou útoků na jednotu NATO. Využil narůstajících rozporů mezi Tureckem a dalšími zeměmi aliance kvůli válce v Sýrii, kdy Turecko vnímalo jako hlavní hrozbu Kurdy, s nimž Západ spolupracoval v tažení proti Islámskému státu. Rusku se povedlo přesvědčit Turky, aby si pořídili ruské systémy protivzdušné obrany S-400, což vedlo k tomu, že USA vyřadili Turecko z programu F-35 a Ankara slíbených sto letadel nedostala.

Moskva se snažila také o roztržku mezi evropskými zeměmi NATO a USA. Rusko k tomu využívalo nejenom závislost Německa a dalších evropských zemí na ruském plynu včetně budování plynovodu Nord Stream 2, ale i toho, že garanty minských dohod byly Francie a Německo a nikoli USA. Využilo i toho, že se mu podařilo stát se garantem těchto dohod a nebylo označeno jako stát zapojený do konfliktu.

Slabý Západ
Putin byl podle ISW přesvědčen, že NATO je nefunkční a Západ slabý, v čemž ho ubezpečilo i stažení USA z Afghánistánu. „Putin neviděl NATO nebo Západ jako mocnost, která by čelila jeho ambicím,“ píší analytici.

Zmiňují v této souvislosti i nejmenovaného zpravodajce, který tvrdil, že je bankéř Jurij Kovalčuk, s nímž Putin během své izolace trávil značnou dobu. Ten tvrdil ruskému prezidentovi, že Západ je slabý a že nazrál čas, aby Rusko ukázalo své vojenské schopnosti při obraně „své suverenity“ invazí na Ukrajinu.

„Putin se tedy pravděpodobně rozhodl začít stanovovat podmínky pro invazi někdy koncem roku 2020 nebo začátkem roku 2021,“ uvádí institut a připomíná, že Putin nechal na hraních a na Krymu už v roce 2021 rozmístit na 100 000 ruských vojáků.

Analytici připomínají podobnost nynější invaze s ruským postupem v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, aby neztratilo základnu Černomořské flotily v Sevastopolu, a rozpoutalo válku na Donbasu: „V obou případech se Putin chopil toho, co považoval za příležitost k realizaci dlouhodobého cíle, protože Ukrajinu a Západ vnímal jako slabé.“

Jednat s Putinem nelze, cíle nemění
Na základě analýzy dospěl institut k závěru, že s Putinem nemá cenu jednat, protože by to znamenalo jen odklad konfliktu do budoucnosti, kdy střet by byl ještě bolestnější: „Putinovy cíle se nezměnily navzdory neúspěchu invaze v roce 2022 a ruským ztrátám i ústupům.“

Za zcestné proto označují analytici úvahy o diplomatickém řešení konfliktu v patové situaci: „Příměří nebo jednání zmrazující konflikt podle linií fronty, které jsou pro Rusko mnohem výhodnější než linie před rokem 2022, nebude v Putinových očích nic jiného než další Minsk, s jehož pomocí bude pokračovat ve sledování stejných cílů.“

Takový mír nebude podle analýzy žádným mírem. Ruský prezident totiž ukázal, že kompromis považuje za kapitulaci, a kapitulace ho povzbuzuje k opětovnému útoku.

„Neexistuje žádná jiná cesta ke skutečnému míru než pomoci Ukrajině v tom, aby uštědřila Rusku jednoznačnou vojenskou porážku,“ uvádějí analytici s tím, že bude třeba pomoci posílit Ukrajinu i do budoucna, aby žádný budoucí ruský vůdce neviděl podobné příležitosti jako Putin v letech 2014 a 2022.
https://www.novinky.cz/clanek/valka-na- ... .nexttoart

[Tara]

A to má člověk nějak klidně usnout a klidně spát, s takovým materiálem, jako je Miroslav.

[miroslav]

Hloupý ruský poslanec provalil, jak vojáky nahánějí do boje násilím. Aspoň jednou trpí za pravdu



NÁZOR / Poslanec ruské Státní dumy, který je poněkud prostomyslný, napsal něco, co je veřejné tajemství. Mnoho vojáků je třeba do boje nahánět, protože se jim moc nechce padnout za vlast kvůli „osvobozování“ lidí, co o to nestojí, a okupaci území, které Rusku nepatří. Papalášova mysl ale věc nedomyslela. Že je něco pravda a že to všichni vědí, ještě neznamená, že se to bude veřejně tlampat jako na pouti. Už je z toho aférka.

Na internetových stránkách veřejného hnutí Patrioti Ruska vedeného poslancem Spravedlivého Ruska Gennadijem Semiginem byl 29. září zveřejněn příspěvek na podporu čečenského pohlavára Ramzana Kadyrova. Na sociálních sítích se šířilo video, na kterém jeho syn Adam Kadyrov ve vazební věznici bije žháře koránu Nikitu Žuravila. Lidé se tam mohli dočíst, že „prapor Achmat by nemusel kopanci hnát vojáky ruských ozbrojených sil do bitevního pole“, kdyby se každý ruský voják postavil za své ideály tak nekompromisně jako Kadyrovův syn.

https://www.forum24.cz/hloupy-rusky-pos ... .sznhp.box

[miroslav]

Pokud se Putinovce nepodaří zastavit na Ukrajině, budou zřejmě válčit pořád dál a dál v dalších zemích jako ten Hitler. Teď už jde u nich na zbraně a armádu polovina státního rozpočtu.

Vezmeme si zpátky, co je naše. Rusové mluví o útocích na evropská města



Rusko by mělo zpátky získat Polsko, Finsko Lotyšsko, Litvu a Estonsko. V ruské televizi to prohlásil představitel Záporožské oblasti na Ukrajině dosazený Ruskem Jevgenij Balickij. Podle něj se tamní obyvatelé mění v "třesoucí se stvoření", což je potřeba napravit "silou ruských zbraní".

Představitel Záporožské oblasti na Ukrajině dosazený Ruskem Jevgenij Balickij požaduje, aby Rusové získali zpět Polsko, Finsko a pobaltské státy.

Na slova Balického zareagoval poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko, který video z ruské televize sdílel na sociální síti X. Příspěvkem chtěl v nadsázce varovat Polsko, Finsko a Pobaltí, že Rusko plánuje převzít jejich území "silou ruských zbraní". 

"Když se Ruské impérium potácelo po bolševickém převratu a vydalo se jinou cestou vývoje, ztratilo mnoho svých poddaných. Nemluvím teď o zemích, to je samozřejmé. Chápu, že je to Varšava a Helsinky, Revel (Tallin) a Liepaja a celé pobaltské státy. To jsou všechno naše země a žijí tam naši lidé," řekl Balickij moderátorce ve studiu.

Sodoma Gomora
Podle ruského politika je čas situaci změnit, obyvatelé jim zmiňovaných zemí se prý mění v "němé stádo" a "třesoucí se stvoření". "Musíme to napravit. A opravit to silou ruských zbraní. Nevěřím v žádnou diplomacii," uvedl Balickij. Vzápětí však dodal, že diplomacie by měla asi existovat vždy, ale území můžou získat zpět pouze "silou ruských zbraní".

Vrácení zmíněných zemí má podle politika zabránit tomu, aby se celý svět neproměnil v Sodomu a Gomoru, jaká nyní probíhá v Evropě. 

Nejde o první takové prohlášení. Například bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv podle deníku Ukrajinská pravda v tomto týdnu na sociálních sítích uvedl, že útok na německé továrny, které vyrábí rakety dlouhého doletu dovážené Ukrajině, by byl v souladu s mezinárodním právem.
Reagoval tak na prohlášení poslankyně německého spolkového sněmu Marie-Agnes Strackové-Zimmermannové, která vyzvala k tomu, aby vláda poskytla rakety dlouhého doletu Taurus pro Ukrajinu. Podle ní mají nyní právo útočit na vojenské cíle v Rusku.

Ruský propagandista Nikolaj Vavilov ve vysílání státní televize Rossija 1 zase v srpnu mluvil o tom, že Rusko ovládne celou Evropu. "Musíme jít ještě dál a postupně převzít roli, kterou mělo Ruské impérium. Když jsem říkal, že Berlín, Drážďany, Praha, Lublaň a úplně všechno bude naše, nedělal jsem si legraci. Proč? Protože přesně tak to bylo!" prohlásil Vavilov. Neupřesnil však, jak by to země měla provést.

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek ... .sznhp.box

[miroslav]

Rozdala lidem pušky a začali střílet teroristy. Jak mladá hrdinka zachránila kibuc



„Bylo mi hned jasné, že nejde o běžné rakety (…) Rychle jsem běžela do skladu zbraní a rozdala je členům naší ochranky,“ popsala podle serveru MailOnline Liebermanová napjaté chvíle sobotního rána 7. října.

Tehdy začala mohutná ofenziva a ke kibucu Nir Am, kde mladá žena šéfuje bezpečnostní službě, se blížili teroristé z Hamásu.

K obraně kibucu se spěšně připojili běžní civilisté a místo čekání na útok teroristů sami přešli do akce. Liebermanová aktivní obranu koordinovala, sama měla připravit o život pět útočníků. Celkové ztráty teroristické úderné jednotky Hamásu dosáhly asi dvaceti mužů, útok se podařilo definitivně odrazit po čtyřech hodinách boje.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... .seznam.cz

Tak to má být, tak je to správně

Beze zbraní by toho ale moc nepořídili, podobně jako Ukrajinci, kdyby na svou obranu neměli potřebné zbraně.