Hledání

[miroslav]

Ak nerozumieš Jane, Miroslave...

Já Janě rozumím víc než ona sama, takže si nemusíš dělat starosti ani se mnou, ani s Janou. Jana je přece nepodmíněnou láskou, jak píše, a té se nemůže nic dotknout. Když se někomu Jana jeví jinak, tak to je jeho svobodný názor, stejně jako je svobodný tvůj názor na mne.
Vzájemně si pomáháme zbavit se našich falešných představ o sobě a o Bohu.

[miroslav]

Prakticky, když se taková holčička, která vůbec nikoho neměla, kdysi skutečně objevila, tak u nás doma zůstala a vyrostla z ní tak nádherná a báječná bytost, že jsem z ní celá vedle.

Našli jste jí u popelnic?

[Tara]

Asi má Miroslav pravdu, že bychom se měli přesenout jinam - vp.inspiruj nebo inspiruj.cz.. Ale ona za námi vždycky stejně přilezla.

Nemyslím si, že je to dobrý nápad.
Žije to tam, kde je nějaké vzrušení, střety, řekněme nějak vyhrocení vztahu ve smyslu souhlasu a nesouhlasu, důvod, kde má smysl se angažovat, svůj čas, energii, kde je krev... modří vědí, co je myšleno krví....

Na inspiruj i vp. inspiruj je dlouho povětšinou klid, je to takový web, archív shromažďovaných monologů, či spíše citací..... žádné vzrůšo, důvod k angažování svého času a energie a popravdě, proto, protože nejvíce se (všichni!) naučíme ve VZTAZÍCH.
A to převážně vztazích komplikovanějších, a nejvíce ve vztazích vyhrocených, v těch, které s námi více či méně nějak emočně cloumají - od mírného nesouhlasu až po např. když to záměrně vyhrotím - po vraždu.
Takové situace jsou pro nás (všechny) ty nejcennější, protože nám chtě nechtě, neplánovaně obnažují naší achilovu patu (aniž bychom si ji byli vědomi).
Viz. příběh např. z knihy Kámen mudrců, kdy jeden vědomě duchovně pracující človíček nechaje se unést svými emocemi jednu takovou nečekanou okolnost neunesl a zabil.... a následoval popis jeho stavů, které s tímto činem souvisely...

Ale to už odbíhám....

Sem tam mě taky něco osloví, zarezonuje se mnou, ať už + nebo mínusem, ale nedotkne se ve mě těch strun, které jsou dobře uklizeny v depozitáři, o kterém nikdo neví a mnohdy ani já ne :-)

Ale kurňa, jak se do nich někdo trefí, to je potom oheň na střeše, nebo v domě uvnitř? :-) A právě to poučení, pochopení často až posléze, z toho nečekaného krizového vývoje - vztahu je to nejcennější pro hledající, a to jsme, myslím, tady všichni....

Tož poděkujme Janě a roli, kterou tady hraje, uvědom me si, že dým nevzniká bez kouře, a že pořád platí to, že ani tak nezáleží na tom, co se děje, ale co my na to.

[Kavi]

[Tara]

Prakticky, když se taková holčička, která vůbec nikoho neměla, kdysi skutečně objevila, tak u nás doma zůstala a vyrostla z ní tak nádherná a báječná bytost, že jsem z ní celá vedle.

Našli jste jí u popelnic?

Jana očividně se už k naříkajícímu děvčátku nechce vracet.
Ani se jí nedivím.
Tady narazila kosa (teorie) na kámen.
A díky Jani za tvůj přidaný uhlík do příběhu s adoptovaným děvčátkem, který to celé viditelněji obnažil.

Že prázdné slogany jsou prostě k ničemu a mnohdy, mnohdy působí necitlivě až agresivně ve styku se samotným životem.

Teorie jsou jedna věc. Žití skutečné pravdy, plynoucí z poznání, pochopení pravdy, je věc druhá. Arogance, sebeláska versus soucit (ne lítost), ale soucit, laskavost lidského srdce.

Je to takový rozdíl a opět použiji příměr, který použil milovaný Anker Larsen - jako rozdíl mezi mrtvou a živou vodou....

[Kavi]

Asi má Miroslav pravdu, že bychom se měli přesenout jinam - vp.inspiruj nebo inspiruj.cz.. Ale ona za námi vždycky stejně přilezla.

Nemyslím si, že je to dobrý nápad.
Žije to tam, kde je nějaké vzrušení, střety, řekněme nějak vyhrocení vztahu ve smyslu souhlasu a nesouhlasu, důvod, kde má smysl se angažovat, svůj čas, energii, kde je krev... modří vědí, co je myšleno krví....

Na inspiruj i vp. inspiruj je dlouho povětšinou klid, je to takový web, archív shromažďovaných monologů, či spíše citací..... žádné vzrůšo, důvod k angažování svého času a energie a popravdě, proto, protože nejvíce se (všichni!) naučíme ve VZTAZÍCH.
A to převážně vztazích komplikovanějších, a nejvíce ve vztazích vyhrocených, v těch, které s námi více či méně nějak emočně cloumají - od mírného nesouhlasu až po např. když to záměrně vyhrotím - po vraždu.
Takové situace jsou pro nás (všechny) ty nejcennější, protože nám chtě nechtě, neplánovaně obnažují naší achilovu patu (aniž bychom si ji byli vědomi).
Viz. příběh např. z knihy Kámen mudrců, kdy jeden vědomě duchovně pracující človíček nechaje se unést svými emocemi jednu takovou nečekanou okolnost neunesl a zabil.... a následoval popis jeho stavů, které s tímto činem souvisely...

Ale to už odbíhám....

Sem tam mě taky něco osloví, zarezonuje se mnou, ať už + nebo mínusem, ale nedotkne se ve mě těch strun, které jsou dobře uklizeny v depozitáři, o kterém nikdo neví a mnohdy ani já ne :-)

Ale kurňa, jak se do nich někdo trefí, to je potom oheň na střeše, nebo v domě uvnitř? :-) A právě to poučení, pochopení často až posléze, z toho nečekaného krizového vývoje - vztahu je to nejcennější pro hledající, a to jsme, myslím, tady všichni....

Tož poděkujme Janě a roli, kterou tady hraje, uvědom me si, že dým nevzniká bez kouře, a že pořád platí to, že ani tak nezáleží na tom, co se děje, ale co my na to.

Vše je možné. Ale jak říkal Terazky, "také krásne prasce, skoda jich zabiť".

[Tara]

Kaviku, i ty jeden básníku :-))))
Ty ses tady za to působení, co jsi se mezi nás po dlooooooouhééééé době vrátil, taky pěkně vybarvil :-))))
Jen co je pravda :-)))

Ale to je dobře!!!!!
:-)

[Tara]

:-))))

[Kavi]

:-))))

Smích jo?!!

Tak ať tě nepřejde ❤

[Tara]

On přejde, to jsem si jista :-), akorát nevím kdy a proč :-))))

[Kavi]

[Kavi]

On přejde, to jsem si jista :-), akorát nevím kdy a proč :-))))

Ale jsi v tom docela optimistická,
jestli se nepletu, hihi, hihi.

[Jana]

Jana je bud dementní nebo je strašně falešná. Vzpomínám si, jak nehezky pomlouvala svou adoptivní dceru a to i v době, kdy už u ní dávno nežila. Ale ted se jí hodí, aby ze sebe udělala svatou, jak adoptovala dítě a navíc jak dobře je vychovala. Její adoptované dítě se začalo dobře vyvíjet, až když bylo daleko od ní. Kdoví kolik traumat z dětství musela její adoptovaná dcera zpracovat, než se mohla konečně vyvíjet k lepšímu.

.

Pracovala jsem kdysi v dětském domově a každému právně volnému dítěti se tehdy našla nějaká rodina. Tahle holčička byla sice právně volná, ale rodina, která si ji vzala, ji vrátila jako nezvladatelnou.

Právně volné dítě bylo takové, kterému buď rodiče zemřeli, nebo péče rodičů byla tak šílená, že byli zbaveni rodičovských práv.

Paní, která ve videu vypráví svůj příběh, pochází z rodiny, kde její pokrevní rodiče nikdy rodičovských práv zbaveni nebyli. Dost objasňuje to, proč dcera nalezla důvěru také až v dospělosti.



A je ve mně nesmírný vděk za to, že naše dcera takhle prošla mým životem. Zbavila mě strachu a naučila bezpodmínečnosti a důvěře k tomu Božímu v nás.

[Tara]

Dobře Jani, respekt. Ale už bys mohla přestat s tím mlácením prázdné slámy. Nevím, proč máš pořád potřebu tady, v tomto prostředí, psát slogan o kráse boží přitom osti, lásce atd. Je to zcela zbytečné, působí to fanaticky až morbidně a nebojím se i výrazu psychického narušení. Neber to, prosím, jako osobní útok, je to prostě tak a většina reakcí na tvé příspěvky tomu i odpovídají.
Nech to plynout....

[Tara]

Jedině, že bys měla stejný syndrom spasitelstvi, co má Miroslav. Pak už je to skutečně psychická úchylka.

[Jana]

Všechno je láska, tak dost dobře nemůže být něco špatně.

Občas něco špatně je. Je snad bůh bohem války? Tohle dění musí mít důvod.
I že někteří před tím zavírají oči.

Realizovaní ne.

A proto např. Eduard Tomáš navrhuje co dělat, když je něco pro celý svět hodně špatně. Třeba jako ted.

993.

Myslíte, že by mystikové a jogíni byli s to odvrátit hrozbu jaderné války?

Možné by to bylo...

Tak proč to neudělají?

Usilují o to již dávno, ale je jich stále ještě málo na tak veliký úkol a mnozí z nich možná nejsou ještě dost erudováni, resp. kvalitní. Přesto myslím, že jistý jejich vliv je poznatelný.

To bych neřekl, vždyt válečné napětí ve světě je čím dál tím větší.

To je možné, ale je zde odklad. Je-li pravda, že třetí světová válka měla nastat 20 let po druhé, tak jako nastala 20 let po první, pak bylo lidstvu dáno mnoho příležitosti, aby zatím prohlédlo, kam se řítí. Toto prohlédnutí může odvrátit zkázu.

V čem soudíte, že spočívá ona problematická pomoc duchovních lidí?

Ve změně myšlení a hlavně v občasném vystupování do bezčasé atmosféry. Jedině tato změna může totiž způsobit, aby se otevřely posvátné průduchy kosmických sil, které by pomohly lidstvu v jeho úsilí za mír a za více světla.

Ale to může trvat velmi dlouho, než dojde k takové změně.

Tato veliká změna se nemusí odehrát v celém lidstvu najednou, také ani nemůže, stačilo by k tomu několik duchovních silných jedinců. Ale i ostatní lidstvo se už částečně mění, aspoń ve svém celku. Stává se odevzdanějším, pokornějším a také méně hedonistickým...

Toho jsem si vůbec nevšiml; čím, prosím Vás?

Strachem, který se šíří a stoupá v lidských duší přímo úměrně se stoupající hrozbou katastrofy.

-

A mohli bychom my, kteří ještě neumíme tak dobře meditovat jako těch pár vyspělých jedinců, mohli bychom také nějak pomoci?

Určitě! Každý den při vašich meditačních pokusech se vroucně modlete, aby božské Světlo vstoupilo do vás a procházelo vámi k požehnání lidstva (P.B.) Přitom obrat´te tvář k slunci nebo aspon směrem slunce a mějte nohy nezkřížené. Pak proneste potichu tato silná mantram: Subham astu sarvadžagatam - Štastny necht' jsou všechny bytosti. Rozumíte: VŠECHNY. I ty, které vám byly dříve lhostejné, které jste dříve nenáviděli, nebo kterými jste opovrhovali.

Díky, ano, to je to nejlepší, co je možné pro tenhle svět udělat.

Přát štěstí absolutně všem bytostem politiky a sebe nevyjímaje.

Strachem, který se šíří a stoupá v lidských duší přímo úměrně se stoupající hrozbou katastrofy.

Podobně, jako se šíří negativní energie strachu, se šíří pozitivní energie štěstí,

energie klidu a míru šíří klid a mír.

[Jana]

Dobře Jani, respekt. Ale už bys mohla přestat s tím mlácením prázdné slámy. Nevím, proč máš pořád potřebu tady, v tomto prostředí, psát slogan o kráse boží přitom osti, lásce atd. Je to zcela zbytečné, působí to fanaticky až morbidně a nebojím se i výrazu psychického narušení. Neber to, prosím, jako osobní útok, je to prostě tak a většina reakcí na tvé příspěvky tomu i odpovídají.
Nech to plynout....

Evi, napsala jsi tady úžasnou moudrost:

nezáleží na tom, co se děje, ale co my na to.

Jistě mi dáš za pravdu, že když Petr Vostál nadává na Ježíše, Buddhu a Tomášovi, tak to není o tom, že by bylo něco špatně v těch, kterým nadává.

Na určité úrovni poznání vzniká citlivost pro Pravdu. Setkání s Pravdou znamená smrt ega. Proto mysl dokáže propuknout takové bouři, že se mohou objevit nadávky.

Ten, kdo vstupuje na tenhle web, se ztrátou ega nebo přinejmenším s jeho zraňováním musí počítat.

V okamžiku, kdy ego zmizí a je jasné, že není ničím, neexistuje nic, co by mohlo urazit nebo zranit. Nebo ještě lépe řečeno, není tady ztotožnění s tím, co by mohlo být zraňováno. Je to osvobození od utrpení, kterému učil Buddha.

Štěstí přeje odvážným.

Na druhé straně existují i způsoby, kdy ego zmizí zcela nenápadně a bezbolestně.

Doporučuju sledovat například promluvy Jima Newmana, pustit si k tomu český překlad a dívat se na výraz jeho obličeje.

[Kavi]

Jedině, že bys měla stejný syndrom spasitelstvi, co má Miroslav. Pak už je to skutečně psychická úchylka.

Buď to jde ze srdce, nebo odkudkoliv.
A Miroslav, to tu nevzdává, nenechá se unést čertíky v očích druhých.
Uvědoměje si podstatné. Že vyhovět boji, je očekáváním velkého šéfa.
"Nejmocnější meč je ten, co není vytažen".
A díky za tohle "učení" ..

[Kavi]

Ta kompetence setnout někomu "mysl", jako Ráma (jeho inkarnace - Šivy) bez mrknutí utínal hlavy démonům.
V podobě Krišny brahma hraje divadlo. Zkouší, co jeho zrcadlové já dokáže.
S Ježíšem, jako by už došla trpělivost, což je dojem. :-)
Nebyl to vrstevník Buddhy? Moc se v tý historii nevyznám.

[Kavi]

To je, co jsem ti Jano naznačil. V té "trojjedinosti",
Kdo praktikuje např. zen či advaitu, či tao.. bude nad tím kroutit hlavou.
Něco, jako nad konceptem blázna. Tohle je pro tebe. Ne pro ty, co to maj před sebou, či za sebou.
Duch Otec - Síla lásky matka - Vědomí syn.
Mysterium a zázrak.
Tvrdit v sebeomámení, že "nebytí", či kýho výra...
Už tohle je znalost principu. A nakonec nesmí být na tom lpěno, musí to stále umírat.
Když už to bylo pojato. Jiná věc je, koho tohle nezajímá, a jen se tak raduje, když k tomu dostal prostor.. Jako jiného v daném prostoru masakrují. A duchovní zaprdlík na to: "nic se neděje, to dítě, co jsem živil je jen kus masa a kostí, iluze... Neexistujeme, takže pohoda jazz".
Kapišto? Nejde o "tvůj" klid a nekonečný žůžo!