Šťastný rok 2024

[Jana]

Požehnaný nádherný život v novém roce.

[Mudrc]

Moji drazí,

Na Nový rok mnoho lidí přemýšlí, zda chtějí a chtějí dělat něco nového.

Například možná chcete více plnosti.

Když se nad tím zamyslíte, co vás jako první napadne?

Mnoho lidí myslí na fyzické věci jako první, když myslí na hojnost. Hojnost také zahrnuje mít vše, co potřebujete na fyzické úrovni, ale hojnost je mnohem více.

Hojnost také mimo jiné znamená, že můžete dělat to, co vás baví, že v sobě cítíte lásku a máte čas na to, co je pro vás důležité. Protože pouze bez časového tlaku můžete cítit spojení se svým nitrem a svou duší.

Vaše duše JE hojnost, láska, mír.

Hojnost nezačíná venku, ale uvnitř nás samých, je to vjem.

A to vám i nám všem do nového roku přeji.

[dodo]

[Vostálník]

Nojo,

budte si štastní a neštastní jak chcete,

pokud to půjde mějte rádi život i sebe at nedostanete rakovinu (viz Dušek)

a hlavně at vám inflace přinese hodně a hodně peněz,

páč peníze se vždycky hoděj a dokonce si za ně můžete koupit nejen štěstí ale i lásku...

A nevadí že je to pomíjivé, taková honička za větrem je docela fajn zábava,

lepší než to věčné a neměnné kterým už stejně jste, takže netřeba to nahánět,

bůh vás miluje i když jste pitomci, blbci či paka nebeský (viz návrat marnotratného syna)

[Návštěvník]

Abych nikoho neurazil, nepřeji lidem, ale postavičkám z Betléma:
Přeji volům, aby neřvali z plna hrdla na všechny kolem sebe,
oslům, aby nebyli paličatí a tupí,
ovečkám, aby nešly slepě za prvním lepším pastýřem,
pastýřům, aby si nemysleli, že ty ovečky jsou tak tupé, jako vypadají,
andělům, aby méně lítali a víc chodili po zemi mezi lidmi,
králům, aby nezůstali nazí jen s korunou na hlavě
a Svaté rodině, aby našla teplé místo v srdcích lidí.

Zbigniew Czendlik

[Návštěvník]

Jakub Vágner

Celý den mi chodí stovky zpráv a všude se píše šťastný Nový Rok…mohl bych tu napsat pár sladkých vět, dostat pár set či tisíc laiků ale raději vám však napíšu,co mě trápí a co bych si opravdu moc přál….Vždy si na sklonku roku kladu otázku, zda to byl dobrý rok. Podle čeho však soudit?Je to pro mě podle množství ulovených ryb? Počtu dnů strávených na rybách? Úspěšnosti mých rybářských filmů nebo podle počtu prodaných knih a produktů? To vše, když se daří, je určitě fajn. Je to však něco, co si člověk odpracuje a tak logicky v životě slaví úspěch. To neúspěchy nás ale činí lepšími. Nutí nás na sobě pracovat, zlepšovat se, uvědomovat si i své lidské a pracovní chyby. Vítězství jsou sladká, omamná, ale zároveň i nebezpečná. Uspávají naši mysl, ducha a můžeme mít zdánlivě pocit, že se nám bude takto dařit již navždy. Prohry, zklamání a nakonec i utrpení jsou tedy pro náš osobní rozvoj mnohem důležitější. Stejně tak je ale velmi důležité stát si za svým názorem a nebát se mluvit i v dobách, kdy je svoboda slova velmi ohrožena. Protože tak se posouváme nejenom jako jedinci, ale i jako celý národ. To jsem vždy miloval na té naší malé, ale nádherné zemi. Má v sobě tolik krásy. Žije zde úžasné množství výjimečně nadaných lidí. I když jsme byli historií mnohokrát těžce zkoušeni, náš národ vždy vstal, oklepal se z tvrdých ran a zrodil se silnější. Procestoval jsem svět a viděl věci dobré i zlé. Často i věci, kdy jsem si znovu a znovu opakoval, jak jsem šťastný, v jak malebné a bezpečné zemi to vlastně žiju. Stejně tak jsem ale díky svému dědečkovi věděl, že to náš národ nedostal zadarmo. Bylo to vykoupeno potem, dřinou, krví a životy mnoha odvážných lidí, kteří nám předali takto překrásnou a klidnou zem. Byl a je to ten největší dar, který jsme od našich předků dostali. Čím více jsem cestoval, tím jasnější mi bylo, že Česká republika je skutečným rájem na zemi. Na svých cestách vidím jen pomalý, ale zcela zřetelný kolaps naší “vyspělé” západní civilizace. Bohužel nikoli jen na cestách v dalekých krajích, ale na cestách po Evropě. Pomalu ale jistě si necháváme krást naši identitu, naši kulturu, naši historii, naše tradice a necháváme extrémistické menšiny a lidi bez respektu k lidskému životu rozhodovat o většinové populaci. Našich osudech, našich rodinách, naší budoucnosti. Nechápu ale proč. Proč musíme tolerovat něco, co bude zcela jistě ohrožovat budoucnost našeho národa? Je to plivnutí do tváře našich předků. Rozumím, asi máme mlčet. Má nám být jedno, že se dnes na území Evropy běžně znásilňují mladé ženy, je ubližováno dětem na ulicích a kdokoli se ozve je ihned nazván rasistou a xenofobem. Je to pak měřítko normálnosti? Chceme mít opravdu násilí v těchto podobách jako běžný kolorit našich životů? Chceme, aby podobné činy byly oslavovány, brány jako možné příklady a přenášeny i do naší kultury a dějin? Já bych si totiž moc přál, aby Česká republika byla neustále tak krásnou, klidnou a bezpečnou zemí, kterou nám může ještě stále závidět celý svět… to přeji nám a hlavně našim dětem. A tak tedy šťastný Nový Rok a hlavně ve zdraví prosím. Váš Jakub

[Návštěvník]

Všechny úspěchy, neúspěchy, radosti, strasti - jsou jen dočasné a měnící se stavy. Skutečná podstata našeho bytí, naše pravé “Já”, zůstává neměnná a neovlivněná těmito stavy.

Skutečná změna musí začít u jednotlivce. Když se jednotlivec probudí k své pravé podstatě a žije z tohoto stavu uvědomění, přirozeně přispívá k harmonii a míru ve světě.

Takže místo toho, abychom se zaměřovali na vnější okolnosti nebo se snažili změnit svět, je vhodnější hledání odpovědí uvnitř sebe. Když se probudíme k naší pravé podstatě, uvidíme, že všechny vnější okolnosti jsou jen odrazy našeho vnitřního stavu.

V tomto smyslu je “dobrý rok” rokem, kdy jsme se více přiblížili k poznání naší pravé podstaty, bez ohledu na vnější úspěchy nebo neúspěchy. Ve šťastném novém roce žijeme více z tohoto stavu uvědomění a méně z našeho omezeného ega.

[Návštěvník]

Takže místo toho, abychom se zaměřovali na vnější okolnosti nebo se snažili změnit svět, je vhodnější hledání odpovědí uvnitř sebe.

A budou se tím řídit politici, když jim to poradíš? Oni mají v rukou, jak náš vnější svět bude vypadat - jestli nás zavedou do války, do ekonomického strádání, cenzůr, totality - a nebo ne. Ale v každém případě se jim bude moc líbit, že si mohou dělat, co chtějí, a lidé si mají myslet, že si za všechno mohou sami. To je naprosto ideální svět pro každého politika.

[Návštěvník]

Takže místo toho, abychom se zaměřovali na vnější okolnosti nebo se snažili změnit svět, je vhodnější hledání odpovědí uvnitř sebe.

A budou se tím řídit politici, když jim to poradíš? Oni mají v rukou, jak náš vnější svět bude vypadat - jestli nás zavedou do války, do ekonomického strádání, cenzůr, totality - a nebo ne. Ale v každém případě se jim bude moc líbit, že si mohou dělat, co chtějí, a lidé si mají myslet, že si za všechno mohou sami. To je naprosto ideální svět pro každého politika.

Každý člověk, včetně politiků, má svobodu volby a odpovědnost za své činy. Pravda a mír jsou v našem nitru. Můžeme se rozhodnout žít v souladu s těmito hodnotami. Pokud by politici následovali tuto radu, mohli by se rozhodnout vést své země s moudrostí a soucitem, místo aby se zaměřovali na moc a kontrolu.

Vnější svět je odrazem našeho vnitřního stavu. Takže pokud se cítíme bezmocní nebo frustrovaní vnějšími okolnostmi, může to být příležitost zaměřit se na naše vlastní myšlenky a pocity a hledat vnitřní klid a porozumění.

Je důležité si uvědomit, že toto není recept na pasivitu. Naopak, může to být inspirace se aktivně zapojit do světa a usilovat o pozitivní změny, zatímco si udržujeme vnitřní rovnováhu a klid. To znamená, že i když nemůžeme ovlivnit činy politiků, můžeme ovlivnit svůj vlastní život a přispět k lepšímu světu tím, že budeme žít v souladu s našimi hodnotami.

Takže ano, politici mohou mít moc nad vnějším světem, ale my máme moc nad naším vnitřním světem a tím, jak se rozhodneme reagovat na vnější okolnosti. A to je velmi silná pozice.

[Vostálník]

Je důležité si uvědomit, že toto není recept na pasivitu. Naopak, může to být inspirace se aktivně zapojit do světa a usilovat o pozitivní změny, zatímco si udržujeme vnitřní rovnováhu a klid.

Bohužel si to takto mnozí představují,

nebot duchovno je pro ně únik před tím co se neustále mění do jakéhosi štastného stavu vnitřního "Já

a na to vnější pak serou,

jenže to vnější je také Já,

a my i jako ego jsme projevem UV,

takže jsme spolutvůrci Vesmíru i jako to ego,

které volí to co musí volit a jinak nemůže...


Lidé by si neměli ztěžovat na politiky, politici získávají tu svou moc jen díky souhlasu voličů,

ti se zbavují své moci a tudíž se stávají pak bezmocnými a jsou naháněníi třeba do těch blbých válek, po kterým jim zhola nic není..

Kdybychom se té své moci nezbavovali volením, měli bychom moc i nad vnějším světem nejen tím vnitřním,

stačí se jen přestat chovat jako hloupá ovce které je nejlépe ve stádu páč se tam cítí bezpečná...

[Návštěvník]

Lidé by si neměli ztěžovat na politiky, politici získávají tu svou moc jen díky souhlasu voličů,

Především by se mělo přestat předepisovat lidem, co by měli nebo neměli. Tím začíná moc = rozhodovat o druhých.

Dříve dostávali "politici" (králové, císaři atd.) svou moc bez souhlasu voličů - žádné volby se totiž nekonaly, a také to za nic nestálo.

[Vostálník]

Lidé by si neměli ztěžovat na politiky, politici získávají tu svou moc jen díky souhlasu voličů,

Především by se mělo přestat předepisovat lidem, co by měli nebo neměli. Tím začíná moc = rozhodovat o druhých.

Dříve dostávali "politici" (králové, císaři atd.) svou moc bez souhlasu voličů - žádné volby se totiž nekonaly, a také to za nic nestálo.

No vždyt se neustále jen jedná o "organizované násilí"

u mafie jaksi prý není legální,

zatímco u státu či království je prý legální.

ale víceméně je to jedno a to samé...

Vona i mafie by se mohla tvářit svatoušsky a tvrdit že třeba vypalování těch co odmítají platit výpalné je v podstatě bojem proti požárům,

a je zde na ochranu druhých, aby se požár nerozšířil i na ně...

Organizovaný požár je mnohem lepší než nekontrovatelný požár...

A mohli třeba i tvrdit, že nám vládnou z lásky k nám,

což je stejná pitomost jako vláda z pověření boha či nějaký demokratický většiny,

jak se argumentovalo za králů a politiků...

[Návštěvník]

Rozumím tomu, že pisatel se domnívá, že volby mohou vést k předání moci politikům. Toto je názor, který někteří lidé sdílejí, a je založen na představě, že politici mohou jednat v rozporu s přáním voličů, jakmile jsou zvoleni.

Nicméně, je důležité si uvědomit, že demokracie je založena na principu, že moc pochází od lidí. Volby jsou způsob, jak lidé mohou vyjádřit své preference a ovlivnit, kdo je bude zastupovat. Pokud se lidé rozhodnou neúčastnit se voleb, mohou tím de facto přenechat svou moc jiným voličům.

To neznamená, že volby jsou dokonalé nebo že vždy přesně odrážejí vůli lidí. Existují různé problémy, jako je například nerovnoměrná zastoupenost, manipulace s hlasováním nebo korupce, které mohou ovlivnit výsledky voleb. Ale to neznamená, že by lidé měli přestat volit. Spíše by měli usilovat o reformy, které by zlepšily spravedlnost a transparentnost volebního procesu.

Takže ano, je důležité, aby lidé byli aktivní a informovaní občané, kteří se účastní politického procesu a využívají svou moc k dosažení pozitivních změn. A to zahrnuje i účast na volbách.

[Jana]

Rozumím tomu, že pisatel se domnívá, že volby mohou vést k předání moci politikům. Toto je názor, který někteří lidé sdílejí, a je založen na představě, že politici mohou jednat v rozporu s přáním voličů, jakmile jsou zvoleni.

Nicméně, je důležité si uvědomit, že demokracie je založena na principu, že moc pochází od lidí. Volby jsou způsob, jak lidé mohou vyjádřit své preference a ovlivnit, kdo je bude zastupovat. Pokud se lidé rozhodnou neúčastnit se voleb, mohou tím de facto přenechat svou moc jiným voličům.

To neznamená, že volby jsou dokonalé nebo že vždy přesně odrážejí vůli lidí. Existují různé problémy, jako je například nerovnoměrná zastoupenost, manipulace s hlasováním nebo korupce, které mohou ovlivnit výsledky voleb. Ale to neznamená, že by lidé měli přestat volit. Spíše by měli usilovat o reformy, které by zlepšily spravedlnost a transparentnost volebního procesu.

Takže ano, je důležité, aby lidé byli aktivní a informovaní občané, kteří se účastní politického procesu a využívají svou moc k dosažení pozitivních změn. A to zahrnuje i účast na volbách.

Přiznávám se, že k volbám nechodím. Politice nerozumím, protože mě politika nijak nezajímá.

A pokud mohu usuzovat z reakcí ostatních lidí, tak neznám nikoho, kdo by k volbám chodil a zpětně byl opravdu spokojený s tím, jaké politiky zvolil a jak si počínají.

Takže ve mně je spokojenost, že jsem se ničeho takového neúčastnila.

[Vostálník]

Rozumím tomu, že pisatel se domnívá, že volby mohou vést k předání moci politikům. Toto je názor, který někteří lidé sdílejí, a je založen na představě, že politici mohou jednat v rozporu s přáním voličů, jakmile jsou zvoleni.

Nicméně, je důležité si uvědomit, že demokracie je založena na principu, že moc pochází od lidí. Volby jsou způsob, jak lidé mohou vyjádřit své preference a ovlivnit, kdo je bude zastupovat. Pokud se lidé rozhodnou neúčastnit se voleb, mohou tím de facto přenechat svou moc jiným voličům.

To neznamená, že volby jsou dokonalé nebo že vždy přesně odrážejí vůli lidí. Existují různé problémy, jako je například nerovnoměrná zastoupenost, manipulace s hlasováním nebo korupce, které mohou ovlivnit výsledky voleb. Ale to neznamená, že by lidé měli přestat volit. Spíše by měli usilovat o reformy, které by zlepšily spravedlnost a transparentnost volebního procesu.

Takže ano, je důležité, aby lidé byli aktivní a informovaní občané, kteří se účastní politického procesu a využívají svou moc k dosažení pozitivních změn. A to zahrnuje i účast na volbách.

Problém není ve volbách,

ale v tom že at volíte jak volíte,

tak volíte vždy organizované násilí, což je princip státu...

Navíc skrze tento systém vlády většiny potláčíte menšinu,

v minulých volbách kandidovali i anarchisté (asi 3% hlasů)

kteří pak mají jako svůj cíl rozpustit stát,

ale i kdyby oni získaly onu moc rozpustit stát skrze vládu většiny, opět by tím vnucovali menšině to, co nechce...

Nikterak to anarchistům nezazlívám, jen se jaksi nemíním podílet na vnucování názoru většiny menšině,

takže jsem u voleb nebyl...

Jsem anarchista ale není mou preferencí vnucovat druhým svou preferenci...

[Vostálník]

Volby jsou způsob, jak lidé mohou vyjádřit své preference a ovlivnit, kdo je bude zastupovat.

No ale také jsou o tom, jak potlačovat cizí preference,

což je asi spíše postaveno na strachu že by snad někdo mohl dělat něco jiného a mít jiné preference,

kdyby to tak nebylo, nebylo by třeba ty druhé takto potláčet skrze vládu většiny...


Lidé samozřejmě mají všelijaké preference co se nám nemusí líbit a které nás poněkud i omezují nebo to tak cítíme,

ale totéž se opět děje i nám, když vyhrají ti co jsme nevolili,

a ani vítězové neprosazují své preference nebot vytvářejí kompromisní koalice...

Žádný velký štěstí to tedy není,

násilím potláčíme menšinu a ani většina jaksi nezvítězí na 100%

[Mudrc]

Problém není ve volbách,

ale v tom že at volíte jak volíte,

tak volíte vždy organizované násilí, což je princip státu...

Prostě je to jako když tě přepadne výrostek a praví:

"Hele ty zmrde, chceš střelit do nohy nebo do hlavy?"

"No tak teda radši do tý nohy, no."

[Vostálník]

No to vypadá na to "menší zlo"