Svět je iluze, jen Brahman je skutečný. Svět je Brahmán.

[Pedriito]

Můžeš to celé brát jako akt individuality, která se přikrývá zlatem a démanty, pak pozornost ulpívá na tom, jak to která osoba má,

No tak proč to děláš?

Mě zajímá, jak to individuality mají. Jsou tím, co je zajímavé. Třeba pan Werich byl krásná individualita. Nebo Thakur a stovky dalších krásných duší.

[Návštěvník]

Můžeš to celé brát jako akt individuality, která se přikrývá zlatem a démanty, pak pozornost ulpívá na tom, jak to která osoba má,

No tak proč to děláš?

Zkus říct přesně, co konkrétně máš na mysli.

[Návštěvník]

Třeba pan Werich byl krásná individualita.

Znal jsi ho opravdu dokonale, jsi si jist, že tvá pozornost neulpívá na nějakém povrchním líbivém pozlátku?

Znal jsi i jeho osobní život? Četl jsi rozhovory pamětníků?



Autor zde na mnoha místech nechává promlouvat kupř. Miroslava Horníčka, Werichova divadelního partnera, a jiné pamětníky, z jejichž vzpomínek zaznívá i poněkud odvrácená tvář Jana Wericha, to, jak dovedl být panovačný a mnohdy na své okolí i zlý, jak si uměl na druhých vylévat svá traumata a komplexy.

Věděl jsi, že jako dítě byl odloučen od maminky?
Což jeho nevyrovnanost s traumaty vysvětluje.

A je ti jasné, že to Božské v něm je stejné, jako v tobě?

[Pedriito]

Můžeš to celé brát jako akt individuality, která se přikrývá zlatem a démanty, pak pozornost ulpívá na tom, jak to která osoba má,

No tak proč to děláš?

Zkus říct přesně, co konkrétně máš na mysli.

Zkus si přečíst Citadelu od Exuperyho, když tak ráda čteš. :-)

[Pedriito]

Třeba pan Werich byl krásná individualita.

Znal jsi ho opravdu dokonale, jsi si jist, že tvá pozornost neulpívá na nějakém povrchním líbivém pozlátku?

Znal jsi i jeho osobní život? Četl jsi rozhovory pamětníků?



Autor zde na mnoha místech nechává promlouvat kupř. Miroslava Horníčka, Werichova divadelního partnera, a jiné pamětníky, z jejichž vzpomínek zaznívá i poněkud odvrácená tvář Jana Wericha, to, jak dovedl být panovačný a mnohdy na své okolí i zlý, jak si uměl na druhých vylévat svá traumata a komplexy.

Věděl jsi, že jako dítě byl odloučen od maminky?
Což jeho nevyrovnanost s traumaty vysvětluje.

A je ti jasné, že to Božské v něm je stejné, jako v tobě?

Copak jsem řek že byl dokonalý? Paprsek a stín kráčej v každém ruku v ruce.
Jednou převládne světlo a jindy temnota. Po Werichovi zbylo přinejmenším hodně humoru.
A ten je kořením života. :-)

[Návštěvník]

Zkus si přečíst Citadelu od Exuperyho, když tak ráda čteš. :-)

Nesnaž se z toho sám před sebou vykličkovat.

Podívej se na to, jestli se tvá pozornost zachytává jen v povrchním poznání, jak se ti jeví osoba skrz filtr nevědomé mysli, nebo jestli si dovolíš poznávat to hlubší stejné v každém a ve všem.

Filtr mysli je vždycky nevědomý, vždycky vytváří nějakou iluzi.

Láska sama ve tvém nitru je bez iluze.

Prohlédnout mysl je poznání skutečnosti, kdo jsi, kdo jsme, čím to všechno je.

[Pedriito]

Zkus si přečíst Citadelu od Exuperyho, když tak ráda čteš. :-)

Nesnaž se z toho sám před sebou vykličkovat.

Podívej se na to, jestli se tvá pozornost zachytává jen v povrchním poznání, jak se ti jeví osoba skrz filtr nevědomé mysli, nebo jestli si dovolíš poznávat to hlubší stejné v každém a ve všem.

Filtr mysli je vždycky nevědomý, vždycky vytváří nějakou iluzi.

Láska sama ve tvém nitru je bez iluze.

Prohlédnout mysl je poznání skutečnosti, kdo jsi, kdo jsme, čím to všechno je.

Kdože kličkuje? Dávám ti konkrétní tip, kde se dozvíš, na co se ptáš. A možná ne.
Co mám ještě dodat k tomu, co už jsem řek? Už ani nevím kolikrát.

[Jana]

Kdože kličkuje? Dávám ti konkrétní tip, kde se dozvíš, na co se ptáš. A možná ne.
Co mám ještě dodat k tomu, co už jsem řek? Už ani nevím kolikrát.

Pedrito, stejně jako jsi například věřil své představě o ideálních osobních vlastnostech pana Wericha, tak stejné je to s Tvou vírou, že tady píšu jen něco vyčteného.

Je jen radostí, že Probuzení poznávají stejnou dokonalost existence, je štěstím, když kterákoliv bytost se probudí a začne poznávat totéž.

Proto tady tyhle stránky jsou. Jestli jsou pro někoho slova Probuzených přínosem, tak ať si tady čte a píše co je libo.

Jestli v někom probouzejí tyhle stránky osobní trauma, tak ať se věnuje tomu, co cítí, že je správné.

To je celé.

[Pedriito]

Probouzíš se v orosené trávě.
Hledáš slunce mezi vrcholky stromů.
Ještě se nepřehouplo přes obzor.
Ještě je brzy.

Pohledem hladíš bílé kmeny bříz.
Jejich větve jako by vyrůstaly z těch širých nebes.
A země, kterou pevně svírají ve svých kořenech,
jako by byla hnízdem života.

„A kdo jsem vlastně já,“ ptáš se v duchu

trochu ospale,
trochu s podivem,
trochu s upřímnou něhou,
probouzejícího se rána.

Na čele ti zčistajasna přistála velká studená kapka
a rozprskla se ledabyle nad překvapenou kůží.
V ten moment k tobě dorazil i první sluneční paprsek
a jak tak prolétá těmi mikroskopickými kapičkami
rozprášenými nad tvou tváří,
rozzáří se ti v očích tisíce plamínků.

A tak se tě jednoho červnového rána dotkla duha.
Ta samá, kterou jsi vždy jako dítě vyhlížel v dešti.
Je ráno a ten nejobyčejnější zázrak života
ti právě čaruje v srdci.
Je ráno.

[Pedriito]

Kdože kličkuje? Dávám ti konkrétní tip, kde se dozvíš, na co se ptáš. A možná ne.
Co mám ještě dodat k tomu, co už jsem řek? Už ani nevím kolikrát.

Pedrito, stejně jako jsi například věřil své představě o ideálních osobních vlastnostech pana Wericha, tak stejné je to s Tvou vírou, že tady píšu jen něco vyčteného.

Je jen radostí, že Probuzení poznávají stejnou dokonalost existence, je štěstím, když kterákoliv bytost se probudí a začne poznávat totéž.

Proto tady tyhle stránky jsou. Jestli jsou pro někoho slova Probuzených přínosem, tak ať si tady čte a píše co je libo.

Jestli v někom probouzejí tyhle stránky osobní trauma, tak ať se věnuje tomu, co cítí, že je správné.

To je celé.

Tolik jsi toho přečetla, ale asi ještě málo. Jinak bys už dávno pochopila, co ti kdo píše.
Takže šup do Exuperyho.
:-)

[Jana]

Probouzíš se v orosené trávě.
Hledáš slunce mezi vrcholky stromů.
Ještě se nepřehouplo přes obzor.
Ještě je brzy.

A tím vším zní láska.

Pohledem hladíš bílé kmeny bříz.
Jejich větve jako by vyrůstaly z těch širých nebes.
A země, kterou pevně svírají ve svých kořenech,
jako by byla hnízdem života.

A tím vším zní láska.

„A kdo jsem vlastně já,“ ptáš se v duchu

trochu ospale,
trochu s podivem,
trochu s upřímnou něhou,
probouzejícího se rána.

A tím vším zní láska.

Na čele ti zčistajasna přistála velká studená kapka
a rozprskla se ledabyle nad překvapenou kůží.
V ten moment k tobě dorazil i první sluneční paprsek
a jak tak prolétá těmi mikroskopickými kapičkami
rozprášenými nad tvou tváří,
rozzáří se ti v očích tisíce plamínků.

A tím vším zní láska.

A tak se tě jednoho červnového rána dotkla duha.
Ta samá, kterou jsi vždy jako dítě vyhlížel v dešti.
Je ráno a ten nejobyčejnější zázrak života
ti právě čaruje v srdci.
Je ráno.

A i když tohle všechno zmizí

Za tím vším je Láska

Nekonečná a věčná

[Jana]

Takže šup do Exuperyho.
:-)

Exuperyho jsem četla, v dobách, kdy jsem četla ještě knihy, snad stokrát.

Tvá snaha mě udělat šťastnější je marná. Stačí, když budeš sám šťastný.

[Pedriito]

Takže šup do Exuperyho.
:-)

Tvá snaha mě udělat šťastnější je marná.

Já vím.

:-)

[Pedriito]

Na youtube jsou moc hezký promluvy Werichovi. Tedy kdysi byly.
Jen člověk nesmí hned myslet na tu odvrácenou stranu měsíce.

[Jana]

Na youtube jsou moc hezký promluvy Werichovi. Tedy kdysi byly.
Jen člověk nesmí hned myslet na tu odvrácenou stranu měsíce.

Je to v pohodě, jestli se Ti to, co říká Werich ve svých promluvách, líbí.

Mě oslovují promluvy Probuzených, protože jejich svět není rozdělen na hloupé, blbé a chytré, ale tahle existence je celá Boží.

[Pedriito]

Na youtube jsou moc hezký promluvy Werichovi. Tedy kdysi byly.
Jen člověk nesmí hned myslet na tu odvrácenou stranu měsíce.

Je to v pohodě, jestli se Ti to, co říká Werich ve svých promluvách, líbí.

Mě oslovují promluvy Probuzených, protože jejich svět není rozdělen na hloupé, blbé a chytré, ale tahle existence je celá Boží.

Je to prostá sympatie, jako třeba k bratřím Čapkům, vidíš svět a něco tě oslovuje a těší. A něco ne, jako například mocenské zájmy. Ale i tak je to pohromadě a vzájemně na sebe působí. Všimni si že i v mnoha písničkách třeba Nohavicu bo Brontosaurů je přítomen aspekt negace. Ale to tě neruší, naopak nakopne.
I Mistři mluví o negacích, jejich učení jsou mnohem obsáhlejší než pár výjevů na internetu.
Co tam nedali oni, ale jejich žáci, jež to zrovna vzalo.
Základ je meditace a hluboký cit...
Promlumluvy Mistrů byly ke konkrétní situaci jejich žáků, a někdo to pobral a někdo ne.
Ale moh si to myslet.
:-)

[Vostálník]

Ono je na ní, a samosebou otci, přirozeně "závislé". Díky nim se narodilo, a oni o něj pečují, a do určitého věku, by bez nich zemřelo. Ta jeho odevzdanost je zároveň přijetím. Už v tom království je. Než se osamostatní, a získá názory na život, tedy to svobodné já. A samo se stane otcem, či matkou. To je cesta života. Uvědomit si to i na duchovní rovině, protože to je obraz Božského, je jaksi Blaženost.
:-)

Ono nekonečné věčné Božské v nás je jaksi Blaženost.

Proto je dobré se k tomu chvat s úctou.

To to je omyl.

i katolíci Kteří jsou blbý jak pařez vědí, že jediné hříchy které jsou neodpustitelné a neprojdou jsou hříchy proti Božímu duchu, čili Světlu,

proto jsem několikráte varoval tu idiotku aby si Světlo vůbec nebrala do huby

mohlo by se jí totiž stát to, co ji prorokoval Miroslav...

[Vostálník]

A i když tohle všechno zmizí

Za tím vším je Láska

Nekonečná a věčná

To jsem jen představy zacyklované sebetředné mysli co mám mindrák z projevu a potřebuje aby se jí nic nedotklo,

jen sebevoblbující blábolení blbky...

Takhle to vypadá když si ego představuje osvícení a ztotožnuje se se svými představami...

[Vostálník]

Tvá snaha mě udělat šťastnější je marná. Stačí, když budeš sám šťastný.

Tvé potřeby jsou známé,

chtěla bys aby všichni byli štastní a blbí jako ty,

to by tě pak nikdo za ty hovna nemohl poslat do prdele páč by byl blbej jako ty...

To je jen tvá sebeobrannéá tendence a připitomnělá snaha o boží království...

[Vostálník]

A i když tohle všechno zmizí

Za tím vším je Láska

Nekonečná a věčná

To jsou jen představy zacyklované sebetředné mysli co má mindrák z projevu a potřebuje aby se jí nic nedotklo,

jen sebevoblbující blábolení blbky...

Takhle to vypadá když si ego představuje osvícení a ztotožnuje se se svými představami...