Iluze

[Pedriito]

Takže kdo má tu drzost jít spát?

I onikání musí být jednou porvé.

Ale líp to jde ráno před zrcadlem... "kdo jsou?"
"Voni!"

[Tara]

Pedrito, nezlob se, ale tyto tvé odpovědi jsou tak kluzké, až mi je z toho šoufl.
Nu nic, no.

[Pedriito]

Ovšem na zlatý horečce, co se pořádala na brtničce.. uf uf

Tam se rejžovalo a zpívalo...

[Pedriito]

Pedrito, nezlob se, ale tyto tvé odpovědi jsou tak kluzké, až mi je z toho šoufl.
Nu nic, no.

Sorry ale znám tě roky, jednou se ti něco líbí a jednou ne. Jsi ženská. A ne se vším, jak co bereš souhlasím, ale respektuju to. Dokud respektuješ ty mě. O když nesouhlasíš. Tomu se říká tolerance. A když přesto někdo v takovém kontaktu nedouhlasí, tak ať si ... ty víš co.

[Pedriito]

Pedrito, nezlob se, ale tyto tvé odpovědi jsou tak kluzké, až mi je z toho šoufl.
Nu nic, no.

To bylo asi proto, že to nebyly odpovědi. A upřímně, někdy, co tu píšeš paní domácí a mudrcovi domácínu, taky se mi z toho dělá šoufl, ale ustojím to.. . Sorry a proto se vůbec nedivím Miroslavova přístupu.

[Pedriito]

Jo takhle, spánek už mi klepal na dveře. Takže každej, kdo neodpoví tobě jak si představuješ, jak má znít ta správná odpověď, tak je klouzek. :-)
No, já budu odpovídat, jak cítím, ne jak ty očekáváš, ať se ti to líbí nebo ne.

[Pedriito]

Ale abych ti teda neklouzal po obzorech. Jde o to, co pokládáš za "setkání". Letos to osobní proběhne, pač jsem to viděl ve snu. A byl to zajímavej sen. :-)

[Pedriito]

Jel jsem na vesnici, kde jsem vyrůstal, ale ocitl jsem se úplně někde jinde, v tom snu. A nějak mně při procházení tý vesničky, kde bylo něco úplně stejně, a něco úplně jinak než v tý rodný, mě někdo chytil za rameno a v táhl do domu.
A já hned věděl že jsem u Miroslava... :-)
A jak to bylo dál? V tom snu měl bradku, takovou dlouhou, starodávně čínskou,
furt něco dělal, něco kutil, jen jsme na sebe párkrát šibalsky mrkli, a někdo mě furt
provázel, ale nemůžu si vybavit, kdo... No a najednou jsme byli v nějakém pokoji,
seděli vedle sebe na gauči, a jen tak něco mluvili.
A ten Miroslav v tom snu vzal moji levou ruku, a začal luštit čárky.
A já mu říkám, tam ta jedna je jizva.
A on, ano, tam je toho nejvíc...

Takže setkali, nesetkali, bylo nebylo...

:-)

[Pedriito]

Mě když se o někom kdy zdálo, tak měl velký význam v mém životě. Naposled se mi takhle zdálo o Riuninovi. A z toho jeho povídání, ač je na mě dlouhé, mi něco došlo. Tak ahoj Riunine!

[Pedriito]

Jo a vynechal jsem Jáčka, no to byl sen

[Pedriito]

Chodím já sem verše psát,
neb jsem rýmů kamarád.
Ony na mě z ticha mňouknou,
a v mý hlavě hrají loutnou.

Jako třeba onehdy,
jak jsem zíral na měsíc.
Pětikačkou se mi zdál,
a byl smutnej, jako já.


Tak jsem mu řek Měsíci,
tebe nechci za ženu.
Luna na to, polib si ...

Tak jsem propás nevěstu.

[Pedriito]

V indickém světě slavný Samartha Rámdás ze 17. století o tom napsal: „Cestou meditace neboli mravenčí cestou dosáhne člověk realizace pomalu jako mravenec, který postupuje kousek po kousku. Ovšem je možné letět jako pták cestou ptáka pomocí křídel rozlišování (vivéka) a dosáhnout plodů okamžitě.“

Na to musí být vyzrálá Touha. Jinak návštěvníku, je to čekárna na na plody, jako u doktora. A čekání je nuda, tak si to přečtem a víme hovno.

To máš jak když se ti kvasí kvas. To nenusí být víno. Stačí
kvasnice, cukr a voda. A pravděpodobně se z toho posereš.

[Pedriito]

[Návštěvník]

V indickém světě slavný Samartha Rámdás ze 17. století o tom napsal: „Cestou meditace neboli mravenčí cestou dosáhne člověk realizace pomalu jako mravenec, který postupuje kousek po kousku. Ovšem je možné letět jako pták cestou ptáka pomocí křídel rozlišování (vivéka) a dosáhnout plodů okamžitě.“

Na to musí být vyzrálá Touha. Jinak návštěvníku, je to čekárna na na plody, jako u doktora. A čekání je nuda, tak si to přečtem a víme hovno.

To máš jak když se ti kvasí kvas. To nenusí být víno. Stačí
kvasnice, cukr a voda. A pravděpodobně se z toho posereš.

Tohle je dar nápoje ze zdroje poznání pro toho, kdo po poznání žízní,
ten kdo si do něj kálí, se z něj nenapije.

[Pedriito]

Kdo opravdu žízní, už pije. A to je ten rozdíl. Kdo to má přirozeně, neb Osud povolil..
nebo kdo si to povoluje a ustanovuje sám, nad Osudem.

[Návštěvník]

Kdo opravdu žízní, už pije. A to je ten rozdíl. Kdo to má přirozeně, neb Osud povolil..
nebo kdo si to povoluje a ustanovuje sám, nad Osudem.

Kdo pije, nežízní.

[Jana]

Člověk ve svý inteligeci vymýšlí přehršle hovadin, jak je nej v tom nej.

Akorát to nemá efekt, co je volán, "Šťastni ať jsou všechny bytosti."
To je Touha srdce (ducha).

Miroslav má můj obdiv, že uznává, že sat (čistá absolutní existence) -čit (čisté absolutní vědomí) -ánanda (blaženost, stav čistého štěstí) je skutečností.

Nevědomostí je utkvělá představa, že existuje ještě něco jiného, co sat-čit-ánanda není.

Duch je přítomen mučeného a znásilňované, masakrovaných v silnější "svobodě" agresorů.
Nemá kam utýct, je toho všeho přítomen, v každém atomu - formě..

Mučené, znásilňované a masakrované může být jen tělo.

Proto poznání toho, co říká Eduard Tomáš je osvobozením od utrpení:
"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."


Dokud tady je ta nevědomost, že kdokoliv je tělem, dokud prožíváš jako realitu utrpení, pak není šance poznávat, že všechno, co existuje, je ve skutečnosti sat-čit-ánanda.

Můžeš si namlouvat jak jsi pokročilý, jak jsi jogín, ale jiná skutečnost skutečná není.

[Jana]

On se neplete, on to plete.
Nisargadattovi akorát předal osobní mantru a řekl mu aby věnoval pozornost já a pak brzy na to zemřel. Takových učitelů můžeš mít hafo a většinou jsou to něco jako ti naši faráři, kteří ti zase místo mantry dají hostii. Hold jiný kraj jiné zvyky.
A ten Nisargadatta také občas mluví s cesty. To je normální a není proto dobré brát všechno co probuzený říká, jako Boži slovo.
Vůbec není dobré stavět na tom, co kdo říká, ale hlavně na vlastní zkušenosti.

Já na rozdíl od tebe mám zkušenost s tím o čem "probuzení mluví". Ty si to jenom domýšlíš a představuješ a nadchýňáš se tím, a pleteš všechno dohromady, co k sobě nepatří a tenhle guláš "víš".

No a takhle si dopadla. To si nepředstavuji, to vidím.

Miroslav je tu jedinej člověk, kterýmu absotně věřím. Ne věřím, vím.

Když bylo Marutimu 34 let, přivedl ho jeho přítel Yashwantrao Baagkar ke svému guruovi, Šrí Siddharamešvaru Maharadžovi. Guru dal Marutimu mantru a určité pokyny a nedlouho poté zemřel. Šrí Nisargadatta na to později vzpomínal takto:

"Můj guru mi uložil, abych si hleděl pocitu "Já jsem" a nevěnoval pozornost ničemu jinému. Tak jsem ho poslechl. Neprováděl jsem žádná konkrétní dechová ani meditační cvičení, ani jsem nestudoval duchovní texty. Ať se stalo cokoli, obrátil jsem od toho svou pozornost, a setrvával v pocitu "Já jsem". Může se to zdát příliš snadné, nebo dokonce primitivní. Jediný důvod, proč jsem to dělal byl, že mi to řekl můj guru. A přece to fungovalo!"

Ono to funguje

Nisardatta: "Mou zkušeností je, že vše je blaženost"

Vše je sat-čit-ánanda

Probuzený poznává iluzi od skutečnosti.

ILUZÍ JE SVĚT, KTERÝ BY NEBYL SAT-ČIT-ÁNANDA

V připoutanosti k tělu, formě, tvaru, jménu, mysli, je svět plný utrpení.

Světu není možné pomoci od utrpení, dokud se z toho zlého snu nevědomosti sami neprobudíme.

A úcta a důvěra k Probuzeným, dívání se jejich srdcem plným lásky, je to, co probouzí.

[Tara]

Ale abych ti teda neklouzal po obzorech. Jde o to, co pokládáš za "setkání". Letos to osobní proběhne, pač jsem to viděl ve snu. A byl to zajímavej sen. :-)

Neproběhne. Miroslav skrývá svou identitu záměrně a není nikdo, kdo by se s ním, alespoň z našeho netového diskutování kdy sešel.
Asi má k tomu své důvody.
Nechce si uvázat k noze kouli, která mu paty líže, viz. např. ty, nebo zamilovanou ženskou, která vidí a žije jenom svými představami, a nevidí ho skutečně.

[Tara]

A nedivím se mu.