Zatím nepoložený dotaz

[Pedriito]

Jestli tady někdo trpí bolestí na duchovní cestě, o tom já nic nevím, natož abych ji někomu předepisoval. Ale potěší mě, když je někdo schopen mi rozšířit obzory, podat svou zkušenost. A cítím v tom, že mu nejde o sebe, nýbrž o poukázání na můj omyl. To beru od něj jako požehnání a mistrovství (on ani nemusí vědět, že jsem to přijal) jestli to zní tvrdě, mi vůbec nevadí. Poznám když někdo něco míní nesebestředně upřímně. :-)

A sebestředně neupřímně taky, viď. Přiznal bys sám sobě, kdyby ses mýlil?

To už je zas nějaká doměnka, řek jsem to jasně. Jestli tomu nerozumíš, tak co bych si od tebe vzal, či nechal vzít? Já už ti nic doporučovat nebudu, máš probuzené. :-)

[Jana]

A totéž vlastně říkají i všichni ostatní Probuzení. Lpěni na hmotě, tvaru, formě, na myšlence "já jsem tělem" vede k utrpení, odtud pramení i všechny touhy a chtění.

Ale málo kdo z těch Probuzených ještě doplní ten "zbytek", tedy lpění na tom, co říkájí - na nich samotných.

Zkus to nějak víc vysvětlit.

Páč takové lpění bývá těžko rozlišitelné, páč velmi velmi jemné... Což vede k rozlišování dle slov.
Nikoliv dle intuice, ta je těmi slovy tehdy přikrytá. Mistrovi jde o to ji v žáku očistit, naučit ho (ladit) ... Ne jej k sobě připoutat.

Můžeš o tom napsat něco víc?

Mně je celkem jedno, co si o mně myslíš, ale je to škoda, když je v Tobě přesvědčení, že si někdo musí vymýšlet, že je pravda to, co říkají Probuzení, že navíc něco takového nemá šanci on a potažmo pak ani Ty poznávat. Což staví na cestě k Poznání nepřekonatelnou hráz.

Lepší je si uvědomovat, že to, co říkají Probuzení, je pravdou v každém, každý tou pravdou už je, a to, že to někdy v některém z nás není vědomé, není nic špatného, stejně tak jako sen ve spánku není naše nějaká závada.

[Pedriito]

A totéž vlastně říkají i všichni ostatní Probuzení. Lpěni na hmotě, tvaru, formě, na myšlence "já jsem tělem" vede k utrpení, odtud pramení i všechny touhy a chtění.

Ale málo kdo z těch Probuzených ještě doplní ten "zbytek", tedy lpění na tom, co říkájí - na nich samotných.

Zkus to nějak víc vysvětlit.

Páč takové lpění bývá těžko rozlišitelné, páč velmi velmi jemné... Což vede k rozlišování dle slov.
Nikoliv dle intuice, ta je těmi slovy tehdy přikrytá. Mistrovi jde o to ji v žáku očistit, naučit ho (ladit) ... Ne jej k sobě připoutat.

Můžeš o tom napsat něco víc?

Mně je celkem jedno, co si o mně myslíš, ale je to škoda, když je v Tobě přesvědčení, že si někdo musí vymýšlet, že je pravda to, co říkají Probuzení, že navíc něco takového nemá šanci on a potažmo pak ani Ty poznávat. Což staví na cestě k Poznání nepřekonatelnou hráz.

Lepší je si uvědomovat, že to, co říkají Probuzení, je pravdou v každém, každý tou pravdou už je, a to, že to někdy v některém z nás není vědomé, není nic špatného, stejně tak jako sen ve spánku není naše nějaká závada.

Já si o tobě nemyslím vůbec nic, nenosím si tě v hlavě, tady se spolu setkáváme, tady to začíná i končí. Co tady vyplyne, tady i vyvane.

Jak tu působíš na lidi, můžeš si všimnout sama, i si myslet že jsou mimo. To je tvůj boj .

Co jsem řek, k tomu nemám co dodat. Ber, pozastav se nad tím, nebo nech ležet.
Pohoda jazz :-)

[Jana]

Respekt neznamená, že když se někdo mýlí, že bych ho na to neměl nikdo upozornit - leda že by dotyčný byl duševně nemocný nebo nepříčetný a nevěděl co mluví. Takoví sem ale nechodí. Už i kvůli ostatním, je dobré vyjádřit jiný názor, i to, jak se kdo komu jeví, aby neměli pocit, že je sám, kdo to tak vidí. Pro druhého je to cenná informace, jak ho ostatní vidí - to je jeden z přínosů kolektivní komunikace. To je smysl sanghy.
Tebe to nezajímá? Ty si myslíš, že jsi nejvyšší Pravdou a všichni by tě tak měli vidět?

Nebo co ty Jano tím respektem máš na mysli? Tobě asi vadí, když tě někdo vidí jinak než bys chtěla aby tě všichni viděli a tak hned druhé začneš upozorňovat na to, že by tě ostatní měli vidět jako nejvyšší Pravdu. Že tedy "závada" není na tobě ale v tom druhém, když tě upozorňuje v čem děláš chybu. Je to tak?
Pak se ale nikam neposuneš. A to si zase omluvíš tím, že není kam se posunovat, protože ty jsi ve světě Probuzených.
No a tohle zrovna můžeš brát jako dobře míněnou zpětnou vazbu, jako výraz té lásky a soucitu o kterých tak ráda mluvíš. Nebo myslíš, že je za tím něco jiného?

Miroslave, všichni ti Probuzení Ti řeknou, že máš hledat pravdu v sobě, ne někde v někom mimo sebe. Jakmile poznáváš sám sebe, tak tutéž pravdu nalézáš i v každém.

Je jediné Pravé Já, které je v nás všech stejné, to je jediná nejvyšší skutečnost, o které Tě učil Eduard Tomáš, jestli jsi vůbec k němu kdy chodil.

Ego je sice rozmanité, ale není ničím skutečným. Je to lpění na hmotě, tvaru, formě, jménu, což je lpění na iluzi.

Vyjádřil jsi se v tom smyslu, že: "Každá existující skutečnost má pět rovnocenných atributů:
Existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar", tím pádem jsi dal najevo, že nerozlišuješ, co je skutečné a co je iluze a že skutečnost je jedna, takže co se duchovního poznání týče... no, co si budeme namlouvat.

Což by vůbec nevadilo, kdyby ses nesnažil pasovat na psychiatra amatéra, který jde přesně opačným směrem, než kam nás směřují Probuzení. Protože bytosti, které poznávají štěstí pravého Já, bys zavřel do blázince.

Pokus se posunout nejprve sám a věnuj se své odbornosti a nehraj si tady na něco, co nejsi, Miroslave.

Věř mi, že nemám zájem, aby všichni viděli jenom Janu, jako nejvyšší pravdu, ale z celého srdce Ti přeji, abys tu nejvyšší Pravdu našel v sobě, pak ji budeš vidět v každém.

[Pedriito]

Respekt neznamená, že když se někdo mýlí, že bych ho na to neměl nikdo upozornit - leda že by dotyčný byl duševně nemocný nebo nepříčetný a nevěděl co mluví. Takoví sem ale nechodí. Už i kvůli ostatním, je dobré vyjádřit jiný názor, i to, jak se kdo komu jeví, aby neměli pocit, že je sám, kdo to tak vidí. Pro druhého je to cenná informace, jak ho ostatní vidí - to je jeden z přínosů kolektivní komunikace. To je smysl sanghy.
Tebe to nezajímá? Ty si myslíš, že jsi nejvyšší Pravdou a všichni by tě tak měli vidět?

Nebo co ty Jano tím respektem máš na mysli? Tobě asi vadí, když tě někdo vidí jinak než bys chtěla aby tě všichni viděli a tak hned druhé začneš upozorňovat na to, že by tě ostatní měli vidět jako nejvyšší Pravdu. Že tedy "závada" není na tobě ale v tom druhém, když tě upozorňuje v čem děláš chybu. Je to tak?
Pak se ale nikam neposuneš. A to si zase omluvíš tím, že není kam se posunovat, protože ty jsi ve světě Probuzených.
No a tohle zrovna můžeš brát jako dobře míněnou zpětnou vazbu, jako výraz té lásky a soucitu o kterých tak ráda mluvíš. Nebo myslíš, že je za tím něco jiného?

Miroslave, všichni ti Probuzení Ti řeknou, že máš hledat pravdu v sobě, ne někde v někom mimo sebe. Jakmile poznáváš sám sebe, tak tutéž pravdu nalézáš i v každém.

Je jediné Pravé Já, které je v nás všech stejné, to je jediná nejvyšší skutečnost, o které tě učil Eduard Tomáš, jestli jsi vůbec k němu kdy chodil.

Ego je sice rozmanité, ale není ničím skutečným. Je to lpění na hmotě, tvaru, formě, jménu, což je lpění na iluzi.

Sice jsi se vyjádřil v tom smyslu, že: "Každá existující skutečnost má pět rovnocenných atributů:
Existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar", tím pádem jsi dal najevo, že nerozlišuješ, co je skutečné a co je iluze a že skutečnost je jedna, takže co se duchovního poznání týče... no, co si budeme namlouvat.

Což by vůbec nevadilo, kdyby ses nesnažil pasovat na psychiatra amatéra, který jde přesně opačným směrem, než kam nás směřují Probuzení. Protože bytosti, které poznávají štěstí pravého Já, bys zavřel do blázince.

Pokus se posunout nejprve sám a věnuj se své odbornosti a nehraj si tady na něco, co nejsi, Miroslave.

Věř mi, že nemám zájem, aby všichni viděli jenom Janu, jako nejvyšší pravdu, ale z celého srdce Ti přeji, abys tu nejvyšší Pravdu našel v sobě, pak ji budeš vidět v každém.

Nasugerování si nějakého pohledu, ti o druhém nepoví nic jiného, než jen doměnky. A ty jsou přesně to, co zastinuje výhled - iluze. Nejde o nkoho druhého, jde o sebe sama. Určitě ne způsobem probuzení za pár minut. To nikoho od tenat podvědoní neosvobodí. To vyžaduje důkladnou práci na sobě, pokud už nebylo odpracováno v minulu. Neboť i ta nejjemněší vazba, co nebyla rozlišena a tím nenabýdnuta Tichu, se ani se smrtí těla nerozpustí. A z nového lůna a v novém těle se zrodí její nositel. Energie musí být čistá, to je strážce, co o nějž se zastaví každý stín, každá nedořešenost...

[.Petra]

Nasugerování si nějakého pohledu, ti o druhém nepoví nic jiného, než jen doměnky. A ty jsou přesně to, co zastinuje výhled - iluze. Nejde o nkoho druhého, jde o sebe sama. Určitě ne způsobem probuzení za pár minut. To nikoho od tenat podvědoní neosvobodí. To vyžaduje důkladnou práci na sobě, pokud už nebylo odpracováno v minulu. Neboť i ta nejjemněší vazba, co nebyla rozlišena a tím nenabýdnuta Tichu, se ani se smrtí těla nerozpustí. A z nového lůna a v novém těle se zrodí její nositel. Energie musí být čistá, to je strážce, co o nějž se zastaví každý stín, každá nedořešenost...

Janu začnou ostatní brát vážně, až se začne k druhým chovat tak, jako kdyby pro ni byli nejvyšší Pravdou. Když o tom pořád jen mluví, ale ve skutečnosti to nežije, tak to nepůsobí důvěryhodně.

Nebo máš snad pocit, že se k Miroslavovi či k tobě chová tak, jako kdybyste pro ni byli nejvyššší Pravdou?

Zažila jsem ve dvou forech, jak se probuzení chovají k ostatním - zcela jinak než Jana.

[miroslav]

Miroslave, všichni ti Probuzení Ti řeknou, že máš hledat pravdu v sobě, ne někde v někom mimo sebe. Jakmile poznáváš sám sebe, tak tutéž pravdu nalézáš i v každém.

Je jediné Pravé Já, které je v nás všech stejné, to je jediná nejvyšší skutečnost, o které Tě učil Eduard Tomáš, jestli jsi vůbec k němu kdy chodil.

Ego je sice rozmanité, ale není ničím skutečným. Je to lpění na hmotě, tvaru, formě, jménu, což je lpění na iluzi.

Vyjádřil jsi se v tom smyslu, že: "Každá existující skutečnost má pět rovnocenných atributů:
Existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar", tím pádem jsi dal najevo, že nerozlišuješ, co je skutečné a co je iluze a že skutečnost je jedna, takže co se duchovního poznání týče... no, co si budeme namlouvat.

Což by vůbec nevadilo, kdyby ses nesnažil pasovat na psychiatra amatéra, který jde přesně opačným směrem, než kam nás směřují Probuzení. Protože bytosti, které poznávají štěstí pravého Já, bys zavřel do blázince.

Pokus se posunout nejprve sám a věnuj se své odbornosti a nehraj si tady na něco, co nejsi, Miroslave.

Věř mi, že nemám zájem, aby všichni viděli jenom Janu, jako nejvyšší pravdu, ale z celého srdce Ti přeji, abys tu nejvyšší Pravdu našel v sobě, pak ji budeš vidět v každém.

Já v nikom pravdu nehledám ani se nepasuji na psychiatra.
Proč se tak strašně bojíš jakékoliv kritiky toho, co píšeš a toho, co z tebe vyzařuje? To by ti naopak mohlo pomoci v sobě tu skutečnou živou pravdu v sobě konečně objevit - pustit se konečně svých představ a jejich prožívání - vžívání se do toho jak si představuješ, že to mají Probuzení.

Mají to jinak než ty si představuješ. Oni to totiž nemají nijak.
"Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým kdo se narodil z Ducha"

[Pedriito]

Nasugerování si nějakého pohledu, ti o druhém nepoví nic jiného, než jen doměnky. A ty jsou přesně to, co zastinuje výhled - iluze. Nejde o nkoho druhého, jde o sebe sama. Určitě ne způsobem probuzení za pár minut. To nikoho od tenat podvědoní neosvobodí. To vyžaduje důkladnou práci na sobě, pokud už nebylo odpracováno v minulu. Neboť i ta nejjemněší vazba, co nebyla rozlišena a tím nenabýdnuta Tichu, se ani se smrtí těla nerozpustí. A z nového lůna a v novém těle se zrodí její nositel. Energie musí být čistá, to je strážce, co o nějž se zastaví každý stín, každá nedořešenost...

Janu začnou ostatní brát vážně, až se začne k druhým chovat tak, jako kdyby pro ni byli nejvyšší Pravdou. Když o tom pořád jen mluví, ale ve skutečnosti to nežije, tak to nepůsobí důvěryhodně.

Nebo máš snad pocit, že se k Miroslavovi či k tobě chová tak, jako kdybyste pro ni byli nejvyššší Pravdou?

Zažila jsem ve dvou forech, jak se probuzení chovají k ostatním - zcela jinak než Jana.

Ta tak zvaně nejvyšší pravda, tohle maj duchovňáci v určité fázi moc rádi, "vyvyšovat" pravdu. Není žádná nejvyšší, neb to už předpokládá tu "nižší" a to by byla dualita Aneb poloviční pravda je totéž, co poloviční lež.

Já to tak neprožívám, jak to možná vypadá, házel bych si klacky pod vlastní nohy, myslet ty ataky vážně, prostě jen vznikly z jejích reakcí, jako když se zapálil travex s cukrem, pšouklo (teda dost) a finito.
Nejsem přece bláhovej, bezděčná láska je úplně jiný kafe, než vaří Jana z odkazů a výňatků z Probuzených, kde kolik je procent skutečně probuzených, nezkoumám. Ona to nerozlišuje, kdyby jsme tu mluvili, jen láska, láska, láska.. sat čit, ráj... a vesmír (tělo) je iluzí oddělenosti.. byli bychom pro ni probuzení i my.

I Mistr se ptá, "jak to vnímáš?" Neříkne nově příchozímu, vnímej to takhle, jinak vázneš v iluzi.
:-)

[Návštěvník]

Miroslave, všichni ti Probuzení Ti řeknou, že máš hledat pravdu v sobě, ne někde v někom mimo sebe. Jakmile poznáváš sám sebe, tak tutéž pravdu nalézáš i v každém.

To co se učí je blbost,

a ta druhá věta je opět blbost,

a těmahle kravinama tady roky argumentuješ,

přitom jsi dokonalá ukázka oné blbosti těch mistrů,

a zároven i své vlastní blbosti neschopnosti naučit se alespon duchovní základy od těch mistrů správně i když to jsou v podtatě blbosti...


Ty jsi klasickej produkt tý sebestředný mistrovský duchovnosti,

sebestředný osvícený a blbý ego kterýho se nic nedotýká...










s

[Jana]

Nasugerování si nějakého pohledu, ti o druhém nepoví nic jiného, než jen doměnky. A ty jsou přesně to, co zastinuje výhled - iluze. Nejde o nkoho druhého, jde o sebe sama.

Ano

Určitě ne způsobem probuzení za pár minut. To nikoho od tenat podvědoní neosvobodí. To vyžaduje důkladnou práci na sobě, pokud už nebylo odpracováno v minulu. Neboť i ta nejjemněší vazba, co nebyla rozlišena a tím nenabídnuta Tichu, se ani se smrtí těla nerozpustí. A z nového lůna a v novém těle se zrodí její nositel. Energie musí být čistá, to je strážce, co o nějž se zastaví každý stín, každá nedořešenost...

Krásné, že se o tom strážci zmiňuješ. I on musí být rozpoznán jako to Boží, kterým jsme.

To, co dělá peklo v našem životě, je jenom nevědomost, kým skutečně jsme.

[Jana]

Janu začnou ostatní brát vážně, až se začne k druhým chovat tak, jako kdyby pro ni byli nejvyšší Pravdou. Když o tom pořád jen mluví, ale ve skutečnosti to nežije, tak to nepůsobí důvěryhodně.

Nebo máš snad pocit, že se k Miroslavovi či k tobě chová tak, jako kdybyste pro ni byli nejvyššší Pravdou?

Zažila jsem ve dvou forech, jak se probuzení chovají k ostatním - zcela jinak než Jana.

Petro, to je klidně možné. Potom nechápu, proč nezůstáváš na těch dvou fórech, kde nalézáš to, co Ti vyhovuje.

[Jana]

Cíl nikdo tady nezná? Není to nesmysl, hledat něco a nevědět, co?Ani přibližně?

Opět:
"tudy ne, přátelé"
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


První krok:
přestat zjšťovat, jak to mají jiní.
A položit si otázku sobě:
"Znám cíl?"
"Hledám?"
"Vím, co hledám?"

Možná, úplně ta první:
"Schází mi něco?"
Pokud ne, pak jsou každá další otázky jen žonglováním se slovy a ideemi.
Pokud ano, pak je asi přirozené pídit se po tom co? Přibližné odpovědi lze naléz na každém rohu. Tedy nos na stopu a do toho!

To je krásné. Jenže když se hledá skrz mysl, která je první na ráně, tak se může dospět k nějakému egocíli, chci něco mít, získat, co nemám (majetek, moc, slávu...), chci něčím být, čím nejsem...(duchovně pokročilejší, osvícený). Vzniká vize, že až jednou budeme mít všechno to, po čem toužíme, tak si budeme moci dovolit klid, mír, pohodu, budeme šťastní. Čímž se prohlubuje propast mezi námi a cílem.

Kdežto s navigací a Milostí Probuzených je možné uvědomění, že to, co hledáme, už tady je.

Ideální je nečíst a neposlouchat slova Probuzených jako informaci, kterou musíme pro své probuzení získat, ale nechávat jejich slova znít v tichu srdce jako promluvy Lásky, která probouzí Lásku.

Pak je jasné, že tahle existence je štěstím, láskou a tím vším, po čem jsme kdy toužili.

[Návštěvník]

Kdežto s navigací a Milostí Probuzených je možné uvědomění, že to, co hledáme, už tady je.

Čím větší pitomost, tím větší pravda a sebevoblbovak,

A hlavně nepochopení konceptu

Ale vysvětlovat ti to nebudu

U sebeoblblika osvícením by to vedlo jen k dalšímu blábolení jeho sebevoblbovacek,

Což je to, oč ti jde..

[Návštěvník]

Ideální je nečíst a neposlouchat slova Probuzených jako informaci, kterou musíme pro své probuzení získat, ale nechávat jejich slova znít v tichu srdce jako promluvy Lásky, která probouzí Lásku.

Jj, to je naprosto ideální pro sebevoblbovani,

Děláš to naprosto správně

Kdepak to pochopit, je třeba se tím voblbnout...

Tak hlavně že to probouzí tu Lásku....

[Pedriito]

že se o tom strážci zmiňuješ. I on musí být rozpoznán jako to Boží, kterým jsme.

To, co dělá peklo v našem životě, je jenom nevědomost, kým skutečně jsme.

A jak chceš většině lidí na tom světě předat to uvědomění, kým skutečně jsou, když je to vůbec nezajímá, neprahnou po tom? Přikryti těmi osobními strachy, hněvy a chtíči. A tak roztáčí ty dějiny, přesně k obrazu svýho podvědomý... Protože o nich v tomto smyslu mluvíš, a o nich mluví ti Probuzení. Ne o někom, v kom to vzplanulo, kdo se tomu věnuje. A z toho jak argumentuješ, vyplívá, že z toho podezříváš každého, kdo si všimnul disharmonie v tvém vyjadřování a dal ti to najevo.
Myslíš že tu je někdo, kdo nikdy nepřečet duchovní text, nikdy nevyslech přednášku Mistra, s pokyny, co tu pozornost inspirují k středu mezi protipóly tý "mysli"? Páč z toho středu je vidíš nezkresleně a nespoutaně. Mistr jen neříká, jste v podstatě čisté Brahma, ale také objasňuje principy, jak funguje univerzum, tělo, mysl... Protože i to žáky zajímá, cítí že bez toho jejich poznání nebude celé, osvobozující. A to prostě nelze pobrat bez meditační praxe, která tu teorii prolne světlem Brahma, čistého ducha. To on je tím strážcem, a jako zrcadlo ti ukáže, když předním tvá pozornost stane, právě ty jemné vazby, dosud nerozpuštěné. To je ten stěžejní okamžik - příležitost vzdát se i jich. S nimi pozornost překročit ten práh nemůže, a spočinout v tom Tichu.

[Návštěvník]

Janu začnou ostatní brát vážně, až se začne k druhým chovat tak, jako kdyby pro ni byli nejvyšší Pravdou. Když o tom pořád jen mluví, ale ve skutečnosti to nežije, tak to nepůsobí důvěryhodně.

Nebo máš snad pocit, že se k Miroslavovi či k tobě chová tak, jako kdybyste pro ni byli nejvyššší Pravdou?

Zažila jsem ve dvou forech, jak se probuzení chovají k ostatním - zcela jinak než Jana.

Petro, to je klidně možné. Potom nechápu, proč nezůstáváš na těch dvou fórech, kde nalézáš to, co Ti vyhovuje.

Probuzení nemají fora napořád. Když přijde čas, tak je zavřou.

Zde jsem, protože tady někteří píší dobře o duchovnu nebo spolu velmi zajímavě diskutují - třeba ted Paradox s Pedritem a jinými. Líbí se mi přátelské diskuze o duchovnu a jiném, ne sterilní poučování.

Když jsi otevřela toto forum, tak jsi dala každému možnost si zde založit vlastní forum, dokonce s možností mazání, aby si každý mohl psát o tom, co mu vyhovuje. Velmi ses ale změnila. Ted stále častěji zdůraznuješ, že je to tvůj web a že se na něm má psát jen o tom, co vyhovuje tobě, jinak at jdeme jinam. Tedy se naplnuje to, co brzy ze začátku Poradny o tobě předpověděl Honzam.

Třeba někdo otevře jiné forum, kde to zkusíme zase trochu jinak, než se to vyvíjí tady. A ty tady budeš mít konečně tu pohodu, po jaké toužíš.

[.Petra]

že se o tom strážci zmiňuješ. I on musí být rozpoznán jako to Boží, kterým jsme.

To, co dělá peklo v našem životě, je jenom nevědomost, kým skutečně jsme.

A jak chceš většině lidí na tom světě předat to uvědomění, kým skutečně jsou, když je to vůbec nezajímá, neprahnou po tom? Přikryti těmi osobními strachy, hněvy a chtíči. A tak roztáčí ty dějiny, přesně k obrazu svýho podvědomý... Protože o nich v tomto smyslu mluvíš, a o nich mluví ti Probuzení. Ne o někom, v kom to vzplanulo, kdo se tomu věnuje..

Prostě zatím ještě nepozná, kdo ty začátky, o kterých stále píše, má už dávno za sebou. Asi by byla dobrá učitelka pro ty, co o duchovnu ještě nikdy neslyšeli - pro prvnáčky.

[Jana]

A jak chceš většině lidí na tom světě předat to uvědomění, kým skutečně jsou, když je to vůbec nezajímá, neprahnou po tom?

Pedrito, tohle není vůbec něco takového, co bych chtěla.

Koho zajímají různé představy o těch osobních pravdičkách, které je možné si o těch druhých myslet, tak pro toho tady tyhle stránky nejsou.

To neznamená, že to je špatně. Může to být úžasný zážitek prožívat jako individualita cokoliv.

Tyhle stránky nejsou směřovány k prohlubování iluze mysli, ale k uvědomění nejvyšší pravdy, která je v nás stejná, jako v Probuzených.

Přikryti těmi osobními strachy, hněvy a chtíči. A tak roztáčí ty dějiny, přesně k obrazu svýho podvědomí... Protože o nich v tomto smyslu mluvíš, a o nich mluví ti Probuzení.
Ne o někom, v kom to vzplanulo, kdo se tomu věnuje. A z toho jak argumentuješ, vyplývá, že z toho podezříváš každého, kdo si všimnul disharmonie v tvém vyjadřování a dal ti to najevo.
Myslíš že tu je někdo, kdo nikdy nepřečet duchovní text, nikdy nevyslech přednášku Mistra, s pokyny, co tu pozornost inspirují k středu mezi protipóly tý "mysli"? Páč z toho středu je vidíš nezkresleně a nespoutaně. Mistr jen neříká, jste v podstatě čisté Brahma, ale také objasňuje principy, jak funguje univerzum, tělo, mysl...

Pedrito, prosím Tě, dej sem citaci Mistra, který objasňuje principy, jak funguje univerzum, tělo, mysl, díky.

Protože i to žáky zajímá, cítí že bez toho jejich poznání nebude celé, osvobozující.

Rozumím, díky, ta disharmonie, ten děs a strach je ze ztráty já, z nemožnosti se čehokoliv chytit, z nemožnosti chytit se tvarů, jmen a projevů, proto z nich dělá také Miroslav stejné atributy jako je sat-čit-ánanda.

A to prostě nelze pobrat bez meditační praxe, která tu teorii prolne světlem Brahma, čistého ducha. To on je tím strážcem, a jako zrcadlo ti ukáže, když předním tvá pozornost stane, právě ty jemné vazby, dosud nerozpuštěné. To je ten stěžejní okamžik - příležitost vzdát se i jich. S nimi pozornost překročit ten práh nemůže, a spočinout v tom Tichu.

Hele, tohle je už moudré, tohle je ono.

Teď, prosím, zkus najít citaci nějakého Mistra, který objasňuje principy, jak funguje univerzum, tělo, mysl. Zkusíme se setkat v tom místě, kde o něčem takovém mluví. Díky.

[Jana]

Probuzení nemají fora napořád. Když přijde čas, tak je zavřou.

Neboj, jak přijde čas, tohle fórum se zavře.

[Návštěvník]

Probuzení nemají fora napořád. Když přijde čas, tak je zavřou.

Neboj, jak přijde čas, tohle fórum se zavře.

Psala jsem snad, že se bojím, že ho nikdy nezavřeš?