Návštěvník píše:miroslav píše:Nelišíme se zas tak moc od zvířat, zvláště v té emocionální oblasti. Lišíme se jen trochu větší inteligencí - rozumem a schopností nadhledu nad okamžitý problém (tedy jak kdo).
ano člověk má potenciál vyššího stupně intelektu - většina z nás žije uvíznutá v jeho pasti natolik silně, že má problém být v přímém kontaktu s tím co přímo cítí a vnímá ... , myšlenková aktivita a následné emoční reakce na to jsou natolik chronické, že [size=125] dochází k reakcím ne na situaci, ale na představy [/size○] o ní ...
...
intelekt je dobrý sluha a velmi užitečný, ale zlý pán
...
V tom vlastním zaujetí myšlením jsou možné omyly.
Připomenulo mi to tvorbu Anselma Gruena, opata benediktinského kláštera v Německu.
Býval u něj hostem také Tomáš Halík, a v tichu noci se tam seznamoval s psychoanalýzou.
Tu asi studuje i sám Gruen, soudě podle jeho děl.
Gruen psal něco o proroku Eliáši. Plete ale psychologii do opravdového reálné situace Eliáše.
Eliáš byl v ohrožení života pod vládou královny Jezábel, která jej chtěla zahubit. Eliáš prchal přes hory jsa značně frustrovaný.
V 1. knize královské čteme v 19. kapitole:
4: „…šel ..po poušti cestou dne jednoho, a přišed, usadil se pod jedním jalovcem, a žádal sobě zemřít a řekl: Již jest dosti, ó Hospodine, vezmi duši mou, neboť nejsem lepší otců svých….“
Potom přece ještě „..
6…šel čtyřidcet dní a čtyřidcet nocí, až na horu Boží Oréb.
9 Kdežto vešed do jakési jeskyně, nocoval tam.“
Až potud bible. Ale Gruen, poučený z psychoanalýzy hledá vysvětlení podle jungiánské symboliky snů a vidí jeskyni jako symbol dělohy a ženství.
Gruen píše: „prorok v té chvíli touží po bezpečí mateřského lůna“.
Vyvstávají otázky:
1/ co ví opat Gruen ve XX. století o pocitech proroka v VII. století před Kristem?
2/ hodí se snová symbolika pro vysvětlení chování v reálné situaci na útěků?
3/ nemůže být jeskyně vhodné místo pro přespání, lepší než pod širákem nebo jalovcem?
4/ opat by měl vědět o tom, že v krajině je tam mnoho jeskyní, kde např. žili Esejci a kde se našly i jejich svitky.
V knize Jozue je o jeskyních řeč vícekrát. Také král Saul zašel do jeskyně (viz 1. Samuelova 24). A když se David odtrhnul od Saule, shromáždil 400 mužů, kteří unikali před Saulem a přespávali v jeskyni Macpelah (musela to být velká jeskyně).
5/ I jindy: 1. kniha královská 18, 4 Neboť když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, vzal Abdiáš sto proroků a skryl je po padesáti v jeskyni, a krmil je chlebem a vodou.)
Pavel v Listu pro židy připomíná nevděk lidu vůči prorokům:
11, 38 Ti, Jichžto nebyl svět hoden, po pustinách bloudíce, i po horách, a jeskyních, i v doupatech země.
Ale pro opata není jeskyně úkrytem, ale je symbolem mateřského lůna.
Kdyby opat byl ve vojsku v hodnosti velitele mužstva a měl by v hornatém terénu ukrýt svěřené vojáky, viděl by v jeskyni jen symboly.
Řekl bych, že intelekt může být překážkou praktického posuzování věci.