"Mužskost (maskulinita) a ženskost (femininita) mozku se odráží v našem každodenním životě, chování, rozhodování, ve sklonech, volbách a hodnotách, kterým dáváme přednost. Udělejte si jednoduchý test, kde zjistíte, jak na tom jste.
Číslo, k němuž dojdete na konci testu, naznačuje pravděpodobné množství mužského hormonu testosteronu, který váš mozek obdržel 6 až 8 týdnů po početí. Autor testu připomíná, že odpovědi na otázky nejsou dobré ani špatné, protože každý jsme jiný."
http://pajanek.invite.cz/mozek.html
Znát a vědět
Re: Znát a vědět
od Návštěvník » úte 21. dub 2015 11:31:32
Skoro jako jednovaječná dvojčata, že jo 
Jenže ta se obvykle jmenují každé jinak 
Jenže ta se obvykle jmenují každé jinak - Návštěvník
Re: Znát a vědět
od Návštěvník » úte 21. dub 2015 11:42:59
Návštěvník píše:Zdeněk píše:Jednota pro nedostatečně vědomou mysl znamená negaci dualit.
to je asi tak to jediný, jak Jednotu může mysl uchopit ...Zdeněk píše: Pak je na tom hůře, než kdyby Jednotu neznala, vědomí totiž nejsou znalosti. "Přijetím to zestejní" pak znamená rozumovou hloupost.
zásadní poznání co může mysl učinit je to, že
MYSL NIKDY NEMÚŽE JEDNOTU POZNAT
- Návštěvník
odlišnost ženského a mužského mozku
od Návštěvník » úte 21. dub 2015 12:13:58
rozhovor s neurofyziologem Františkem Vyskočilem z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky
"Odlišnosti ženského a mužského mozku I. – Barvy, orientace a pozornost
Proč muži vidí něco jiného než ženy?
„Rozdíly ve vnímání barev jsou mezi muži a ženami na první pohled poměrně malé, ale v praktickém životě mají přece jenom velký význam. My máme to barevné vidění založené na čípcích, což jsou nervové buňky, které vnímají tři druhy barev a z toho se potom skládá ten barevný obraz. Ženy mají to překrývání jednotlivých spekter lepší a z toho důvodu jsou schopné popsat a vidět velmi jemné detaily barev. Asi to souvisí s tím, že ženy při svém způsobu vedení domácnosti, ať už to bylo v pravěku nebo dnes, musí rozhodovat mezi tím, jestli nějaká potravina je zralá nebo nezralá, jestli nějaké jídlo je poživatelné, a proto mají zvýšenou citlivost na barvy. Nám mužům se dobře vrývá do paměti barva modrá, červená a také černá. Když se třeba malé děti v mateřské školce učí kreslit, tak chlapci vybírají temnější, ponuřejší barvy, třeba i černé nebo modré, kdežto děvčata jdou do těch palet světlejších, růžové, oranžové a jejich barevné vnímání se do dospělosti velmi vytříbí. Takže když třeba si jdou kupovat barvu na vlasy, tak je jejich manžel, partner nebo syn, který jde s nimi, překvapen, kolik různých druhů hnědi se prodává – on vidí jenom jednu.“
Čím je to dáno? Máme to v oku...
„Muži mají ty barevné elementy napojeny na jiné buňky. My máme sítnici oka až o 20 procent silnější než ženy. Je to z toho důvodu, že naše čípky a tyčinky jsou napojeny na velké, takzvané magnoneurony, které vedou do oblasti mozku určené pro odhad vzdáleností a pro perspektivu. Ženy mají ty nervové buňky napojené na tyčinky a čípky menší, parvobuňky, a ty jdou zase do jiných oblastí. .Takže ženy mají lepší periferní vidění, mají ten mozek organizován jakoby na blízko. My zase vidíme dobře do dálky a tudíž možná v průměru lépe řídíme auta, v průměru lépe parkujeme než ženy, což neznamená, že by se to ženy také nemohly naučit.“
Muži, ženy a barevný pohled na svět
„Obecně ještě můžeme rozdělit pohled na svět u mužů a žen na dvě skupiny. Většina mužů vidí svět pesimističtěji, v tmavších barvách a to působí na jejich psychiku. Když se dávaly do vztahů vjemy, jak se muži nebo ženy dívají na krajinu a nebo jak se dívají třeba na nějaký obraz, tak ty popisy byly u mužů vždycky temnější a pesimističtější než u žen. Ženy jsou právě i díky barevnému vidění optimističtěji naladěny. Což je docela zajímavé. Já myslím, že bychom ženám měli důvěřovat, když nám řeknou ‚bude líp‘. My říkáme ‚nebude líp‘ a ony řeknou ‚ale bude, já to vidím skoro růžově‘.“
Neurofyziolog František Vyskočil se ve svém povídání zmínil o tom, že ženy mají lepší periferní vidění. Celkem oprávněně se tedy můžeme ptát:
Proč ženy parkují hůře než muži?
„Je to z toho důvodu, že my potřebujeme při parkování mít dobře provedenou koordinaci mezi tím, co vidíme a tou naší akcí. Protože jak vidíme svět, tak se to promítá prakticky do toho, jak do toho světa zasahujeme. To znamená – jak zaparkujeme auto, jak řídíme letadlo a nebo nějakou velkou loď. Ale obecně je to tak, že ženy něco vidí, ale ta reakce je jiná než u nás. To propojení senzorických oblastí mozkové kůry a motorických hybných máme jiné. Ženy jsou, řekněme, šikovnější na drobné akce spojené s rukama. Například dobře přebírají hrách a čočku – já tomu říkám ‚Popelčin syndrom‘. Ale my zase máme schopnost orientovat se na dálku a vést tedy tu akci perspektivně.“
Výzkumy na jednookých
„Představte si, že je možné dělat výzkumy na lidech, mužích i ženách, kteří mají jenom jedno oko. A tam se ukazuje, že naše vnímání prostoru, perspektiva, se dá velmi dobře naučit. Muži to zvládnou dobře, ale ženy, jakmile nemají obě oči v pořádku, tak se jim ještě zhoršuje schopnost odhadu vzdálenosti a pohybu ve velkém prostoru. Známý herec Peter Falk, který hrál léta detektiva Columba, byl od narození prakticky slepý na jedno oko, ale na jeho výkonu se to naprosto nepozná. On byl schopen řídit auta a dělat nejrůznější akce z prostorového pohledu dokonale, přestože měl jen jedno oko. V takové situaci by to žena měla mnohem obtížnější, protože se jí ta prostorová orientace vlastně ještě zhorší. Ale jak říkám, je to výhoda pro muže i pro ženy a tady bychom se měli doplňovat. Ti co znají Bibli, vědí, že Bůh viděl, že Adam je nedokonalý, tak mu stvořil pomocnici. Ženy jsou naše pomocnice a my bychom se k nim měli chovat jako k nádobám křehkým, hlavně psychicky, a měli bychom to mít na paměti.“
Pojďme nahlédnout přímo do ženského a mužského mozku. Čím se tyto zdánlivě totožné orgány od sebe liší?
„Hovoří se o takzvané lateralizaci mozku. Víme, že máme dvě polokoule toho předního mozku, takzvaného telencephalu, a ty jsou propojeny soustavou desítek tisíc nervových vláken, kterým říkáme corpus callosum, propojovací síť, a ta je lépe uspořádaná u žen. Ženy mají tedy lépe propojenou pravou a levou polovinu mozku. Muži mají některé činnosti nebo vjemy lokalizovány mnohem lépe třeba do pravé nebo do levé poloviny. Jestliže jsme praváci, tak v levé polovině mozku máme jasně definované oblasti pro motorickou a senzorickou řečovou schopnost. Je tam takzvané Brocovo centrum, které nám umožňuje ovládat svaly jazyka a pusy. A pak tam máme oblast, která je senzorická, v oblasti sluchového laloku, která nám umožňuje rozumět. Když se podíváme na ženský mozek, vidíme, že tyto oblasti jsou propojeny i s tou druhou, pravou polovinou mozku. Když utrpí žena třeba mozkový infarkt a nějaká řečová oblast jí vypadne, je poškozena, tak se to poměrně snadno kompenzuje pomocí druhé polokoule. U nás je to tragičtější. Muži, kteří utrpí poruchu v těchto oblastech, buď špatně rozumí a nebo špatně hovoří.“
Mapy v mozku
„Další věc je, že oblasti, které jsou třeba určeny pro zpracování směrové informace, máme zase my obsazeny mnohem lépe než ženy. Ty mají oblasti mozkové trošku jiné, kde jako by byla mapa nejbližšího okolí. Dokonce se tak o tom hovoří, jako o kognitivních mapách. My, muži, máme určitý typ mapy v mozku a ženy mají jiný. Převažují tam předměty, které jsou v blízkosti a které jsou i laterálně, to znamená na stranách, proto mají ženy lepší periferní vidění a proto se jim lépe hledá v malém prostoru. Na to máme morfologický základ v mozku.“
Ženy působí dojmem, že dovedou bez potíží sledovat i více zvukových vjemů naráz a udržet si v nich přehled – třeba když mluví víc lidí najednou. Neurofyziolog František Vyskočil upozorňuje, že to souvisí s pozorností – a mužům to příliš nejde. Ženy mají mozek „paralelní“ a muži „sériový“ – sestavují si v něm „časové plány“ a musí vždy dostat čas i prostor, aby do nich novou informaci zařadili. Ale ještě předtím musíte upoutat jejich pozornost."
http://www.rozhlas.cz/planetarium/priro ... t--1028587
"Odlišnosti ženského a mužského mozku I. – Barvy, orientace a pozornost
Proč muži vidí něco jiného než ženy?
„Rozdíly ve vnímání barev jsou mezi muži a ženami na první pohled poměrně malé, ale v praktickém životě mají přece jenom velký význam. My máme to barevné vidění založené na čípcích, což jsou nervové buňky, které vnímají tři druhy barev a z toho se potom skládá ten barevný obraz. Ženy mají to překrývání jednotlivých spekter lepší a z toho důvodu jsou schopné popsat a vidět velmi jemné detaily barev. Asi to souvisí s tím, že ženy při svém způsobu vedení domácnosti, ať už to bylo v pravěku nebo dnes, musí rozhodovat mezi tím, jestli nějaká potravina je zralá nebo nezralá, jestli nějaké jídlo je poživatelné, a proto mají zvýšenou citlivost na barvy. Nám mužům se dobře vrývá do paměti barva modrá, červená a také černá. Když se třeba malé děti v mateřské školce učí kreslit, tak chlapci vybírají temnější, ponuřejší barvy, třeba i černé nebo modré, kdežto děvčata jdou do těch palet světlejších, růžové, oranžové a jejich barevné vnímání se do dospělosti velmi vytříbí. Takže když třeba si jdou kupovat barvu na vlasy, tak je jejich manžel, partner nebo syn, který jde s nimi, překvapen, kolik různých druhů hnědi se prodává – on vidí jenom jednu.“
Čím je to dáno? Máme to v oku...
„Muži mají ty barevné elementy napojeny na jiné buňky. My máme sítnici oka až o 20 procent silnější než ženy. Je to z toho důvodu, že naše čípky a tyčinky jsou napojeny na velké, takzvané magnoneurony, které vedou do oblasti mozku určené pro odhad vzdáleností a pro perspektivu. Ženy mají ty nervové buňky napojené na tyčinky a čípky menší, parvobuňky, a ty jdou zase do jiných oblastí. .Takže ženy mají lepší periferní vidění, mají ten mozek organizován jakoby na blízko. My zase vidíme dobře do dálky a tudíž možná v průměru lépe řídíme auta, v průměru lépe parkujeme než ženy, což neznamená, že by se to ženy také nemohly naučit.“
Muži, ženy a barevný pohled na svět
„Obecně ještě můžeme rozdělit pohled na svět u mužů a žen na dvě skupiny. Většina mužů vidí svět pesimističtěji, v tmavších barvách a to působí na jejich psychiku. Když se dávaly do vztahů vjemy, jak se muži nebo ženy dívají na krajinu a nebo jak se dívají třeba na nějaký obraz, tak ty popisy byly u mužů vždycky temnější a pesimističtější než u žen. Ženy jsou právě i díky barevnému vidění optimističtěji naladěny. Což je docela zajímavé. Já myslím, že bychom ženám měli důvěřovat, když nám řeknou ‚bude líp‘. My říkáme ‚nebude líp‘ a ony řeknou ‚ale bude, já to vidím skoro růžově‘.“
Neurofyziolog František Vyskočil se ve svém povídání zmínil o tom, že ženy mají lepší periferní vidění. Celkem oprávněně se tedy můžeme ptát:
Proč ženy parkují hůře než muži?
„Je to z toho důvodu, že my potřebujeme při parkování mít dobře provedenou koordinaci mezi tím, co vidíme a tou naší akcí. Protože jak vidíme svět, tak se to promítá prakticky do toho, jak do toho světa zasahujeme. To znamená – jak zaparkujeme auto, jak řídíme letadlo a nebo nějakou velkou loď. Ale obecně je to tak, že ženy něco vidí, ale ta reakce je jiná než u nás. To propojení senzorických oblastí mozkové kůry a motorických hybných máme jiné. Ženy jsou, řekněme, šikovnější na drobné akce spojené s rukama. Například dobře přebírají hrách a čočku – já tomu říkám ‚Popelčin syndrom‘. Ale my zase máme schopnost orientovat se na dálku a vést tedy tu akci perspektivně.“
Výzkumy na jednookých
„Představte si, že je možné dělat výzkumy na lidech, mužích i ženách, kteří mají jenom jedno oko. A tam se ukazuje, že naše vnímání prostoru, perspektiva, se dá velmi dobře naučit. Muži to zvládnou dobře, ale ženy, jakmile nemají obě oči v pořádku, tak se jim ještě zhoršuje schopnost odhadu vzdálenosti a pohybu ve velkém prostoru. Známý herec Peter Falk, který hrál léta detektiva Columba, byl od narození prakticky slepý na jedno oko, ale na jeho výkonu se to naprosto nepozná. On byl schopen řídit auta a dělat nejrůznější akce z prostorového pohledu dokonale, přestože měl jen jedno oko. V takové situaci by to žena měla mnohem obtížnější, protože se jí ta prostorová orientace vlastně ještě zhorší. Ale jak říkám, je to výhoda pro muže i pro ženy a tady bychom se měli doplňovat. Ti co znají Bibli, vědí, že Bůh viděl, že Adam je nedokonalý, tak mu stvořil pomocnici. Ženy jsou naše pomocnice a my bychom se k nim měli chovat jako k nádobám křehkým, hlavně psychicky, a měli bychom to mít na paměti.“
Pojďme nahlédnout přímo do ženského a mužského mozku. Čím se tyto zdánlivě totožné orgány od sebe liší?
„Hovoří se o takzvané lateralizaci mozku. Víme, že máme dvě polokoule toho předního mozku, takzvaného telencephalu, a ty jsou propojeny soustavou desítek tisíc nervových vláken, kterým říkáme corpus callosum, propojovací síť, a ta je lépe uspořádaná u žen. Ženy mají tedy lépe propojenou pravou a levou polovinu mozku. Muži mají některé činnosti nebo vjemy lokalizovány mnohem lépe třeba do pravé nebo do levé poloviny. Jestliže jsme praváci, tak v levé polovině mozku máme jasně definované oblasti pro motorickou a senzorickou řečovou schopnost. Je tam takzvané Brocovo centrum, které nám umožňuje ovládat svaly jazyka a pusy. A pak tam máme oblast, která je senzorická, v oblasti sluchového laloku, která nám umožňuje rozumět. Když se podíváme na ženský mozek, vidíme, že tyto oblasti jsou propojeny i s tou druhou, pravou polovinou mozku. Když utrpí žena třeba mozkový infarkt a nějaká řečová oblast jí vypadne, je poškozena, tak se to poměrně snadno kompenzuje pomocí druhé polokoule. U nás je to tragičtější. Muži, kteří utrpí poruchu v těchto oblastech, buď špatně rozumí a nebo špatně hovoří.“
Mapy v mozku
„Další věc je, že oblasti, které jsou třeba určeny pro zpracování směrové informace, máme zase my obsazeny mnohem lépe než ženy. Ty mají oblasti mozkové trošku jiné, kde jako by byla mapa nejbližšího okolí. Dokonce se tak o tom hovoří, jako o kognitivních mapách. My, muži, máme určitý typ mapy v mozku a ženy mají jiný. Převažují tam předměty, které jsou v blízkosti a které jsou i laterálně, to znamená na stranách, proto mají ženy lepší periferní vidění a proto se jim lépe hledá v malém prostoru. Na to máme morfologický základ v mozku.“
Ženy působí dojmem, že dovedou bez potíží sledovat i více zvukových vjemů naráz a udržet si v nich přehled – třeba když mluví víc lidí najednou. Neurofyziolog František Vyskočil upozorňuje, že to souvisí s pozorností – a mužům to příliš nejde. Ženy mají mozek „paralelní“ a muži „sériový“ – sestavují si v něm „časové plány“ a musí vždy dostat čas i prostor, aby do nich novou informaci zařadili. Ale ještě předtím musíte upoutat jejich pozornost."
http://www.rozhlas.cz/planetarium/priro ... t--1028587
- Návštěvník
Odlišnosti ženského a mužského mozku
od Návštěvník » úte 21. dub 2015 12:28:26
pokračování rozhovoru s neurologem Františkem Vyskočilem
"Odlišnosti ženského a mužského mozku II. – Zvuky, klidový stav a logika
Dětský pláč a jeho rozdílné vnímání muži a ženami
„Vnímání zvuků záleží na tom, jak máme uzpůsobeno naše sluchové ústrojí a také na tom, jak zpracujeme sluchovou informaci v mozku. A tady se ukazuje, že u děvčátek mnohem rychleji dozrává vnitřní ucho, kde máme stočenou strukturu, které říkáme hlemýžď a v tom hlemýždi, který je uložen v kostěné schránce, je kapalina - lymfa, Cortiho orgán, a tam jsou frekvenční snímače pro jednotlivé frekvence a sílu zvuku. Tento systém vnímání mají děvčátka při narození lépe vyvinutější než chlapci. Proto mohou dívenky lépe než chlapci vnímat zvuky v tom období těsně před narozením nebo po něm. To se vlastně udržuje celý život. Ženy mají mnohem citlivější sluch především pro vyšší frekvence, od 1000 do 4000 Hz. To je frekvenční oblast, kterou ženy vnímají při péči o děti – děti mají vysoké pisklavé hlásky, nebo když pláčí. My, muži, máme díky našemu uchu naopak schopnost vnímat hlubší tóny, které jsou jinak strukturovány. My se vzbudíme při nárazech větvičky na okno."
Znají to polárníci...
"Znají to i lidé, kteří bivakují, co všechno je může vyrušit a jejich partnerky ve stejné situaci klidně spí. My máme naprogramovány některé zvuky, některé frekvenční rozsahy, které vnímáme lépe. A zase je to výhoda pro obě pohlaví, protože ženy většinou v raném dětství přebírají pečovatelskou službu o děti a tudíž jsou vnímavější k vyšším frekvencím. My se to můžeme naučit taky, ale musíme o tom vědět. Když si večer řeknete: ‚Já mám dneska službu a budu hlídat děťátko, jestli se bude budit a jestli bude plakat‘, tak se také vzbudíte, protože si na to ten mozek připravíte. Žena už ho má připravený jaksi geneticky.“
Mužům se někdy stává, dost často třeba při sledování televize, že úplně „vypnou“ a přestanou vnímat své okolí. Dovedou něco podobného i ženy? Jak nám řekl František Vyskočil, dnes už mají vědci k dispozici metody, které umožňují dobře studovat činnost mozku, aniž by došlo k nějakému jeho narušení.
„Známá je takzvaná počítačová tomografie, funkční magnetická rezonance nebo pozitronová emisní tomografie. To jsou metody, které umožňují, abychom viděli doslova i barevně – samozřejmě počítačově upravené – obrázky těch oblastí mozku, které jsou v činnosti. Jeden z prvních obrázků, které jsem z této oblasti viděl někdy kolem roku 1996, byl v práci, která sledovala, jaké oblasti jsou v mozku mužů a žen aktivovány v klidu a poté, kdy je jim položen nějaký matematický příklad. Ty oblasti bdělého mozku mužů byly v podstatě aktivní jenom tam, kde je zraková projekce."
Muž a obrázek
"Muž se v klidu dívá na nějaký obrázek, na televizi (nebo si kdysi dávno v jeskyni prohlížel obrázky, které tam namalovali jeho předchůdci na stěny), aktivována je pouze projekční část mozkové kůry a ostatní oblasti jsou utlumeny. Za stejné situace mozek žen vykazuje až v 80 procentech míst jistou základní klidovou aktivitu. Jakmile se ale oběma typům mozku, mužskému i ženskému, dá nějaký kognitivní úkol, třeba vypočítat příklad, tak se rozsvítí úplně stejné oblasti v předním mozku u muže i ženy. To znamená, že to není otázka inteligence, ale prostě jen toho, do jaké míry jednotlivá nervová centra odpočívají, nebo jsou aktivována. U žen v klidu jsou skutečně aktivována více než u mužů.“
Neznámé mozkové aktivity
„S tím souvisí ještě jiná věc, která není dost dobře pochopitelná. U některých z nás, když má mozek velmi hluboce rozjímat o nějakých věcech, uvažovat – třeba u matematiků, fyziků, logiků – tak se ukazuje, že v některých oblastech ta klidová hodnota, která je slaboučká, ještě víc klesne. Jako by se uvolnil prostor pro nějaké zatím nám ještě neznámé oblasti mozku, které se aktivují a my to přímo nevidíme. Hovoří se tady zase o interakci mezi pravou a levou polovinou mozku. Ta pravá je zřejmě umělecká, citová, ale také invenční. V pravé mozkové polokouli u praváků většinou vznikají fantaskní nápady, obrazy, nikoliv založené na již existující zkušenosti, ale něco naprosto nového. Tam je invence a tam je centrum tvůrčí činnosti.“
Liší se nějak zapojení různých částí mozku u mužů a žen, pokud provádějí podobné a nebo dokonce stejné činnosti?
„To je zajímavá otázka. Souvisí to s tím, že máme v mozku takzvané zrcadlové buňky. Ty nás učí dělat činnosti, aniž je provádíme. Říká se tomu opičení a je to velmi důležitý způsob, jak získáváme schopnost něco dělat. A tady se ukazuje, že tuto schopnost opakovat viděné mají lepší ženy než muži. Nás to stojí větší úsilí. A protože se většinou jedná o drobné akce, drobné pohyby, ať už je to třeba hra na housle, na klavír a tak dále, tak v tomto ohledu jsou nadanější ženy. Lépe vnímají pomocí svých zrcadlových buněk to, jak jim to učitel předkládá a ukazuje, kdežto nás to stojí větší úsilí. Takže ano – stejnou činnost, kterou se učí ženy i muži, v tomto případě hru na nějaký hudební nástroj, pokud jde o tu mechanickou aktivní část, často ženy zvládnou lépe. Je zajímavé, že se to týká některých nástrojů. Je málo harfeníků, hodně harfistek. Je víc žen, které hrají na klavír, než mužů. My, muži, máme ty schopnosti rozloženy od velmi chabé schopnosti pro nějakou činnost až po dokonalý výsledek mnohem lépe než ženy. Ženy jsou víc ‚průměrnější‘, jsou ve středu té populace, kdežto mezi námi muži je víc géniů, ale také víc idiotů. Z toho vyplývá pravděpodobnost, že my jako muži máme větší šanci, že dostaneme za manželku ženu víceméně středních schopností a tudíž snesitelnou, než v případě žen, které si častěji mohou vybrat buď génia nebo, řekněme lidově, hlupáka.“
A tak milé ženy – vybírejte dobře! Ani o ženách, ani o mužích nemůžeme říci, že by mozek využívali lépe – využívají ho zkrátka trochu jinak. Neurofyziologa Františka Vyskočila jsme se také zeptali, jestli se dá mozek „přeučit“. Odpověď je jednoznačná – skutečně to jde.
Muži rádi používají termín „ženská logika“, kterým hanlivě označují ze svého pohledu nesmyslné, případně nepochopitelné myšlenkové pochody žen. Podle Františka Vyskočila ovšem žádná speciální „ženská logika“ ve skutečnosti neexistuje. S formální logikou jsou na tom muži i ženy stejně. To jen praktické otázky řeší muži a ženy jinak."
http://www.rozhlas.cz/planetarium/priro ... va/1028740
"Odlišnosti ženského a mužského mozku II. – Zvuky, klidový stav a logika
Dětský pláč a jeho rozdílné vnímání muži a ženami
„Vnímání zvuků záleží na tom, jak máme uzpůsobeno naše sluchové ústrojí a také na tom, jak zpracujeme sluchovou informaci v mozku. A tady se ukazuje, že u děvčátek mnohem rychleji dozrává vnitřní ucho, kde máme stočenou strukturu, které říkáme hlemýžď a v tom hlemýždi, který je uložen v kostěné schránce, je kapalina - lymfa, Cortiho orgán, a tam jsou frekvenční snímače pro jednotlivé frekvence a sílu zvuku. Tento systém vnímání mají děvčátka při narození lépe vyvinutější než chlapci. Proto mohou dívenky lépe než chlapci vnímat zvuky v tom období těsně před narozením nebo po něm. To se vlastně udržuje celý život. Ženy mají mnohem citlivější sluch především pro vyšší frekvence, od 1000 do 4000 Hz. To je frekvenční oblast, kterou ženy vnímají při péči o děti – děti mají vysoké pisklavé hlásky, nebo když pláčí. My, muži, máme díky našemu uchu naopak schopnost vnímat hlubší tóny, které jsou jinak strukturovány. My se vzbudíme při nárazech větvičky na okno."
Znají to polárníci...
"Znají to i lidé, kteří bivakují, co všechno je může vyrušit a jejich partnerky ve stejné situaci klidně spí. My máme naprogramovány některé zvuky, některé frekvenční rozsahy, které vnímáme lépe. A zase je to výhoda pro obě pohlaví, protože ženy většinou v raném dětství přebírají pečovatelskou službu o děti a tudíž jsou vnímavější k vyšším frekvencím. My se to můžeme naučit taky, ale musíme o tom vědět. Když si večer řeknete: ‚Já mám dneska službu a budu hlídat děťátko, jestli se bude budit a jestli bude plakat‘, tak se také vzbudíte, protože si na to ten mozek připravíte. Žena už ho má připravený jaksi geneticky.“
Mužům se někdy stává, dost často třeba při sledování televize, že úplně „vypnou“ a přestanou vnímat své okolí. Dovedou něco podobného i ženy? Jak nám řekl František Vyskočil, dnes už mají vědci k dispozici metody, které umožňují dobře studovat činnost mozku, aniž by došlo k nějakému jeho narušení.
„Známá je takzvaná počítačová tomografie, funkční magnetická rezonance nebo pozitronová emisní tomografie. To jsou metody, které umožňují, abychom viděli doslova i barevně – samozřejmě počítačově upravené – obrázky těch oblastí mozku, které jsou v činnosti. Jeden z prvních obrázků, které jsem z této oblasti viděl někdy kolem roku 1996, byl v práci, která sledovala, jaké oblasti jsou v mozku mužů a žen aktivovány v klidu a poté, kdy je jim položen nějaký matematický příklad. Ty oblasti bdělého mozku mužů byly v podstatě aktivní jenom tam, kde je zraková projekce."
Muž a obrázek
"Muž se v klidu dívá na nějaký obrázek, na televizi (nebo si kdysi dávno v jeskyni prohlížel obrázky, které tam namalovali jeho předchůdci na stěny), aktivována je pouze projekční část mozkové kůry a ostatní oblasti jsou utlumeny. Za stejné situace mozek žen vykazuje až v 80 procentech míst jistou základní klidovou aktivitu. Jakmile se ale oběma typům mozku, mužskému i ženskému, dá nějaký kognitivní úkol, třeba vypočítat příklad, tak se rozsvítí úplně stejné oblasti v předním mozku u muže i ženy. To znamená, že to není otázka inteligence, ale prostě jen toho, do jaké míry jednotlivá nervová centra odpočívají, nebo jsou aktivována. U žen v klidu jsou skutečně aktivována více než u mužů.“
Neznámé mozkové aktivity
„S tím souvisí ještě jiná věc, která není dost dobře pochopitelná. U některých z nás, když má mozek velmi hluboce rozjímat o nějakých věcech, uvažovat – třeba u matematiků, fyziků, logiků – tak se ukazuje, že v některých oblastech ta klidová hodnota, která je slaboučká, ještě víc klesne. Jako by se uvolnil prostor pro nějaké zatím nám ještě neznámé oblasti mozku, které se aktivují a my to přímo nevidíme. Hovoří se tady zase o interakci mezi pravou a levou polovinou mozku. Ta pravá je zřejmě umělecká, citová, ale také invenční. V pravé mozkové polokouli u praváků většinou vznikají fantaskní nápady, obrazy, nikoliv založené na již existující zkušenosti, ale něco naprosto nového. Tam je invence a tam je centrum tvůrčí činnosti.“
Liší se nějak zapojení různých částí mozku u mužů a žen, pokud provádějí podobné a nebo dokonce stejné činnosti?
„To je zajímavá otázka. Souvisí to s tím, že máme v mozku takzvané zrcadlové buňky. Ty nás učí dělat činnosti, aniž je provádíme. Říká se tomu opičení a je to velmi důležitý způsob, jak získáváme schopnost něco dělat. A tady se ukazuje, že tuto schopnost opakovat viděné mají lepší ženy než muži. Nás to stojí větší úsilí. A protože se většinou jedná o drobné akce, drobné pohyby, ať už je to třeba hra na housle, na klavír a tak dále, tak v tomto ohledu jsou nadanější ženy. Lépe vnímají pomocí svých zrcadlových buněk to, jak jim to učitel předkládá a ukazuje, kdežto nás to stojí větší úsilí. Takže ano – stejnou činnost, kterou se učí ženy i muži, v tomto případě hru na nějaký hudební nástroj, pokud jde o tu mechanickou aktivní část, často ženy zvládnou lépe. Je zajímavé, že se to týká některých nástrojů. Je málo harfeníků, hodně harfistek. Je víc žen, které hrají na klavír, než mužů. My, muži, máme ty schopnosti rozloženy od velmi chabé schopnosti pro nějakou činnost až po dokonalý výsledek mnohem lépe než ženy. Ženy jsou víc ‚průměrnější‘, jsou ve středu té populace, kdežto mezi námi muži je víc géniů, ale také víc idiotů. Z toho vyplývá pravděpodobnost, že my jako muži máme větší šanci, že dostaneme za manželku ženu víceméně středních schopností a tudíž snesitelnou, než v případě žen, které si častěji mohou vybrat buď génia nebo, řekněme lidově, hlupáka.“
A tak milé ženy – vybírejte dobře! Ani o ženách, ani o mužích nemůžeme říci, že by mozek využívali lépe – využívají ho zkrátka trochu jinak. Neurofyziologa Františka Vyskočila jsme se také zeptali, jestli se dá mozek „přeučit“. Odpověď je jednoznačná – skutečně to jde.
Muži rádi používají termín „ženská logika“, kterým hanlivě označují ze svého pohledu nesmyslné, případně nepochopitelné myšlenkové pochody žen. Podle Františka Vyskočila ovšem žádná speciální „ženská logika“ ve skutečnosti neexistuje. S formální logikou jsou na tom muži i ženy stejně. To jen praktické otázky řeší muži a ženy jinak."
http://www.rozhlas.cz/planetarium/priro ... va/1028740
- Návštěvník
František Vyskočil - rozdíl mezi muži a ženami
od Návštěvník » úte 21. dub 2015 13:10:51
http://www.learned.cz/userfiles/pdf/ver ... zenami.pdf
Základem rozdílů je především různá anatomie i fyziologie a tomu odpovídající různá úloha muže a ženy při společném životě. Již u mužů a žen v klidu vidíme rozdíly v aktivitě mozku. Podle elektroencefalografie (EEG), ale především podle funkční magnetické rezonance (fMR) a pozitronové emisní tomografie (PET) utichá u muže v klidu až 70 % mozkových center, kdežto u žen je 90 % center stále v „klidovém“ aktivním stavu. Výzkumy dokazují, že muži jsou skutečně špatnými čtenáři myšlenek, ale většina z nich může (chce-li) zlepšit svou vnímavost k neverbálním a hlasovým signálům, často vyřčeným nepřímou řečí. Většina mužů má například zrakovou týlní kůru propojenu se čtyřmi oblastmi v levé laterální prefrontálníkůře, kde je lokalizováno trojrozměrné vnímání prostoru. Ženy ve svém mozku zřejmě žádné takové jasně vymezené oblasti pro prostorové vnímání směru nemají. Mužům nadaným trojrozměrným vnímáním směru nečiní většinou potíže činnosti ani zaměstnání, v nichž se něco honí, zasahuje a vede se pátrání. Vynikají v orientačních hrách, navigaci a imaginárním otáčení předmětů (architekti, piloti, jezdci formule 1 nebo kombajnisté). Nemluvnost většiny mužů dohání ženy už po tisíciletí k pláči. Muži se prý při lovu řídili řadou neverbálních signálů, proseděli mlčky celé hodiny a čekali na kořist. Primitivní výklad je v tom, že nemluvili a nevyhledávali jeden druhého. Když spolu dnes jdou dva muži na ryby, také prosedí celé hodiny téměř mlčky. Jsou v milé společnosti, ale nemají potřebu vyjadřovat potěšení slovy. Berou? Přišli jsme na ryby, nebo kecat?Pokud by ženy trávily nějaký čas pospolu a nemluvily,svědčilo by to o sociálním konfliktu. Muž je sdílnější v jediné situaci –když se v důsledku alkoholu či jiných drog oslabí bariéra střežící v jeho přísně specializovaném mozku oblast komunikace. Mužská komunikace se proto odehrává v restauracích, hospůdkách a klubech. U mužů dochází ke ztrátě či vadám řeči třikrát až čtyřikrát častěji než u žen; funkční magnetická rezonance ukázala, že hovoří-li muž, aktivuje se celá jeho levá hemisféra a snaží se najít centrum řeči. Často žádné nenachází, a v důsledku toho muži v konverzaci příliš nevynikají. Proto se běžně stává, že matka, sestra či manželka odpovídají samy na otázku položenou mužskému partnerovi, což je společensky nepřijatelné, leč fyziologicky pochopitelné. Je ale pozoruhodné, že u vědomých lhářů-mužů se také „rozsvítí“ opačná polokoule.
Další rozdíly:
muži - orientace na dálku - fyziologicky odpovídá „tunelové vidění“ s menší schopností periferního vidění. Zato ale mají muži lépe vyvinutá centra v pravém frontálním laloku předního mozku (telencefalu) pro prostorovou orientaci. Mužský mozek pracující vlnovitě, kdy se střídají fáze vysoké aktivity při každodenních stresových situacích s fázemi o nízké aktivitě při odpočinku. Muži zvuk lépe zaměřují a konstruují si v mozku trojrozměrné mapy. Muži špatně vnímají, když je v místnosti jiný hluk. Mužský mozek je však naprogramován tak, aby zachytil zvuky spojené s pohybem. Muže v jediné vteřině zcela probudí větvička narážející v noci zvenčí na okno. Je připraven bránit se proti možnému útoku, nikoliv tišit vrnící dítě, což ovšem neznamená, že to v případě nutnosti nemůže udělat. Jen ho to stojí víc přemáhání. Muži, zvláště vystavení určitému stresu, se doteku vyhýbají. Muži nejlépe rozeznávají dvě z nich, sladkou a hořkou (a proto asi pijí rádi pivo). Mnozí si rádi dáme k pivu sladkou tyčinku. Muž si raději sedá ke stěně, hledá podvědomě nepřátele a hlídá si otvor pro únik.
Muž často lež (ženy) nerozpozná, nemá dostatečnou psychickou citlivost. U mužů zůstávají „city „ jen v amygdale a v jiných částech se projevují s obtížemi. Řeč mužů je tedy charakterizována více negativními emocemi,jsou kritičtější, ženy jsou více bezprostředně optimistické. U dívek se rozvíjí rychleji levá hemisféra, u chlapců pravá.
Dívky proto většinou mluví dříve a lépe než chlapci, také dříve čtou a rychleji se učí cizím jazykům.
Chlapci mají naproti tomu jistý předstih v matematice a hlavolamech. Možná by mohli chlapci začít školní docházku o rok později než dívky. Srovnaly by se ztrapňující a sociálně zraňující rozdíly ve smíšených třídách, kde se chlapci cítí hloupě a reagují výtržnictvím. Ženský mozek dozrává o 2-3 roky dřív.
Již nyní se v některých školách rozdělují třídy při výuce jazyků, matematiky a přírodních věd na hochy a dívky.
Ale chlapci se lépe chovají a jsou méně agresivní, když je ve třídě třetina a víc dívek.
ženy - neustále přijímají informace a základní rys jejich orientace je na blízko a na detaily. Ženy mají široké periferní vidění a lepší barevné spektrum. Hůře se ale orientují v terénu nebo na mapě, i když to často popírají. Ženy lépe slyší vysoké frekvence zvuku (pláč dětí) a rozumějí emocionálnímu podtextu. Ženy mohou současně mluvit a poslouchat v důsledku lepšího propojení obou hemisfér. Nevadí jim simultánní konverzace, kterou muži sledují obtížně. dívky slyší skoro dvakrát lépe a mají nižší práh pro vnímání zvuků se zachovává i v dospělosti a ve stáří. Podle některých pramenů je rozdíl mezi dívkami a chlapci až desetinásobný (http://www.genderdifferences.org/hearing.htm.). To, co děvčata vnímají silněji, může být především náhlý rozdíl v hlasitosti. Jejich vláskové buňky ve středním uchu jsou mnohem citlivější. Proto nikdy nezvyšujme příliš hlas při kárání ani chválení dívek a manželek. K mládencům a mužům si to můžeme občas dovolit, ty to tak nebolí. Dívky jsou výrazně citlivější na vjemy doteků i hmat a v dospělosti mají ženy ve srovnání s muži kůži nejméně desetkrát citlivější k dotekům a tlaku. Hormon podněcující potřebu doteků a uvádějící do pohotovosti receptory doteku je oxytocin z hypotalamu a zadní hypofýzy, který jinak zvyšuje stahy hladké svaloviny (např. dělohy při porodu). Není divu, že ženy, které mají receptory doteku desetkrát citlivější než muži (a ještě více na zevních genitáliích), přikládají takový význam objímání a hlazení partnerů. Ženy mají lepší schopnost vnímat čichem a chutí. Ženský mozek dokáže odhalit čichem a chutí při líbání rozdíly v genech a výkonnost imunitního systému potenciálního otce dětí během prvních několika vteřin.
Žena dobrou spoluprací obou hemisfér snadno odhalí ve skupině lidí, kdo ke komu patří a kteří lidé se nesnášejí. Ženy lépe čtou řeč těla (která představuje 60–80 % veškeré osobní informace), a proto snadno prokouknou lhaní mužů v přímém kontaktu. Ženy si také pamatují detaily (první polibek) lépe než muži –spojení do hipokampu. Větší je citová připravenost žen vcítění, ochrana atd. Spolu s vysokou hladinou hormonu prolaktinu při stresu je to důvodem častější plačtivostí žen.
Žena ve svém světě rozvinuté vnímavosti očekává,že muž rozluští její zrakové a hlasové signály i její řeč těla a že bude předvídat její potřeby, stejně jako to dělají jiné ženy. Vzhledem k odlišnému biologickému vybavení mužů a žen se toto očekávání nemůže naplnit automaticky. Žena tiše předpokládá, že muž ví, co ona chce či potřebuje, a když muž nereaguje na její signály, obviní ho z necitlivosti. Mozek žen je nepatrně menší než mozek mužů, ale to nemá žádný vliv na jeho výkon. Kůra jeho přední části –telencefalu–obsahuje asi 30 miliard neuronů a muži mají v průměru o miliardu korových neuronů buněk více než ženy. Přesto v testech všeobecné inteligence dosahují ženy o 3 % lepších výsledků, ale je to těsně na hranici statistické významnosti."
Základem rozdílů je především různá anatomie i fyziologie a tomu odpovídající různá úloha muže a ženy při společném životě. Již u mužů a žen v klidu vidíme rozdíly v aktivitě mozku. Podle elektroencefalografie (EEG), ale především podle funkční magnetické rezonance (fMR) a pozitronové emisní tomografie (PET) utichá u muže v klidu až 70 % mozkových center, kdežto u žen je 90 % center stále v „klidovém“ aktivním stavu. Výzkumy dokazují, že muži jsou skutečně špatnými čtenáři myšlenek, ale většina z nich může (chce-li) zlepšit svou vnímavost k neverbálním a hlasovým signálům, často vyřčeným nepřímou řečí. Většina mužů má například zrakovou týlní kůru propojenu se čtyřmi oblastmi v levé laterální prefrontálníkůře, kde je lokalizováno trojrozměrné vnímání prostoru. Ženy ve svém mozku zřejmě žádné takové jasně vymezené oblasti pro prostorové vnímání směru nemají. Mužům nadaným trojrozměrným vnímáním směru nečiní většinou potíže činnosti ani zaměstnání, v nichž se něco honí, zasahuje a vede se pátrání. Vynikají v orientačních hrách, navigaci a imaginárním otáčení předmětů (architekti, piloti, jezdci formule 1 nebo kombajnisté). Nemluvnost většiny mužů dohání ženy už po tisíciletí k pláči. Muži se prý při lovu řídili řadou neverbálních signálů, proseděli mlčky celé hodiny a čekali na kořist. Primitivní výklad je v tom, že nemluvili a nevyhledávali jeden druhého. Když spolu dnes jdou dva muži na ryby, také prosedí celé hodiny téměř mlčky. Jsou v milé společnosti, ale nemají potřebu vyjadřovat potěšení slovy. Berou? Přišli jsme na ryby, nebo kecat?Pokud by ženy trávily nějaký čas pospolu a nemluvily,svědčilo by to o sociálním konfliktu. Muž je sdílnější v jediné situaci –když se v důsledku alkoholu či jiných drog oslabí bariéra střežící v jeho přísně specializovaném mozku oblast komunikace. Mužská komunikace se proto odehrává v restauracích, hospůdkách a klubech. U mužů dochází ke ztrátě či vadám řeči třikrát až čtyřikrát častěji než u žen; funkční magnetická rezonance ukázala, že hovoří-li muž, aktivuje se celá jeho levá hemisféra a snaží se najít centrum řeči. Často žádné nenachází, a v důsledku toho muži v konverzaci příliš nevynikají. Proto se běžně stává, že matka, sestra či manželka odpovídají samy na otázku položenou mužskému partnerovi, což je společensky nepřijatelné, leč fyziologicky pochopitelné. Je ale pozoruhodné, že u vědomých lhářů-mužů se také „rozsvítí“ opačná polokoule.
Další rozdíly:
muži - orientace na dálku - fyziologicky odpovídá „tunelové vidění“ s menší schopností periferního vidění. Zato ale mají muži lépe vyvinutá centra v pravém frontálním laloku předního mozku (telencefalu) pro prostorovou orientaci. Mužský mozek pracující vlnovitě, kdy se střídají fáze vysoké aktivity při každodenních stresových situacích s fázemi o nízké aktivitě při odpočinku. Muži zvuk lépe zaměřují a konstruují si v mozku trojrozměrné mapy. Muži špatně vnímají, když je v místnosti jiný hluk. Mužský mozek je však naprogramován tak, aby zachytil zvuky spojené s pohybem. Muže v jediné vteřině zcela probudí větvička narážející v noci zvenčí na okno. Je připraven bránit se proti možnému útoku, nikoliv tišit vrnící dítě, což ovšem neznamená, že to v případě nutnosti nemůže udělat. Jen ho to stojí víc přemáhání. Muži, zvláště vystavení určitému stresu, se doteku vyhýbají. Muži nejlépe rozeznávají dvě z nich, sladkou a hořkou (a proto asi pijí rádi pivo). Mnozí si rádi dáme k pivu sladkou tyčinku. Muž si raději sedá ke stěně, hledá podvědomě nepřátele a hlídá si otvor pro únik.
Muž často lež (ženy) nerozpozná, nemá dostatečnou psychickou citlivost. U mužů zůstávají „city „ jen v amygdale a v jiných částech se projevují s obtížemi. Řeč mužů je tedy charakterizována více negativními emocemi,jsou kritičtější, ženy jsou více bezprostředně optimistické. U dívek se rozvíjí rychleji levá hemisféra, u chlapců pravá.
Dívky proto většinou mluví dříve a lépe než chlapci, také dříve čtou a rychleji se učí cizím jazykům.
Chlapci mají naproti tomu jistý předstih v matematice a hlavolamech. Možná by mohli chlapci začít školní docházku o rok později než dívky. Srovnaly by se ztrapňující a sociálně zraňující rozdíly ve smíšených třídách, kde se chlapci cítí hloupě a reagují výtržnictvím. Ženský mozek dozrává o 2-3 roky dřív.
Již nyní se v některých školách rozdělují třídy při výuce jazyků, matematiky a přírodních věd na hochy a dívky.
Ale chlapci se lépe chovají a jsou méně agresivní, když je ve třídě třetina a víc dívek.
ženy - neustále přijímají informace a základní rys jejich orientace je na blízko a na detaily. Ženy mají široké periferní vidění a lepší barevné spektrum. Hůře se ale orientují v terénu nebo na mapě, i když to často popírají. Ženy lépe slyší vysoké frekvence zvuku (pláč dětí) a rozumějí emocionálnímu podtextu. Ženy mohou současně mluvit a poslouchat v důsledku lepšího propojení obou hemisfér. Nevadí jim simultánní konverzace, kterou muži sledují obtížně. dívky slyší skoro dvakrát lépe a mají nižší práh pro vnímání zvuků se zachovává i v dospělosti a ve stáří. Podle některých pramenů je rozdíl mezi dívkami a chlapci až desetinásobný (http://www.genderdifferences.org/hearing.htm.). To, co děvčata vnímají silněji, může být především náhlý rozdíl v hlasitosti. Jejich vláskové buňky ve středním uchu jsou mnohem citlivější. Proto nikdy nezvyšujme příliš hlas při kárání ani chválení dívek a manželek. K mládencům a mužům si to můžeme občas dovolit, ty to tak nebolí. Dívky jsou výrazně citlivější na vjemy doteků i hmat a v dospělosti mají ženy ve srovnání s muži kůži nejméně desetkrát citlivější k dotekům a tlaku. Hormon podněcující potřebu doteků a uvádějící do pohotovosti receptory doteku je oxytocin z hypotalamu a zadní hypofýzy, který jinak zvyšuje stahy hladké svaloviny (např. dělohy při porodu). Není divu, že ženy, které mají receptory doteku desetkrát citlivější než muži (a ještě více na zevních genitáliích), přikládají takový význam objímání a hlazení partnerů. Ženy mají lepší schopnost vnímat čichem a chutí. Ženský mozek dokáže odhalit čichem a chutí při líbání rozdíly v genech a výkonnost imunitního systému potenciálního otce dětí během prvních několika vteřin.
Žena dobrou spoluprací obou hemisfér snadno odhalí ve skupině lidí, kdo ke komu patří a kteří lidé se nesnášejí. Ženy lépe čtou řeč těla (která představuje 60–80 % veškeré osobní informace), a proto snadno prokouknou lhaní mužů v přímém kontaktu. Ženy si také pamatují detaily (první polibek) lépe než muži –spojení do hipokampu. Větší je citová připravenost žen vcítění, ochrana atd. Spolu s vysokou hladinou hormonu prolaktinu při stresu je to důvodem častější plačtivostí žen.
Žena ve svém světě rozvinuté vnímavosti očekává,že muž rozluští její zrakové a hlasové signály i její řeč těla a že bude předvídat její potřeby, stejně jako to dělají jiné ženy. Vzhledem k odlišnému biologickému vybavení mužů a žen se toto očekávání nemůže naplnit automaticky. Žena tiše předpokládá, že muž ví, co ona chce či potřebuje, a když muž nereaguje na její signály, obviní ho z necitlivosti. Mozek žen je nepatrně menší než mozek mužů, ale to nemá žádný vliv na jeho výkon. Kůra jeho přední části –telencefalu–obsahuje asi 30 miliard neuronů a muži mají v průměru o miliardu korových neuronů buněk více než ženy. Přesto v testech všeobecné inteligence dosahují ženy o 3 % lepších výsledků, ale je to těsně na hranici statistické významnosti."
- Návštěvník
doporučení F. Vyskočila pro smíšenou komunikaci
od Návštěvník » úte 21. dub 2015 13:13:43
Muž ve srovnání se ženou hovoří v kratších a strukturovanějších větách.
Jeho projev se vyznačuje (nebo by se měl vyznačovat) jednoduchým začátkem, jasným sdělením a závěrem, jak je to třeba při pátrání, v boji či při skupinovém lovu.
Většinou je snadné zjistit, co má muž na mysli nebo co chce, u žen je to často obtížnější.
Zahltí-li žena muže několika tématy najednou, muž ztratí přehled.
Ženy by ve svém zájmu měly pochopit, že chtějí-li muže o něčem přesvědčit, měly by hovořit pouze o jednom jasně vymezeném tématu. Objasňujete-li nějaký svůj nápad či myšlenku smíšené skupině mužů a žen, je výhodnější použít „mužský“ způsob řeči, jemuž rozumějí příslušníci obou pohlaví. Musí-li muži luštit „ženský“ hovor o několika tématech najednou, mohou mít potíže a rychle o účast v hovoru ztratí zájem."
Jeho projev se vyznačuje (nebo by se měl vyznačovat) jednoduchým začátkem, jasným sdělením a závěrem, jak je to třeba při pátrání, v boji či při skupinovém lovu.
Většinou je snadné zjistit, co má muž na mysli nebo co chce, u žen je to často obtížnější.
Zahltí-li žena muže několika tématy najednou, muž ztratí přehled.
Ženy by ve svém zájmu měly pochopit, že chtějí-li muže o něčem přesvědčit, měly by hovořit pouze o jednom jasně vymezeném tématu. Objasňujete-li nějaký svůj nápad či myšlenku smíšené skupině mužů a žen, je výhodnější použít „mužský“ způsob řeči, jemuž rozumějí příslušníci obou pohlaví. Musí-li muži luštit „ženský“ hovor o několika tématech najednou, mohou mít potíže a rychle o účast v hovoru ztratí zájem."
- Návštěvník
František Vyskočil - schopnost řešit problémy
od Návštěvník » úte 21. dub 2015 13:20:56
"ŘEŠENÍ ÚKOLŮ A PROBLÉMŮ-ŽENSKÝ PARALELNÍ MOZEK, MUŽSKÝ SERIOVÝ.
Ženy a muži řešící stejný úkol používají různé části mozku.
Ženský hormon ESTROGEN podněcuje neurony k vytváření většího počtu synapsí v mozku i mezi oběma hemisférami. Čím více spojů existuje, tím je i řeč plynulejší. Větší počet spojů vysvětluje i schopnost žen dělat zároveň různé věci, a na intuitivní úrovni často, rychle a přesně posuzovat lidi i situace.
Mozek mužů je specializovanější a je naprogramován tak, aby se vždy soustředil na jeden úkol. Proto většina mužů může dělat v tutéž dobu jen jednu věc. Muži například „neslyší“ ženu, jestliže čtou noviny. Ženy dovedou zároveň číst, poslouchat a mluvit. Užívají obě hemisféry a je legrační, že pro mnohé z nich je obtížné okamžitě na požádání odlišit svou pravou a levou ruku. Ženy hovoří s jasným cílem: udržovat vztahy a navazovat přátelství.
Muži (většinou) mluví proto, aby sdělili fakta. Je to patrné z telefonování. Muži využívají telefon jako komunikační prostředek pro přenos faktů a informací; ženy jej nadto chápou jako prostředek k udržování vztahů.
Muž může dělat vždy jen jednu věc –číst, nebo poslouchat."
Ženy a muži řešící stejný úkol používají různé části mozku.
Ženský hormon ESTROGEN podněcuje neurony k vytváření většího počtu synapsí v mozku i mezi oběma hemisférami. Čím více spojů existuje, tím je i řeč plynulejší. Větší počet spojů vysvětluje i schopnost žen dělat zároveň různé věci, a na intuitivní úrovni často, rychle a přesně posuzovat lidi i situace.
Mozek mužů je specializovanější a je naprogramován tak, aby se vždy soustředil na jeden úkol. Proto většina mužů může dělat v tutéž dobu jen jednu věc. Muži například „neslyší“ ženu, jestliže čtou noviny. Ženy dovedou zároveň číst, poslouchat a mluvit. Užívají obě hemisféry a je legrační, že pro mnohé z nich je obtížné okamžitě na požádání odlišit svou pravou a levou ruku. Ženy hovoří s jasným cílem: udržovat vztahy a navazovat přátelství.
Muži (většinou) mluví proto, aby sdělili fakta. Je to patrné z telefonování. Muži využívají telefon jako komunikační prostředek pro přenos faktů a informací; ženy jej nadto chápou jako prostředek k udržování vztahů.
Muž může dělat vždy jen jednu věc –číst, nebo poslouchat."
- Návštěvník
František Vyskočil - vnímání bolesti
od Návštěvník » úte 21. dub 2015 13:31:35
"BOLEST
Při vnímání bolesti je u mužů více aktivovaná pravá amygdala, která má spojení s oblastmi registrujícími vnější svět, např. kortikoamygdalovéprojekce dráhy mezikůrou a amygdalou – a proto mužům dobře jde bolestivé sténání při tělesné bolesti
u žen je více aktivovaná levá amygdala, spojená s centry pro vnitřní funkce v mezimozku-talamem a hypotalamem lépe se jim trpí.
Ženy mají nižší práh vnímání bolesti a hůře ji tolerují, jsou zkrátka „křehké nádoby“. Muži naopak hůře tolerují nikoliv bolest samotnou, ale stav nemoci je často deptá, takže běžné infekce mohou vnímat jako hroznou nemoc a dožadují se čajíčků a pofoukání bolístky." jj to zrovna teď probíhá u nás
Při vnímání bolesti je u mužů více aktivovaná pravá amygdala, která má spojení s oblastmi registrujícími vnější svět, např. kortikoamygdalovéprojekce dráhy mezikůrou a amygdalou – a proto mužům dobře jde bolestivé sténání při tělesné bolesti
u žen je více aktivovaná levá amygdala, spojená s centry pro vnitřní funkce v mezimozku-talamem a hypotalamem lépe se jim trpí.
Ženy mají nižší práh vnímání bolesti a hůře ji tolerují, jsou zkrátka „křehké nádoby“. Muži naopak hůře tolerují nikoliv bolest samotnou, ale stav nemoci je často deptá, takže běžné infekce mohou vnímat jako hroznou nemoc a dožadují se čajíčků a pofoukání bolístky."
jj to zrovna teď probíhá u nás - Návštěvník
František Vyskočil o genetické naprogramovanosti
od Návštěvník » úte 21. dub 2015 13:48:19
"Naprogramování plodu a hormony
Základní šablona pro lidské tělo a mozek je ženská (22 + X chromozom od matky, 22 + mrňavý chromozom Y od otce).
PROTI předpokladům se savčí plod zakládá JAKO MUŽSKÝ A ZÁHY SE JINÝM GENEM POTLAČÍ A ROZVÍJÍ SE JAKO ŽENSKÝ s ženskými znaky (muži mají prsní bradavky, které mohou být v době nouze dokonce funkční apod.).
Šest až osm týdnů po početí je plod více či méně bezpohlavní a má možnost vyvíjet se dále jako bytost ženského i mužského pohlaví.
Je-li plod geneticky muž (XY), začínají se v něm množit (proliferovat) vlivem gonadotropních a luteinizačních řídicích hormonů buňky produkující testosteron. V cílových orgánech se zároveň exprimují (vznikají na genetický povel) receptory pro tyto androgeny (tato souhra vede k vývinu genitálií a druhotných sexuálních znaků, a to i v mozku). Tam způsobují naprogramování mužských vlastností a způsobů chování; například dobrou schopnost vidět na dálku a prostorové schopnosti potřebné pro lov a útěk.
Protože tvorba testosteronu v plodu není nadprodukční, ale spíše minimální, zaměřuje se jeho působení především na vývin gonád, kdežto vliv na další systémy včetně nervové soustavy nemusí být stoprocentní. V důsledku toho se může narodit např. chlapec s vyvinutými genitáliemi, který se bude vyvíjet jako osobnost s převážně mužským mozkem (testosteron zbyl i na ovlivnění mozku), ale mohou se u něj projevit i některé ženské schopnosti a vzorce myšlení. Nebo bude mít mozek uspořádaný převážně žensky (testosteronu na mozek moc nezbylo), bez ohledu na mužské tělo. V době puberty se z takového chlapce může ale nemusí stát homosexuál.
Testosteron zvyšuje agresivitu u obou pohlaví.
Soupeření, sport, bojové tance a pokřik na stadionu zvyšují jeho vylučování. Nejvíc testosteronu mají úspěšní samci (šéfové s dlouhým prsteníkem a kratším ukazovákem, alfa samci opic, psů aj.), nejméně pak abstinující duchovní. Agresivní sporty by se měly nazývat adrenalino-testosteronové, oba hormony se při nich zvyšují. Vysoká nitroděložní hladina testosteronu u hyen skvrnitých zřejmě podmiňuje to, že novorozená štěňata mají úplný chrup a často se navzájem požírají. Při dospívání se zvyšuje testosteron a rodiče někdy nevlídně hledí na nenasytnou touhu svých synů po filmech zobrazujících násilí, neboť netuší, jak synkem tento životabudič lomcuje. Dospívající chlapci obdivují agresivní scény a pamatují si je. Dívky obecně tento typ filmů příliš nezajímá. Testosteron a kriminalita jdou ruku v ruce. Např. znásilnění je mezi Asiaty méně časté než mezi bělochy pravděpodobně kvůli nižší hladině testosteronu. Za celkově více testosteronu platíme jako muži zřejmě také kratší dobou života."
Základní šablona pro lidské tělo a mozek je ženská (22 + X chromozom od matky, 22 + mrňavý chromozom Y od otce).
PROTI předpokladům se savčí plod zakládá JAKO MUŽSKÝ A ZÁHY SE JINÝM GENEM POTLAČÍ A ROZVÍJÍ SE JAKO ŽENSKÝ s ženskými znaky (muži mají prsní bradavky, které mohou být v době nouze dokonce funkční apod.).
Šest až osm týdnů po početí je plod více či méně bezpohlavní a má možnost vyvíjet se dále jako bytost ženského i mužského pohlaví.
Je-li plod geneticky muž (XY), začínají se v něm množit (proliferovat) vlivem gonadotropních a luteinizačních řídicích hormonů buňky produkující testosteron. V cílových orgánech se zároveň exprimují (vznikají na genetický povel) receptory pro tyto androgeny (tato souhra vede k vývinu genitálií a druhotných sexuálních znaků, a to i v mozku). Tam způsobují naprogramování mužských vlastností a způsobů chování; například dobrou schopnost vidět na dálku a prostorové schopnosti potřebné pro lov a útěk.
Protože tvorba testosteronu v plodu není nadprodukční, ale spíše minimální, zaměřuje se jeho působení především na vývin gonád, kdežto vliv na další systémy včetně nervové soustavy nemusí být stoprocentní. V důsledku toho se může narodit např. chlapec s vyvinutými genitáliemi, který se bude vyvíjet jako osobnost s převážně mužským mozkem (testosteron zbyl i na ovlivnění mozku), ale mohou se u něj projevit i některé ženské schopnosti a vzorce myšlení. Nebo bude mít mozek uspořádaný převážně žensky (testosteronu na mozek moc nezbylo), bez ohledu na mužské tělo. V době puberty se z takového chlapce může ale nemusí stát homosexuál.
Testosteron zvyšuje agresivitu u obou pohlaví.
Soupeření, sport, bojové tance a pokřik na stadionu zvyšují jeho vylučování. Nejvíc testosteronu mají úspěšní samci (šéfové s dlouhým prsteníkem a kratším ukazovákem, alfa samci opic, psů aj.), nejméně pak abstinující duchovní. Agresivní sporty by se měly nazývat adrenalino-testosteronové, oba hormony se při nich zvyšují. Vysoká nitroděložní hladina testosteronu u hyen skvrnitých zřejmě podmiňuje to, že novorozená štěňata mají úplný chrup a často se navzájem požírají. Při dospívání se zvyšuje testosteron a rodiče někdy nevlídně hledí na nenasytnou touhu svých synů po filmech zobrazujících násilí, neboť netuší, jak synkem tento životabudič lomcuje. Dospívající chlapci obdivují agresivní scény a pamatují si je. Dívky obecně tento typ filmů příliš nezajímá. Testosteron a kriminalita jdou ruku v ruce. Např. znásilnění je mezi Asiaty méně časté než mezi bělochy pravděpodobně kvůli nižší hladině testosteronu. Za celkově více testosteronu platíme jako muži zřejmě také kratší dobou života."
- Návštěvník
Re: Znát a vědět
od nop » pon 27. dub 2015 13:03:46
Trochu do mlýna. A) mluvení, B) červená barva.
A/ o mluvení
Řečové centrum v mozku ženy má třikrát tolik buněk než muži. Muž sleduje v řeči jedno téma, ženy dovedou mluvit tři osoby (i více) najednou, každá souvisle mluví, všechny se společně vzájemně slyší, takže ve stejném čase obsáhnou tři současné rozhovory. Ale to jim nestačí.
Na domovních schůzích nájemníků jsem si povšiml, že ženy mluvily až třikrát po sobě totéž.
Prošly jeden problém, potom přešly k dalšímu, a pak k dalšímu, a když vše vyčerpaly, vracely se znova k problémům už probraným. Nic nového už neřekly, jen to probraly znova a to dohromady až třikrát. Pak se spokojeně rozešly. A já jsem zjistil, že pro jednání stačila třetina času a zbytek jsem věnoval naději, že ještě něco přijde, ale byla to repríza toho začátku.
Možná totéž dělají u manželů, "třikrát a dost". Pak se věnují jiným věcem.
Mužovi ale stačí "jednou a dost". Je také rozdíl, nasypat více problému do ucha muže najednou a je rozdíl říci tutéž věc třikrát, třeba s malými přestávkami.
Přestávkou po prvním tématu může být druhé nebo třetí téma a pak se řeč stočí od začátku znovu, o tom co už bylo řečeno. Žena má z toho radost, muž někdy bzučení v hlavě. Já říkám v sebeobraně, že „já jsem jednokolejka, zpracuji jen jedno téma najednou“
.
Zajímavou věc jsem se dočetl o Janu Pavlovi II z pera dopisovatele z Washingtonu. Ten si všiml, jak dlouho poskytuje papež čas k rozhovoru. Mezi legáty, vyslanci a tajemníky, kteří čekali na audienci přijímal JP II také ke zpovědi jeptišky, které ve Vatikánu žijí a starají se o chod papežské rozsáhlé domácnosti. Čas, který jim věnoval, býval dlouhý a ostatní žadatelé museli čekat. A pak vídal dopisovatel odcházet jeptišky „se šťastným výrazem ve tváři, že jí bylo dovoleno se vypovídat“.
B/ červená barva.
V reportáži o výrobě koberců jsem se dočetl, že v barvení nití na červeno je lepší, když tu práci může vykonávat muž. Mužské oko rozlišuje až devět odstínů červené, ženy méně.
Dodám: všimněte si, jak často používají ženy červené kabáty a svetry, jako by tou červenou plýtvaly, ani jim to nepřipadá. Žena může vždy nosit červenou, je to obvyklé, muži na sebe červenou moc neberou. To vypadá na to, že červenou vnímají ženy méně, a nebo běžně.
A/ o mluvení
Řečové centrum v mozku ženy má třikrát tolik buněk než muži. Muž sleduje v řeči jedno téma, ženy dovedou mluvit tři osoby (i více) najednou, každá souvisle mluví, všechny se společně vzájemně slyší, takže ve stejném čase obsáhnou tři současné rozhovory. Ale to jim nestačí.
Na domovních schůzích nájemníků jsem si povšiml, že ženy mluvily až třikrát po sobě totéž.
Prošly jeden problém, potom přešly k dalšímu, a pak k dalšímu, a když vše vyčerpaly, vracely se znova k problémům už probraným. Nic nového už neřekly, jen to probraly znova a to dohromady až třikrát. Pak se spokojeně rozešly. A já jsem zjistil, že pro jednání stačila třetina času a zbytek jsem věnoval naději, že ještě něco přijde, ale byla to repríza toho začátku.
Možná totéž dělají u manželů, "třikrát a dost". Pak se věnují jiným věcem.
Mužovi ale stačí "jednou a dost". Je také rozdíl, nasypat více problému do ucha muže najednou a je rozdíl říci tutéž věc třikrát, třeba s malými přestávkami.
Přestávkou po prvním tématu může být druhé nebo třetí téma a pak se řeč stočí od začátku znovu, o tom co už bylo řečeno. Žena má z toho radost, muž někdy bzučení v hlavě. Já říkám v sebeobraně, že „já jsem jednokolejka, zpracuji jen jedno téma najednou“
.
Zajímavou věc jsem se dočetl o Janu Pavlovi II z pera dopisovatele z Washingtonu. Ten si všiml, jak dlouho poskytuje papež čas k rozhovoru. Mezi legáty, vyslanci a tajemníky, kteří čekali na audienci přijímal JP II také ke zpovědi jeptišky, které ve Vatikánu žijí a starají se o chod papežské rozsáhlé domácnosti. Čas, který jim věnoval, býval dlouhý a ostatní žadatelé museli čekat. A pak vídal dopisovatel odcházet jeptišky „se šťastným výrazem ve tváři, že jí bylo dovoleno se vypovídat“.
B/ červená barva.
V reportáži o výrobě koberců jsem se dočetl, že v barvení nití na červeno je lepší, když tu práci může vykonávat muž. Mužské oko rozlišuje až devět odstínů červené, ženy méně.
Dodám: všimněte si, jak často používají ženy červené kabáty a svetry, jako by tou červenou plýtvaly, ani jim to nepřipadá. Žena může vždy nosit červenou, je to obvyklé, muži na sebe červenou moc neberou. To vypadá na to, že červenou vnímají ženy méně, a nebo běžně.
-
nop - Příspěvky: 1745
- Registrován: ned 04. zář 2011 22:53:28
- Bydliště: Praha
Re: Znát a vědět
od Návštěvník » pon 27. dub 2015 13:35:03
Řečové centrum v mozku ženy má třikrát tolik buněk než muži. Muž sleduje v řeči jedno téma, ženy dovedou mluvit tři osoby (i více) najednou
viewtopic.php?f=274&t=6367&p=104787#p104787
- Návštěvník
Příspěvků: 75
• Stránka 4 z 4 • 1, 2, 3, 4
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků