Poradna zdarma

Citát “největší štěstí není štěstí” může být interpretován různými způsoby, ale jednou z možných interpretací je, že skutečné štěstí neleží v dosažení toho, co považujeme za štěstí (například bohatství, úspěch, popularitu), ale spíše v nalezení smyslu a uspokojení v tom, co máme. Jinými slovy, největší štěstí může být v pochopení a ocenění toho, co máme, místo v neustálém hledání něčeho lepšího. Tato interpretace však může být odlišná v závislosti na kontextu a osobních názorech.

Návštěvník píše:Blaženost



Když se mysl odpoutá od smyslových objektů, ve všech bytostech je vidět světlo brahma. Lidé jsou kvůli připoutanosti ke smyslovým objektům spalováni ohněm světa. Protože byl Mistr dnem i nocí pohroužen do myšlenek na Božskou Matku, oheň světa se ho nemohl dotknout. V důsledku neustálého pohroužení do Božství se Mistr těšil věčné blaženosti. Byl zaplaven blažeností, někdy se smál, jindy plakal radostí z extáze. Nikdy jsem ho neviděl postrádat blaženost. Bolelo ho, když nás viděl bez radosti. Toužil s námi sdílet věčnou radost, v níž zůstával ponořen čtyřiadvacet hodin denně. V přítomnosti božského světla se veškerá práce a studium na tomto světě zdají být pouhým smetím. Jako naše oči stále vidí svět hmoty, tak Mistrovy oči neustále viděly světlo brahma.

Vzpomínky Svámího Vidžňánandy (1868-1938):

https://ramakrisna.webnode.cz/products/blazenost/

Děkuju

miroslav píše:

Návštěvník píše: Bolelo ho, když nás viděl bez radosti.

To bylo tou "JEHO" blažeností.
Jeho blaženost, moje blaženost - takovéto blaženosti jsou extází, přechodným stavem i když se může, když se daří, zdát být věčný.
Myslím, že ten svámí co tohle píše si vysvětloval blaženost mistra, podobně jako Jana. Hurá, věčná blaženost je dosažitelná - a je známkou osvícení

Prostě jako si to představují hledači "věčné blaženosti". Až se probudím, budu také blažená a bude mne bolet když bude někdo bez radosti...

A já budu také tak blažená. A vlastně už jsem blažená. Tak jsem asi probuzená a budu teď pomáhat k blaženosti ostatním... a pak budu vzata na nebesa...
To je krása...
Takhle si to představují začátečníci a to jen ti z nich, kterým jde v životě jen o blaženost.

Kdo má všech pět pohromadě, žádnou věčnou blaženost nehledá.

Kolem Ježíše se zase posuzovala božskost jednotlivce ne tím, jak je blažený, ale tím, jestli dělá zázraky.
Hold jiný kraj, jiný mrav.

O pravé blaženosti
Ramana Maháriši a nejen on nás učí, že naše pravé Já je i nejvyšší blažeností, ánanda. To není blaženost z něčeho předmětného, co nejsme, ale blaženost absolutní, podstata naší bytosti. Já je nejen blažené, ale ono samo je jedinou pravou a trvalou blažeností.

Kdykoliv v nás vznikne jako reakce na zevní podnět stav blaženosti, je to proto, že dočasně došlo k vytvoření podmínek, ve kterých se projevilo naše pravé Já, vědomí Já jsem, které je vědomí, bytí a blaženost.

Trvalý stav blaženosti je možné získat pouze dosažením trvalého spočívání ve vědomí Já jsem, které se projevuje v hlubokém klidu čisté mysli plné duchovního světla...

https://www.pratelejirihovacka.cz/clank ... nosti.html

miroslav píše:

Návštěvník píše: Bolelo ho, když nás viděl bez radosti.

To bylo tou "JEHO" blažeností.
Jeho blaženost, moje blaženost - takovéto blaženosti jsou extází, přechodným stavem i když se může, když se daří, zdát být věčný.
Myslím, že ten svámí co tohle píše si vysvětloval blaženost mistra, podobně jako Jana. Hurá, věčná blaženost je dosažitelná - a je známkou osvícení

Prostě jako si to představují hledači "věčné blaženosti". Až se probudím, budu také blažená a bude mne bolet když bude někdo bez radosti...

A já budu také tak blažená. A vlastně už jsem blažená. Tak jsem asi probuzená a budu teď pomáhat k blaženosti ostatním... a pak budu vzata na nebesa...
To je krása...
Takhle si to představují začátečníci a to jen ti z nich, kterým jde v životě jen o blaženost.

Kdo má všech pět pohromadě, žádnou věčnou blaženost nehledá.

Kolem Ježíše se zase posuzovala božskost jednotlivce ne tím, jak je blažený, ale tím, jestli dělá zázraky.
Hold jiný kraj, jiný mrav.

Koukám, že Ty bys chtěl pořád, Miroslave, posuzovat své představy o tom, jak si myslíš, že to má jak která osoba, ale to o čem mluví Probuzení se netýká ničeho osobního, ale jen toho, jak to JE.

A tady to štěstí pravého Já je skutečně tím nejdokonalejším a nejúplnějším štěstím, jaké existuje, protože s poznáním celistvosti absolutně nic nechybí, není žádná touha po ničem, žádný strach, žádná závist, žádná nepřejícnost, žádná vztahovačnost.

Návštěvník píše:
Trvalý stav blaženosti je možné získat ....

To je zase povídání pro ty, co hledají blaženost.

Návštěvník píše:

O pravé blaženosti
Ramana Maháriši a nejen on nás učí, že naše pravé Já je i nejvyšší blažeností, ánanda. To není blaženost z něčeho předmětného, co nejsme, ale blaženost absolutní, podstata naší bytosti. Já je nejen blažené, ale ono samo je jedinou pravou a trvalou blažeností.

Ano, díky Návštěvníku, přesně tak.

Štěstí pravého Já je tou nejvyšší blažeností a s jejím poznáním je nesmyslné tvrzení, že: "Největší štěstí není štěstí."

To je možné tvrdit jen při hledání štěstí v předmětech světa. Což pramení z nevědomosti.

Jak říká Eduard Tomáš: „Není trvalého štěstí v žádném z předmětů světa. Je v nás…“

Jana píše:Koukám, že Ty bys chtěl pořád, Miroslave, posuzovat své představy o tom, jak si myslíš, že to má jak která osoba, ale to o čem mluví Probuzení se netýká ničeho osobního, ale jen toho, jak to JE.

Já žádné svoje představy zásadně neposuzuji, natož abych to chtěl.

Probuzení mluví a ty si podle zapsaného a přeloženého pak děláš svoji představu, jak to je.
Není nad to sama se podívat, jak to je a ne si furt na něco hrát, dívat se jako, z pohledu, skrz a pod. jako to tady pořád prezentuješ.

miroslav píše:

Návštěvník píše:
Láska je nerušená rovnováha, která drží vesmír pohromadě

A ten vesmír existuje nebo je to jen iluze, kterou láska drží pohromadě?

Vše, co má jméno, tvar, formu z lásky vyvstává a v lásce mizí, proto Probuzení říkají, že všechno, co existuje, je Láska.

A veškerý tvar, forma i jména jsou projekcí mysli, proto Emanuel říká, že Vesmír je nádherná myšlenka.

miroslav píše:

Jana píše:Koukám, že Ty bys chtěl pořád, Miroslave, posuzovat své představy o tom, jak si myslíš, že to má jak která osoba, ale to o čem mluví Probuzení se netýká ničeho osobního, ale jen toho, jak to JE.

Já žádné svoje představy zásadně neposuzuji, natož abych to chtěl.

Probuzení mluví a ty si podle zapsaného a přeloženého pak děláš svoji představu, jak to je.

Je to, Miroslave, obráceně, ONO TO JE, a všechny ty promluvy Probuzených rezonují v Pravdě. Proto Probuzení citují Probuzené, protože všechny ty promluvy vycházejí ze stejného zdroje.

To jenom v iluzi oddělenosti se to může jevit jako představy, blábolení, mluvení z cesty pletení se. To jenom v iluzi oddělenosti se to může jevit jako představy o představách.

S rozplynutím iluze je tady jen tahle krása, štěstí, Blaho existence, které nemá žádného vlastníka.

Není nad to sama se podívat, jak to je a ne si furt na něco hrát, dívat se jako, z pohledu, skrz a pod. jako to tady pořád prezentuješ.

Všichni Probuzení jednohlasně říkají, že Pravdu je třeba hledat jen v sobě, nikoliv v těch druhých. Jakmile se objeví odvaha dívat se pravdě do očí, tak to, co si o druhých myslíme, je produkcí naší vlastní mysli a nemá to se Skutečností nic společného. Je to jen pravda o nás, o čistotě naší mysli.

A s projasněním a osvícením mysli mizí všechny nečistoty, které zakrývaly poznání Skutečnosti.

Ta je jen jedna Jediná, Dokonalá a neměnná.

Tohle Ti ve svých Promluvách potvrdí každý Probuzený.

Jana píše:

miroslav píše:
Probuzení mluví a ty si podle zapsaného a přeloženého pak děláš svoji představu, jak to je.

Je to, Miroslave, obráceně, ONO TO JE, a všechny ty promluvy Probuzených rezonují v Pravdě. Proto Probuzení citují Probuzené, protože všechny ty promluvy vycházejí ze stejného zdroje.

Děvenko, já píšu o tobě - o Janě, co sem píše a ne, že ONO TO NENÍ. To sis nevšimla?

Opravdu probuzení jiné probuzené většinou necitují. Třeba Buddha, Ježíš, Ramana Mahariši, Krishnamurti atd.. Ti mluví o tom, co sami poznali.
Akorát ty, bez citace bys nevěděla, čemu máš věřit a co papouškovat. To probuzení nedělají. To dělají vzorné holčičky když přesvědčují rodiče o tom, co jim ve škole řekla paní učitelka.

Jana píše:
A veškerý tvar, forma i jména jsou projekcí mysli, proto Emanuel říká, že Vesmír je nádherná myšlenka.

A které mysli je vesmír projekce? Emanuelovy?

miroslav píše:

Jana píše:
A veškerý tvar, forma i jména jsou projekcí mysli, proto Emanuel říká, že Vesmír je nádherná myšlenka.

A které mysli je vesmír projekce? Emanuelovy?

Všechno projevené je projekcí mysli. "Mysl pramení V duchovním srdci, potom jde do hlavy a pěti smysly do světa." Eduard Tomáš

Vědomí samo bez připoutanosti k projekci mysli je čisté Bytí.

Zajímavější otázka by byla, v čí mysli je ta myšlenka nádherná.

V negativitou zatemněné mysli se nic nádherného neobjeví.

Osvícená mysl je prázdná.

Nicméně krása vědomí je v osvícené mysli vědomá.

A teď, jak je to možné, že ta krása vědomí září v každé formě, která se objeví a zmizí, když forma je prázdná?

Je to tím, že všechno je utkáno ze stejného materiálu, všechno je sat-čit-ánanda, všechno je Láska.

Jana píše:

miroslav píše:

Jana píše:
A veškerý tvar, forma i jména jsou projekcí mysli, proto Emanuel říká, že Vesmír je nádherná myšlenka.

A které mysli je vesmír projekce? Emanuelovy?

Všechno projevené je projekcí mysli. "Mysl pramení V duchovním srdci, potom jde do hlavy a pěti smysly do světa." Eduard Tomáš

Vědomí samo bez připoutanosti k projekci mysli je čisté Bytí.

Zajímavější otázka by byla, v čí mysli je ta myšlenka nádherná.

V negativitou zatemněné mysli se nic nádherného neobjeví.

Osvícená mysl je prázdná.

Nicméně krása vědomí je v osvícené mysli vědomá.

A teď, jak je to možné, že ta krása vědomí září v každé formě, která se objeví a zmizí, když forma je prázdná?

Je to tím, že všechno je utkáno ze stejného materiálu, všechno je sat-čit-ánanda, všechno je Láska.

Naučila si se na téma mysl hodně, ale jaksi to neumíš aplikovat v praxi.

Tak to zkus ještě jednou:
Které mysli je vesmír projekce? Emanuelovy?

miroslav píše:
Naučila si se na téma mysl hodně, ale jaksi to neumíš aplikovat v praxi.

Tak to zkus ještě jednou:
Které mysli je vesmír projekce? Emanuelovy?

Ptát se čí je mysl, znamená přistupovat ke skutečnosti z osobního pohledu, což není Skutečností.

Je to podobné jako ptát se, čí je ta existence. Sat-čit-ánanda není ničí a v ní je mysl prázdná, jako každá forma, každé jméno.

Jana píše: Sat-čit-ánanda není ničí a v ní je mysl prázdná, jako každá forma, každé jméno.

V sat-čit-anandě je mysl prázdná? A kde tedy mysl, každá forma a jméno prázdné nejsou??

Není to náhodou blbost říkat "V sat-čit-anandě" ?

miroslav píše:

Jana píše: Sat-čit-ánanda není ničí a v ní je mysl prázdná, jako každá forma, každé jméno.

V sat-čit-anandě je mysl prázdná?

Mysl je prázdná pořád. Ve snu se jeví, že všechny projevy ve snu jsou reálné pořád. S probuzením je jasné, že všechny projevy ve snu byly prázdné. Nic se ve skutečnosti nestalo, ať se to ve snu jevilo sebedramatičtěji.

A kde tedy mysl, každá forma a jméno prázdné nejsou??

Je to stejné jako když se ptáš, kde je sen.

Když spíš a sníš, tak se sen jeví jako skutečná realita o které nepochybuješ, když se probudíš, tak je Ti jasné, že žádný sen tady není. To, co bylo ve snu, tady také není.

Není to náhodou blbost říkat "V sat-čit-anandě" ?

Je to podobné, jako se ptát jestli je blbost říkat "v probuzení" nebo "ve snu".

Jana píše:
Je to podobné, jako se ptát jestli je blbost říkat "v probuzení" nebo "ve snu".

Ty to stále nechápeš. Říkat "v sat-čit-anandě" je naprostá blbost, protože ta je stále a nic není mimo ni a není to ani stav. Říkat "ve snu" je normální odlišení toho, co bylo nebo je ve stavu snu od toho, co je nebo bylo ve stavu bdění.

miroslav píše:

Jana píše:
Je to podobné, jako se ptát jestli je blbost říkat "v probuzení" nebo "ve snu".

Ty to stále nechápeš. Říkat "v sat-čit-anandě" je naprostá blbost, protože ta je stále a nic není mimo ni a není to ani stav. Říkat "ve snu" je normální odlišení toho, co bylo nebo je ve stavu snu od toho, co je nebo bylo ve stavu bdění.

Miroslave, mám velkou radost, že říkáš, že sat-čit-ánanda je tady stále a nic není mimo ni.

To znamená, že můžeš potvrdit, že absolutně vše, co poznáváš jako skutečnost, je blahem, nejvyšším štěstím, krásou, láskou, dokonalé a to, co se jeví jako nedokonalé, špatné, zlé, je pouhou iluzí.

Což je nádherné a díky.

Jana píše:

miroslav píše:

Jana píše:
Je to podobné, jako se ptát jestli je blbost říkat "v probuzení" nebo "ve snu".

Ty to stále nechápeš. Říkat "v sat-čit-anandě" je naprostá blbost, protože ta je stále a nic není mimo ni a není to ani stav. Říkat "ve snu" je normální odlišení toho, co bylo nebo je ve stavu snu od toho, co je nebo bylo ve stavu bdění.

Miroslave, mám velkou radost, že říkáš, že sat-čit-ánanda je tady stále a nic není mimo ni.

To znamená, že můžeš potvrdit, že absolutně vše, co poznáváš jako skutečnost, je blahem, nejvyšším štěstím, krásou, láskou, dokonalé a to, co se jeví jako nedokonalé, špatné, zlé, je pouhou iluzí.

Což je nádherné a díky.

No to jsem rád, že máš radost, ale zajímalo by mne, jestli už jsi pochopila že říkat "V sat-čit-anandě" je naprostá blbost - jak jsem se ti to výše pokusil vysvětlit.

miroslav píše:
No to jsem rád, že máš radost, ale zajímalo by mne, jestli už jsi pochopila že říkat "V sat-čit-anandě" je naprostá blbost - jak jsem se ti to výše pokusil vysvětlit.

Víš, Miroslave, proč říká Nisardatta: "Cokoliv pochopíte, není ono" ?

Protože pochopení se týká jen teorie.

Praxí je přímé uvědomění dokonalosti, kterou tohle Bytí je.

Nicméně, jsi rád, že mám radost a já mám radost, že jsi rád.