Poradna zdarma

Myšlenky musí být zcela spoutané a mysl zároveň uvolněná. Meditace je uvolněná koncentrace.

Myslí si zřejmě že druzí, když něco říkají ze své zkušenosti, že jsou to také jenom jejich názory, protože přece když já jsem nic nepoznal nemůže poznat ani nikdo druhý

Ale ve skutečnosti oni od cesty odpadli.

Podle mého chápání čakrálního systému odpovídá 5. čakře. 7. čakře odpovídá vědomí toho, který není ani subjekt, ani objekt, ani ani subjekt ani ani objekt (brána do další oktávy). 3. čakře odpovídá vědomí jedince (ego) a 1. čakra je vědomí atomů (brána z dolní oktávy).

Sudé čakry jsou projekce, materializace vyšší liché čakry jako cesta k ní.

vostal petr píše:
Nesnaž se ze mě dělat blbce,

Žádná cesta není

Zdeněk píše:

Vari píše:

Zdeněk píše:Z čehož můžeme vyvodit otázku, jaký subjekt si je vědom celého prostoru? A může pak takovýto subjekt být jednotlivým magnetem (objektem) v prostoru přitažen tak, aby vědomí prostoru zredukoval na své bezprostřední okolí?

A s touhle otázkou bych zůstal.
Jaký subjekt si je vědom celého toho promněnliveho prostoru?

Přeci Bůh. JSEM, KTERÝ JSEM.

Podle mého chápání čakrálního systému odpovídá 5. čakře. 7. čakře odpovídá vědomí toho, který není ani subjekt, ani objekt, ani ani subjekt ani ani objekt (brána do další oktávy). 3. čakře odpovídá vědomí jedince (ego) a 1. čakra je vědomí atomů (brána z dolní oktávy).

Sudé čakry jsou projekce, materializace vyšší liché čakry jako cesta k ní.

Podle mého chápání čakrálního systému

Mějme prostor a v něm magnet (objekt). Tento magnet vědomí prostoru deformuje tím, že jej přitahuje. Tudíž se původní vědomí prostoru zredukuje na vědomí bezprostředního okolí magnetu. Avšak toto přitahování není jednostranná záležitost, zároveň se jím totiž určuje, formuje, co bude přitahováno (subjekt).

Jana píše:

Pedriito píše:A co jako? Měl jsem se dozvědět něco novýho? Co by se mělo stát s kýmkoliv, kdo realizuje? Myslíš že zmizí z projevu, jako bytost, nebo že zmizí bytosti svět, a ona se ocitne na nějakém prázdném ne-místě?

Stane se to, že v tom nejhlubším poznání nezůstává kámen na kameni. Mysl všechno pustila a není v ní nic. Žádná starost, žádný problém, žádná povinnost, žádná nesvoboda. Všechny smyslové vjemy, veškerý projev je poznáván až skrz naskrz jako sama existence, Bytí, SČA. Proto je to tak dobré, proto ta láska.

Že ti, co se maj rádi, se pošlou k šípku, děti šoupnou do děcéku či kláštera a usednou do věčné nirvány?

Ti, co se mají rádi, se mají s poznáním, kým jsou, tak rádi, že si jsou Láskou, štěstím, blahem, radostí...tím stejným Jedním.

Tohle je teprve ten fantas, co božskému tvoření přisuzuje hodnotu klamu, z kterýho pak zástupy blbnou, ať už jako ateisti nebo věřící. Myslíš že si Ono dává tu práci a tvoří pro nic zanic, proto aby bylo kam utíkat, či mizet?

To je právě ten fór, že se všechno přestává dělit na něco, co chceš, nemůžeš a na něco, co nechceš a musíš.

Ten kdo chce utíkat, mizet, páč tu (v projevu) má s tím projeveným problém, chce proto realizovat. Anebo třeba fetovat, dělat kariéru, ujíždět na sexu, cokoliv co mu dá zapomenout, dle momentálních dispozic, nastavení... Ale když se to jednou stane, to uskutečnění, tak vidí že není kam zdrhnout, páč projev a zdroj je náhle Jedno.

Ano, přesně tak. To, co se v realitě vnímané bez lásky jeví jako něco, z čeho by se chtělo zdrhat, v realitě Lásky je tím nejlepším, co může právě TEĎ být.

Kam se náhle poděla ta letitá iluze? Inu vyprchala z jeho mysli v podobě mentálních elementů, jak ten čmoud. Clona myšlenek, pocitů a představ, formovaných do předsudků, pochybností, výčitek.. pouček.. kdoví čeho ještě. To vše vyplňuje domělé obzory mezi Duchem a jeho Sílou - prostor Vědomí. Kde jediným skutečným vztahem je spojitost a čirost. A tohle je o božské (univerzální) spontaneitě, nikoliv o něčem uměle vychtěném myslí, v níž momentálně doutná egoismus... Čili, tělo je neviné, dokud ho mysl nezasere, a zas neviné je, když to zasírání ustane... A dle toho jsou takové i vztahy, život(y), cesta, vše... Páč dle toho a přesně v takové míře zasranosti či nezasranosti, TO pak prožíváme.. atd.

Nějaké takovéhle myšlenky, jak to má kdo špatně, jak by to mohlo být špatně, prostě nepotřebuješ, nejsou k ničemu, nejsou ničím skutečným. Je tady jen vděk.

vostal petr píše:protože uvědomění prostoru je možné pouze při odtělesnění,

což znamená že mysl (tedy všechny čakry) musí být otevřeny nebo alespon pootevřeny

Vari píše:

Podle mého chápání čakrálního systému

V této větě, je stále subjektem Bůh?

vostal petr píše:Prej stačí jedna minuta,

i když sledovat Tolleho jednu minutu to vydá za hodinu nudy...

Že ty tam máš zase nákou ženskou ?

Ty jeden chtivý kocoure !!!

Zdeněk píše:

Vari píše:

Podle mého chápání čakrálního systému

V této větě, je stále subjektem Bůh?

Vzhledem k tomu, že se rodíme v potenci všech 7 čaker, nelze snadno odpovědět, podobně jako nelze snadno přijmout zenové "Už jste osvíceni".

Vari píše:No taky si myslím, že ses s tou odpovědí unáhlil, měl bys s tou otázkou ještě zůstat.

To je právě ten fór, že se všechno přestává dělit na něco, co chceš, nemůžeš a na něco, co nechceš a musíš.

Zdeněk píše:

Vari píše:No taky si myslím, že ses s tou odpovědí unáhlil, měl bys s tou otázkou ještě zůstat.

Ale ne, to je podobné jako když přečteš knihu Deset bran od zenového mistra Seung Sahn, kde je deset koanů, které by se měli řešit sekvenčně, postupně za sebou. A ačkoli tu knihu přečteš hned celou tak to neznamená, že jsi prošel desátou bránou.

No a knihy o čakrách to je bída prostě, tak si jí píšu sám, no co mam dělat. Nejdřív si napíšu mapu a pak podle ní půjdu najít krajinu. Dost na hlavu no. Ale co už, však všichni jsme už osvíceni .

Vari píše:No a s tou odpovědí, co je subjekt ses unáhlil. Sice nám tu můžeš tvrdit, že žádné já nenacházíš a ani nehledáš, ale subjekt který nám to píše není Bůh. To byla jen teoretická úvaha, odpověď střelená od pasu - jakého subjektu zůstane záhadou. Protože zrovna není v tvém zorném úhlu, tak jsou čakry a spása bližních tvých.