Bláboly to jsou jen proto, protože tě to nezajímá a nikdy nezajímalo,
zato tě zajímaj mý vulgarity...
Takže navzdory tomu bych řekl, že jsem ti to docela dobře vysvětlil,
i když tě to vůbec nezajímá...
Trochu jsi to trefil trochu ne.
Zajímalo mě, jesti za těmi vulgaritami není něco zajímavého, teď vidím, že ne.
Ale je super, že jsi si vědom, že jsi zajímavý jen tím, že jsi vulgární.
vostal petr píše:pozorovatel - pozorování - pozorované
pozorovatel (individuálizovaný) má nějaký osud (úroven vědomí) tedy má nějaký talent
pozorování jsou akce a reakce, co si kdo uvaří to si sní
pozorované má na tebe vliv a ovlivnuje tě a což je pak tedy ta kolektivní karma jenž na tebe působí
Pozorování je akcí a reakcí?
To jak, když vidím, že někdo někomu dal facku. ... tak co?
Že nás na individuální rovině pozorování ovlivňuje (a to pak ovlivňuje naše chování, náš obraz o světě a tím zase naše další pozorování) o tom žádná, na to funguje třeba i strojové učení nebo terapeutické a sebepoznávací prožitkové metody. Nazvat to kolektivní karmou klidně můžeš.
Z posledně řečného, vyplývá, že je to celé dynamické. V pohybu. Tak to je a je to OK. Musíš sám uznat, že pokud máš toto jako pozadí toho, co píšeš, že najednou výkřik o tom, že každý směr je špatně, zní dost nekonzistentně. V tomto modelu je každý směr dobře. A zastavení je nepřirozené, tedy pokud nejsi mrtvý.