Svatost

[Návštěvník]

Buďte svatí, jako já jsem svatý.“
„Buďte dokonalí, jako je váš nebeský Otec dokonalý.“
žádá se od nás podle Bible svatost a dokonalost?
je v lidských silách to dokázat?

[Návštěvník]

Když čteme 1. Petrovu 1:15, “Buďte svatí; neboť já jsem svatý,” můžeme být znepokojeni. “Myslíš tím, že mám být tak svatý jako byl Ježíš? Nemožné! On byl bez poskvrny, dokonalý. Jak by někdo na zemi mohl dosáhnout této úrovně?”

Záměrem zákona bylo nám ukázat, že je pro nás nemožné dosáhnout Boží úrovně svatosti. Žádná lidská síla vůle nebo schopnosti by nás nemohli učinit svatými. Proto je pro nás jen jediný způsob (cesta), jak se stát svatými: musíme být v Kristu a Jeho svatost se musí stát naší svatostí.

“A je-li svatý kořen, jsou svaté i větve” (Římanům 11:16). Pavel říká, že protože Ježíš, kořen, je svatý, potom my, ratolesti, jsme také svaté. A Jan píše, “Já jsem vinný kmen a vy ratolesti” (Jan 15:5). Jinými slovy, protože jsme v Kristu, jsme učiněni svatými z titulu Jeho svatosti.

Pravda je, že Bůh bere pouze jednoho Člověka jako svatého – Ježíše Krista. A v Božích očích jsou v celé historii jenom dva představitelé člověka: první, skutečný Adam, a druhý Adam, kterým je Ježíš. Veškeré lidstvo je zahrnuto v prvním Adamovi a když on zhřešil, všichni jsme se stali hříšníky. Potom přišel Ježíš jako nový Člověk, a skrze jeho smíření na kříži, se všechno lidstvo potencionálně zavzato v Něm. Dnes Bůh rozlišuje pouze tohoto jediného Člověka, Ježíše – a On je svatý.

Jako Adam, odděleni od Kristova vykoupení, nemůžeme nikdy být svatí. Nezáleží na tom, jak dlouho žijeme, nebo jak moc se snažíme; nezáleží na tom, jak mnoho modliteb vyslovíme nebo jak často čteme Bibli; a nezáleží na tom, jak mnoho chtíče přemáháme, stejně nikdy nebudeme dokonale svatí.

Ježíš sám stojí v dokonalé svatosti. Pokud nějaký člověk chce stát před nebeským Otcem a být jím přijat, tak takový člověk musí být v Kristu. Stojíme před Otcem bez jakýchkoli vlastních zásluh a nároků. Stojíme pouze Kristovou milostí.

[Návštěvník]

Jedině Bůh je svatý, dokonalý a zcela bez hříchu. Potvrzuje to i Ježíš, když říká: „Nikdo není dobrý, jedině
Bůh.“ (Mk 10,18 či L 18,19). Boží svatost v sobě zahrnuje Boží moc, vyvýšenost, vznešenost, naprostou
dokonalost, vševědoucnost, všeobsáhlost, všudypřítomnost, plnou soběstačnost, Boží transcendentnost
neboli nadsvětnost či zásvětnost, naprostou jinakost vůči světu a člověku. A také živelný odpor proti všemu
nečistému, nesvatému a hříšnému. Každému člověku, který by se odvážil svévolně přiblížit k Bohu, hrozí
zničení. Logickou reakcí člověka na zjevení Boží svatosti je úděs, hrůza, posvátný ostych, vědomí
přemožitelnosti, uchvácenost, pokora, naprostá podrobenost, poslušnost a horlivost. „Je hrozné upadnout do
ruky živého Boha,“ oprávněně upozorňuje autor Listu Židům (Žd 10,31).

[Návštěvník]

http://www.youtube.com/watch?v=_Qw5BPpy0ks

[teonik]

vidím to úplně jinak:

celé Stvoření je svaté...nebot je to Tvůrce sám

....................................

[rosada]

Každému člověku, který by se odvážil svévolně přiblížit k Bohu, hrozí zničení.

Já myslela, že je bůh rád za návrat každého (i) marnotratného syna.