Co je opak ega?

[Návštěvník]

Dočasně ještě existuji jako opak ega

Co je opak ega?

[Návštěvník]

Se ptá ego

[Návštěvník]

EGO A EMOČNÍ TĚLO

Emoce a ego

Většina lidí je ovládána svou mentální myslí. Hlas v naší hlavě si žije svým vlastním životem. Bohužel většina lidí je svému hlasu vydána na milost. Jejich myšlenky je ovládají- jsou ovládáni svou myslí. Protože je mysl ovlivněná minulostí jsou nuceni znovu a znovu minulost opakovat. Na východě se tomu říká karma. Pokud se se svou myslí ztotožňujete pak si to samozřejmě neuvědomujete. Pokud jste si to už uvědomili, mysl vás už nikdy nebude zcela ovládat. Protože k tomu je potřeba aby jste si ji pletli se svou identitou. Právě díky naprostému ztotožnění s myslí vzniklo falešné já- EGO. Ego nás nutí abychom se ztotožnili se svou myslí. Nutí nás si myslet že my jsme naše mysl. Síla EGA závisí na tom do jaké míry se vy – vaše vědomí – ztotožňuje s myslí a myšlenkami. Myšlení je přitom jen malou částí komplexnosti vědomí, nepatrnou částí celistvosti. Někteří si umějí odpočinou od ztotožnění se svou myslí a pak zažívají klid, radost a živost a takové chvíle činí jejich život smysluplnými. Někteří jsou však v pasti ega chyceni trvale. Cítí se odcizení – sami sobě, ostatním, a vlastně celému světu.

Ego vytváří ve vaší hlavě dysfunkční myšlenky a na ty pak reaguje vaše tělo negativními emocemi. Hlas ve vaší hlavě vám vypráví příběh, kterému zcela uvěříte a na nějž reagujete. Vaší reakcí jsou různé emoce. Ty dodávají sílu myšlenkám, jež vyvolávají další a další emoce. Vzniká tak začarovaný kruh nekontrolovaných myšlenek a emocí – emotivní myšlení a vytváření vlastních příběhů.

Emoční složka ega je u každého člověka jinak velká. Myšlenky probouzející silné emoce mohou někdy přijít tak rychle, že je mysl stěží stihne ,,vyslovit“ a tělo už na ně reaguje. Jsou to nevědomé domněnky. Mají svůj původ v osobní minulosti každého člověka, převážně v raném dětství. Lidé, jejichž první vztahy - s rodiči nebo sourozenci - nebyly podporující a naplněné důvěrou, mohou mít jako nevědomou domněnku zafixované: ,,lidem se nedá věřit, nebo nikdo mne nemá rád, nikdo mne neuznává. Život je boj. Nikdy nebudu mít dost peněz. Nezasloužím si víc. Život se s nikým nemazlí. Nezasloužím si lásku.“

Tyto podvědomé soudy vyvolávají v těle emoce, jež zase podněcují další myšlenky anebo okamžitou reakci. Tím vytvářejí vaši osobní realitu. Téměř všichni žijeme pod neustálým tlakem, ne proto, že bychom byli ohrožováni vnějšími faktory, ale kvůli své mysli. A tak naše tělo podléhá egu a všem jeho nefunkčním myšlenkovým vzorcům.

Proud negativních emocí proto vždy provází nepřetržitý proud nutkavých myšlenek. Negativní emoce otravují naše tělo a narušují jeho rovnováhu. Strach, úzkost, hněv, zášť, smutek, nenávist, žárlivost nebo závist – všechny tyto emoce narušují přirozený tok energie v těle. Mají nepříznivý vliv na srdce, imunitní systém, trávení, tvorbu hormonů a mnoho dalších tělesných funkcí.

Souhrnný název všech negativních emocí je neštěstí. Pozitivní emoce naopak mají blahodárný vliv na náš organismus. Posilují imunitní systém, léčí a osvěžují tělo. Musíme ale rozlišit pozitivní emoce vytvářené egem a pozitivní emoce, jež pocházejí z hloubky přirozeného spojení s Bytím. Pozitivní emoce vytvářené egem totiž s sebou nesou i svůj opak, v nějž se nakonec vždy změní.

Například: To co ego nazývá LÁSKOU, je snaha přivlastnit a ovládat toho druhého, závislost a lpění, jež se mohou během vteřiny změnit v nenávist.
Očekávání spojené s budoucí událostí, což je jen důsledkem toho, že ego přeceňuje budoucnost se pak snadno mění ve zklamání, když proběhlá událost nesplní vaše naděje.
Jeden den můžete být šťastní díky chvále a uznání, a druhý den zase deprimovaní, protože si někdo dovolil vás kritizovat nebo ignorovat.

Emoce vytvářené EGEM vznikají následkem ztotožnění s vnějšími faktory, jež jsou samozřejmě nestálé a každou chvíli se mohou změnit. Hluboké emoce nejsou ve skutečnosti emocemi, ale stavem BYTÍ. Emoce existují jen ve světě protikladů. Například hodně lidí si myslí že lásku zažívají jen když jimi zmítají silné emoce. Tento stav mysli však není láskou. Stav bytí nemá žádné protiklady, ALE díky emocím může zůstat skrytý a zastřený. Takový stav můžete vnímat jako hluboký vnitřní klid nebo jako lásku a radost, což jsou všechno aspekty naší pravé přirozenosti.

Ego a emoční tělo

Většina lidí si v sobě nese obrovské množství zbytečné zátěže z minulosti - mentální i emoční - někdy po celý život. Jsou to vzpomínky na minulost, které nepustili a ty se pak stávají součástí jejich identity, protože se s nimi ztotožnili. .

Vypovídá o tom příběh dvou zenových mnichů kteří se v období dešťů přesunovali z jednoho kláštera do druhého. Většina cest byla pokryta velkou vrstvou bahna. Poblíž jedné vesnice potkali mladou ženu, která se bála přejít aby si neušpinila své kimono. Jeden z mnichů ji vzal do náruče a přenesl ji na druhou stranu. Pak oba mniši pokračovali beze slova v cestě. Když po pěti hodinách přišli ke klášteru, ten druhý mnich to nevydržel a zeptal se toho prvního: ,,Proč jsi přenesl tu ženu? Tohle přece mniši nedělají!“ Ten druhý mnich odpověděl: ,, Já jsem ji odložil před několika hodinami, ale vypadá to že ty ji v sobě neseš ještě teď.“

Váš příběh se skládá z mentálních a emočních vzpomínek, jež jsou znovu a znovu oživovány. Mnich v našem příběhu si nesl v sobě vztek přes pět hodin, protože ho znovu a znovu přiživoval svými myšlenkami. Protože lidé obecně mají tendenci znovu a znovu prožívat staré emoce, téměř každý si ve svém energetickém poli nese nahromaděnou bolest z minulosti, jež tvoří jeho ,,emoční tělo“.

Kdykoliv můžete přestat vyživovat své Emoční tělo další bolestí, můžete se totiž naučit přestat hromadit a opakovaně prožívat staré emoce. Takzvaně zamávat křídly a nechat to být.

Vezměte si například souboj dvou kachen, který nikdy netrvá dlouho. Každá kachna se po něm vydá opačným směrem a pak každá kachna zamává křídly aby uvolnila přebytečnou energii vytvořenou během souboje, a dál už si zase klidně plují po vodě jako by se nic nestalo. Kdyby kachny myslely jako lidé, pamatovali by si tento spor ještě dlouho potom jako ,,svůj příběh“ a vytvářely by si ve své mysli obstrukce, jako například. ,,Nemůžu uvěřit tomu co udělal, choval se jako by mu ten rybník patřil, musím si na něj dát pozor protože to určitě udělá znovu, vsadím se že už to plánuje atd. Já mu to ale nebudu tolerovat, dám mu za vyučenou, dám mu lekci na kterou nezapomene!“

Mysl si neustále vymýšlí své pohádky a to celé dny. Každá negativní emoce, k níž se ve chvíli kdy se objeví, nepostavíte čelem a kterou si plně neuvědomíte, ve vás zůstane. Vždy ve vás zanechá alespoň stín bolesti. Zvláště děti pociťují negativní emoce jako nesnesitelné a mají tendenci je v sobě potlačovat. Pokud s nimi není uvědomělý dospělý, který by je láskyplně vedl k okamžitému, vědomému prožívání emocí, nemají vlastně ani jinou možnost než je potlačit. Bohužel, tento obranný mechanismus, budou většinou používat celý život. Vzniklé emoce v nich zůstanou v nevědomé formě a budou se nepřímo projevovat například jako úzkost, vztek, sklony k násilí, psychická labilita nebo dokonce jako somatická choroba. Někteří proto nejsou schopni navázat trvalejší intimní vztah. Je třeba pochopit že ničí dětství není bez emocionální bolesti, byť by vaši rodiče byli osvícení lidé, většina světa kolem vás byla stejně nevědomá.

Energetické pole tvořené starými, neustále se oživovanými emocemi nazýváme EMOČNÍM TĚLEM. Emoční tělo je jak individuální tak kolektivní. Děti přebírají bolest do svých emočních těl od svých rodičů. Myslím tím chování rodičů k sobě samým nebo k druhým.

S fyzickým tělem dítěte roste i jeho emoční tělo. Mohlo by to vypadat že děti se ,,slabým“ emočním tělem by se mělo stát duchovně ,,pokročilejším“, než dítě více zatížené. Není to však pravda. Právě lidé se ,,silným“ emočním tělem mají mnohem větší šance na duchovní probuzení. Někteří sice zůstanou ve svém emočním těle chyceni, jiní však dojdou do bodu, kdy už se svým NEŠTĚSTÍM nemohou déle žít a jsou proto velmi silně motivováni k probuzení.

JAK SE EMOČNÍ TĚLO OBNOVUJE?

Jako potrava pro emoční tělo dobře slouží například emocionálně bolestivé zážitky. Emoční tělo je závislé na neštěstí. Bude vás asi šokovat, že v sobě máte něco, co pravidelně vyžaduje negativitu a pocity neštěstí. U většiny lidí se střídají období, kdy je jejich emoční tělo v klidu s obdobím aktivity. Tato období jsou různá, několik týdnů, měsíců, dnů. Někdy může dokonce několik let spát, než ho probudí nějaká událost.

Díky emočnímu tělu jsme lehce ovlivnitelní a ovladatelní i zvenčí. Kdo chápe význam emočního těla a jeho potřebu utrpení a strachu, může nás snadno ovládat a zneužívat. Vůdci společnosti používají kolektivní emoční tělo k ovládání mas. Používají k tomu média, ekonomiku a jiné.

MYŠLENKY VYŽIVUJÍ EMOČNÍ TĚLO.

Emoční tělo se začne ozývat když dostane hlad, nebo může být probuzeno určitou spouštěcí událostí. Pokud jste ještě nevědomí je pravděpodobné, že ve vás negativní myšlenky vyvolají vlnu nepříjemných emocí – nespokojenost, špatnou náladu, úzkost nebo výbuch hněvu. Pozitivní myšlenky probouzejí pocity štěstí a proto jsou pro emoční tělo nestravitelné.

Myšlenky jsou tvořeny stejnou energií jako hmota, jen vibrují na vyšší frekvenci, a proto si na ně nemůžeme sáhnout. Myšlenky také mají svůj frekvenční rozsah. Pozitivní jsou na vrchním konci škály a negativní na spodním. Vibrační frekvence emočního těla rezonuje s frekvencí negativních myšlenek. To je důvod proč dokáže využívat jen energii těchto myšlenek. Emoční tělo bychom mohli nazvat jistým druhem duševního parazita. Potřebuje drama. A my díky tomu často zveličujeme situace které nás potkají.

Někteří lidé mají tak silné emoční tělo, že se ani na chvíli nezklidní. Navenek se mohou usmívat a chovat se zdvořile, ale nemusíte být ani moc citliví abyste poznali že se uvnitř ,,žerou“. Snaží se ostatní zatáhnout do svých dramat. Jiní se užírají nenávistí k bývalému partnerovi,nebo rodiči, ale sami sobě nepřiznají kolik bolesti si v sobě nesou. To je však zřejmé z jejich reakcí, kdy projevují svou bolest do většiny událostí a situací.

Mylně se domnívají, že příčinou jejich bolesti a neštěstí je vnější situace nebo událost. Neuvědomují si stav svého nitra, jak moc jsou nešťastní, jak moc trpí. ČLOVĚK SE SILNÝM EMOČNÍM TĚLEM si velmi snadno najde důvod, proč se naštvat, rozzlobit, proč být smutný, ustrašený nebo ublížený. Není pravou příčinou jeho nelibosti, pouze jejím spouštěčem. EMOČNÍ TĚLO A EGO jsou blízcí příbuzní. Potřebují jeden druhého. Pokud jste pod vlivem ega a emočního těla, jste pod vlivem událostí a bolestných emocí z minulosti. Jinými slovy, to, co vidíte a zažíváte, není dáno situací, ale je to ve vás.

Neztotožňovat se s emočním tělem a egem znamená ZAŽÍT OKAMŽIK PŘÍTOMNOSTI. Vystoupit z hlasu mysli. Kolektivní emoční tělo může být i rasové. Například se projevuje u Židů, protože byli několik století pronásledováni. Ať je emoční tělo individuální, kolektivní nebo rasové – VY máte možnost ho překonat.

Jak ho překonat a dostat se z něj? PŘIJMOUT OPOVĚDNOST ZA SOUČASNÝ STAV SVÉHO NITRA. I když se vaše obvinění zdají být oprávněná, dokud obviňujete ostatní, jste stále chyceni do pasti ega a krmíte své emoční tělo jeho myšlenkami. PÚVODCEM VŠEHO ZLA NA ZEMI JE LIDKÉ NEVĚDOMÍ. Teprve když si toto uvědomíte, budete schopni pravého odpuštění. S odpuštěním zmizí i vaše totožnost oběti, čímž získáte obrovskou sílu – sílu Přítomnosti. Nebudete řešit stále minulost.

KDO SKUTEČNĚ JSME?

Když si uvědomíme své EGO, pochopíme že nejsme svým egem. To znamená nejsme ty myšlenky a pocity, které v nás ego ve spolupráci s emočním tělem vzbuzovalo. Neznamená to však ještě že víte kdo jste – znamená to pouze, že víte kdo nejste. Ale jen tímto způsobem – že si uvědomíte, kdo nejste - máte šanci překonat největší překážku na cestě za sebepoznáním. K tomu abyste poznali ,,kým jste“ nepotřebujete víru, nemusíte dokonce ani nic udělat, protože vy už jste tím kým jste. Dokud si to ale neuvědomíte, nezačnete vyzařovat vaše pravá Já do světa.
Vaše skutečné já zůstane neprojevené, ve světě který je vaším domovem, pak budete zjevně chudým člověkem, který neví že má v bance milióny, a své bohatství nevyužije. TOTO je nejdůležitější poslání každého z nás. Ne cesta dopředu k vyššímu duchovnu, ale cesta sama k sobě. K tomu kým ve skutečnosti jsme. Ve chvíli kdy nalezneme sami sebe, svou pravou podstatu, nepřekrývanou EGEM totiž teprve můžeme naplnit náš úděl člověka a samotného lidstva – TVOŘENÍ.
http://www.andelskaduchovniterapie.cz/ego-a-emocni-telo

[Návštěvník]

existuji jako opak ega

Za opak ega se může prohlásit kdo? Jen ego, které to tvrdí. Proč ne, je to součást hry na "někoho".

[Návštěvník]

Opakem ega je ego?

[Linda]

Jde o to, jestli něco takového jako opak ega může vůbec existovat. Ego je iluze "já jsem někdo", pak by tedy opak ega musel uvnitř iluze dvojnosti existovat coby "někdo", kdo je opakem iluze. Jakýkoliv "někdo", který má pocit, že je někým, ať už sebou, egem, nebo jeho opakem, jsou dvě vzájemně opačné věci, jsou tedy dva jevy v iluzorní dvojnosti.

Absolutno není opakem iluzorní dvojnosti, ono ji ze Sebe Sama vytváří. Co jsou všechna lidská ega? Iluzorní Sebe-projekce Absolutna (Zdroje, Boha, Vědomí...) do iluzorních tvarů v oblasti iluzorních jevů, kterou pro Sebe Sama uvnitř Sebe Sama promítá. Ego a jeho chování a představy, čím je nebo není, je tedy součást téhle projekce. Když se ego rozpustí, projekce probíhá dál, ale bez iluzorního Sebe-ztotožňování Absolutna s dotyčným tvarem.

[šelma]

Opakem ega je duše, která se vzdala celého vesmíru.

Atman + ego = vesmír
Atman - vesmír = -ego

ego = "já jsem někdo" -> -ego = "někdo je mnou"

Ten "někdo" jsou duše, které se ze mě rodí, ale vlastně tak vnímám i vás.

[Návštěvník]

[šelma]

Ego je iluze "já jsem někdo", pak by tedy opak ega musel uvnitř iluze dvojnosti existovat coby "někdo", kdo je opakem iluze.

Ostatní pro mě nejsou iluze. Jsou pro mě mými dětmi a samotným Bohem.

[Linda]

Atman + ego = vesmír
Atman - vesmír = -ego

Pojem Atman pochází z hinduistické tradice, je to aspekt Brahmana. Brahman = Absolutno Samo (v západním chápání Bůh), které ze Sebe celý vesmír promítá, a Atman znamená božskou jiskru v člověku, kterou Mahariši nazývá "Já". V tomto smyslu se v diskusích tyhle pojmy odjakživa používají.

Když ustáleným pojmům přisoudíš úplně jiný význam, nedává to co píšeš nikomu smysl a je těžké, ne-li nemožné se s ostatními domluvit.

[šelma]

Atman + ego = vesmír
Atman - vesmír = -ego

Pojem Atman pochází z hinduistické tradice, je to aspekt Brahmana. Brahman = Absolutno Samo (v západním chápání Bůh), které ze Sebe celý vesmír promítá, a Atman znamená božskou jiskru v člověku, kterou Mahariši nazývá "Já". V tomto smyslu se v diskusích tyhle pojmy odjakživa používají.

Když ustáleným pojmům přisoudíš úplně jiný význam, nedává to co píšeš nikomu smysl a je těžké, ne-li nemožné se s ostatními domluvit.

Podobu té "božské jiskry" "Já" má, když je v jednotě s Brahman, jinak je to obyčejné vědomí obsahující projev. To vyzařování je patrné až v savikalpa samádhi. Když je Atman bez obsahu, Brahman může v Atmanu vidět sám sebe právě jako to "Já", jinak je tu projevený svět, ve kterém je Jeho obraz rozptýlený. Blaženost je normálně omezeně prožívána ve spojení se světem a ne jako "Já".

Můžeš být konkrétní v čem pojmy používám špatně. Chápu, že většina lidí neví, že prostor vědomí může být také tou koncentrovanou blažeností a ryzím sebeuvědoměním "Já" a přitom je to pořád stejný Atman.

[šelma]

Atman znamená božskou jiskru v člověku, kterou Mahariši nazývá "Já".

Atman je Kristus. Díky, Lído. Jestli Šelma nemá na mysli namísto anti ega anti Krista.

"Jsem Brahman zbavený Atmana".

V překladu: "Jsem Bůh zbavený Krista."

Jsem máma Atmana.
Panenka Marie také není součástí trojjedinosti, ale jen nástroj Ducha Svatého.

[Linda]

Jsem máma Atmana

Podobu té "božské jiskry" "Já" má, když je v jednotě s Brahman, jinak je to obyčejné vědomí obsahující projev. To vyzařování je patrné až v savikalpa samádhi.

Atman je součást (aspekt) Brahmana, tak jako sluneční paprsek je součástí (aspektem) slunce. Atmanem, božskou jiskrou "Já" je neustále, i u zcela nevědomých, třebaže Její modifikace - ego (běžné osobní vědomí) - to nevnímá. Proto Mahariši i jiní mudrcové učí obracet pozornost do srdce k "Já", k Atmanu. Božská jiskra Já neustále vyzařuje Svoje kvality i v projevených tvarech, a díky tomu - kdykoliv je-li vědomí v srdci - je možné vnímat vnitřní vedení, rozpoznávat, kudy ano a kudy ne, a nakonec, když se ego sebeodevzdáváním rozpustí, se s ní ztotožnit.

Mohli bychom tak pokračovat dál, ale vidíš asi sama, šelmo, že by to mělo smysl, jen kdybys chápala a používala slova v tom smyslu, jaký obecně mají (tedy v jakém smyslu se používají i ve všech knihách, týkajících se těchto témat) a jak jim proto rozumějí ti kolem.

To vůbec neznamená, že to je nutné, samozřejmě se můžeš dál vyjadřovat po svém. Byl to jen pokus upozornit, že když člověk začne veřejně komunikovat písemnou formou, je nutné používat slova v tom smyslu, jaký mají obecně, jinak ostatní těžko pochopí, o čem to vůbec mluví, a jde vlastně o jakousi samomluvu.

[rafael]

na otázku co je opak ega není odpověď.. protože opak ega není, je pak už jen spočívání v JÁ a tam není otázka, ani odpověď ani kdo se ptá ani kdo bych chtěl odpověď znát..

[šelma]

Jsem máma Atmana

Podobu té "božské jiskry" "Já" má, když je v jednotě s Brahman, jinak je to obyčejné vědomí obsahující projev. To vyzařování je patrné až v savikalpa samádhi.

Atman je součást (aspekt) Brahmana, tak jako sluneční paprsek je součástí (aspektem) slunce. Atmanem, božskou jiskrou "Já" je neustále, i u zcela nevědomých, třebaže Její modifikace - ego (běžné osobní vědomí) - to nevnímá. Proto Mahariši i jiní mudrcové učí obracet pozornost do srdce k "Já", k Atmanu. Božská jiskra Já neustále vyzařuje Svoje kvality i v projevených tvarech, a díky tomu - kdykoliv je-li vědomí v srdci - je možné vnímat vnitřní vedení, rozpoznávat, kudy ano a kudy ne, a nakonec, když se ego sebeodevzdáváním rozpustí, se s ní ztotožnit.

Mohli bychom tak pokračovat dál, ale vidíš asi sama, šelmo, že by to mělo smysl, jen kdybys chápala a používala slova v tom smyslu, jaký obecně mají (tedy v jakém smyslu se používají i ve všech knihách, týkajících se těchto témat) a jak jim proto rozumějí ti kolem.

To vůbec neznamená, že to je nutné, samozřejmě se můžeš dál vyjadřovat po svém. Byl to jen pokus upozornit, že když člověk začne veřejně komunikovat písemnou formou, je nutné používat slova v tom smyslu, jaký mají obecně, jinak ostatní těžko pochopí, o čem to vůbec mluví, a jde vlastně o jakousi samomluvu.

Vždyť to tak popisuji, jen ne tolik vzletně:

Když je Atman bez obsahu, Brahman může v Atmanu vidět sám sebe právě jako to "Já", jinak je tu projevený svět, ve kterém je Jeho obraz rozptýlený. Blaženost je normálně omezeně prožívána ve spojení se světem a ne jako "Já".

To "Já" je blažeností v jakékoliv podobě, kterou lidé znají. Jiná blaženost než "Já" není. Pozná se to až při sjednocení, kdy září v srdci jako samotné sebeuvědomění.
V normálním stavu není žádnou jiskrou ani paprskem, ale normálním příjemným pocitem spojeným s určitým jevem. "Běžné" vědomí to vnímá právě takhle. Těmi "Jejími kvalitami" je třeba normální pojídání čokolády.

Co je na tom k nepochopení?

Navíc savikalpa samádhi není konec. Následuje stav, kdy tahle božská jiskra "Já" září jako celý projev. Všechno je skutečné a všechno je blaženým sebeuvědoměním.

[Návštěvník]

na otázku co je opak ega není odpověď.. protože opak ega není, je pak už jen spočívání v JÁ a tam není otázka, ani odpověď ani kdo se ptá ani kdo bych chtěl odpověď znát..

[šelma]

na otázku co je opak ega není odpověď.. protože opak ega není, je pak už jen spočívání v JÁ a tam není otázka, ani odpověď ani kdo se ptá ani kdo bych chtěl odpověď znát..

Bez opaku ega bys tady o tom ani nemohl psát a ani v tom JÁ spočívat. Vůbec bys nebyl. Opak ega byl, narodil ses z něho, asi ještě je a má Tě moc rád. Tak rád, že pro Tebe obětoval vlastní spočívání v JÁ.

[Návštěvník]

na otázku co je opak ega není odpověď.. protože opak ega není, je pak už jen spočívání v JÁ a tam není otázka, ani odpověď ani kdo se ptá ani kdo bych chtěl odpověď znát..

Někdy ale trvá hezky dlouho, než člověk rozpozná, že cestu ke spočinutí v Já hledá a objevuje jedna z modifikací ega /a má pak potřebu o tom všechny přesvědčovat/. Může stejně jako jiné ego-modifikace narůst do obřích rozměrů, do vědoucího ega, které jediné spolehlivě ví "jak je to správně" a diví se těm, kteří to vidí jinak a podle něj to chápou úplně špatně.

Duchovní vědoucí ego je průser, co si budem povídat

[Návštěvník]

Jsem Brahman zbavený Atmana...

proč by se slunce mělo zbavovat svého paprsku?

[šelma]

Jsem Brahman zbavený Atmana...

proč by se slunce mělo zbavovat svého paprsku?

Aby mělo z čeho vytvořit nové. Místo jednoho budou tisíce jiných a přece stejných.