Nadpřirozené schopnosti

[Návštěvník]

Je škoda, že se K.M. nedožil dnešní doby - domácí počítače a internet....lépěji by se mu popisovaly některé "nadpřirozené schopnosti"., srozumitelněji.....

[Návštěvník]

Kapitola XXI

MYSTICKÉ VÝSLEDKY

Tak jako každá nauka musí vést k určitým výsledkům, jež jsou poznávacími značkami určitých stupňů studia, vede také mystická praxe k určitým stupňům, jejichž dosažení odpovídá určitým výsledkům. Roztrousil jsem tu a tam poznávací značky některých stupňů, ale to všechno bylo nesoustavné. Pokládám proto za nutné promluvit o nich v této kapitole, věnované jim samým.

Začátek mystického vývoje je ve znamení sbírání jemnějších vjemů a zkušeností. Svým obyčejným vnímáním jsme na dosah vnímání astrálního. Již pouhá změna chodu myšlenek (do nitra) vás uvede do styku s astrálním světem. Stojí za zkoušku, všimnete-li si svého nitra tímto způsobem: upněte myšlenky na centrum své bytosti, na duchovní srdce, které je uprostřed prsou. Při častém opakování tohoto úsilí budete moci již za několik dní konstatovat určitou změnu. Probudíte totiž v sobě jemnější cítění a vnímání. A když budete takto pokračovat dál, dosáhnete dalších vjemů, jež mystikové zaměňují za první mystické stavy. Ale neradím vám, abyste takto pokračovali příliš dlouho. Účelem je postupovat dál a to, co zde doporučuji, má být jen zkouškou účinnosti mystických cvičení.

Kdo začal se soustřeďováním pozornosti do svého těla, které je v první etapě možné nazvat „všímáním si nitra", velmi brzy dosáhne stavu, v němž začíná první odpor. Astrální svět se začíná projevovat svými stíny, jimiž jsou jemnější dění v nitru. V nejhrubším smyslu pronikají navenek v podobě nálady a optimismu, což se později může změnit ve větší úsilí, aby se snažící člověk uplatnil ve světě.

Již zde je možné ubírat se dvěma směry. První a správný směr znamená niterně se vzepřít proti novým děním a snažit se zachovat si normální náladu. Většina mystiků se však dává cestami slabšího odporu, to jest začne se radovat z nových zkušeností.

Tento směr nás však nebude zajímat, poněvadž je začátkem bloudění v astrálním světě. Prvním způsobem je však učiněn průlom do astrálního světa a jsou získány předpoklady k objektivnějšímu pozorování a posuzování dalšího dění.

Zde je již třeba, aby vůdce vysvětlil další věci nebo aby byl žák tak ohnivý, že překoná nástrahy. Ale přesto stejně dochází k astrálnímu vnímání. Nezkušený člověk tyto vjemy pokládá za nové zkušenosti, jejichž povahu z neznalosti věci vyzdvihuje na úroveň zkušeností duchovních. A takovéto hodnocení prvních zkušeností na mystické cestě je první krok k zbloudění.

Aby se tomu předešlo, radí učitelé mystiky, aby jejich žáci potlačovali činnost smyslů cvičením nevnímavosti. Pokud je to ze světských důvodů nutné, používejte své smysly, ale střezte se oceňovat dojmy třeba i duchovní, které přinášejí. Zákon karmy je nemilosrdný. Podlehnete-li svodu jakéhokoli vnímání, zbloudíte. Ale potlačením činnosti smyslů se uschopníte k tiché koncentraci. Mátožné astrální vlny na vás nebudou působit a to vám umožní dopracovat se na vyšší úroveň mystické oblasti.

Není to lehké správně potlačovat vjemy, které získáváme prostřednictvím smyslů. Stále je zde nebezpečí, že člověk přijme dojmy ze světa hrubého nebo jemného. Astrální ovlivňování přestane, jakmile uskutečníte nevidění, neslyšení, necítění, netušení, nechutnání a nevnímání dotyků. Nebezpečí astrálních svodů bude za vámi. A tím jste také obstáli v první zkoušce a po průlomu, jímž je odhození nebo spadnutí mysli, postoupíte dál.

Tento stav, totiž odhození nebo spadnutí mysli, se dostaví samovolně, neboť závisí na vnitřním dozrání. Intenzivním upínáním mysli na věci vyšší než světské člověk duševně dozraje až k tomu, že ho opustí mechanické myšlení. Podle intenzity koncentrace se to může projevit jako zničení mysli a její pád z hlavy na zem nebo jako schopnost odhodit ji tak, jako se odhazuje nějaká hmotná věc. Pak konečně člověk přestane být sužován vynucovaným myšlením a bude moci zažít stav niterného uvolnění, které samo mu může přinést dostatečně žádoucí oblažení.

Ale vraťme se k problému vjemů ve vztahu k mystickému vývoji.

Není jiné cesty do duchovna než přes astrální svět. Nebezpečí astrálních vlivů se nelze vyhnout podceňováním skutečnosti nebo jinými názory, jež probouzejí pýchu. Jste-li vlažní, nejsou ani Kršna ani Buddha ani Ježíš Kristus dost silní, aby vás vytrhli z nebezpečí astrálního ovlivnění. Proto si musíte pomoci sami. Neříkejte: „Já doufám a věřím v Krista nebo v někoho jiného „a ten mne zachrání ". Aby vás nějaká cizí bytost mohla zachránit, museli byste v ni věřit tak mocně, až byste se jí stali; ale potom byste nepotřebovali doufat v její pomoc. Proto stačí, když se jakožto slabí lidé vyhnete „ochutnávání" různých astrálních zkušeností a usměrníte činnost vědomí, mysli i pozornosti do moře prázdnoty; tím se vyhnete případnému zjevení se astrálního (pekelného) „Krista", kterému byste uvěřili vzhledem k tomu, jak by na povrchu vypadal, a který by vás nakonec svedl na scestí. Tolik jsem chtěl předeslat.

Když jste následkem obráceného toku mysli a pozornosti vstoupili do astrálního světa a když jste našli správnou cestu, to jest naučili jste se správně si v něm počínat, dosáhnete prvních reálných sil a „stavů". Mysl oproštěná od styku s astrálními světy se začne správně soustřeďovat a díky tomu se dostaví zkušenosti, jež najdou v reálném světském dění opodstatnění. Začínám popisovat tyto zkušenosti.

Jak z předcházejícího textu vyplývá, je základem mystického vývoje ovládání mysli jejím potlačováním a soustředěním pozornosti. Ovládnete-li myšlenky a začnete-li udržovat pozornost v napětí tím, že ji budete usměrňovat do nitra, vznikne v nitru jakýsi druh prázdnoty. Cizí myšlení a jednání v ní způsobuje vlny, které mohou být zachovány (čteny).

Když jste toho dosáhli, získali jste schopnost zřít a číst myšlenky.

Cizí myšlenky budete spatřovat v podobě obrazů. Setkáte-li se s nějakým člověkem, který na vás myslí, způsobí to, že před vaším duševním zrakem začnou defilovat obrazy, které, jak poznáte, k tomu člověku mají určitý vztah. Když ho podrobíte opatrnému vyšetřování, zpravidla si ověříte, že jste viděli jeho myšlenky.

Schopnost čtení myšlenek se stále zmohutňuje. Čím je nitro nehnutější, tím je jistější a ostřejší zření. Ve stavu dokonalého soustředění (samádhi) jsou myšlenky cizích lidí již tak zřetelné jako písmo knihy.

Ne každé rozvlnění nitra je však cizí myšlenka. Rozvlnění, které se dostavilo ruku v ruce se vzpomínkou na někoho nemusí být odrazem jeho myšlenek. Mnohdy to jsou zpětné odrazy myšlenek vámi vysílaných, jež nikdo nepřijal a které z vás vyšly proto, že jste byli neopatrní. Obyčejně se to stává tím, když se člověk prohřeší proti morálním povinnostem.

Zachytíte-li jakékoli vlnění, nejdříve se snažte přesvědčit, je-li vaše domněnka pravdivá. Nemáte-li jistotu, že myšlenky, které čtete, pocházejí skutečně od dotyčné osoby, nedomnívejte se nic. Zachováte-li mravní přikázání jógy, nebudete zachycovat nepříjemná vlnění, a když je přece zachytíte, pokládejte se za jejich původce. Zachovejte ve všem klid, potom přestanou nepříjemná duševní vzdutí a uschopníte se k pravdivému nazírání.

Mluvím-li o těchto častých domněnkách, mám na mysli mystiky, kteří jsou tak citliví, že zaznění v uších, nápad, dojem atd. je pro ně signálem činnosti známého nebo neznámého telepata (vysílače myšlenek). Je to přímo nechutné, musíme-li počítat takové „citlivce " mezi mystiky, protože se za ně prohlašují. Tito lidé si tajně přejí dokázat duševní nadřazenost své vlastní bytosti, proto své domnělé vjemy předkládají jiným lidem a žádají na nich, aby jejich duševní schopnosti vysoko hodnotili. Jenomže se tím často jen poškozují. Nakonec sami věří svým fantaziím, že je poškozují domnělí nepřátelé nebo černí magici. Potom je tyto jejich vjemy a vidiny děsí a straší a tak je mnohdy dovedou až k zešílení.

Následující schopnost je zjišťování událostí, které se přihodily v dálce.

Stejně jako v předešlém případě je předpokladem rozvoje této schopnosti ovládnutí mysli a vyčištění myslícího principu. K vidění událostí dochází tímto způsobem: každá událost má svůj ohlas v celém kosmu. Stane-li se někde na světě něco, jsou tím na psychické úrovni dotčeni lidé i astrální bytosti a tento duševní stav se pak šíří vesmírem v podobě jistých vln. Tyto vlny, spojeny s dojmy na nich závislými, se šíří jako myšlenky vesmírem a na své cestě zasahují všechno živé a stvořené. Utišená hladina moře myslícího principu mystika je tím potom dotčena a on čte, že se někde něco událo. Určitým způsobem analýzy ještě může zjistit povahu i ohnisko šířených myšlenek reagujících na událost. Tak cvičící člověk pozná místo i povahu oné události.

Aby mystik mohl událost přesně poznat na dálku, k tomu je třeba školené imaginace. Obrazy vlastního okruhu, to jest obrazy povstávající ze styku se životem, musí být zničeny a na místo toho musí být činno pouze čisté zírání. Tak mystik spatřuje události takové, jaké jsou, přímo ze zřídla, to jest z ohniska událostí, které se dotýkají lidí na úrovni myšlenek a dojmů s nimi spojených.

Vidění jsou velmi určitá. Uvidíte krajinu i s jejími zvláštními znaky; uvidíte tváře lidí i příčiny dojmů v pravé skutečnosti.

Nejisté a pravdě nepodobné je vidění, k němuž dochází po zvláštních přípravách. Uvidíte-li nějakého člověka, jak si zakrývá oči a přitom se snaží o určité soustředění, jímž má zření vyvolat, můžete předpokládat, že správnost jeho zření je velmi nejistá. Zjišťování událostí musí být bezprostřední. Ovládnutí mysli totiž způsobuje v nitru prázdnotu, a proto je v něm možno pozorovat i náhlé rozbouření, jehož původ každý mystik okamžitě hledá. Jakmile je
původ niterného rozbouření nalezen, je zjištěna i událost, i když týž mystik v tomtéž okamžiku třeba mluví s jinými lidmi. Přitom na něm není vidět žádná námaha ani soustřeďování.

Další schopnost je působení na dálku.

Ve světle vyprázdněného nitra je možno vyvolat jasné představy a zpřítomňující fenomény. Je možné si představit nebo zpřítomnit celé lidstvo. Přejete-li si potom rozšířit určitou myšlenku, vyvoláte představu, která se k ní vztahuje, a umlčením sebe přenesete na jiné lidi napětí, které vyvoláte. Takto uplatňované myšlenky přinesou žádoucí výsledek, totiž proniknutí a uplatnění vlastních idejí.

Myšlenka je základním kamenem jednání. Jestliže jste schopni uplatnit své myšlenky, potom je jisté, že vaše idea bude realizována.

Nebojte se proto světa. Dokud máte tuto strašlivou moc, jste schopni měnit poměry a vyvolat životní okolnosti, jaké si přejete. Nemyslete, že tomu tak není. Myslíte-li si, že by již jiní lidé byli tímto způsobem zasáhli do existujících poměrů a přivodili tím lepší životní podmínky pro ostatní lidi, potom je možno namítnout, že většina jiných lidí svou myslí pracuje opačným způsobem a tím se šíří zlo. A tato většina lidí zlu věří a podporuje je svým duševním
naladěním, na kterém lpí. Vy však oné strašné psychóze zla nepodléhejte, ale vzepřete se jí myšlenkami opačné povahy a vírou v opak – v dobro. Potom uvidíte, že je tento způsob „řešení poměrů" nejlepší a nejúčinnější proti vědomě i nevědomě šířeným hrůzám.

Tyto tři výše popsané mystické schopnosti jsou nižšího druhu. Proto k nim dospíváme nejdřív. Potom následuje rozvoj ostatních psychických schopností.

pokr.

[nop]

Jak se vyhnout nebezpečí. Příklad najdeme u Ježíše. Nebeská síla zjevená po 40 dnech na poušti se mu jevila jako mámivá a byl vystavený třem pokušením.
1) vládnout světu za cenu podrobení se síle (byl by se stal jejím služebníkem, ne pánem). Odpověděl slovy Písma "jedině Bohu se klanět" (ne odvozenině).
2) ukojit hlad přeměnou mateiálu (chleba z kamene), odpověděl, že nás sytí to, co vyjde z Boha (živ je každým slovem Božím) (tu je tajemné, co vše je vyšlé od Boha), A nezávislost na experimentování s nasycením sebe umožnila jindy nasytit zástupy, čili ostatní, a změnit vodu na víno. Jak by to skončilo, kdyby podlehl prvnímu pokušení udělat na poušti z kamene chleba? Nevíme.
3) zneužít levitace pro uspokojení sebe nebo pokušitele.
A klíčem jsou pozdější slova k apoštolům
a) nekonal svou vůli, ale Boží, který Ježíše poslal na svět. Neposlal ho proměnit kámen na chleba ani létat, ale kázat.
b) slova v modlitbě Otčenáš "a neuveď nás do pokušení", jedna má známá si to pozměnila takto: "a proveď nás skrze pokušení", protože asi nemůže pokoušet sám Bůh, ale probuzené schopnosti,
c) "učte se ode mne, který jsem TICHÝ A POKORNÝ SRDCEM."

[Alaja]

pokr.

První z nich je čtení v nitru jiného člověka.

Podkladem k probuzení této síly je – jako v dřívějších případech – vyčištění nitra. Potom, za předpokladu, že se soustředíte s otázkou (přáním) to vědět, vystoupí před vaším duševním zrakem jednotlivě všechna přání, ideje, záliby, sklony a jiné povahové vlastnosti pozorovaného člověka.

Tato schopnost je již velký pokrok na cestě k poznání, pohlížíme-li na ni z hlediska mravního základu mystika. Mystik tu poznává individuální bytostné sklony jako kořeny osudů a žití, čímž se je naučí respektovat; to mu umožňuje porozumět každému člověku a tak se vyhnout tvoření zla.

Následuje telepatické zjištění duševního stavu u jiného člověka.

Ohlas jednotlivých duševních pochodů vystupuje v nitru každého člověka sekundárně, ale mystik je dovede rozeznávat. Tím se tedy může odhalit stav duševního života pozorovaného člověka. Nezáleží na povaze duševních pochodů. Ať to jsou stavy čisté a duchovní, nebo nižší pohnutí, vše mystik bezpečně a současně prožívá. Tím se také vyjadřuje nejvyšší duševní harmonie, jaká musí být mezi každým učitelem a žákem mystiky. Proto tuto schopnost
používají vůdci.

Odhalíme příčiny v následcích.

Velmi vděčná schopnost, jejíž pomocí lze odhalit minulost a na základě toho sestavit prognózu budoucnosti. Touto schopností nabudeme všech nižších zkušeností a utvoříme si určitý závěr o světě, to jest budeme s ním vyřízeni.

Následuje schopnost žít mimo tělo.

Podkladem pro dosažení této schopnosti je prohloubení koncentrace. Životní síla je vázána nervovými středisky prostřednictvím stavu vědomí. Soustředěním mysli na hlubší základně jsou nervová centra očištěna a životní síla osvobozena. Opouštějíc „kanály životní existence" (nervy nebo lépe průchody životní síly), vystoupí z nich a schopnost soudržnosti, kterou mystik získá silou koncentrace, umožní, aby se tato síla manifestovala jako individuum mimo
tělo. Tím člověk začíná získávat zkušenosti mimotělesného žití a dostavují se u něho duchovní zážitky.

Mystik, který tuto schopnost získal, se může vědomím odpoutat od těla a žít mimo ně, kdesi v jiných sférách. Tím získává možnost směšovat nebo změnit reakce z činů, vznikajících v jeho nitru. I když je mystik, který nabyl schopnosti žít mimo tělo, s vámi ve styku, může být duchem velmi daleko nebo může žít v jiné sféře, takže zkušenosti z tohoto styku jsou tím u něho změněny nebo i potlačeny.

Pobyt mimo tělo může být různého druhu. Na základě znalosti této síly může mystik přemístit svého ducha (dvojníka) stejně do duchovna jako do vzdálených míst na zemi nebo může uniknout nepříjemným pocitům přenesením se do prostředí radostí. A tak je netělesný život podkladem duševní nepřemožitelnosti zkouškami a nepříjemnými zkušenostmi.

Tato síla je postřehnutelná i zevně. Mystik, jenž tuto sílu má, nebude podléhat změnám nálady. Jeho nálada bude stejná při chvále i útoku a jeho klid bude zachován za všech okolností.

Následuje poznání sfér.

Poznání sfér je vděčné. Dobro má svoji sféru a zlo má svoji sféru. Podle svého přání a bez ohledu na činy se můžete na základě této znalosti vyhnout jedné sféře a žít v jiné, kde si případně přejete žít.

Potom je pochopeno nesmrtelné žití.

To se týká těla. I když nejsou tělesné buňky schopny vyvážit reakce ničící tělo, přece jen je tímto poznáním učiněn krok k tělesné nesmrtelnosti. Ta může být uskutečněna v příštích dobách.

Je poznán a pomalu odstraňován z těla princip tamas, jehož působení váže jednotlivé buňky do soustavy, která nemůže vzdorovat smrti. Ničeho nelze dosáhnout rychle. Musíte tělu postupně přivádět víc světla, rovnajícího se stavu čirého vědomí, neboť toto Světlo vyvažuje smrtící reakce. Následkem úplného prosáknutí těla světlem čirého vědomí budou přetvořeny buňky, čímž získají schopnost vzdorovat stavu zvanému smrt.

Není tu nic zázračného. Naučte se nahrazovat odumírající buňky, vtahujte do sebe jen „světlo" a jemnou energii a potom budete moci žít tak dlouho, jak si budete přát.

Nepodléhejte nečinnosti. Nuťte tělo neustále do aktivity a tím v něm vznikne energie v podobě určitého napětí, jehož působením se snáze vyměňují smrtící látky, a to je již samo o sobě prodlužováním života.

Následuje umění zemřít.

Řekne se: každý člověk zemře tak, jak zemře. A přece jen je mezi smrtí a smrtí veliký rozdíl. Život smrtí zaručeně nekončí. Tomu do posledního okamžiku odporuje schopnost přání po individuálním životě a přítomnost toho kterého vědomí a vůbec lpění na životě. Jestliže toto zcela rozumné a logické stanovisko bude přijato, potom je možno pochopit opatření proti nežádoucí smrti, která určuje okolnosti příštího života.

Přání a představy jsou nosnými silami lidské bytosti. Lidé z velké většiny (zvlášť lidé chudí) podléhají temným myšlenkám, apatii, starostem, strachu, nejistotám apod. Nač chovat takové sklony? Udržujte jasné představy, zavrhněte přání, která se obyčejně vztahují k osobním výhodám, potlačujte apatii, která je plodnou půdou, na níž bují temné myšlenky, a zaměňujte všechny starosti a strach za bezmeznou důvěru v lepší osud – tím se váš osud změní. Silou zmohutnělou duševním cvičením přemůžete nápor temných sil a v posledních okamžicích života dosáhnete výsledku – výhodnější smrti.

Další schopnost je umění vstoupit do těla jiného člověka.

Život, toť síla, jež je vázána určitými středisky tělesné soustavy. Je prchavé povahy, přecházející a přemísťující se tělem určitými drahami – nervy. Když mystik cvičí soustřeďování, podaří se mu tuto prchavou sílu uchopit a na základě poznání jejích projevů ji může z jiných lidí vymýtit a přemístit tam sílu svoji. Toto umění se nazývá vstup do těla jiného člověka.

Tímto způsobem lze přenést všechny funkce a schopnosti. Jakmile se člověku podaří zaměnit tuto prchavou esenci jiného člověka za svoji, bude moci plně ovládnout funkce jeho těla. Vymění se smysly, rozum i mysl a ostatní složky, takže se mystik, který má tuto schopnost, může plně projevit tělem jiného člověka, aniž tomu dotyčný člověk může zabránit. Tyto věci lze provést s tělem mrtvým, živým i neviditelným.

Pocity toho, do něhož mystik vstoupil, jsou tyto: kdo je ovládnut, ztratí vliv na své tělo a nemůže se vzepřít vůli, která ho ovládá.
Zřetelně v sobě cítí přítomnost „čehosi" cizího a silnějšího, co jej vede k určitým třeba i nechtěným činům.

Vstup do těla jiného člověka však nelze zaměňovat za sugestivní vliv na něho. V prvním případě je ovládnuto tělo, vyměněna vůle a jiné duševní funkce, ale vědomí zůstává nedotčeno. Proto má ovládnutý člověk možnost dbát dál o své tělo, ale nemůže jednat svobodně. Proti tomu sugestivní vliv ochromuje vůli ovládaného člověka a z nedostatku duševního spojení s tělem jeho tělo chřadne.

Potom následuje přímý vliv na přírodu. (Tato síla se také nazývá spojení s dechem přírody.)

Přírodní dění se projevuje čtyřmi principy: zemním, vodním, ohnivým a vzdušným. Když se mystik cvičí v koncentraci, jeho vnímání se tak zjemní, že pocítí tyto čtyři principy, pozná je a tak nad nimi získá moc.

Další koncentrační práce má za účel odstranit jejich vliv na mystika. Za takovýchto okolností mystik vykonává přímý vliv na přírodu, takže jeho duševní stav bude mít ohlas v celé přírodě.

Vaši náladu lze pozorovat všude. Podle ní se mění počasí i nálada jiných lidí; případně působí i vaše neujasněnost a stav tuposti. Tím je však také jasné, že jste odpovědni za dění ve světě. Proto musíte udržovat takovou náladu, která nekomplikuje dění a tím projevíte mravní sílu být nositeli této moci.

Další silou je schopnost měnit karmu. Odborný název této schopnosti je získávat ovoce činů bez činů.

Ani když se budete nejlépe snažit o mystické a k němu se družící mravní zdokonalení, nevyhnete se prohřešování proti stanoveným morálním předpisům, jejichž úplnost není dosud popsána. Z prohřešení dochází k rychlému vybíjení karmy, v každém případě více méně bolestnému. Dostatečně vyvinutá koncentrační schopnost a znalost života sfér umožňuje těmto výbojům unikat. Jejich počátky se jeví v podobě temných vln, zakrývajících člověku jeho duševní obzor. V takovém případě upněte mysl na to, co je světlé, a vyhněte se tomu, co je temné. Upnutím mysli mimo všechno
jsoucí se vyhnete každé změně. Tak je možné vyhnout se vlastní špatné karmě, postavit se do jiných okruhů a přijímat jiné žádoucí vlivy.

pokr.

[Alaja]

pokr.

Následuje vstup do prastavu.

Přirozený pochod soustřeďování mysli a ovládání sebe počíná hrubými předměty, jde jemnějšími stavy a zastavuje se u ničeho. Z toho se vyvine vnitřní chápání hrubých projevů a vývoj hrubých duševních schopností. Potom následuje pochopení příčin. Za ním stojí prastav každé skutečnosti a krok za ním je vysvobození.

Následuje vzpomínka na minulé životy.

Jak se projevují karma, myšlení a popudy k jednání, tak se projevoval minulý život. Odhalíte „cosi", co se nazývá duše: vlny, které se jí dotýkají, jsou stopy k vypátrání minulých existencí. Zjištění je přesné. V onom principu (duši) na sebe přijímáte formy, které jste měli v minulých životech, a s plným vědomím zažíváte výrazné události z minulých životů. V mnohém případě je možné si svoje předchozí vtělení historicky ověřit.

Následující schopností je schopnost vyhnout se vnitřnímu styku se stvořením.

Síla koncentrace vrcholí ve schopnosti bezpředmětného soustřeďování. Lze vymýtit všechny myšlenky i představy vlastní i cizí. Tím je tok mysli obrácen do ničeho a člověk se v něm jako individualita ztrácí. Tak se přeruší vztahy sil vlastní přirozenosti se silami přirozenosti jiných jednotek stvoření a při dalším postupu zmizí i tělo.

Následuje vystoupení z vesmíru.

Vesmír se projevuje formami hrubými, jemnými a těmi, jež lze pokládat za bezpředmětné. Hrubým vesmírem se rozumí viditelné formy, jemným formy a světy neviditelné a bezpředmětným je stav klidu. Dokonalé soustředění se zastavuje ve stavu klidu. Usilující člověk zamítne představy i pojem ničeho, ponoří se mimo všechno a tak přeruší všechny styky s projeveným světem v každé formě a začne žít mimo něj.

V praxi se to příliš často nedělá. Když bylo tohoto stavu dosaženo, rozšiřuje se zpravidla koncentrace a mystik se zastaví na prahu nirvány.

Potom následuje neohraničenost života.

Dosažení duchovního stupně, který člověku umožňuje, aby mohl bytovat mimo všechno, mu poskytne jasný pohled do propasti bytí. Naučí ho chápat a ovládat všechno. Získanými schopnostmi a uměním se „rozprostře" na vše a vtělí se do všeho. A poněvadž je celek věčný a ve schopnostech neomezený, získá mystik účast na tomto životě.

Jsou ještě jiné síly a schopnosti, jichž mystik dosahuje na cestě k dokonalosti; myslím však, že je o nich lépe pomlčet. Jejich projevy, přestože jsou mocné a pozorovatelné, jsou vlastně tajné. Odhalovat je by pro mne mohlo znamenat zbytečné vykládání a odůvodňování, možná i boje pro nepochopení pravého stavu věcí jinými lidmi. Proto nechť stačí oněch několik nejvýraznějších zkušeností, které se dají rozumově odůvodnit. Ostatní, jež si ponechávám v tajnosti, budou důkazem pro případ srovnávání mystických zkušeností s mysticky usilujícími lidmi.

Všechny popsané i nevyzrazené schopnosti jsou síly, které se získávají postupem. V normálním průběhu praxe mystik postupuje od stupně ke stupni, dosahuje všech sil, vjemů a zkušeností a ani se jim nemůže vyhnout. Je však jasné, že je to spojeno s jistým nebezpečím. Každá schopnost je nová zkušenost, která žáky nutí, aby si jí všímali a oceňovali ji. Když se to stane, zmatou se, ztratí vše a nemohou dále. Proto je mystická cesta nebezpečná, ale je přirozená. Nenarodil se ještě nikdo, kdo by těmito zkušenostmi nemusel procházet. Zachoval-li si však žák normální chápání, které se vyznačuje duševní závislostí na smyslech, musí nechat všechny zkušenosti a poznatky volně působit na vědomí. Výsledkem toho je, že snadno ulpí na zkušenostech a potom následuje pád z dosahovaných již vyšších mystických stupňů do nejnižšího bytostného stavu, v němž je veden svými pudy.

Existuje však cesta bohů, na které lze těmto nebezpečím čelit. Vyznačuje se tím, že člověk nechce chápat žádnou zkušenost ani stav a přidržuje se jen soustřeďovací snahy. Výsledkem toho je, že všemi zkušenostmi projde bez dotčení. Pak snadno dosáhne cíle. Proto se uzavřete všem vjemům. Nechtějte vnímat ani dobré ani zlé stavy, jež se dostavují jako ohlas soustřeďovací snahy. Tak proběhnete celou mystickou cestou bez jediného poklesku k cíli, jímž
je rozplynutí se v absolutnu.

Nedomnívejte se, že je např. žádoucí všemohoucnost a vševědoucnost, které se dostavují při vysoké snaze. Je to stejně jako ostatní síly jen překážka, která má zabránit, abyste mohli dosáhnout cíle. Když se podle mého doporučení duševně zcela uzavřete a nebudete přijímat nic z toho, co se dostavuje jako ovoce vašich snah, dosáhnete konečně zlomu. Potom jenom pohlédnete nazpět a dosáhnete všech mystických zkušeností; přijmete všechny síly a nepodlehnete nebezpečí duchovního pádu a zla s tím spojeného.

Jmenované magické síly nejsou cílem. Jsou to jenom dary navěšené jako klenoty, které získá vítěz v józe. A i tomu jsou někdy přítěží, jíž se rád zbavuje, aby dosáhl věčného uspokojení. Teprve v něm zakotví ten, koho životní a mystické zkušenosti naučily, aby se odvracel od světa, jehož vyjádřením je jen změna. Když to uskuteční, bude moci žít věčně, neboť se stal nepomíjivým vědomím univerza.

[nop]

Z nadpřirozených darů:
a) Svatý Vojtěch měl také rukavice jako každý biskup. Jednou při mši stál nehnutě dlouhou dobu před oltářem. Potom jeho lidé viděli, že mu jedna schází. Odpověděl, že ji zapomenul na oltáři v Římě, když tam sloužil mši za zahynulé bratry. Vypravili tedy rychlého posla do Říma. Našli tam tu rukavici.
Při zjevování na novém místě se ovšem může stát, že na původním místě zůstane tělo bez činnosti, protože pozornost je přenesena dočasně jinam.
b) schopnost svatého Martina de Porres (* 1579 v Limě), viz foto z kostela v příloze

[Pavla]

V andské tradici je osobní síla považována za dobrou věc. Ve skutečnosti je to pouze rozdíl mezi věcmi, které můžeme udělat a věcmi, které udělat nemůžeme. Není třeba se síly bát. Je dobré mít sílu.
Máme-li sílu k lásce, musíme tu sílu demonstrovat. Kdo tvrdí, že tu sílu má, musí dokázat, že miluje dobře. Síla není něco, co by se mělo uschovat. To není pravda, protože čím víc dáme, tím jsem otevřeni víc dostat. Nejjistějším způsobem jak sílu získat, je darovat ji jinému živému systému... právě to udržuje nás i svět pohromadě...

[rafael]

k čemu mi sou nadpřirozené schopnosti.. jsou to jen plody mysli a ega.. pokud chceme dosáhnout osvícení vše musí pryč.. je sice fajn vědět co si kdo myslí, cítit někoho, vnímat něco, vědět co se stane.. kdo to vše ale prožívá?? kdo to vnímá?? pouze jen ego.. nic víc..vše musí pryč ..

[irulan]

k čemu mi sou nadpřirozené schopnosti.. jsou to jen plody mysli a ega.. pokud chceme dosáhnout osvícení vše musí pryč.. je sice fajn vědět co si kdo myslí, cítit někoho, vnímat něco, vědět co se stane.. kdo to vše ale prožívá?? kdo to vnímá?? pouze jen ego.. nic víc..vše musí pryč ..

Ty to říkáš jak kazatel: musíme, nesmíme...kdyz to bereš tak do důsledku, všechno jsou plody mysli a ega, celej život te momentální individuality. A proc tady ta individualita je? Považuješ to (individualitu, ego) za nejake zlo, ktere musí pryč? Jestli to někdo stvořil, tak nejspíše s nejakym záměrem, treba jenom, ze si chtěl hrát. Tohle "musí pryč" a "dosáhnout osvícení" muze byt bráno pěkně hystericky až fanaticky. Stejne jako "osvědčená" náboženství. Jak vubec myslíš to "chceme dosáhnout osvícení"? Pochybuju, ze nějakého osvícení se dá "dosahovat". Asi mame kazdy nejake predstavy o osvícení, ktere nejspíše jsou jen představami. Ja například si to představuju jako - pochopeni toho, co sam se sebou hraje hru.
Nadpřirozené schopnosti? Treba až tak nadpřirozené nejsou, jen z většiny nejsou vyuzite (proc ma mozek nebo i samotná DNA jeste tolik neprozkoumaných oblasti, u kterých neznáme jejich funkci?), a jsou jen jakýmisi jinými poznavacimi nástroji - také zase k poznávání nějakých zkusenosti. Někoho se týkají více, někoho ne. Někdo se možna potřebuje s takovými věcmi setkat dost intenzivně, aby mu došlo, ze život neni jen to jeho telo..do smrti a pak konec. Aby nechápal jen materii, ale taky energii a to ze se jedno v druhé přelévá a ze muze byt nejen častí te materie a energie momentálně zformovanou do individuality, ale ze muze byt prave tim stvoritelem, ktery sam sebe zformoval. Proc? To se můžeme dohadovat.

[malpan]

křečovitost je dobrou brzdou...

[Návštěvník]

k čemu mi sou nadpřirozené schopnosti.. jsou to jen plody mysli a ega.. pokud chceme dosáhnout osvícení vše musí pryč.. je sice fajn vědět co si kdo myslí, cítit někoho, vnímat něco, vědět co se stane.. kdo to vše ale prožívá?? kdo to vnímá?? pouze jen ego.. nic víc..vše musí pryč ..

A co považuješ za osvícení?

[nop]

k čemu mi sou nadpřirozené schopnosti.. jsou to jen plody mysli a ega.. pokud chceme dosáhnout osvícení vše musí pryč.. je sice fajn vědět co si kdo myslí, cítit někoho, vnímat něco, vědět co se stane.. kdo to vše ale prožívá?? kdo to vnímá?? pouze jen ego.. nic víc..vše musí pryč ..

Schopnosti ti nemusí překážet, když je využiješ pro konání dobra (a neříkej, že konání je fuj a je třeba se toho zbavit).
Nelpěj na nich, ale neodsuzuj je. Kolikrát by lidé i susedi potřebovali, aby se jich někdo zastal, ale pán mudrc ve své jeskyni rozjímá a chce se dobrých schopností zbavit.

[malpan]

Schopnosti ti nemusí překážet, ...
Nelpěj na nich, ale neodsuzuj je. Kolikrát by lidé i susedi potřebovali, aby se jich někdo zastal, ale pán mudrc ve své jeskyni rozjímá a chce se dobrých schopností zbavit.

- mudrc se ničeho zbavovat nechce - chápe zbytečnost dělení na dobré a špatné
- kde je hranice toho, kdy je pomoc skutečnou pomocí?
- jak lze pochopit, co mudrc v jeskyni může pro lidstvo vykonat, když sami nedokážeme posoudit to, co je nám zatím neznámé?

[Návštěvník]

Nadpřirozené schopnosti? Treba až tak nadpřirozené nejsou, jen z většiny nejsou vyuzite (proc ma mozek nebo i samotná DNA jeste tolik neprozkoumaných oblasti, u kterých neznáme jejich funkci?), a jsou jen jakýmisi jinými poznavacimi nástroji - také zase k poznávání nějakých zkusenosti. Někdo se možna potřebuje s takovými věcmi setkat dost intenzivně, aby mu došlo, ze život neni jen to jeho telo..do smrti a pak konec. Aby nechápal jen materii, ale taky energii a to ze se jedno v druhé přelévá a ze muze byt nejen častí te materie a energie momentálně zformovanou do individuality, ale ze muze byt prave tim stvoritelem, ktery sam sebe zformoval. Proc? To se můžeme dohadovat.

[Návštěvník]

"Mezi slepými jednooký králem."

A může se proto mezi ostatními tak cítit. V tom je nebezpečí tzv. nadpřirozených schopností - ne v nich samých.

[Návštěvník]

Nejde tu o to, kdo co má nebo nemá, ale o to, že to jednoho dne může přijít i k vám....když budete opravdově praktikovat meditace, kontemplace a podobné aktivity kvůlivá tomu osvícení. ......

[Návštěvník]

Nezajímají mě. Stejně jako mě nelákají nabídky na luxusnější vybavení domácnosti.

Patří osobnímu já, rozšiřují jeho možnosti, jak si hrát. Občas se něco z nich objevilo, ale neobjevil se zájem to využívat. Proč, to nevím.

Nebo možná vím. Luxusně vybavené ego je pořád jen ego, i když subtilní. Iluze, která je přitažlivá tak dlouho, dokud si jí dost neužijem.

[rafael]

k čemu mi sou nadpřirozené schopnosti.. jsou to jen plody mysli a ega.. pokud chceme dosáhnout osvícení vše musí pryč.. je sice fajn vědět co si kdo myslí, cítit někoho, vnímat něco, vědět co se stane.. kdo to vše ale prožívá?? kdo to vnímá?? pouze jen ego.. nic víc..vše musí pryč ..

Ty to říkáš jak kazatel: musíme, nesmíme...kdyz to bereš tak do důsledku, všechno jsou plody mysli a ega, celej život te momentální individuality. A proc tady ta individualita je? Považuješ to (individualitu, ego) za nejake zlo, ktere musí pryč? Jestli to někdo stvořil, tak nejspíše s nejakym záměrem, treba jenom, ze si chtěl hrát. Tohle "musí pryč" a "dosáhnout osvícení" muze byt bráno pěkně hystericky až fanaticky. Stejne jako "osvědčená" náboženství. Jak vubec myslíš to "chceme dosáhnout osvícení"? Pochybuju, ze nějakého osvícení se dá "dosahovat". Asi mame kazdy nejake predstavy o osvícení, ktere nejspíše jsou jen představami. Ja například si to představuju jako - pochopeni toho, co sam se sebou hraje hru.
Nadpřirozené schopnosti? Treba až tak nadpřirozené nejsou, jen z většiny nejsou vyuzite (proc ma mozek nebo i samotná DNA jeste tolik neprozkoumaných oblasti, u kterých neznáme jejich funkci?), a jsou jen jakýmisi jinými poznavacimi nástroji - také zase k poznávání nějakých zkusenosti. Někoho se týkají více, někoho ne. Někdo se možna potřebuje s takovými věcmi setkat dost intenzivně, aby mu došlo, ze život neni jen to jeho telo..do smrti a pak konec. Aby nechápal jen materii, ale taky energii a to ze se jedno v druhé přelévá a ze muze byt nejen častí te materie a energie momentálně zformovanou do individuality, ale ze muze byt prave tim stvoritelem, ktery sam sebe zformoval. Proc? To se můžeme dohadovat.

tvoje odpověd je pouze lpění na těle, mysli, a všeho co se kolem týká.. nedokážeš se vzdát ničeho ze dne na den ani pouhé myšlenky.. vše co se točí kolem mysli je překážkou k osvícení at je to jakékoliv nábožesntví kteréhokoliv směru.. mysl vytváří vše aby nás stahovala zpět do tohoto světa .. proč chceš zkoumat dna, energie a vše kolem když TO VŠE nejsi ty nepatří ti to? pořád chceš zkoumat vše kolem těla, mysl, tělo, dna, síly mysli všeho druhu, k čemu?? co se stane až je poznáš jestli je vůbec poznáš? k čemu potřebuješ tělo mysl jako poznávací nástroj když existuje přímá cesta? k čemu tobě je mechanismus dna když to do dnes nikdo nepochopil .. proč nejít přímou cestou tam kam patříme , tam odkud sme přišli?? proč pořád chodíš okolo a přesvědčuješ sama sebe, že to zabývání se něčím kolem výtvorů mysli je správné?? tvá mysl ti říká že mysl je správná že je potřebná a že se něčím zabývá co sama vytváří.. podívej se na to vše svou vnitřní pozorností a ticham spal to lpění a zjistíš že nic z toho co píšeš nepotřebuješ.. každý osvícený skutečný člověk guru ti řekne to samé co píšu, jediný rozdíl je ale ten že oni guruové to sami zažili na sobě..

ano dokud máme ego vždy dosahujeme..nebo snad ne?? ego máme do poslední minuty před realizací a vždy je to dosáhnutí pokud existuje ten kdo dosahuje..

nejsem kazatel ani hysterik, jen sem napsal čeho má člověk vzdát aby se nemotal dokola kolem svých vlastních výtovrů svých vlastních představ života, sil okultních a jakýchkoliv ostatních, jsou to jen plody mysli (zakazují to všechna náboženství od křesťanství až po hinduismus a proč?? kvůli připoutanosti..), ale člověk který je k mysli připoutaný to nevidí a potom napíše takovou odpověď o hysterii a fanatismu.. pokud si byla na satsangu a byla jsi tam několikrát celou dobu slyšíš o tom, že máš mysl odstranit a vše co k ní patří musí jít pryč a dokonce si najdi na jotube video kde o tom guru povídá a vysvětluje.... je brahmam hysterický?? je brahmam fanatický?? proč tam teda jezdíš když on mluví celé hodiny o tom samém co já píšu.. bojíš se vzdát všeho co se týká tvého ega, máš strach cokoliv opustit a tvůj strach unáší pak tvé emoce podobně jako tento příspěvek.. vše je ale vývoj člověka,a at jde jakýmkoliv náboženstvím všechna jsou o tom samém vzdát se mysli a všeho co s ní souvisí, pak sme v ráji nebo osvícení nebo tao nebo cokoliv jiného.. jedině strach nám všem v tom brání se čehokoliv vzdát..

zkoumáš někdy svůj svetr z čeho je z molekuly složeno jeho vlákno a jak je vyrobeno?? zkoumáš někdy svetr z čeho je složena jeho barva a jak je vyrobena?? zkoumáš někdy vzor pletení nebo šití na tom co nosíš? zabýváš se někdy celé hodiny tím vzorem toh oblečení? proč nehledáš kdo ten svetr nosí?? je to podobně jako s tělem, jen ho nosíme a pak ho zase opustíme..

vše je jenom o lpění o ničem jiném, vše co je mysl je jen lpění at se to týká tohoto světa nebo těla.. nic víc nic mín..

[rafael]

Nezajímají mě. Stejně jako mě nelákají nabídky na luxusnější vybavení domácnosti.

Patří osobnímu já, rozšiřují jeho možnosti, jak si hrát. Občas se něco z nich objevilo, ale neobjevil se zájem to využívat. Proč, to nevím.

Nebo možná vím. Luxusně vybavené ego je pořád jen ego, i když subtilní. Iluze, která je přitažlivá tak dlouho, dokud si jí dost neužijem.

ano dobře je to napsané.. luxusně vybavené ego, někdo má něco navíc některé schopnosti a někdo nemá.. je to jako s penězi, někdo má víc někdo míň.. ale pořád sou to peníze a pořád je to ego..

[malpan]

tvoje odpověd je pouze lpění na těle, mysli, a všeho co se kolem týká..

lpění na nelpění aneb:

vše je jenom o lpění o ničem jiném, vše co je mysl je jen lpění at se to týká tohoto světa nebo těla.. nic víc nic mín..