Ego

[Jana]

A co když maminka a její potomci byli v tu chvíli šťastní jen proto, že tady byl díky lásce stav bez ega?

[Návštěvník]

Co je láska? Vnímání věčného života hluboko ve vás a ve všech bytostech.

Eckhart Tolle: Moc přítomného okamžiku

[vostal petr]

K egu patří tři stavy mysli

a ne všechny jsou o utrpení a neštěstí,

to jen tvoje připitomnělá představa...

[vostal petr]

Abyste mohli opravdu milovat, musíte žít v přítomnosti a nesmíte se ztotožňovat se svým myšlením ani se svým emočním tělem.

To není pravda,

do přítomnosti či spíše přítomného okamžiku

se jde dostat různými způsoby a jedním z nich je strach,

takže do přítomného okamžiku nás posunuje vždy jen intenzita koncentrace,

mysl lze tedy vyhodit ze sedla různými způsoby třeba pomocí emočního těla...

[vostal petr]

Mám sem dávat video s pokojným bojovníkem, když jej schodí z mostu ???

[miroslav]

Mně z toho pořád vychází, že podstatná je jenom láska.

A bez ní není žádné štěstí a ani osvícení není.

To už má Petr bohužel za sebou. Jaksi z toho vyrostl. Tak je na tohle slovo trochu alergický.
Protože to asi nikdy doopravdy "neochutnal".
.........

"Zdá se mi, že je k tomu absolutně nutné jedno: vášeň bez příčiny - vášeň, kterou nerodí oddanost ani lpění, vášeň, která není pouhý chtíč.
Člověk, který neví, co je vášeň, nikdy nepozná lásku, protože láska do něho vstoupí, jen když se vytratí „já".

Mysl, která hledá, není vášnivá a rozevřít se lásce bez hledání je jediný způsob, jak k ní dospět - rozevřít se jí neúmyslně, bez úsilí a bez veškerých zkušeností. Potom zjistíte, že láska nezná čas a že je osobní i neosobní, patří jednomu i mnohému. Je jako květina, k níž lze přivonět anebo ji pominout. Je tu pro každého a pro toho, kdo si dá námahu na ni pohlédnout a s potěšením ji do sebe vdechne. Jestli je jí kdo nablízku nebo ne, znamená pro ni totéž. Je plná vůně, a proto se o ni dělí s každým.

Láska je něco živého, nového, čerstvého. Nemá včerejšek ani zítřek, je mimo myšlenkovou vřavu. Zná ji pouze nevinná mysl a ta ví, jak žít ve světě, který nevinný není. Nalézt tuto mimořádnou věc, kterou člověk nekonečně hledal v uctívání a sebeobětování, ve svých vztazích a v sexu, v nejrůznějších potěšeních a bolestech, je možné pouze tehdy, když mysl porozumí sama sobě a dospěje tak k svému přirozenému konci. Láska pak nemá protějšek a není s ničím v rozporu.

Mohli byste se zeptat: Když takovou lásku najdu, co se stane s mou ženou, dětmi, s mojí rodinou? Je přece nutné je zabezpečit. -Jestliže si kladete takovou otázku, pak jste nestanuli mimo pole myšlení, mimo pole vědomí. Kdo tam stanul, ten se takto neptá, protože ví, co je láska, v níž není myšlenka, a proto ani čas. Možná že vás tyto věty okouzlují nebo hypnotizují, ale dojít opravdu za myšlení a čas - tedy za všecky starosti - znamená být si vědom toho, že existuje ničemu nepodobná dimenze nazývaná láska.
Ale vy nevíte, jak se k té podivuhodné fontáně dostat. Co tedy uděláte? Když nevíte, neuděláte přece nic. Naprosto nic. Tak ve vás vzejde naprosté ticho. Rozumíte, co to znamená? Znamená to, že už nehledáte, nic nevyžadujete a za ničím se neženete.
Střed, kterým jste byli, přestal existovat.
Je láska."

http://jiddu-krishnamurti.net/cs/volnos ... ra-nevi-10

[vostal petr]

To už má Petr bohužel za sebou. Jaksi z toho vyrostl. Tak je na tohle slovo trochu alergický.
Protože to asi nikdy doopravdy "neochutnal".

Za sebou to nemám,

jen jsem poněkud alergický na pitomce,

kteří tím maskují svoji agresivitu,

protože právě z lásky (k něčemu či někomu) se obvykle dělaj největší svistva...

Tydle pitomce lze pak snadno poznat podle toho, že o tom furt posedle melou,

což je asi tak inteligentní, jako kdybych sem furt psal, že mám dvě nohy..

Takže tak Haničko, tak to je...


A tvý kopírky mě fakt neberou,

já mám prostě dvě nohy a jak vidíš, vůbec o tom nepíšu...

Proč taky, že jo...

[vostal petr]

Ale vy nevíte, jak se k té podivuhodné fontáně dostat. Co tedy uděláte? Když nevíte, neuděláte přece nic. Naprosto nic. Tak ve vás vzejde naprosté ticho. Rozumíte, co to znamená? Znamená to, že už nehledáte, nic nevyžadujete a za ničím se neženete.
Střed, kterým jste byli, přestal existovat.
Je láska."

To je samozřejmě blbost,

to co pak je je Blaženost což je něco jiného než láska,

a pak,

není zde pouze jen ta láska (Blaženost)

proto se tomu neříká voblažení ale osvícení


PS.

Jo, a na pitomý kecy jsem taky alegickej...

[miroslav]

protože právě z lásky (k něčemu či někomu) se obvykle dělaj největší svistva...

Největší svinstva se dělají z nenávisti, závisti, žárlivosti, mocichtivosti atd.
Nikdy z lásky.

[Jana]

protože právě z lásky (k něčemu či někomu) se obvykle dělaj největší svistva...

..

Je zajímavé tohle zkoumat, jak to je. Vypadá to na to, že altruista se zákonitě musí z lásky obětovat pro druhé nebo, že druhého z lásky začneme předělávat k obrazu svému, třeba i násilím. Je tam to, co už jsi zmiňoval, nějaký kaz na kráse, myšlenka, že "něco je špatně", něco je třeba změnit.

Absolutní láska však dává svobodu. Je šťastná bez kladení si jakýchkoliv podmínek.

V bhakti cestě, kdy se miluje samotná láska, milujeme bližního jen proto, že jeho existence je láskou. Je stejnou láskou jako naše vlastní existence. Existence vědomé lásky je sama o sobě štěstím. Jsme šťastní jen z pouhé existence toho, co jako lásku poznáváme.

Zpočátku tady může být tendence všem to štěstí z vděku vracet. Dělat pomyšlení, utírat pusinky, ulehčovat co nejvíc cestu k poznání kým jsou. Jenže někteří chtějí něco víc, chtějí být něčím víc, chtějí být na vyšší úrovni, mají hlavu plnou starostí a jiných záležitostí.

Časem se tomu všemu dá svoboda a tak se to řeší samo. Ti, kteří milují, jsou ve stejném Bytí, aniž by bylo třeba o cokoliv usilovat.

A ti kteří si potřebují prožívat něco jiného, mají svobodu si prožívat cokoliv. Jako by je Láska propouštěla ze svého zorného pole kamkoliv si zamanou.

[vostal petr]

protože právě z lásky (k něčemu či někomu) se obvykle dělaj největší svistva...

Největší svinstva se dělají z nenávisti, závisti, žárlivosti, mocichtivosti atd.
Nikdy z lásky.

Chápu,

že jako holka jsi na tu lásku vod přírody dost fixovaná,

ale to v tý závorce tam není pro prdel králíkům,

nýbrž to upřesnuje vo jaký lásce to píšu...

[salmo1cz]

Láska je ušlechtilá vlastnost.
Satčitananda je ale něco jiného...je to Bleženost vědomí pravdy, reality a existence.

[Jana]

Láska je ušlechtilá vlastnost.
Satčitananda je ale něco jiného...je to Blaženost vědomí pravdy, reality a existence.

Salmo, díky.

Sat-čit-ánanda září v hlubokém spánku beze snů a jako by v ní po lásce nebylo ani stopy, a přeci má stejný šmak, jako když se probudí láska, která je vším. Díky tomu šmaku je možné tvrdit, že jsou jedním, protože veškerá existence, Bytí, je láska.

[Návštěvník]

Láska je ušlechtilá vlastnost.
Satčitananda je ale něco jiného...je to Bleženost vědomí pravdy, reality a existence.

S tím se dá souhlasit, tedy až na tu Bleženost ...

Láska je ovšem něco, co spíše patří k celku, tedy k UV, což se dost často zaměnuje za "kolektivní vědomí",

což je pak právě ta láska k něčemu či někomu...

Z toho pak vznikaj ty šílený motanice kolem lásky, když se to UV nahradí tím kolektivním šílenstvím lásky, kterému já říkám dobroserství...

[vostal petr]

Láska je ušlechtilá vlastnost.
Satčitananda je ale něco jiného...je to Blaženost vědomí pravdy, reality a existence.

Salmo, díky.

Sat-čit-ánanda září v hlubokém spánku beze snů a jako by v ní po lásce nebylo ani stopy, a přeci má stejný šmak, jako když se probudí láska, která je vším. Díky tomu šmaku je možné tvrdit, že jsou jedním, protože veškerá existence, Bytí, je láska.

Tak šmak říkáš ?

Tak to má přece každá úroven nějakého aspektu, at už Blaženosti, Bytí nebo Vědomí,

i největší idiot je svým způsobem vědomej a má jakýs takýs uvědomění,

ovšem ne každej z toho dělá nirvánu...

Takže ten tvůj šmak je ti ku hovnu, asi jako když pes cejtí buřtíka ale nemůže se k němu dostat...

[salmo1cz]

Láska je ušlechtilá vlastnost.
Satčitananda je ale něco jiného...je to Blaženost vědomí pravdy, reality a existence.

Salmo, díky.

Sat-čit-ánanda září v hlubokém spánku beze snů a jako by v ní po lásce nebylo ani stopy, a přeci má stejný šmak, jako když se probudí láska, která je vším. Díky tomu šmaku je možné tvrdit, že jsou jedním, protože veškerá existence, Bytí, je láska.

V hlubokém spánku září satčitananda nevědomím, neprobuzeným.
Probuzeným září satčitananda neustále.Je jako pochodeň na dobře chráněném místě. To je dar nirvikalpa samadhi.Není to láska je to dobro..

[vostal petr]

Sat-čit-ánanda září v hlubokém spánku

Ta září v nirvikalpa samadhi, nejenom tedy ve spánku,

ale to co září je Světlo, to je to co září, a pokud zde není Světlo, není zde ani Blaženost,

to proto

protože Světlo a Blaženost jsou jedno a to samé...



Stejně tak i v případě Univerzální Lásky, ta taky září (jako nekonečný třpyt prázdna nek. prostoru)

pokud zde není světlo, je zde jen nějaká ta láska nižšších úrovní...

[vostal petr]

V hlubokém spánku září satčitananda nevědomím, neprobuzeným.

Ale notak, nám nevědomým přece nic nezáří,

a ani zářit nemůže,

pro nevědomé je spánek stavem tamasu,

mně můžeš věřit, já mám pěkné nezářné ego...

Na to aby ti ve spánku něco zářilo alespon podobno tý SČA musíš to ego hodně pročistit...

[salmo1cz]

Září všem lidem ve spánku v amrita nadí.

[vostal petr]

To je jak s tím buřtíkem co je zavřenej ve spižírně,

sice ho furt taknějak cejtíš,

ale nemáš k němu přístup...

Dveře jsou stále zavřený...

A u něktrých pejsků to pak spouští pavlovův slintací reflex,

slintaj po buřtíku...