Ego

[miroslav]

Jsi prostě tím, kým se vnímáš být, dle stavu svého poznání.

Tady jsem zapoměl na jedno důležitý slůvko:

Jsi prostě tím, kým se MOMENTÁLNĚ vnímáš být, dle stavu svého poznání.

Třeba egem

[Pedriito]

No když "já" ví (zjistí) že je egem, tak došlo k určitému poznání. Vznikne touha poznat, co je za.. cesta se otevírá. Kdežto když se "já", díky nezpracované povrchnosti k naučenostem, začne pokládat za Boha, cesta se pro tentokrát uzavřela.

[Pedriito]

P.S.
Ještě bych k tomu dodal, že ego ti vlastně dává šmrnc (punc) idividuality. I když jsi třeba dosáhl univerzálního poznání a tvá pozornost se přesunula tzv. z kebule do koše (hrudního). Proto všichni ti Mistři se projevujou i chovaj každej jinak, protože ta známka osobnosti jim zůstala. Není to pro ně nepřítel, to ego. Ona ta pozornost se zkrátka od něj musí odloupnout a zabydlet se na mnohem pozoruhodnějším "místě". A tehdy je s egem v pohodě, nemá s nim problem. Ten mívá když se od něj odlupuje (odpoutává), tehdy vzniká určitý tlak, co nemusí být příjemný, ale proběhnout to musí, to "odtrhnutí", to se nedá svítit...

[Pedriito]

Proto je vždycky jaksi směšný, když někdo zapírá ego, ale vlastně to děla skrze něj, ten aparát osobnosti.

[salmo1cz]

Po pravdě ja jsem nikdy nepochopil co je na egu tak strašlivé. Vnímám ego jako nástroj k žití ve hmotném, jako zbrojnoše a kámoše zároveň.Popíráním ega obviňují Boha, špatně jsi to vymyslel...to jako vážně má být cesta?Kultivace ega skrze ducha OK to beru a rozumím.

[Návštěvník]

Možná že ty námitky proti osobnímu já = egu člověka souvisejí s tím, že egoismus = sobectví.

Egoismus (z lat. ego, já) je moderní označení pro sobectví, obvykle ale s méně pejorativním významem. Znamená (přílišné) sledování vlastního prospěchu a zájmu, případně i na úkor druhých.[1] Takový člověk se nazývá egoista, sobec. Opakem egoismu je altruismus.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Egoismus

Altruismus (z lat. alter, druhý, 3. pád altrui, druhému) je moderní označení pro postoje a jednání, která sledují prospěch druhého člověka, které mohou i nemusí být na úkor prospěchu altruisty. (altruistické jednání, dobročinnost, nesobeckost, nezištnost). Protikladem altruismu je egoismus.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Altruismus

[miroslav]

Proto je vždycky jaksi směšný, když někdo zapírá ego, ale vlastně to děla skrze něj, ten aparát osobnosti.

Zapírání ega je samozřejmě blbost, nepochopení, co ego je.
Zapírat ego může jedině ego aby bylo IN. Jaksi vynikalo nebo nebylo pozadu mezi duchovňáky.

Ego se nedá zabít, zničit. Ale je možno ho prohlédnout.
"Rozvázat", co je sebestředně zamotané, zacyklené.
Ale to je možné jen když se bytost s egem přestane identifikovat.
Ne formálně, ale doopravdy.
A k tomu (až na výjimky - (jako třeba Ramana) může vést správná meditační praxe.

[salmo1cz]

Možná že ty námitky proti osobnímu já = egu člověka souvisejí s tím, že egoismus = sobectví.

Egoismus (z lat. ego, já) je moderní označení pro sobectví, obvykle ale s méně pejorativním významem. Znamená (přílišné) sledování vlastního prospěchu a zájmu, případně i na úkor druhých.[1] Takový člověk se nazývá egoista, sobec. Opakem egoismu je altruismus.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Egoismus

Altruismus (z lat. alter, druhý, 3. pád altrui, druhému) je moderní označení pro postoje a jednání, která sledují prospěch druhého člověka, které mohou i nemusí být na úkor prospěchu altruisty. (altruistické jednání, dobročinnost, nesobeckost, nezištnost). Protikladem altruismu je egoismus.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Altruismus

Ano, tady já ovšem předpokládám, že duchovně hledající člověk je altruista.Řekněme alespoň dlouhodobě hledající člověk.

[salmo1cz]

Proto je vždycky jaksi směšný, když někdo zapírá ego, ale vlastně to děla skrze něj, ten aparát osobnosti.

Zapírání ega je samozřejmě blbost, nepochopení, co ego je.
Zapírat ego může jedině ego aby bylo IN. Jaksi vynikalo nebo nebylo pozadu mezi duchovňáky.

Ego se nedá zabít, zničit. Ale je možno ho prohlédnout.
"Rozvázat", co je sebestředně zamotané, zacyklené.
Ale to je možné jen když se bytost s egem přestane identifikovat.
Ne formálně, ale doopravdy.
A k tomu (až na výjimky - (jako třeba Ramana) může vést správná meditační praxe.

Aha.No já žiju dharmou od svých 4-5 let, aniž bych tušil alespoň tenkrát co to dharma je.A meditační praxe to už vůbec ne.Šlo to tak nějak samo, asi proto ten boj až posedlost egem nemůžu pochopit.

[Pedriito]

Po pravdě ja jsem nikdy nepochopil co je na egu tak strašlivé. Vnímám ego jako nástroj k žití ve hmotném, jako zbrojnoše a kámoše zároveň.Popíráním ega obviňují Boha, špatně jsi to vymyslel...to jako vážně má být cesta?Kultivace ega skrze ducha OK to beru a rozumím.

To máš recht. Ono ego je vlastně učitel, napřed tě pohltí, protože od narození ho defakto buduješ, nevědomky až podvědomě. Nadělás si spoustu zvyklostí, naučených tendencí. Pozornost je v tom uvězněna. A buď z toho chce ven, nebo ne. A to já nevím, proč nečí pozornost (břit vědomí) z toho chce ven, a něčí ne. Většina si právě ani to, že je tu ego (tedy že jím momentálně jsou) neuvědomí. Proto nemůžou dál... Ego je v tomto tedy velmi nekompromisním "strážcem prahu".. Ale když se stane to překonání, naukou daný nepřítel zmizí. To ale není zkáza ega, jen jeho projevu. Nauka splnila svůj účel a mizí taky.

[Pedriito]

Proto je vždycky jaksi směšný, když někdo zapírá ego, ale vlastně to děla skrze něj, ten aparát osobnosti.

Zapírání ega je samozřejmě blbost, nepochopení, co ego je.
Zapírat ego může jedině ego aby bylo IN. Jaksi vynikalo nebo nebylo pozadu mezi duchovňáky.

Ego se nedá zabít, zničit. Ale je možno ho prohlédnout.
"Rozvázat", co je sebestředně zamotané, zacyklené.
Ale to je možné jen když se bytost s egem přestane identifikovat.
Ne formálně, ale doopravdy.
A k tomu (až na výjimky - (jako třeba Ramana) může vést správná meditační praxe.

Jsou i lidi ktěří k tomu meditační praxi nepotřebujou, už to maj asi prostě za sebou. Přece jen se tu teď na tom světě vyskytuje obrovské množství "duší".. Ale jinak říkáš, co jsem řek já. Bytost je vždy tam, kde je jeho "bytostná" pozornost. A ta začíná od tzv. ega (já) a táhne jí to k "JÁ"... To je ta pouť a poutník.

[salmo1cz]

Proto je vždycky jaksi směšný, když někdo zapírá ego, ale vlastně to děla skrze něj, ten aparát osobnosti.

Zapírání ega je samozřejmě blbost, nepochopení, co ego je.
Zapírat ego může jedině ego aby bylo IN. Jaksi vynikalo nebo nebylo pozadu mezi duchovňáky.

Ego se nedá zabít, zničit. Ale je možno ho prohlédnout.
"Rozvázat", co je sebestředně zamotané, zacyklené.
Ale to je možné jen když se bytost s egem přestane identifikovat.
Ne formálně, ale doopravdy.
A k tomu (až na výjimky - (jako třeba Ramana) může vést správná meditační praxe.

Jsou i lidi ktěří k tomu meditační praxi nepotřebujou, už to maj asi prostě za sebou. Přece jen se tu teď na tom světě vyskytuje obrovské množství "duší".. Ale jinak říkáš, co jsem řek já. Bytost je vždy tam, kde je jeho "bytostná" pozornost. A ta začíná od tzv. ega (já) a táhne jí to k "JÁ"... To je ta pouť a poutník.

Ano, on to i Patandzali říká, že případné samadhi jsou odměnou za bývalou aspiraci a praxi jógy v minulých životech člověka.Tak snad to tak bude.

[Tara]

Tož už bych i mohla projít, že meditace už ee :-)

[Tara]

Hlavně u těch, co pořád meditovat potřebují a hlavně doporučují..., jako je Miroslav a Alaja :-)

[salmo1cz]

To zase počkat. Meditace je ekvivalent tichá motlitba a to praktikují jako poděkování.To se sluší poděkovat.

[Pedriito]

Tož už bych i mohla projít, že meditace už ee :-)

Nemohla, protože jsi slovíčkářka, co nedokáže nevidět hranice pojmu meditace (i když jsi na dobré cestě), tedy ani hranice jiných pojmů.

[Pedriito]

Tož už bych i mohla projít, že meditace už ee :-)

Nemohla, protože jsi slovíčkářka, co nedokáže nevidět hranice pojmu meditace (i když jsi na dobré cestě), tedy ani hranice jiných pojmů.

Leda bys už tam byla, takže je to pro tebe tak přirozené, že o tom ani nevíš. Ale pak myslím bys neřešila nesympatii k pojmu "meditace"..

[miroslav]

Meditace je věc přirozená, třeba jako zamyšlení, spočinutí, láska.
To vše je meditace. Skutečná meditace. V klidu a doopravdy. Ne letem světem.

[Pedriito]

To zase počkat. Meditace je ekvivalent tichá motlitba a to praktikují jako poděkování.To se sluší poděkovat.

Meditace je jiným slovem odevzdávání (se).. toho pověstnýho egoismu.. i těch jeho nejjemějších "závanů".. a to ne jen tak, aby se neřeklo.. ale proto, že prozatímní individuální vědomí, se svou pozorností "pohnulo" nad sebe samo. A tak vidí, že se od toho "statusu" od kterýho se uvolnilo, že se jej vzdává - prostě to odevzdává... Komu? No Bohu. Že je nedůstojné mu nabízet svý negativity? No a co jinýho? Má vše. Včetně moci NIČIT negativity... Tzn. že, nikdy nikdoucí, to žádný "já" (ani kdyby se přetrhlo) nedokáže samo. Je to šílený nesmysl. Stejně jako ten, "se" zabít.

[Pedriito]

Meditace je věc přirozená, třeba jako zamyšlení, spočinutí, láska.
To vše je meditace. Skutečná meditace. V klidu a doopravdy. Ne letem světem.

Stejně jako vědomí, i meditace má svou hloubku. Povrchní vědomí = povrchní meditace. Spontánní vědomí = přirozená meditace. A ta může být hlubší a hlubší Vše může být v tomto snyslu meditativní, ale ne že by to muselo být zjevné pro spolu žijící...