Od ega k srdci II

[Návštěvník]

může být těch 35 cm nezdolatelnou cestou.

Pro nás povaleče určitě...

nemáme touhu běžet tak daleko...

Super. Jestli jsi skutečně tím, co se nikdy nehne ani o fous, tak jsi tím středem, jsi tím srdcem všeho.

[Návštěvník]

jeden v samém středu, který tam vždycky byl, chyběl, ale všechno ostatní tím zůstalo nedotčeno.

Trvalo to jen krátký moment, nejdéle několik sekund, a přesto to radikálně změnilo a ovlivnilo vše, co se stalo potom.

jj přesně tohle zmiňuje Ludewyk ve článku Středem srdce k bezstředovému Vědomí

říká, že

"V těle se nachází centrum cítění, známé jako srdce. Společně s intelektuálním centrem v hlavě se označuje jako mysl. V oblasti tvarů se domníváme, že jsme psychosomatickým organismem. Na hlubší rovině jsme ve skutečnosti něčím daleko větším. Než může přijít jakákoliv duchovní proměna, musí se toto centrum cítění - toto tak zvané srdce - otevřít. Při jeho otevírání ti asi nejprve začnou v srdci vyvstávat zbytky starých bolestných vzpomínek a zauzlení. Co je ale mnohem důležitější, budeš umět prožívat lásku. Toto pociťování lásky vyústí v opětovné spojení s tvým nejvnitřnějším pravým Já, které cítíš ve středu svého těla.

David: Někteří Mistři popisují stav No-mind jako stav, v němž neexistuje žádný střed. Domnívám se, že když jsi zdůraznil, že má svůj střed v těle, v srdci, necharakterizoval jsi ho správně, což bychom přece měli.

Lodewyk: Stav No-mind nemá žádný střed. V tomto stavu neexistuje žádný pozorovatel. Vědomí je tu svobodné a neidentifikuje se s tvary. Aby ses ty coby Vědomí přestal identifikovat s myšlenkami, s tvary, musíš svou pozornost přenést z hlavy (mentálního centra) do těla. Při tomto postupu je možné použít centrování do těla jako kotvu a odolávat tak všem mentálním náporům, nebýt jimi přemožen."

centrum cítění - známé jako srdce a intelektuální centrum v hlavě se označuje jako MYSL !!!

stav no-mind nemá žádný střed, neexistuje žádný pozorovatel !!! (velmi jasně a výstižně to na poradně uváděl například malpan)

jinak si lze povšimnout že i Lodewyk upozorňuje na nutnost "uzemnění" které označuje jako centrování do těla jako kotvu aby se člověk nepomátl z těch všech mentálním náporů ať libého či nelibého charakteru, protože při otevírání pocitového centra dochází k průniku všech nezpracovaných emočních záležitostí a také na základě tohoto pocitového vnímání dochází k pociťování velmi libých a pozvnášejících stavů, které je také nutné překročit a neulpívat na nich, protože pak by člověk nedal jikdy svému centru pociťujícího já vale

[Návštěvník]

Sjednocuj vše, co poznáváš stejné a pouštěj vše, co se jeví jiné.

proboha Jano, proč bych měla něco sjednocovat ???

to je jako kdyby jsi mi radila, abych vlnu sjednotila s vodou

[Návštěvník]

Sjednocuj vše, co poznáváš stejné a pouštěj vše, co se jeví jiné.

proboha Jano, proč bych měla něco sjednocovat ???

to je jako kdyby jsi mi radila, abych vlnu sjednotila s vodou

Abys poznala to, kým skutečně jsi a pak můžeš teprve poznávat to, kým je někdo jiný.

To, kým skutečně jsi, je stále stejné.

no ...

sjednocovat se s tím co jsme je prostě nesmyslný ... dokonce je to směšný

když už tak, podívat se na to co způsobuje dojem, že jsme od toho oddělení

[Návštěvník]

když už tak, podívat se na to co způsobuje dojem, že jsme od toho oddělení

Dobře, když prohlédneme iluzi oddělenosti, potřebujeme ještě někoho druhého nějak řešit ?

ne Jano ... pak už skutečně nenapadne chtít sjednocovat vlnu s vodou, ani popírat existenci vlny a samotného vlnění ...

a už vůbec ne, sdělení, že vlna se vlní, brát jako řešení tý vlny ... to může napadat akorát když je tu ještě iluzornost oddělenosti - pak tu vyvstává potřeba to řešit a toužit po sjednocení a neustálém utvrzování toho, že já jsem jen tou vodou někde v hlubině a s vlnama a vlněním nemám naproto nic společného ...

[Návštěvník]

Lodewyk tady přesně a výstižně popisuje přesně to, co se tady pokouším roky vysvětlit.

Pořád píšeš o egu, ale když je probuzené vědomí Já, tak tady žádné ego není. Ani stín ega tady není. I když projev individualit tady samozřejmě je.

Takže ještě jednou. Otevřením srdce se objevuje nekonečné ničím neomezené věčné blažené Vědomí pravého Já, které nemá žádný střed.
...

to nepíše Ludewyk, to píšeš ty

Ludewyk píše tohle ...

Při jeho otevírání ti asi nejprve začnou v srdci vyvstávat zbytky starých bolestných vzpomínek a zauzlení. Co je ale mnohem důležitější, budeš umět prožívat lásku. Toto pociťování lásky vyústí v opětovné spojení s tvým nejvnitřnějším pravým Já, které cítíš ve středu svého těla.

David: Někteří Mistři popisují stav No-mind jako stav, v němž neexistuje žádný střed. Domnívám se, že když jsi zdůraznil, že má svůj střed v těle, v srdci, necharakterizoval jsi ho správně, což bychom přece měli.

Lodewyk: Stav No-mind nemá žádný střed. V tomto stavu neexistuje žádný pozorovatel. Vědomí je tu svobodné a neidentifikuje se s tvary. Aby ses ty coby Vědomí přestal identifikovat s myšlenkami, s tvary, musíš svou pozornost přenést z hlavy (mentálního centra) do těla. Při tomto postupu je možné použít centrování do těla jako kotvu a odolávat tak všem mentálním náporům, nebýt jimi přemožen."

a vysvětluje před tím, že jak srdce centrum pociťování tak hlava centrum přemýšlení jsou myslí a jak důležité je při otevírání pocitového centra se ukotvovat v těle, aby člověku nehráblo ...

[Návštěvník]

Toto pociťování lásky vyústí v opětovné spojení s tvým nejvnitřnějším pravým Já, které cítíš ve středu svého těla.

a dál na poznámku Davida o tom, že když zdůraznil, že má svůj střed v těle, v srci, necharakterizoval ho správně

Ludewyk upřesňuje (nebo chcešli uvádí na pravou míru)

"Stav No-mind nemá žádný střed. V tomto stavu neexistuje žádný pozorovatel.

Vědomí je tu svobodné a neidentifikuje se s tvary. Aby ses ty coby Vědomí přestal identifikovat s myšlenkami, s tvary, musíš svou pozornost přenést z hlavy (mentálního centra) do těla. Při tomto postupu je možné použít centrování do těla jako kotvu a odolávat tak všem mentálním náporům, nebýt jimi přemožen."

[Návštěvník]

Toto pociťování lásky vyústí v opětovné spojení s tvým nejvnitřnějším pravým Já, které cítíš ve středu svého těla.

a dál na poznámku Davida o tom, že když zdůraznil, že má svůj střed v těle, v srci, necharakterizoval ho správně

Ludewyk upřesňuje (nebo chcešli uvádí na pravou míru)

"Stav No-mind nemá žádný střed. V tomto stavu neexistuje žádný pozorovatel.

Vědomí je tu svobodné a neidentifikuje se s tvary. Aby ses ty coby Vědomí přestal identifikovat s myšlenkami, s tvary, musíš svou pozornost přenést z hlavy (mentálního centra) do těla. Při tomto postupu je možné použít centrování do těla jako kotvu a odolávat tak všem mentálním náporům, nebýt jimi přemožen."

Jistě, platí tady obojí, stejně tak platí obojí, že nejsme ničím a jsme vším.

Platí tady pravidlo paradoxu.

Nejmenší je největší.



Nulový bod existence je časoprostorem neomezený.

srdce je centrum pocitové oblasti a hlava centrum intelektu a jsou obě součástí mysli a ty z toho děláš nulový bod existence vůbec nevnímáš kontext toho co říká Ludewyk, protože si z toho vytáhneš jen malou část a tu si roubuješ na to svoje a co ostatní píšou, vůbec přes ten filtr, taky nevnímáš ...

[Návštěvník]

stejně tak platí obojí, že nejsme ničím a jsme vším.

ano platí obojí, protože zdroj je neoddělitelný od svého projevu

to jen ty tvrdíš, že vlna a vlnění neexistuje, že je nevidíš a že jimi nejsi ...

[Návštěvník]

To duchovní srdce v centru bytosti se musí otevřít a splynout s nekonečným Duchovním srdcem Boha.

Ale dokud je tady to tělo a mysl, tak je v něm i spojení s Bohem v Srdci. Nepodléhá osobní vůli, ale Boží vůli, neřídí ho ego, ale stará se o něj Vesmír.

Ludewyk

"V těle se nachází centrum cítění, známé jako srdce. Společně s intelektuálním centrem v hlavě se označuje jako mysl."

[Návštěvník]

stejně tak platí obojí, že nejsme ničím a jsme vším.

ano platí obojí, protože zdroj je neoddělitelný od svého projevu

to jen ty tvrdíš, že vlna a vlnění neexistuje, že je nevidíš a že jimi nejsi ...

Aha. Fakt ?

Uvědomuji si, že jsem Tebou, tohle vědomí, kým jsi, je nádherné, jenže Tě nevnímám jako formu, jako tvar, jako někoho, kdo má minulost, nějaký příběh, nějaké vlastnosti, uvědomuju si jenom, že existuješ a ta samotná existence je Božská.

.

no víš Jani, já jsem skutečně ráda, že jsou i lidé co si mne uvědomují jako tak nějak celou - včetně formy, tvaru, příběhu, vlastností tedy celistvě

[Návštěvník]

a to nejen že si mne uvědomují celistvě, ale i tak mne respektují

že pro ně mne vidí, cítí a vnímají

celou

[Návštěvník]

To duchovní srdce v centru bytosti se musí otevřít a splynout s nekonečným Duchovním srdcem Boha.

Ale dokud je tady to tělo a mysl, tak je v něm i spojení s Bohem v Srdci. Nepodléhá osobní vůli, ale Boží vůli, neřídí ho ego, ale stará se o něj Vesmír.

Co na to říkám ?

tak jako vždycky : kup si Atmavičáru...

Já si to už moc nepamatuju tyhle věci, ale má to samozřejmě vývoj dál...tam si to najdi...

Péťo, vyvíjet se může jenom to projevené, může se vyvíjet tělo, že mu postupně odpadají nějaké části, jako zuby, vlasy, neudrží moč, stolici, sliny, ba ani školní křídu, možná přijde ještě i o něco dalšího. Může se ještě vyvíjet mysl. Může nastoupit demence, alzheimer, senilita. To, co se nebude zaručeně vyvíjet, je Tvoje (a i moje) pravé Já, které je už teď na nejvyšší úrovni dokonalosti a tohle mu zůstane.

Takže můžeš si vybrat - zdokonalovat to, co jde do kompostu a nebo objevovat to dokonalé věčné.

to popírání projevu je skutečně hrozný ...

copak péče a pozornost o to co se mění je popíráním toho co je neměnné ...

[Návštěvník]

Mám si nalhávat, že jsem ego, které je jen iluzí, představou, která není ničím skutečným, tedy ztotožněním, vasánami ?

lepší je si nahlávat, že jsi JEN tím božským teda pardon - LVEM

[Návštěvník]

Jak rozlišit sen od skutečnosti ?

Když se Ti zdá sen, je tady nějaký děj, jsou tady jiné bytosti, které můžeš posuzovat, hodnotit, je tady pořád něco jiného, může tady být i představa ega, definice ega jako nějaké skutečnosti, může tady být cokoliv.

Když se z toho snu probudíš, co z toho snu zůstane ?

[irulan]

Probudit se nemůže osoba. Osoba může jen ustoupit přestat zaclánět skutečnosti, která nikdy nebyla jiná, než "probuzená".

jenže ta osoba tady pořád opakuje " já jsem", kde je ustoupení?

[Jarda Malej]

Tohle Tvé vyvádění mi připomíná mou vlastní zkušenost.

Byl tu sen, ve kterém všechno kolem bylo nebezpečné, zlé, temné, špatné.

A stačilo se z toho snu probudit a objevilo se světlo, klid, mír, blaho.

To je popis nějaké vize, a nebo se ti to v noci takhle zdálo,
a ráno se stačilo probudit ...atd.?

[irulan]

To samo o sobě je ustoupení,

jen je ještě třeba ustoupit poněkud více...

hm.. možná
zdá se ale že to "božství Já jsem" ustupuje ještě hůř než to osobní. A asi není proč..
osobní lpí na lecčems, "božské" samo na sobě?

[irulan]

Probudit se nemůže osoba. Osoba může jen ustoupit přestat zaclánět skutečnosti, která nikdy nebyla jiná, než "probuzená".

jenže ta osoba tady pořád opakuje " já jsem", kde je ustoupení?

Může tady být ztotožnění s představou osoby, která říká: "Já jsem" a může tady být vědomé Bytí bez ztotožňování s osobou.

Nepotřebuješ k tomu, aby tady bylo vědomí existence ještě říkat: "Já jsem Irulan, já jsem tahle bytost s tímhle tělem, která má tyhle funkce, tyhle zásluhy, tyhle viny a ví nebo neví to a to..."

Může tady být jenom vědomí té existence. A pokud o tom budeš mluvit, tak to asi líp nedokážeš vysvětlit, než že je třeba uvědomit si, že jsi.

Nemyslím si, ze jsem bytost s tímhle tělem, i kdyz většinu běžného zivota se tímhle ohraničuju. Nejsem materialista...ale ani "spiritista", nenašla jsem žádný pevný bod, duši ci co, centrum. Říká se to ne? Uvědomit a jít do centra. Jo centrum pocitů (např lásky) a toho co se týká tela, individuality, to se zda byt centrovano......ale centrum byti?
O tele se nebudem bavit , to bude ted jen ta hranice pro normální život.
Nejake asi "centrovane" vedomi se zkouší podivat na sebe.
Zaměřuju tu pozornost, toho pozorovatele sama na sebe, a nejenže ho nelze pozorovat, nedokáže se sam vidět, ale ani si neuvědomuje nějakou svou existenci. Nejake "vím" nebo "cítím". Naopak, černá díra. Spis muzu pak zpětně říct ze je to "stav" nevím a nejsem. Jako pozorovatel proste nemůžu říct JA JSEM, protože si vubec ničím takovým jista nejsem.

[Návštěvník]

Buddha neříká: "Bacha"

Buddha říká: "Povznese se srdce.."