Živou mě nedostanouZe střechy nemocnice v Mosulu, pomocí satelitního internetu, mi už čtvrt roku píše tamní zdravotní sestra. Její svědectví o každodenním životě v centru Islámského státu nyní nabízím českým čtenářům..
Ženy žijící na území Islámského státu mají zakázáno pracovat. Výjimkou jsou zdravotní sestry, které musí léčit zraněné bojovníky. Je mezi nimi i pětadvacet žen, které po práci v nemocnici spěchají na utajené kliniky, kde pomáhají znásilněným ženám a dětem. Pokud by je odhalili, čeká je smrt. I proto chodí ozbrojené.
H
ony na Jezídky„Mám spoustu pacientek, mladých holek, které nosí plíny. Mají tak potrhané anusy, že nejsou schopny udržet stolici,“ píše mi zdravotní sestra Mary. Pracuje v Mosulu, druhém největším iráckém městě, které je od loňského roku pod kontrolou Islámského státu. Ona a její kolegyně jsou jediné v celém městě, kdo obětem sexuálního násilí pomáhá. „Máme zde pět klinik. Týdně přijímáme přes dvě stě padesát žen a dívek. Kromě toho, že mají potrhané vagíny a řitní otvory, je většina z nich traumatizována, což bývá ještě větší problém než jejich fyzická poranění.“
Místní kliniky financuje kanadská organizace RINJ (Rape Is No Joke), která pomáhá obětem sexuálního násilí po celém světě. Na území kontrolovaném IS je jediná svého druhu – oficiálně zde nepůsobí agentury OSN ani jiné nevládní organizace. „Naše práce je ilegální, musíme kliniky neustále přesouvat. Kdyby nás odhalili, jsme za pár hodin mrtvé,“ říká Mary (z pochopitelných důvodů neuvádíme její skutečné jméno).
Mosulské zdravotnice rovněž ukrývají stovky křesťanských a jezídských žen a dětí, které nestihly z města včas utéci, a také desítky dívek, kterým pomohly ze zajetí – v něm byly drženy bojovníky DAESH (arabské označení Islámského státu) jako sexuální otrokyně. Nejžádanějším „zbožím“ mezi těmito teroristy jsou ženy a dívky jezídského původu, kterých je nyní v Mosulu násilím zadržováno kolem čtyř tisíc. „Pořádají se na ně doslova hony, každý chce mít svoji jezídskou konkubínu,“ píše Mary. Jezídky vynikají krásou, mnoho z nich má světlé vlasy a modré oči.
Devítileté nevěstyIslámský stát nedávno uzákonil sňatky s dívkami od devíti let. „Bojovníci DAESH jsou posedlí sexem, mají povoleny i dočasné sňatky. Navíc jsou zvrhlí a praktikují ta nejhorší zvěrstva, jaká si normální člověk ani nedokáže představit,“ popisuje Mary a pokračuje líčením, při němž tuhne krev v žilách: „Měli jsme tu patnáctiletou Jezídku, kterou análně znásilnili. Pak ji tam zavedli zbraň a vystřelili. Měla potrhaná střeva, ale přežila. Podařilo se nám ji dostat do Erbílu (hlavní město iráckého Kurdistánu, pozn. red.) a odtud do Evropy na léčení.“
V Mosulu dříve žilo kolem půldruhého milionu obyvatel, nyní se jejich počet odhaduje na 700 tisíc. Když se Islámský stát vloni přiblížil, chránily město desítky tisíc vojáků irácké armády. Ti odtud ale zanedlouho prchli a nechali civilisty napospas bojovníkům IS, kterým padla do rukou i veškerá moderní technika irácké armády (většinu tvořil dar od USA). Islámský stát poté vyzval všechny křesťany, Jezídy a Židy, aby z Mosulu odešli a nechali tam veškerý majetek – s výhrůžkou, že za neuposlechnutí budou následovat popravy. Město se vylidnilo, opuštěné domy zabrali islámští extremisté. Tisíce lidí, kteří neodešli, bylo zavražděno. Zůstalo zde přes půl milionu sunnitských muslimů. „Sužují nás nemoci, násilí a hlad. ISIS vraždí nevinné, loupí jejich majetek a kdo s nimi nesouhlasí, toho považují za bezvěrce,“ uvedl ve svém „Prohlášení mosulských rukojmí“ přední imám Mosulu Abú Saeed Moudí.
Posledních pár tisícovek křesťanů a Jezídů se v Mosulu skrývá dodnes. Jak přibližuje zdravotnice Mary, donedávna se dařilo dostávat je pryč z města ovládaného teroristy, dnes už to ale možné není. „Mívali jsme vlastní automobil pro svoz odpadků, kterým stihly odjet stovky lidí. Pak nám ho DAESH ukradl. Teď nám moc chybí, náš popelář,“ píše mosulská sestra české novinářce prostřednictvím facebookového chatu. Zbývající obyvatelé jsou nyní drženi ve svých domovech především jako živé štíty – aby nebylo možné město bombardovat.
Pistole v punčocháchLze získat povolení Mosul na tři dny opustit, ale dotyčný předtím musí sestavit seznam pěti členů rodiny, kteří budou popraveni, pokud se on osobně nevrátí. „Takové případy se už staly, takže teď se všichni bojíme město opustit,“ vysvětluje zdravotnice Mary. „Vím, že tady zemřu, ale živou mě nedostanou. Pod nikábem nosím za punčochami dvě pistole. V syrských horách jsem prošla tréninkem, učila mě kurdská bojovnice. A po nocích cvičím, jak co nejrychleji tasit. Jsem už dost rychlá a přesná. Až půjde do tuhého, postřílím jich co nejvíc a pak zastřelím sama sebe,“ píše do Evropy.
Většinu života strávila v USA, kam matka emigrovala, když jí bylo dvanáct. Pokud by ji islámští bojovníci dostali živou, čeká ji znásilnění, mučení a setnutí hlavy. V Mosulu je zatím nenápadná, protože pochází ze Sýrie, mluví arabsky a zná korán. „DAESH samozřejmě ví, že jsem tady, ale potřebují mě, protože asistuji u operací zraněných bojovníků. A jsem odbornice ve své profesi. Čemu a kde se věnuji po práci, to ale nevědí,“ přibližuje Mary, která pomáhá třeba i dětem, kterým DAESH usekne ruku za to, že něco ukradli. Při komunikaci s okolním světem používá satelitní spojení. Teroristé vypnuli mobilní sítě, mnoho internetových stránek je blokováno.
„Funguje tu jen pár islámských škol pro kluky, ale to jsou spíš tréninková centra, kde takovým dětem vymývají mozky. Ostatní školy jsou zničené nebo zavřené, stejně jako knihovny. Viděla jsem velké ohně, pálili hromady knih. Povolený je jen korán a náboženské knihy. Zbourali i všechny kostely, po ulicích se válí rozbité hlavy ze sošek panny Marie. Problémy jsou s pitnou vodou a vůbec s hygienou, lidé trpí průjmy a umírají na otravu. Kdo může, kope si studnu, cena balené vody šla extrémně nahoru. Naštěstí zůstávají otevřené obchody, jídla je zatím dost. Ale i plyn na vaření závratně podražil.“
Znásilňují všichniAktuálně největší hrozbou je pro mosulské ženy a dívky náboženská policie. Ta kontroluje, jak jsou oblečené, zkoušejí je také ze znalostí islámu. „Stačí jedna chybná odpověď a jste mrtvá, týká se to i dětí. Chovají se jako vlídní učitelé, ale jakmile najdou chybu, jsou krutí a nelítostní. Mnoho žen takhle zmizelo, některé byly popraveny přímo na ulici – třeba jen proto, že si oblékly červený šátek,“ říká Mary a dodává: „Je nebezpečné, aby se venku pohybovaly samy. Spousta jich takhle zmizela, prostě je vtáhli do auta a už je nikdo nikdy neviděl.“
Dalším nebezpečím jsou mladíci, které Islámský stát využívá jako špiony a donašeče. A buduje si i armádu z chlapců sotva desetiletých: procházejí ideologickým a vojenským výcvikem, aby se z nich stali noví oddaní bojovníci IS. „Prý jsou nuceni dívat se dlouhé hodiny na videa, aby viděli, jak nepříteli správně uříznout hlavu,“ píše Mary.
V blízkosti Mosulu se nachází velká přehrada a především ropné vrty – právě z prodeje ropy získává IS miliony dolarů denně. Na město se chystá zaútočit nejen irácká armáda, ale i kurdští Peshmergové, nedávno do Iráku vstoupily vojenské jednotky ze sousedního Iránu. „Tisíce lidí nyní kolem Mosulu kopou příkopy, radikálové chtějí město ubránit za každou cenu. A nejdůležitější osoby Islámského státu včetně rodiny Abú Bagdádího už město opustily.“ Mary se obává, že i vojáci bojující proti IS budou stejně brutální: „Ve válce znásilňují všichni.“
Autorka je novinářka a humanitární pracovnice, nyní působí v neziskových organizacích Pontopolis a Femisphera.
Úryvky z deníků zdravotní sestry v Mosulu z letošního února a března:„DAESH není islám. Je to padělek. Špatný padělek. Katolíkům a Jezídům není nutné to vysvětlovat, ale Muslimové se o tom musí přesvědčit sami. A zdá se, že už si to mnozí z ních začínají uvědomovat.“
„Občas jdu do cestra Mosulu dát si čaj na ulici Al Najafi. Nikdy nejdu sama, vždy si obleču černý nikáb – na znamení, že jsem vdaná. Svobodné dívky můžou nosit bílý nikáb, ale koledují si tím o únos.“
„V nemocnicích se setkávám s případy ošklivě poraněných cizinek, které sem nadšeně přijely, aby se provdaly za bojovníky DAESH. Myslím, že kdyby věděly, co se jim tu bude dít, nikdy by sem nejely.“ (Z velké části jde o mladé Evropanky, médii nedávno proběhla zpráva o teenagerkách muslimského původu z Rakouska a Velké Británie. Touží po dobrodružství a chtějí se stát oddanými manželkami bojovníků IS. Ti jim na místě odeberou doklady a začnou vymývat mozky, poté z nich učiní v pořadí několikátou manželku s úkolem rodit děti čili novou generaci bojovníků. Často je s takovými dívkami zacházeno velmi brutálně a cesta zpět pro ně v podstatě neexistuje – pozn. red.).
„Zabírají a konfiskují opuštěné domy a majetek. Pokud nějaká rodina zmizí, všechno zaberou bojovníci DAESH. Takhle ukradli i všechen majetek křesťanů, Židů a Jezídů, kteří utekli nebo byli povražděni.“
„Spím tak pět hodin denně. A pracuji tam, kde spím. Pořád musím být ve střehu. Tady stačí jedna chyba a zaplatíte smrtí. Jsem tu nevítaná. Takové lidi oni podrobují strašnému mučení. A pak je zabijí.“
„Je to tady protkané podzemními tunely, kterými teď vysoce postavení představitelé DAESH prchají i s rodinami do sousední Sýrie. Až začnou boje o Mosul, nikdo důležitý zde už nebude. Odnesou to civilisté.“
http://reportermagazin.cz/zivou-me-nedostanou/ 
