Jádro pudla

[nop]

Myslím si, že máme rozdílný druh jazyka a myšlení.
Jako Slované máme nestrojený a upřímný postoj k životu a přímé jednání. Ale jinde, "na západ od Aše" je plno způsobů, které nejsou 100 procentně přímé, ale mají plno ohledů na něco, na společenské normy, na zvyky, noblesu, kastovnické předpisy a jiné. Až tak daleko, že Rakušák Adler, zvyklý vidět v Rakousku jiné podoby života, učí, že mezi sourozenci je boj o prvenství (což jsem nikde nezažil)

Tolle mluví jednak
1/ tak jak je na západ od Aše zvykem, kastovnicky a nedokonale upřímně, a současně
2/ mudropovýšenecky, kde jsme pasování na ty neumělé mozky a neschopné začátečníky, a jednak
3/ je potřebí vidět mimo dokonalého autora vždy něco negativního, jako že se láska rozpadne, když neposlechnem autora, nebo má tu tendenci z přírody věci.

(cituje Tolleho): Pokud nežijete v přítomnosti, všechny vaše vztahy, zejména partnerské vztahy jsou dysfunkční. Nějakou dobu vám mohou připadat dokonalé, ale tuto zdánlivou dokonalost brzy naruší hádky, konflikty, nespokojenost a stále častější projevy citového nebo fyzického násilí. Vaše láska se pak změní v nepřátelství a nenávist. To je považováno za normální. Váš partnerský vztah kolísá mezi láskou a nenávistí a působí vám stejně bolest jako utrpení.

.
Ne, není to normální, ale Tollemu se to tak jeví. Je osudový pesimista.

Můžete se domnívat, že kdybyste dokázali eliminovat negativní a destruktivní cykly, váš vztah by se zlepšil – ale to není možné

U Tolleho to není možné...

Hovoříme o tom, čemu se říká romantický vztah, nikoli o skutečné lásce,

. no konečně, alespoň, že to vymezil, určil hranice svého posuzování. Ale prý

Taková láska je velice vzácná

, no vidíš, jak couváš do nory ty pesimisto !

Nicméně prchavé okamžiky opravdové lásky můžeme prožít, kdykoli dojde k přerušení proudu myšlení.

No vidíš! a proč prchavé, ty pesimisto, proč ne natrvalo?

Ale možná jste si všimli, že se na partnerovi stáváte závislými. Partner na vás působí jako droga

Tady je ovšem potřebí mít nějaké to "ale", aby autor byl povýšený nad obyčejné lidi s trvalou láskou. A neříkejte mi, že taková láska nejde.
Příkladem je sama Jana, která to sem dala. Jednou psala, že když chodí v určitém oblečení, je "sladěná s manželovými ponožkami." To je pane láska !!

Přestat se ztotožňovat s emočním tělem znamená uvědomit si bolest, a tím ji překonat.

To podle Tolleho to emoční tělo asi dokáže jen bolet? Co takhle radosti? To jsou také emoce.
Takže doplním Tolleho takto: "Přestat se ztotožňovat s emočním tělem znamená přijít o radosti, které pociťujeme."

Jestliže se přestanete ztotožňovat se svou myslí, mysl ztratí svou nutkavou potřebu odmítat realitu, což je příčinou všech konfliktů a bolesti.

Nevím jak Tolle, ale já necítím žádnou potřebu odmítat realitu, beru ji jaká je, i když nejsem vždy spokojený.

Jakmile přijmete to, co je, osvobodíte se z područí mysli.

I když ji přijímám, nemohu zapomenout na nutné povinnosti, tedy jaképak "osvobodit se z područí mysli"?

Láska je stav Bytí. Láska není ve vnějším světě. Láska je ve vás.... Tentýž život pak vnímáte ve všech lidech a ve všech živých bytostech.

S tímto ovšem souhlasím.

Eckhart Tolle: Moc přítomného okamžiku[/quote]

[Návštěvník]

Touží snad děti plácající bábovičky na písku po plácání báboviček na písku ?

Ano. Hlavně tehdy, když těmto dětem někdo to plácání báboviček chce vzít...třeba jejich maminky, když si chtějí své stavitele báboviček odvést z pískoviště domů....

[Pavla]

.. Nikde jinde než v přítomnosti člověk nežije.

Ale duchem může být v představách minulosti, budoucnosti a pak vědomá přítomnost uniká.

Nikdy jindy než v přítomnosti nemůže milovat.

Přesně tak.

Navíc, žít v přítomnosti a v ní milovat může jen osoba (ego)...

To, že subjekt miluje objekt je jen představa. Ve skutečnosti tady může být jen vědomí lásky.

Opravdu milovat, znamená být otevření lásce.

není to tak jednoduché.... do přítomnosti klidně můžeš přenést lásku, kterou jsi cítila někdy v minulosti... a zase miluješ teď... nebo si můžeš hrát s představami a představovat si, jak miluješ zítra a zase se to děje teď... a pořád je přítomno vědomí lásky

[Pavla]

[
Ego je ztotožnění s představou toho, kdo si užívá, nicméně to užívání si toho tady může být i bez připoutanosti.

Všechny ty aspekty Bytí tady jsou, aniž by tady musela být připoutanost k představě toho, kdo je prožívá.

to říkáš protože jsi nic jiného (přesahujícího a popírajícího toto tvé tvrzení) asi ještě nezažila...

Užíváš si (bez připoutanosti), když se bolestivě řízneš do prstu např.?

[Pavla]

není to tak jednoduché.... do přítomnosti klidně můžeš přenést lásku, kterou jsi cítila někdy v minulosti... a zase miluješ teď... nebo si můžeš hrát s představami a představovat si, jak miluješ zítra a zase se to děje teď... a pořád je přítomno vědomí lásky

.
Láska je bezpodmínečný vědomý stav bez závislosti na představách. Uvědomuješ si, že dotyčný je láskou a pokud do toho mysl přináší představu času, tak je možné si uvědomit, že ta láska je vědomá stále. Představu, že dotyčný někdy láskou nebyl může vytvářet jen mysl, která tohle uvědomění, pokud té představě věříš, zastíní, uzavře vědomí a láska přestane být vědomá.

Na druhé straně, když je teď ta láska opravdu vědomá a vybaví se vzpomínka na dobu, kdy vědomá nebyla a není tady připoutanost k představám, tak je jasné, že dotyčný byl láskou pořád, jen to v tu dobu nemuselo být vědomé.

tohle pořád mluvíš o sobě a o tom, jak jsi to měla ty... Ale mělo by ti být jasné, že jsou i lidé, kteří s tímhle nikdy problém neměli ... a pořád je to zkušenost ega (já) . Fakt nevím, co je ti na tom stále nejasného... Dobře to můžeš vidět, když si poctivě a pravdivě odpovíš na otázku:

Užíváš si (bez připoutanosti ), když se bolestivě řízneš do prstu např.?

[Návštěvník]

... jeho pravda je vlastně lež ...

Každého pravda je vlastně lež.
Pravda není něco, co bychom mohli MÍT.

"Hledejte pravdu a ta vás osvobodí" (od vás)

Stejně je to s láskou

Nelze být Láskou. To se navzájem vylučuje.
Láska je vším, když nejste ničím.
Když nejsme.

Kým ve skutečnosti jsme?
Ve skutečnosti nejsme ničím a nikým.
Je to, co je. Děje se to, co se děje. Uvědomuje se to, co se uvědomuje atd.

Tak to vidíš.
A ve filmu Pátý element si Lásku stvořili podle vzorce přijatého z hvězd a vypěstovali v přístroji, aby mohla včas zachránit naši planetu...

[nop]

Martin Koller o islámu.
KOMENTÁŘ: A můžou za to Židi! – Martin Koller

A je to tady. Konečně se dozvídáme „pravdu“ o teroristických útocích v Paříži, a to přímo od těch nejpovolanějších. Ještě než byly ukončeny demonstrace proti islamistickým teroristům ve Francii, začala naplno pracovat islamistická propaganda. Šíří svoji pravdu ústy různých muslimských vůdců a duchovních v oficiálních médiích i na internetu. V současnosti toho nemá moc co nabídnout. Proto se drží osvědčeného antisemitského schématu.

středa 14. ledna 2015, 8:47
Představitelé některých muslimů začali upozorňovat na to, že teroristický zločin ve Francii je dílem amerických tajných služeb, případně Izraelců. I na českém internetu se objevily rádoby přesvědčivé souvislosti, které dokazují, že za islamistické atentáty, nejen ve Francii, mohou, jak jinak než zlí Židé. A jsme zase u toho nálepkování typu „nemám rád Rusy, Čechy, Slováky, Američany, Afričany, Židy, Vietnamce, případně jiné, podle vlastní či bezmyšlenkovitě převzaté chuti a výběru.
Islamisté vlastně nemají rádi nikoho kromě sebe a Evropu mají nejraději bez Evropanů. Když se přesvědčených nálepkářů a bojovníků proti komukoli zeptáte na důvody jejich nepřátelství, nejsou obvykle schopni uvést nic relevantního. Obecně se zmůžou na přehled obecně negativních vlastností, které může mít kdokoli, místy pouze na hrdelní výkřiky tvořené jedním, nejvýše několika slovy.
U islamistických teroristů je však třeba udělat výjimku. Rychlá reakce na internetu ukazuje dobrou úroveň jejich přípravy a koordinace z hlediska předpokládané reakce evropské veřejnosti. Nalézají zde dobrý cíl, protože Evropané se samou korektností nejsou schopni účinně bránit nejen teroristickým útokům, ale ani jejich propagandě na internetu.
Rychlost a přesnost islamistického informačního protiútoku vytváří dojem, že jej měli připravený již v době přípravy útoku v Paříži. Koneckonců provést nějakou lumpárnu a ukazovat na někoho jiného není žádná originální novinka. Když hledalo Německo záminku k první světové válce, provedlo v médiích bombardování Německa francouzskými vzducholoděmi. Když hledalo záminku k vyvolání druhé světové války, vyrobilo polský útok na rozhlasovou vysílačku v Gliwitz. A tvůrcové islamistické propagandy jsou učenliví, zvláště mohou-li použít oblíbené konspirační teorie.
Problém je v tom, že naprostá většina evropské veřejnosti posuzuje etnicky a nábožensky výrazně rozdílné cizince jako Evropany. Předpokládá u nich i stejné myšlení, hodnoty a cíle. Oběti islamistické propagandy si vůbec neuvědomují, že její tvůrci pocházejí ze světa, kde základem společnosti je kmen či klan. Stát a jeho zákony mají podružnou roli ve vztahu ke kmeni, jeho zvykovému právu a především islámu. Proto například sex s nezletilými není považován za nic zvláštního. Takový klan má i několik tisíc osob, vesměs propojených příbuzenstvím.
Islamisté svorně nenávidí Izrael a jeho obyvatele. Mnozí z nich jsou čtenáři arabského překladu nacistického „bestselleru“ Mein Kampf. Představa, že mezi tuto skupinu se nenápadně vloudí agent Mossadu, je zcela mimo realitu. K tomu dodávám, že agentem Mossadu se může stát pouze etnický Izraelec. Ještě větší fantazie je představa, že nějaký cizinec, obzvláště Izraelec, se dostane v kmeni do pozice, kdy bude rozhodovat o teroristickém útoku v zahraničí. To bylo možné před sto lety, kdy islám byl náboženstvím, . nikoli agresivní ideologií. I evropští konvertité k islámu mají v tamních zemích zhoršenou pozici. Stále jsou chápáni jako poloviční nevěřící a jsou permanentně sledováni počínaje oblečením a konče modlením ve správnou dobu. Totéž platí o konvertovaných Evropanech, kteří bojují v rámci ISIL. A teroristické organizace typu ISIL, Hamás, Boko Haram nebo Islámský či Palestinský islámský džihád jsou především kmenovou firmou.
A najednou se od islamistických teroristických organizací dozvídáme, že je z bezpečnostního hlediska úplně neschopná, ba přímo slepá, neboť ji ovládají zlí Židé, kteří organizují islamistické i jiné atentáty. Na jedné straně řídili Breivika v Norsku, na druhé islamistické teroristy v Paříži. Napadli také izraelský košerový obchod a vraždili tam Izraelce. Pravděpodobně odpálili i trhavinu na palestinské ambasádě v Praze.
Žádní izraelští agenti nebyli v rámci islamistických teroristických organizací chyceni, ale přesto je řídí a organizují jejich činnost. Přitom se údajně všemocným Izraelcům nepodařilo zabránit ani pronikání arabských Palestinců, kteří dnes vedou teroristické organizace typu Hamás a Palestinský džihád, do evropských právních struktur. Není těch rozporů poněkud mnoho?
Islamistické propagandě napomáhají i různé jiné konspirační teorie.

Zdroj: http://www.novinky.cz/komentare/358691- ... oller.html

[nop]

Židovský vtipy jsou fakt povedený :

Soudruhu Kohne! Pročpak jste v dotazníku neuvedl, že máte v zahraničí bratra!?!
"Ale, soudruhu vedoucí, můj bratr žije v Izraeli."
"Správně Kohn, tak proč jste to tam neuvedl!?!"
"Ale v zahraničí žiju přeci já! On je doma!!!"

To mi připomíná anglické chápání slova "cizinec" - foreigner, případně alien (v některých filmech alien je vetřelec).
Zůstaňme u slova foreign = cizí a foreigner = cizinec
Oni jsou Angličané, případně Britové.
Ti ostaní jsou foreign.
Takže když Brit cestuje, přijde do jiné země, ta je foreign. V ní žijí jiní lidé, pro Brita jsou foreign, foreigners, cizinci.
Jejich cizí řeč je foreign. Takže pro Brita v Čechách všichni Češi jsou foreign, v Polsku ti Poláci jsou pro Brity foreigners.

Ale já ( i jiní Čechoslováci, Poláci, Maďaři) se beru sám sebe jako donorodce a cestující Brity beru jako cizince.

Závěr: pojem "cizí, cizinec" berou Britové podle příslušnosti k Británii, k lidu a státu, a to všude na světě, i na Jávě, když potká Brit Brita, je mu každý Brit domácí, ale Javanci jsou pro ně cizinci.
Zatímco já, když na Jávě uvidím Brita, bude pro mne Javanec domácí (ve své vlastní zemi) a Brit bude pro mne cizinec.

My rozlišujeme podle toho, nalezne-li se občan v jiné zemi, pak je v češtině označovaný jako cizinec (cizinec právě v té chvíli tam), zatímco Britové neoznačí druhého Brita za cizince nikdy, ani na Madagaskaru.
=
Ještě je tu jazyková nesrovnalost:
původní obyvatelé Austrálie jsou označováni jako aborigenové. Tedy od začátku.
Origó je v řečtině počátek. Potom by se každý národ obývající svou zemi od počátku mohl označit slovem aborigenec.
I Indiáni v Americe nebo v Ohňové zemi jsou tedy aborigenové, s tím ale nebudou souhlasit ti, kdo si zvykli, že staří Australané jsou aborigenové a hotovo.

Etnografové o původním obyvatelstvu také používají sovo "autochthonní", tedy původní, prapůvodní.

U nás: před Slovany tady byli Bójové, Kvádové a Markomani, dokonce Keltové. My nevíme, kdo to tu obýval autochthonně, tedy od počátku (ab origo). Jen to, že před 5000 lety přišel od jihovýchodu z Balkánu lid s megalitickou kulturou, stavějící menhiry. Ani jméno neznáme. Došli až do Španělska. Dále bylo moře.

U Řecka je to jinak. Před příchodem (invazí) Iónů a Dórů tam žil národ Pelasgů. Starší stopy už nejsou. Tedy Pelasgové jsou původní, autochthonní obyvatelsko. Jsou to řečtí aborigenové.

V Australii je to zjednodušené. Dřívější obyvatelstvo (před invazí bělochů z Anglie) neumělo zřejmě překonat moře a nemísilo se tedy s jinými národy. Proto jsou tam ab origo, od začátku.