vostal petr píše:Při uvědomění Vědomí není žádné dál, pozornost je sama v sobě.
Není,
Vědomí nemá žádné uvědomění,
Díky uvědomění je vědomí samo sebe si vědomé, uvědomění je vnímáním vědomí v jeho celistvosti.
Jak by mohla být sat-čit-ánanda, kdyby tady nebylo její uvědomění?
vostal petr píše:Vědomí pouze je (pozornost sama o sobě)
Dalo by se to takhle říct. Prakticky možná ještě srozumitelněji, jakmile je pozornost sama v sobě, a nebloudí v projekcích času a prostoru, tak je tady uvědomění existence bez ztotožnění. To "jsem" nemá žádné přívlastky, není omezeno představou omezeného prostoru a omezeného času, tím pádem je nekonečným věčným Bytím. Tohle je uvědomitelné (poznatelné).
je to vždy ego které si uvědomuje že je Vědomí,
Tady už zase vyvstává představa nějaké individuality vztahované k Vědomí, ale v tom místě, kde je jen čisté "jsem", které se nemění, není nic od Vědomí odděleného.
ale když jsi Vědomí, není zde uvědomění že jsi Vědomí....
Nejspíš Ti rozumím, co tím chceš říct, říkáš v podstatě totéž, co já, ale pod tím uvědoměním si představuješ, že se vztahuje k představě individuality, ale to uvědomění je tady i bez téhle představy. To je vlastně stav bez ega. Vědomé Bytí.
Chápu, vzdát se uvědomění je problém...
To, co si představuješ, že by se mělo uvědomění vzdát, je iluze. Netuším, proč by s uvědoměním měl být jakýkoliv problém?
Zatímco mysl je soustředěna v těle a vědomí je soustředěno v mysli, uvědomění je svobodné. 
Napsal: pát 13. lis 2020 12:59:20
