Návštěvník píše:Blaženost
Když se mysl odpoutá od smyslových objektů, ve všech bytostech je vidět světlo brahma. Lidé jsou kvůli připoutanosti ke smyslovým objektům spalováni ohněm světa. Protože byl Mistr dnem i nocí pohroužen do myšlenek na Božskou Matku, oheň světa se ho nemohl dotknout. V důsledku neustálého pohroužení do Božství se Mistr těšil věčné blaženosti. Byl zaplaven blažeností, někdy se smál, jindy plakal radostí z extáze. Nikdy jsem ho neviděl postrádat blaženost. Bolelo ho, když nás viděl bez radosti. Toužil s námi sdílet věčnou radost, v níž zůstával ponořen čtyřiadvacet hodin denně. V přítomnosti božského světla se veškerá práce a studium na tomto světě zdají být pouhým smetím. Jako naše oči stále vidí svět hmoty, tak Mistrovy oči neustále viděly světlo brahma.
Vzpomínky Svámího Vidžňánandy (1868-1938):
https://ramakrisna.webnode.cz/products/blazenost/
miroslav píše:Návštěvník píše: Bolelo ho, když nás viděl bez radosti.
To bylo tou "JEHO" blažeností.
Jeho blaženost, moje blaženost - takovéto blaženosti jsou extází, přechodným stavem i když se může, když se daří, zdát být věčný.
Myslím, že ten svámí co tohle píše si vysvětloval blaženost mistra, podobně jako Jana. Hurá, věčná blaženost je dosažitelná - a je známkou osvícení
Prostě jako si to představují hledači "věčné blaženosti". Až se probudím, budu také blažená a bude mne bolet když bude někdo bez radosti...
A já budu také tak blažená. A vlastně už jsem blažená. Tak jsem asi probuzená a budu teď pomáhat k blaženosti ostatním... a pak budu vzata na nebesa...
To je krása...
Takhle si to představují začátečníci a to jen ti z nich, kterým jde v životě jen o blaženost.
Kdo má všech pět pohromadě, žádnou věčnou blaženost nehledá.
Kolem Ježíše se zase posuzovala božskost jednotlivce ne tím, jak je blažený, ale tím, jestli dělá zázraky.
Hold jiný kraj, jiný mrav.
miroslav píše:Návštěvník píše: Bolelo ho, když nás viděl bez radosti.
To bylo tou "JEHO" blažeností.
Jeho blaženost, moje blaženost - takovéto blaženosti jsou extází, přechodným stavem i když se může, když se daří, zdát být věčný.
Myslím, že ten svámí co tohle píše si vysvětloval blaženost mistra, podobně jako Jana. Hurá, věčná blaženost je dosažitelná - a je známkou osvícení
Prostě jako si to představují hledači "věčné blaženosti". Až se probudím, budu také blažená a bude mne bolet když bude někdo bez radosti...
A já budu také tak blažená. A vlastně už jsem blažená. Tak jsem asi probuzená a budu teď pomáhat k blaženosti ostatním... a pak budu vzata na nebesa...
To je krása...
Takhle si to představují začátečníci a to jen ti z nich, kterým jde v životě jen o blaženost.
Kdo má všech pět pohromadě, žádnou věčnou blaženost nehledá.
Kolem Ježíše se zase posuzovala božskost jednotlivce ne tím, jak je blažený, ale tím, jestli dělá zázraky.
Hold jiný kraj, jiný mrav.
Návštěvník píše:
Trvalý stav blaženosti je možné získat ....
Návštěvník píše:
O pravé blaženosti
Ramana Maháriši a nejen on nás učí, že naše pravé Já je i nejvyšší blažeností, ánanda. To není blaženost z něčeho předmětného, co nejsme, ale blaženost absolutní, podstata naší bytosti. Já je nejen blažené, ale ono samo je jedinou pravou a trvalou blažeností.
Jana píše:Koukám, že Ty bys chtěl pořád, Miroslave, posuzovat své představy o tom, jak si myslíš, že to má jak která osoba, ale to o čem mluví Probuzení se netýká ničeho osobního, ale jen toho, jak to JE.
miroslav píše:Návštěvník píše:
Láska je nerušená rovnováha, která drží vesmír pohromadě
A ten vesmír existuje nebo je to jen iluze, kterou láska drží pohromadě?
miroslav píše:Jana píše:Koukám, že Ty bys chtěl pořád, Miroslave, posuzovat své představy o tom, jak si myslíš, že to má jak která osoba, ale to o čem mluví Probuzení se netýká ničeho osobního, ale jen toho, jak to JE.
Já žádné svoje představy zásadně neposuzuji, natož abych to chtěl.
Probuzení mluví a ty si podle zapsaného a přeloženého pak děláš svoji představu, jak to je.
Není nad to sama se podívat, jak to je a ne si furt na něco hrát, dívat se jako, z pohledu, skrz a pod. jako to tady pořád prezentuješ.
Jana píše:miroslav píše:
Probuzení mluví a ty si podle zapsaného a přeloženého pak děláš svoji představu, jak to je.
Je to, Miroslave, obráceně, ONO TO JE, a všechny ty promluvy Probuzených rezonují v Pravdě. Proto Probuzení citují Probuzené, protože všechny ty promluvy vycházejí ze stejného zdroje.
miroslav píše:Jana píše:
A veškerý tvar, forma i jména jsou projekcí mysli, proto Emanuel říká, že Vesmír je nádherná myšlenka.
A které mysli je vesmír projekce? Emanuelovy?
Jana píše:miroslav píše:Jana píše:
A veškerý tvar, forma i jména jsou projekcí mysli, proto Emanuel říká, že Vesmír je nádherná myšlenka.
A které mysli je vesmír projekce? Emanuelovy?
Všechno projevené je projekcí mysli. "Mysl pramení V duchovním srdci, potom jde do hlavy a pěti smysly do světa." Eduard Tomáš
Vědomí samo bez připoutanosti k projekci mysli je čisté Bytí.
Zajímavější otázka by byla, v čí mysli je ta myšlenka nádherná.
V negativitou zatemněné mysli se nic nádherného neobjeví.
Osvícená mysl je prázdná.
Nicméně krása vědomí je v osvícené mysli vědomá.
A teď, jak je to možné, že ta krása vědomí září v každé formě, která se objeví a zmizí, když forma je prázdná?
Je to tím, že všechno je utkáno ze stejného materiálu, všechno je sat-čit-ánanda, všechno je Láska.
miroslav píše:
Naučila si se na téma mysl hodně, ale jaksi to neumíš aplikovat v praxi.
Tak to zkus ještě jednou:
Které mysli je vesmír projekce? Emanuelovy?
miroslav píše:Jana píše: Sat-čit-ánanda není ničí a v ní je mysl prázdná, jako každá forma, každé jméno.
V sat-čit-anandě je mysl prázdná?
A kde tedy mysl, každá forma a jméno prázdné nejsou??
Není to náhodou blbost říkat "V sat-čit-anandě" ?
Jana píše:
Je to podobné, jako se ptát jestli je blbost říkat "v probuzení" nebo "ve snu".
miroslav píše:Jana píše:
Je to podobné, jako se ptát jestli je blbost říkat "v probuzení" nebo "ve snu".
Ty to stále nechápeš. Říkat "v sat-čit-anandě" je naprostá blbost, protože ta je stále a nic není mimo ni a není to ani stav. Říkat "ve snu" je normální odlišení toho, co bylo nebo je ve stavu snu od toho, co je nebo bylo ve stavu bdění.
Jana píše:miroslav píše:Jana píše:
Je to podobné, jako se ptát jestli je blbost říkat "v probuzení" nebo "ve snu".
Ty to stále nechápeš. Říkat "v sat-čit-anandě" je naprostá blbost, protože ta je stále a nic není mimo ni a není to ani stav. Říkat "ve snu" je normální odlišení toho, co bylo nebo je ve stavu snu od toho, co je nebo bylo ve stavu bdění.
Miroslave, mám velkou radost, že říkáš, že sat-čit-ánanda je tady stále a nic není mimo ni.
To znamená, že můžeš potvrdit, že absolutně vše, co poznáváš jako skutečnost, je blahem, nejvyšším štěstím, krásou, láskou, dokonalé a to, co se jeví jako nedokonalé, špatné, zlé, je pouhou iluzí.
Což je nádherné a díky.
miroslav píše:
No to jsem rád, že máš radost, ale zajímalo by mne, jestli už jsi pochopila že říkat "V sat-čit-anandě" je naprostá blbost - jak jsem se ti to výše pokusil vysvětlit.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 22 návštevníků