Rozhovory s Eduardem Tomášem

[Jana]

Zkus zase nějakou otázku.

Než se zmátoří, tak zkusim já... co bylo před vědomím, opravdu bylo věčně?

Vědomí samo je nezávislé na čase, protože přesahuje mysl. To si můžeš snadno ověřit, je možné si být vědom existence, aniž by k tomu byla potřeba jediná myšlenka (tohle jogíni dělají). Ale bez vědomí není šance mít jedinou myšlenku.

Tudíž, když je vědomí nezávislé na mysli a tím pádem na čase, který je produktem mysli, nemůže být vědomí jakkoliv časově omezeno.

Tudíž je zcela jasné, že žádné časové omezení vědomí neexistuje.

V knize: "Před vědomím" Maharaj vysvětluje:

Vědomí je skryté v každém zrnku potravy, ve všech pěti elementech – je univerzální, neosobní, všeprostupující. Vše je vědomí, a to je to, co jsme nyní.
Vědomí funguje skrze formy dle kombinace tří gun, satva guny (bytísvětlo-čirost), tamas guny (tupost-pasivita-temnota), radžas guny (aktivita-vášeň-energie) a přijatému předurčení. Co se děje, když jedna z těchto forem „zemře“? Forma se stane opět součástí pěti elementů a vědomí
splyne s univerzálním vědomím. Toto je celý proces dění, hra vědomí.
https://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/nisa ... 7_2011.pdf

[Pedriito]

Vidíš tu nějakého naivku? Tak proč o tom píšeš? Kde a v kom vidíš naivní lidi trpně trpějící? V čích představách?
Jde to od tebe Jano. A jen ty to zde můžeš zastavit.
Ale napřed musíž zjistit, co je rovně a co naopak.
Pokud chceš, hlubší cit.

[Jana]

Čisté vědomí.. A? Neptá se vědomí odkud vzešlo? Nečisté k čistějšímu, a to už před před nejemnějším obláčkem bílé... ale foukne vítr a i zbytky barev zmizí.. nuže, čím je náhle vědomí doteď prezentované za mysl?

Čisté vědomí je to, co tady je pořád, když zmizí iluze oddělenosti. Například ho můžeš poznávat v meditaci, když si zrovna nic o nikom a o ničem nemyslíš.
Můžeš ho poznávat v bezpodmínečné lásce, protože v ní si ani nic o nikom a o ničem nepotřebuješ myslet.

Osvícená mysl, je prázdná mysl, to je ve své podstatě čisté vědomí.

Ego mysl je mysl zatemněná, nebo chceš-li, znečistěná připoutaností k myšlence: "Jsem někdo".

[Jana]

Vidíš tu nějakého naivku? Tak proč o tom píšeš? Kde a v kom vidíš naivní lidi trpně trpějící? V čích představách?
Jde to od tebe Jano. A jen ty to zde můžeš zastavit.
Ale napřed musíž zjistit, co je rovně a co naopak.
Pokud chceš, hlubší cit.

Můžeme se na to utrpení, Pedrito, podívat zblízka.

Trápíš se v téhle chvíli kvůli nějakému trápení někoho jiného?

[Návštěvník]

Dokážeš zvyčajne len vyjadriť nesúhlas s tým čo píše Jana,.

Ale, dodo, ty také jen pořád vyjadřuješ nesouhlas s tím, co píšeme. Podle tebe víš všechno mnohem lépe. Tak proč tě to tak čílí, když někdo jiný dělá to samé co ty?

[Návštěvník]

Důležitá je Boží milost. A čím jiným je Boží milost, než ničím nepodmíněnou láskou, která je v nás?

Ta Milost je čistá touha po Pravdě. Jde totiž z ní samé. Všimneš si, nevšimneš... Leda to takové kopne, což to mohou pokládat i za kopyto satana... Máry, utrpení.. Jo, utkat se s tím jednou musíš, a nemůžeš to předběhnout.

Boží milost je osvobozením od jakékoliv touhy.

To není pravda, Jani.

Radši si to ještě pořádně nastuduj. Eduard Tomáš to dobře vysvětloval, jak je to s Boží milostí.

[Návštěvník]

Rozhovor s Eduardem Tomášem

Odevzdáš-li i radost, jsi v Jednotě.

Jaké je to být v Jednotě, blažené?

Těžko říci blažené. O n o - t o - j e , a to náhle z ničeho nic, bez dlouhé přípravy. Ale předchozí dlouhý boj, který byl bohužel nutný. Potom je k smíchu.

.................................


Rozhovor s Nisargadattou

Q: If what I am, as I am, the person I take myself to be, cannot be happy, then what am I
to do?
M: You can only cease to be — as you seem to be now. There is nothing cruel in what I say.
To wake up a man from a nightmare is compassion. You came here because you are in pain,
and all I say is: wake up, know yourself, be yourself. The end of pain lies not in pleasure.
When you realize that you are beyond both pain and pleasure, aloof and unassailable, then
the pursuit of happiness ceases and the resultant sorrow too. For pain aims at pleasure and
pleasure ends in pain, relentlessly.

Q: In the ultimate state there can be no happiness?

M: Nor sorrow. Only freedom. Happiness depends on something or other and can be lost;
freedom from everything depends on nothing and cannot be lost. Freedom from sorrow has
no cause and, therefore, cannot be destroyed. Realize that freedom.

Péťo, můžeme se na tohle podívat čistě z pohledu logiky,

Z pohledu logiky začátečníka? Nebo pokročilého? Logika se duchovní praxí a duchovními zkušenostmi mění. To snad víš, nebo?

[Jana]

Když někoho druhého považuješ na rozdíl od sebe za začátečníka mdlého rozumu, tak logicky sám sebe považuješ se za pokročilého inteligenta.

To je tvoje iluzorní uvažování. Já tě za nikoho nepovažuju a sebe také ne. Já to nepotřebuju, tak to nedělám. Prostě se podívám a vidím.

Vidíš co? Vidíš vyhodnocení ve své mysli? Nebo mi chceš namluvit, že to vyhodnocení na jaké úrovni ten druhý na rozdíl od Tebe je je bez vyhodnocení?

Nebo v něm poznáváš sám sebe, začátečníka s nízkou úrovní chápání?

Všiml sis, jak úplně pozoruje skutečnost Trungpa a Krišnamurti?

K: Ale pozorovat úplně, v tom není vůbec žádné hodnocení.

CTR: Není tam ani žádný pozorovatel.

[miroslav]

Pri všetkej úcte Miroslave, čo si skúsil ? Čo také z hlbšieho poznania Náuk ty dokážeš komu pretlmočiť, aby to pochopil ?

Já nejsem tlumočník. Píšu z vlastní zkušenosti a o tom co vidím. Na tvoje otázky jsem odpověděl, ale ty to vnímáš jako neodpověď.
Nabádám k praxi a ne k ulpívání na slovech, pocitech a představách.

Zkus zase nějakou otázku.

Nemusíš odpovedať naraz na všetky. Pokojne jednu po druhej...
viewtopic.php?f=140&t=9276

Já myslel nějaké tvoje otázky. Jana má většinou otázky jejichž předmětem se nezabývám, neřeším je, tak na ně ani neodpovídám.
S duchovní cestou nijak nesouvisejí.

[Jana]

Rozhovor s Nisargadattou

Q: If what I am, as I am, the person I take myself to be, cannot be happy, then what am I
to do?
M: You can only cease to be — as you seem to be now. There is nothing cruel in what I say.
To wake up a man from a nightmare is compassion. You came here because you are in pain,
and all I say is: wake up, know yourself, be yourself. The end of pain lies not in pleasure.
When you realize that you are beyond both pain and pleasure, aloof and unassailable, then
the pursuit of happiness ceases and the resultant sorrow too. For pain aims at pleasure and
pleasure ends in pain, relentlessly.

Q: In the ultimate state there can be no happiness?

M: Nor sorrow. Only freedom. Happiness depends on something or other and can be lost;
freedom from everything depends on nothing and cannot be lost. Freedom from sorrow has
no cause and, therefore, cannot be destroyed. Realize that freedom.

Z pohledu logiky začátečníka? Nebo pokročilého? Logika se duchovní praxí a duchovními zkušenostmi mění. To snad víš, nebo?

Tak ještě jednou, Péťo, pomalinku.

Tazatel se ve Tvé citaci v první větě ptá:

Q: If what I am, as I am, the person I take myself to be, cannot be happy, then what am I
to do?

Překlad:

Otázka: Pokud to, co jsem, jaký jsem, člověk, za kterého se považuji, nemůže být šťastný, co mám dělat?

Může to být člověk, který poznává trvalé štěstí pravého Já, nebo to, že všechno je blaženost a jako pokročilý by chtěl ještě někam dál pokročit?

Nebo ten člověk ještě trvalé štěstí nenalezl a trápí se tím? A Nisargadatta z něj snímá svým vysvětlením zbytečnou touhu, po něčem, co ještě nepoznává?

Můžeš už v první větě s naprostou jistotou poznat jaká je tady pokročilost poznání?

[Návštěvník]

Když někoho druhého považuješ na rozdíl od sebe za začátečníka mdlého rozumu, tak logicky sám sebe považuješ se za pokročilého inteligenta.

To je tvoje iluzorní uvažování. Já tě za nikoho nepovažuju a sebe také ne. Já to nepotřebuju, tak to nedělám. Prostě se podívám a vidím.

Vidíš co? Vidíš vyhodnocení ve své mysli? Nebo mi chceš namluvit, že to vyhodnocení na jaké úrovni ten druhý na rozdíl od Tebe je je bez vyhodnocení?

Nebo v něm poznáváš sám sebe, začátečníka s nízkou úrovní chápání?

Všiml sis, jak úplně pozoruje skutečnost Trungpa a Krišnamurti?

K: Ale pozorovat úplně, v tom není vůbec žádné hodnocení.

CTR: Není tam ani žádný pozorovatel.

Jani, ty pořád píšeš z úrovně osoby. Všechno posuzuješ osobně, proto se tě ten nesouhlas ostatních tolik dotýká a proto se pořád bráníš.

Nebo si snad myslíš, že by se realizovaného dotklo, kdyby mu někdo řekl, že je začátečník? Že by se začal obhajovat tak jako ty? Proč by to měl dělat?

[Návštěvník]

Rozhovor s Nisargadattou

Q: If what I am, as I am, the person I take myself to be, cannot be happy, then what am I
to do?
M: You can only cease to be — as you seem to be now. There is nothing cruel in what I say.
To wake up a man from a nightmare is compassion. You came here because you are in pain,
and all I say is: wake up, know yourself, be yourself. The end of pain lies not in pleasure.
When you realize that you are beyond both pain and pleasure, aloof and unassailable, then
the pursuit of happiness ceases and the resultant sorrow too. For pain aims at pleasure and
pleasure ends in pain, relentlessly.

Q: In the ultimate state there can be no happiness?

M: Nor sorrow. Only freedom. Happiness depends on something or other and can be lost;
freedom from everything depends on nothing and cannot be lost. Freedom from sorrow has
no cause and, therefore, cannot be destroyed. Realize that freedom.

Z pohledu logiky začátečníka? Nebo pokročilého? Logika se duchovní praxí a duchovními zkušenostmi mění. To snad víš, nebo?

Tak ještě jednou, Péťo, pomalinku.

Není potřeba, Jani. Já už tvou logiku za ta leta znám.

[Jana]

Jani, ty pořád píšeš z úrovně osoby. Všechno posuzuješ osobně, proto se tě ten nesouhlas ostatních tolik dotýká a proto se pořád bráníš.

Nebo si snad myslíš, že by se realizovaného dotklo, kdyby mu někdo řekl, že je začátečník? Že by se začal obhajovat tak jako ty? Proč by to měl dělat?

Mně se to vůbec nijak nedotýká, Péťo, dokonce ani ty občasné vulgarismy, co se tady někdy objevují, se mě nedotýkají.

Jenom vidím, že největší překážku trvalého štěstí. Jak říká Eduard Tomáš: "Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."

To znamená, když v Tobě budu poznávat nejvyšší pravdu, že to, že jsi, je štěstím, tak jsem šťastná, že jsi, a už nepotřebuju nic víc hledat.

Když si o Tobě budu myslet, že jsi tělo s minulostí, budoucností, zásluhami, vinami, všemožnými vlastnostmi, které vyhodnocuju, posuzuju, porovnávám, tak pozornost uvízne v mysli, v hodnocení, a tu nejvyšší pravdu nemám šanci poznávat.

[Návštěvník]

Můžeš už v první větě s naprostou jistotou poznat jaká je tady pokročilost poznání?

Jani, Nisargadatta byl realizovaný a s tím tazatelem v přímém konktaktu. Kdo je v realizaci hluboko upevněný, má možnosti, o kterých se nám ani nesnilo.

Četla jsi, so se dělo s P. Bruntonem, když byl v Ramanově tichu?

Nemůžeš o tom uvažovat, jako kdyby to ten tazatel řekl tobě.

[Návštěvník]

Jani, ty pořád píšeš z úrovně osoby. Všechno posuzuješ osobně, proto se tě ten nesouhlas ostatních tolik dotýká a proto se pořád bráníš.

Nebo si snad myslíš, že by se realizovaného dotklo, kdyby mu někdo řekl, že je začátečník? Že by se začal obhajovat tak jako ty? Proč by to měl dělat?

Mně se to vůbec nijak nedotýká, Péťo,

Z tvých reakcí, Jani, je poznat, že se tě dotýká. Zřejmě si to nechceš připustit.

[Jana]

Jani, Nisargadatta byl realizovaný a s tím tazatelem v přímém kontaktu. Kdo je v realizaci hluboko upevněný, má možnosti, o kterých se nám ani nesnilo.

Tazatel se ve Tvé citaci v první větě ptá:

Q: If what I am, as I am, the person I take myself to be, cannot be happy, then what am I
to do?

Překlad:

Otázka: Pokud to, co jsem, jaký jsem, člověk, za kterého se považuji, nemůže být šťastný, co mám dělat?

Takže podle Tebe jsou tady duchovní úrovně.

Na jedné z nich je poznání trvalého štěstí, o kterém mluví probuzení.

A ten, kdo si přijde stěžovat, že téhle úrovně se mu nedaří dosáhnout, dostane lekci z nějaké ještě vyšší úrovně?

[Jana]

Jani, ty pořád píšeš z úrovně osoby. Všechno posuzuješ osobně, proto se tě ten nesouhlas ostatních tolik dotýká a proto se pořád bráníš.

Nebo si snad myslíš, že by se realizovaného dotklo, kdyby mu někdo řekl, že je začátečník? Že by se začal obhajovat tak jako ty? Proč by to měl dělat?

Mně se to vůbec nijak nedotýká, Péťo,

Z tvých reakcí, Jani, je poznat, že se tě dotýká. Zřejmě si to nechceš připustit.

Miluju, když jsou bytosti šťastné a není v jejich životě žádné utrpení.

A jestli se tady na těchhle stránkách někdo má zájem bavit o duchovnu, tak předpokládám, že to v jeho možnostech je, jinak by sem nechodil, nebo by tady nevydržel.

[Pedriito]

Vidíš tu nějakého naivku? Tak proč o tom píšeš? Kde a v kom vidíš naivní lidi trpně trpějící? V čích představách?
Jde to od tebe Jano. A jen ty to zde můžeš zastavit.
Ale napřed musíž zjistit, co je rovně a co naopak.
Pokud chceš, hlubší cit.

Můžeme se na to utrpení, Pedrito, podívat zblízka.

Trápíš se v téhle chvíli kvůli nějakému trápení někoho jiného?

Tohle je ta tvá prvotní manipulace.. od dob JZ, vštěpit někomu, kdo s tebou nesouhlasí jakýsi útrpný pocit..
Doufám že Petra V jsi s tím neodrovnala, pač ta manipulace má sílu, temnou. A on byl jemný...

[Návštěvník]

.

Jenom vidím, že největší překážku trvalého štěstí.

Ale to tady pořád řešíš jen ty, Jani. Tobě je trvalé štěstí to nejdůležitější. A zřejmě si vůbec nedovedeš představit, že druzí mohou mít jiné priority.

[dodo]

Já myslel nějaké tvoje otázky. Jana má většinou otázky jejichž předmětem se nezabývám, neřeším je, tak na ně ani neodpovídám.
S duchovní cestou nijak nesouvisejí.

Ah Miroslave. Ako niečo také môžeš tvrdiť ?

Sám si tu písal o tom, ako bludy bránia postupu na duchovnej ceste a teraz tvrdíš, že s duchovnou cestou nesúvisia.

A taktiež aj na otázky pripútanosti k svetu a pripútanosti k mysli si neodpovedal. Ak ich nepovažuješ za také ktoré súvisia s duchovnou cestou, tak nemá zmysel ti pokladať žiadne ďalšie.

Takže ešte raz. Odpovedaj pokojne na tie otázky, trebárs aj len každý deň na jednu z nich, nech sa niekam posunieme, ak má diskusia mať nejaký zmysel.