Rozhovory s Eduardem Tomášem

[Návštěvník]

A jestli se tady na těchhle stránkách někdo má zájem bavit o duchovnu,

Bavíme se tady o duchovnu a k tomu patří i to začátečnické a pokročilé. O tom mluvil jak E. Tomáš, tak Ramana i Nisargadatta. Kdo má uši, slyš.

[Návštěvník]

Já myslel nějaké tvoje otázky. Jana má většinou otázky jejichž předmětem se nezabývám, neřeším je, tak na ně ani neodpovídám.
S duchovní cestou nijak nesouvisejí.

Ah Miroslave. Ako niečo také môžeš tvrdiť ?

Sám si tu písal o tom, ako bludy bránia postupu na duchovnej ceste a teraz tvrdíš, že s duchovnou cestou nesúvisia.

A taktiež aj na otázky pripútanosti k svetu a pripútanosti k mysli si neodpovedal. Ak ich nepovažuješ za také ktoré súvisia s duchovnou cestou, tak nemá zmysel ti pokladať žiadne ďalšie.

Takže ešte raz. Odpovedaj pokojne na tie otázky, trebárs aj len každý deň na jednu z nich, nech sa niekam posunieme, ak má diskusia mať nejaký zmysel.

Mrkla jsem se na ně a to jsou opravdu otázky, které s duchovní cestou nesouvisí.

Nevzpomínám si, že by se někdo na něco takového ptal E. Tomáše nebo Nidargadatty.

[Prdriito]

Já myslel nějaké tvoje otázky. Jana má většinou otázky jejichž předmětem se nezabývám, neřeším je, tak na ně ani neodpovídám.
S duchovní cestou nijak nesouvisejí.

Ah Miroslave. Ako niečo také môžeš tvrdiť ?

Sám si tu písal o tom, ako bludy bránia postupu na duchovnej ceste a teraz tvrdíš, že s duchovnou cestou nesúvisia.

A taktiež aj na otázky pripútanosti k svetu a pripútanosti k mysli si neodpovedal. Ak ich nepovažuješ za také ktoré súvisia s duchovnou cestou, tak nemá zmysel ti pokladať žiadne ďalšie.

Takže ešte raz. Odpovedaj pokojne na tie otázky, trebárs aj len každý deň na jednu z nich, nech sa niekam posunieme, ak má diskusia mať nejaký zmysel.

Ach ta slovečina.. je tak hezká. Kde je asi Nulka, ta krásná básnivá duše..?

[Návštěvník]

A taktiež aj na otázky pripútanosti k svetu a pripútanosti k mysli si neodpovedal. Ak ich nepovažuješ za také ktoré súvisia s duchovnou cestou, tak nemá zmysel ti pokladať žiadne ďalšie.

Jestli by měly tu samou úroven, tak opravdu nemá smysl je pokládat.

[Pedriito]

A jestli se tady na těchhle stránkách někdo má zájem bavit o duchovnu,

Bavíme se tady o duchovnu a k tomu patří i to začátečnické a pokročilé. O tom mluvil jak E. Tomáš, tak Ramana i Nisargadatta. Kdo má uši, slyš.

Zlatý voči... (neusliší to)

Jinej způsob vnímání, ok, ale dokud tím bude znehodnocovat Mistry.. bude za to bita.
Už je v tom tak po uši, že jí to nevadí, naopak, každé upozornění, ji rozjede...
já to vzdal, chtěl jsem, smazal si poradnu z prohlížeče... Ale stejně mi tam vyskočila.
A já to čet, děs... to nejde, nechat to.

[Pedriito]

Já myslel nějaké tvoje otázky. Jana má většinou otázky jejichž předmětem se nezabývám, neřeším je, tak na ně ani neodpovídám.
S duchovní cestou nijak nesouvisejí.

Ah Miroslave. Ako niečo také môžeš tvrdiť ?

Sám si tu písal o tom, ako bludy bránia postupu na duchovnej ceste a teraz tvrdíš, že s duchovnou cestou nesúvisia.

A taktiež aj na otázky pripútanosti k svetu a pripútanosti k mysli si neodpovedal. Ak ich nepovažuješ za také ktoré súvisia s duchovnou cestou, tak nemá zmysel ti pokladať žiadne ďalšie.

Takže ešte raz. Odpovedaj pokojne na tie otázky, trebárs aj len každý deň na jednu z nich, nech sa niekam posunieme, ak má diskusia mať nejaký zmysel.

Dodo! Co jsi kurva kdy zodpovedal ty? Velký hovno...

[Jana]

A jestli se tady na těchhle stránkách někdo má zájem bavit o duchovnu,

Bavíme se tady o duchovnu a k tomu patří i to začátečnické a pokročilé. O tom mluvil jak E. Tomáš, tak Ramana i Nisargadatta. Kdo má uši, slyš.

Takže to máš rozdělené na začátečníky a pokročilé.

Jak se podle Tebe liší začátečník a pokročilý?


Je zajímavé, že to takhle rozdělené nemám. Z mého pohledu si každý může najít to, co ho oslovuje jako pravdivé a tomu může věnovat pozornost.

[Pedriito]

Začátečník má vetšinou poteciál, pak mu to zaserou poznatky. A čestvě rozkryté srdce nechá pohřbít pod návalen informací..
Získá neochvejý pocit, že to je to pravé. Změní se to v reklamu, módní hit, mentální byznys...
Než...

[miroslav]

Když někoho druhého považuješ na rozdíl od sebe za začátečníka mdlého rozumu, tak logicky sám sebe považuješ se za pokročilého inteligenta.

To je tvoje iluzorní uvažování. Já tě za nikoho nepovažuju a sebe také ne. Já to nepotřebuju, tak to nedělám. Prostě se podívám a vidím.

Vidíš co? Vidíš vyhodnocení ve své mysli? Nebo mi chceš namluvit, že to vyhodnocení na jaké úrovni ten druhý na rozdíl od Tebe je je bez vyhodnocení?

Když se dívám, nemyslím na sebe, na nějakou moji úroveň, nebo něco jiného.
Ty to máš jinak, že si to bez toho hodnocení snad ani neumíš představit?

Když vidím prvňáka, vidím, že je to prvňák. Když vidím stařenku, vidím, že je to stařenka. Když čtu tvoje komentáře, píšu co vidím a nijak se s tebou nesrovnávám. Myslím na tebe, na to co vidím, poznávám a ne na sebe.

[Jana]

Mrkla jsem se na ně a to jsou opravdu otázky, které s duchovní cestou nesouvisí.

Nevzpomínám si, že by se někdo na něco takového ptal E. Tomáše nebo Nidargadatty.

Taky jsem se na ně mrkla:

viewtopic.php?f=140&t=9276

Na to ani snad není třeba vzpomínat, to jsou ty nejzákladnější věci.


1.

co přesně je podle Tebe, Miroslave, tím bludem?

2.

Jak vypadá život šťastné bytosti, která nežije v bludu?

3.

Jak vypadá život šťastné bytosti, která žije v bludu.

4.

Čím se liší život šťastné bytosti, která žije v bludu a život šťastné bytosti, která nežije v bludu?

5.

Může existovat bytost, která není šťastná a trpí, která by nežila v bludu?

6.

O co je menším bludem, to, že jsme nějakým tělem, nebo že jsme nějakým jiným tělem? Například lidským, koňským...

7.

A jak vidíš Miroslave připoutanost a nepřipoutanost k mysli?

8.

Jak bys vysvětlil, že vypadá připoutanost a nepřipoutanost k světu?

Připoutanost k mysli se projevuje tím, že se člověk neustále zabývá svými myšlenkami a přesvědčeními, které mu přinášejí utrpení. Například, když si myslíme, že něco by mělo být jiné, než je, nám to přináší utrpení. Ale když se podobnými myšlenkami nezaobíráme, cítíme mír.

Připoutanost ke světu se projevuje tím, že se člověk neustále zabývá vnějšími věcmi a snaží se je ovládat. Jeho mysl je plná myšlenek a hodnocení situací ve světě.

Připoutanost jak ke své mysli, tak ke světu nám může přinést utrpení a omezovat nás v životě. Můžeme se snažit najít mír tím, že se naučíme přijmout realitu takovou, jaká je a necháme všechny věci být takové, jaké jsou.

Každý realizovaný mluví o tom, co je iluze, nevědomost, tedy blud, které jsou, podle všech probuzených zdrojem utrpení, nikoliv štěstí.

Miroslav mluví o bludu, tudíž by měl umět vysvětlit, co to blud je.

A co se štěstí týče:

“All happiness comes from awareness. The more we are conscious, the deeper the joy. Acceptance of pain, non-resistance, courage and endurance -- these open deep and perennial sources of real happiness, true bliss.”
― Sri Nisargadatta Maharaj

Veškeré štěstí pochází z vědomí. Čím více jsme vědomi, tím hlubší je radost. Přijetí bolesti, neodpor, odvaha a vytrvalost – tyto otevírají hluboké a trvalé zdroje skutečného štěstí, skutečné blaženosti.
― Sri Nisargadatta Maharaj

Takže šťastná bytost je vědomá bytost, nikoliv bytost žijící v bludu.

[Jana]

Když se dívám, nemyslím na sebe, na nějakou moji úroveň, nebo něco jiného.
Ty to máš jinak, že si to bez toho hodnocení snad ani neumíš představit?

Když vidím prvňáka, vidím, že je to prvňák. Když vidím stařenku, vidím, že je to stařenka. Když čtu tvoje komentáře, píšu co vidím a nijak se s tebou nesrovnávám. Myslím na tebe, na to ci vidím, poznávám a ne na sebe.

Takže se Tvůj pohled zasekne u formy a už další uvědomění není?


Když budeme uvažovat o nějakých úrovních poznání, tak si je můžeme rozdělit na tři části.

1. úroveň poznání tělesná - smyslová: Je to takové, jaké to vidím.

2. úroveň poznání je mentální - duševní: Vychází se z toho, co si myslím, že vím. "Vím" vychází z přesvědčení, že je to takové, jaké si myslím, že to je.

Například přesvědčení, že "vím", že člověk zavřený v cele blázince musí být šťastný, protože si myslí, že je kůň.
Vím, že jsem tělo. Vím, že jsem pokročilý.

3. úroveň poznání je duchovní a ta vychází z uvědomění. Nic si o nikom nemyslíme, nic a nikoho nehodnotíme, jen je tady uvědomění, čím tahle existence je.

[Pedriito]

No tak se na ty úrovně vyser, na tabulky, co kdo řek..

Je to přece v tobě ne? Nebo ne?

[Návštěvník]

A jestli se tady na těchhle stránkách někdo má zájem bavit o duchovnu,

Bavíme se tady o duchovnu a k tomu patří i to začátečnické a pokročilé. O tom mluvil jak E. Tomáš, tak Ramana i Nisargadatta. Kdo má uši, slyš.

Takže to máš rozdělené na začátečníky a pokročilé.

Nic rozdělené nemám.

[dodo]

Připoutanost k mysli se projevuje tím, že se člověk neustále zabývá svými myšlenkami a přesvědčeními, které mu přinášejí utrpení. Například, když si myslíme, že něco by mělo být jiné, než je, nám to přináší utrpení. Ale když se podobnými myšlenkami nezaobíráme, cítíme mír.

Připoutanost ke světu se projevuje tím, že se člověk neustále zabývá vnějšími věcmi a snaží se je ovládat. Jeho mysl je plná myšlenek a hodnocení situací ve světě.

Připoutanost jak ke své mysli, tak ke světu nám může přinést utrpení a omezovat nás v životě. Můžeme se snažit najít mír tím, že se naučíme přijmout realitu takovou, jaká je a necháme všechny věci být takové, jaké jsou.

Každý realizovaný mluví o tom, co je iluze, nevědomost, tedy blud, které jsou, podle všech probuzených zdrojem utrpení, nikoliv štěstí.

Miroslav mluví o bludu, tudíž by měl umět vysvětlit, co to blud je.

A co se štěstí týče:

“All happiness comes from awareness. The more we are conscious, the deeper the joy. Acceptance of pain, non-resistance, courage and endurance -- these open deep and perennial sources of real happiness, true bliss.”
― Sri Nisargadatta Maharaj

Veškeré štěstí pochází z vědomí. Čím více jsme vědomi, tím hlubší je radost. Přijetí bolesti, neodpor, odvaha a vytrvalost – tyto otevírají hluboké a trvalé zdroje skutečného štěstí, skutečné blaženosti.
― Sri Nisargadatta Maharaj

Takže šťastná bytost je vědomá bytost, nikoliv bytost žijící v bludu.

[miroslav]

Taky jsem se na ně mrkla:

viewtopic.php?f=140&t=9276

Na to ani snad není třeba vzpomínat, to jsou ty nejzákladnější věci.

No vidíš dodo. Jana ti na to sama hezky odpověděla. Ona se tím dennodenně zabývá, tak už je na to odborník.
Já ne.

[Jana]

No tak se na ty úrovně vyser, na tabulky, co kdo řek..

Je to přece v tobě ne? Nebo ne?

To nejsou žádné opsané tabulky. Takhle to je.

1. Můžeš vnímat realitu jen prostřednictvím smyslového vnímání. Nic si nemyslíš a ani tu nemusí být hlubší uvědomění.

Můžeš hodnotit všechno na základě toho nejpovrchnějšího poznání. Jak kdo vypadá, co má na sobě, jaké má auto, jak se zrovna tváří.

2. Můžeš jít do větší hloubky poznání. Můžeš vycházet z toho, co všechno o dotyčném víš. Může vypadat jako vandrák a být klidně dobrák od kosti. Nebo může vypadat na první pohled kultivovaně a chovat se jako hajzlíček. Znáš jeho pověst, znáš jeho minulost, víš co si máš o něm myslet.

3. Duchovní poznání je nejhlubší. Tady si nic o nikom myslet nepotřebuješ.
Tady je Boží království, kde všechno, co vstoupí do Tvého srdce, je Boží.

[Návštěvník]

Připoutanost k mysli se projevuje tím, že se člověk neustále zabývá svými myšlenkami a přesvědčeními, které mu přinášejí utrpení. Například, když si myslíme, že něco by mělo být jiné, než je, nám to přináší utrpení. Ale když se podobnými myšlenkami nezaobíráme, cítíme mír.

Připoutanost ke světu se projevuje tím, že se člověk neustále zabývá vnějšími věcmi a snaží se je ovládat. Jeho mysl je plná myšlenek a hodnocení situací ve světě.

Připoutanost jak ke své mysli, tak ke světu nám může přinést utrpení a omezovat nás v životě. Můžeme se snažit najít mír tím, že se naučíme přijmout realitu takovou, jaká je a necháme všechny věci být takové, jaké jsou.

Každý realizovaný mluví o tom, co je iluze, nevědomost, tedy blud, které jsou, podle všech probuzených zdrojem utrpení, nikoliv štěstí.

Miroslav mluví o bludu, tudíž by měl umět vysvětlit, co to blud je.

A co se štěstí týče:

“All happiness comes from awareness. The more we are conscious, the deeper the joy. Acceptance of pain, non-resistance, courage and endurance -- these open deep and perennial sources of real happiness, true bliss.”
― Sri Nisargadatta Maharaj

Veškeré štěstí pochází z vědomí. Čím více jsme vědomi, tím hlubší je radost. Přijetí bolesti, neodpor, odvaha a vytrvalost – tyto otevírají hluboké a trvalé zdroje skutečného štěstí, skutečné blaženosti.
― Sri Nisargadatta Maharaj

Takže šťastná bytost je vědomá bytost, nikoliv bytost žijící v bludu.

To je vaše úroven, která vám oběma stačí. To je ok.

Mně by to nejen nestačilo, ale ani bych se o to nezajímala. Moje nezodpověditelné (což jsem dlouho nevěděla ) otázky, mohlo zodpovědět jen Poznání a to jsem vůbec nevěděla, že něco jako Poznání existuje. A ted jsem moc ráda, že jsem se o duchovnu nezajímala, protože to očividně člověka jen zblbne - tedy pokud nemá osobního učitele a s hlubokou, dlouholetou opravdovostí neprovadí duchovní praxi.

Kdybych se těmito oblíbenými duchovními koncepty zabývala, tak by Poznání nikdy nepřišlo. A ještě navíc tohle věčné dohadování s Janou, která se domnívá, že je osvícená - to musí každého inteligentního člověka od duchovna odradit - ale to je možná dobře. Protože, jak správně řekl Nisargadatta, pokud se všechny koncepty nepustí, nemůže k Poznání dojít. Člověk se pak totiž cítí strašně chytrej a vědomej - a takovým se Poznání vyhne. Poznání si vybírá ty, co nevědí.

[Návštěvník]

No tak se na ty úrovně vyser, na tabulky, co kdo řek..

Kdepak, Hawkinsovu tabulku Jana nepustí. Na té přece může primově ukazovat, jak to mají druzí špatně.

[Návštěvník]

Tady je Boží království,

To bych přenechala Ježíšovi, jak je to s Božím královstvím.

Ale každý si může představovat, to ano, i ty, Jani.

[Jana]

Tady je Boží království,

To bych přenechala Ježíšovi, jak je to s Božím královstvím.

Ale každý si může představovat, to ano, i ty, Jani.

Ten, kdo nepoznává, si může představovat, a to, jestli kdo poznává, tak to za něj sotva kdo jiný může posuzovat, obzvláště jestli sám nepoznává.

Protože, kdyby poznával, tak by mu bylo jasné, že Boží království je v nás, je to to nejbližší, co je.

Tudíž je hloupost tvrdit, že tohle si ten druhý může jen představovat.