Pan Tomáš

[salmo1cz.]

Zase na druhou stranu můžeme vnímat svědomí i u zvířat která žijí s člověkem.Jestli to mají i volně žijící zvířata to nevím.Nějaký zárodek tam snad určitém smyslu bude, mohl by být.

[Jana]

Zase na druhou stranu můžeme vnímat svědomí i u zvířat která žijí s člověkem.Jestli to mají i volně žijící zvířata to nevím.Nějaký zárodek tam snad určitém smyslu bude, mohl by být.

Je možné napsat příklad?

[salmo1cz.]

Zase na druhou stranu můžeme vnímat svědomí i u zvířat která žijí s člověkem.Jestli to mají i volně žijící zvířata to nevím.Nějaký zárodek tam snad určitém smyslu bude, mohl by být.

Je možné napsat příklad?

Příklad nenajdu.To je pouze viděno.Né tak, že to chci vidět, ale ta reakce je viděna, posouzena.
Jako zeptat se nemůžu , ale je viděno.
Je to vzácné, ono i u lidí je to vzácné.

[Jana]

Zase na druhou stranu můžeme vnímat svědomí i u zvířat která žijí s člověkem.Jestli to mají i volně žijící zvířata to nevím.Nějaký zárodek tam snad určitém smyslu bude, mohl by být.

Je možné napsat příklad?

Příklad nenajdu.To je pouze viděno.Né tak, že to chci vidět, ale ta reakce je viděna, posouzena.
Jako zeptat se nemůžu , ale je viděno.
Je to vzácné, ono i u lidí je to vzácné.

Bylo by zajímavé něco takového popsat.

Kocour Jupík má pelíšek na vyvýšeném místě vedle mé postele, nikdy mě v noci nebudí, ale stačí aby zjistil, že nespím a okamžitě je u mě a vrní. Neřekla bych, že mu svědomí nedovolí mě budit. Řekla bych, že v něm je láska a respekt.

[Jana]

Maharádž: Všichni jste promočení, protože hustě prší. V mém světě je vždy pěkné počasí. Není tu noc ani den, teplo ani chladno. Netrápí mne tu žádné starosti ani výčitky svědomí. Má mysl je osvobozena od myšlenek, neboť tu nejsou žádné touhy, jichž by byla otrokem.



https://www.advaita.cz/26232n-23.-rozli ... ja-jsem-to

[salmo1cz.]

No vidíš a Láma Ole Nydahl to má poskládané trochu jinak.Má to poskládané tak, že Yogaścitta-vṛtti-nirodhaḥ nevede nikam jinam, nebo kamsi, ale vede k podstatě která je neustále přítomna.
Pokud si vzpomínám pan Tomáš o tom mluvil velmi velmi podobné.
https://www.google.com/url?sa=t&source= ... TW296JNHyG

[.Petra]

Maharádž: Netrápí mne tu žádné starosti [b]ani výčitky svědomí. Má mysl je osvobozena od myšlenek, neboť tu nejsou žádné touhy, jichž by byla otrokem.

Nisargadatta měl samozřejmě svědomí, ale protože se nevnímal jako konatel, tak se neidentifikoval s výčitkami svědomí.

Byl si vědom, že celý život prodával cigarety a pomáhal tak lidem ničit jejich zdraví. A také sám byl silný kuřák. Proto následovala karma v podobě rakoviny hrtanu, která mu nakonec znemožnila mluvit. Samozřejmě prožíval i tělesnou bolest.

[Jana]

No vidíš a Láma Ole Nydahl to má poskládané trochu jinak.Má to poskládané tak, že Yogaścitta-vṛtti-nirodhaḥ nevede nikam jinam, nebo kamsi, ale vede k podstatě která je neustále přítomna.
Pokud si vzpomínám pan Tomáš o tom mluvil velmi velmi podobné.

Jak současná věda vnímá smrt a znovuzrození?

0:09
Vědci v dnešní době nacházejí důkazy pro všechno,
0:11
o čem Buddha učil.
0:13
Jde jim to pomalu a dávají si velký pozor, aby nezašli příliš daleko
0:18
a nepřišli o svou pověst, proto zůstávají v předem vymezeném rámci.
0:21
Pim van Lommel zpracoval rozsáhlé studie o lidech,
0:26
kteří prošli klinickou smrtí
0:28
a prokázal, že vědomí existuje nezávisle na mozku.
0:34
Dokonce i v situaci, kdy mozek nepracuje, je vědomí stále přítomné.
0:38
To je velký objev. Opravdu významná událost.
0:41
Trefa přímo do srdce materialismu. Opravdu.
0:46
Je to skutečná naděje pro všechny.
0:47
Velice cenný poznatek.
0:50
V CERNu prokázali, že nelze nalézt nejmenší částici.
1:00
Částice, které do sebe v tamním urychlovači narážejí,
1:04
se vracejí do prostoru.
1:06
V podstatě mizí.
1:08
Nezmenšují se, prostě se stanou prostorem.
1:12
Jak to popsal Buddha: „Forma je prázdnotou.“
1:16
Při zkoumání vakua se zjistilo, že se v něm objevují částice.
1:20
Přesto, že se nemají z čeho objevovat.
1:22
Buddha to vyjádřil slovy: „Prázdnota je formou.“
1:26
Všechno, co Buddha rozpoznal v meditaci, se v dnešní době
1:29
objevuje ve vědeckých poznatcích.
1:31
To se mi líbí. Je to velice příjemné.
1:34
Přináší to uspokojení. Pro lidi je užitečné to znát.
1:37
Hlavně by měli vědět, že není nic, co by mohlo zemřít.
1:40
Myslím nic podstatného.
1:42
Mysl je prostorem a vědomím.
1:45
Nenarodila se a nezemře.
1:47
Není omezená časem ani místem.
1:49
Prostupuje vším, vždy a všude.
1:53
Další důležitou informací je, že základem mysli je radost.
1:58
Prožívání mysli samotné, prožívání zářícího prostoru,
2:03
který máme v sobě, je neuvěřitelně radostné.
2:07
Prostor a radost od sebe nelze oddělit.
2:10
Objevili to dávní jogíni Tibetu.
2:13
Každý, kdo dobře medituje a používá buddhistické metody
2:16
se k tomu dopracuje.
2:17
Když se zbavíme vlastních problémů, strachu a sevřenosti,
2:21
jsme v podstatě příjemnými lidmi. Všichni.
2:27
Mysl je nezničitelným prostorem.
2:30
Jakmile to zjistíme, jsme neohrožení.
2:33
Je zářícím prostorem plným představ, zkušeností a prožitků.
2:37
Tento fakt nás naplňuje radostí.
2:39
Mysl nemá ani hranice ani konec. Nedá se omezit.
2:42
Díky tomu jsme laskaví.
2:44
Říkáme si: „Já jsem pouze jeden a ostatních je tolik.
2:47
Možná bych je měl brát v úvahu.
2:49
Možná by bylo užitečnější soustředit se na ně.“

Salmo díky moc. Nádherné.

Prosím, můžeš napsat, co přesně se podle Tebe jeví, že "Láma Ole Nydahl to má poskládané trochu jinak" ?

Jasně, Lama Ole mluví o mysli jako o něčem skutečném, Ramana Mahariši mluví o vědomí jako o něčem skutečném, ale mysl je z jeho pohledu neskutečná, Jim Newman mluví o tom, že není skutečné ani vědomí. Tyhle popisy se jeví jako nesourodé, ale ve finále je to popis toho samého, protože to je ve své podstatě popis Dokonalosti, která nemá chybu, která není ničím, co by ve skutečnosti mohlo jakoukoliv chybu mohlo mít, není to ničím a je vším. Je to ve své podstatě dokonale Boží.

[Jana]

Maharádž: Netrápí mne tu žádné starosti [b]ani výčitky svědomí. Má mysl je osvobozena od myšlenek, neboť tu nejsou žádné touhy, jichž by byla otrokem.

Nisargadatta měl samozřejmě svědomí, ale protože se nevnímal jako konatel, tak se neidentifikoval s výčitkami svědomí.

Péťo, prosím, můžeš sem dát nějakou citaci, ze které by vyznívalo tohle, co píšeš v souvislosti s tím, že by Nisargadattu trápili výčitky svědomí?

Byl si vědom, že celý život prodával cigarety a pomáhal tak lidem ničit jejich zdraví. A také sám byl silný kuřák. Proto následovala karma v podobě rakoviny hrtanu, která mu nakonec znemožnila mluvit. Samozřejmě prožíval i tělesnou bolest.

Nebo, že bychom měli být těmi, koho trápí výčitky svědomí za to, co jsme kdy udělali špatně, když nejsme konateli?

To, co nás skutečně může nějaký čas trápit a bolet, je to, když se mění myšlení: "Jsem něco jiného, než Ty" v poznání: "Jsi Já". V tom okamžiku poznáváme, že všechno, co jsme udělali druhým, jsme vlastně udělali sami sobě. Jejich bolest a utrpení, které jsme jim svým konáním způsobili, jsou naší vlastní bolestí. Oni nám mohou odpustit, ale dokážeme odpustit i my sami sobě?...

Ale pak je tady další level, že nejsme těmi konateli, že všechno je Bůh, všechno je Boží. Každá bytost je stejně Božská, jako Já. A šla do té situace se stejnou všemocností a vědomím, protože tuhle zkušenost prostě potřebovala mít. Z tohohle pohledu je Honzam sjednocený s ďáblem, který svádí bytosti ke gamblerství, touze po penězích a moci, naprosto nevinný a Boží. Je služebník, který umožňuje prožívat nejen to nejlepší, ale i to nejhorší, co je možné. Učí poznávat, co ANO a co NE. Učí vidět, co nás vrací do ráje a co vede k prožívání pekla.

Ve své podstatě je tohle celé jen nevinná božská hra, ve které nejsme konateli, nesme těmi těly, nejsme tím, co se narodí a zemře, ani tím, co by mělo jakýkoliv příběh. Jsme Boží nepodmíněnou láskou, stejně jako Bůh, jsme Absolutnem stejně jako Nisargadatta, a ať se děje cokoliv, nic se neděje.

[.Petra]

Maharádž: Netrápí mne tu žádné starosti [b]ani výčitky svědomí. Má mysl je osvobozena od myšlenek, neboť tu nejsou žádné touhy, jichž by byla otrokem.

Nisargadatta měl samozřejmě svědomí, ale protože se nevnímal jako konatel, tak se neidentifikoval s výčitkami svědomí.

Péťo, prosím, můžeš sem dát nějakou citaci, ze které by vyznívalo tohle, co píšeš v souvislosti s tím, že by Nisargadattu trápili výčitky svědomí?

Kde jsem psala, že Nisargadattu trápili výčitky svědomí? Ale je možné, kdyby si ty výčitky svědomí připustil, přestal kouřit a prodávat cigarety, tak by se té nepřijemné a bolestné karmě v podobě rakoviny hrtanu vyhnul. Kdo ví?

Vždyt řekl, že i pro džnánina je revma nepřijemné, a proto se mu snaží vyhnout. Nesedí proto na holé zemi, ale na nějaké kožešině.

Proto má velký význam si přečíst všechno, co řekl. Teprve potom je možné si vytvořit celkový obraz.

[salmo1cz.]

To co Ole Nydahl popisuje daleko víc odpovídá mým duchovním zážitkům.V té době jsem ani netušil že nějaký láma Ole existuje.
Patandžálí je kritizován za šmrnc k Buddhismu a u advaity tam jogu prakticky nikdo nedělal.
Psali jste, že tomu nerozumím.To je docela dobře možný protože jdu svojí cestou.
Pana Tomáše jsem si nejvíce zamiloval když řekl.
Je to největší dobrodružství života...

[.Petra]

Ve své podstatě je tohle celé jen nevinná božská hra, ve které nejsme konateli, nesme těmi těly, nejsme tím, co se narodí a zemře, ani tím, co by mělo jakýkoliv příběh.

V každém z nás je paprsek Nadjá - božské jádro, které se znečistí našimi vasanami, a děláme pak věci, které nám a druhým způsobují utrpení. A toto utrpení nás vede zase zpátky k naší Boží podstatě. Tak to Bůh zařídil.

Nisargadatta: Karma je léčivá ruka Boží.

[Jana]

To co Ole Nydahl popisuje daleko víc odpovídá mým duchovním zážitkům.V té době jsem ani netušil že nějaký láma Ole existuje.
Patandžálí je kritizován za šmrnc k Buddhismu a u advaity tam jogu prakticky nikdo nedělal.
Psali jste, že tomu nerozumím.To je docela dobře možný protože jdu svojí cestou.

Ole Nydahl všechno popisuje naprosto skvěle, taky miluju jeho popisy. Nenašla jsem u něj nikdy nikde nic, co by nesedělo a neodpovídalo tomu, co poznávám.

Pana Tomáše jsem si nejvíce zamiloval když řekl.
Je to největší dobrodružství života..

Pan Tomáš popisuje svou duchovní pouť a hledání toho pravého jako úžasné dobrodružství. Popisuje i setkání s "temnými duchovními silami", podobně jako Minařík a s podobným se setkal i Ježíš a Buddha. I Ole Nydahl mluvil o tom, že při své duchovní praxi "s ledasčím setkal".

Ale jakmile se objeví průhled do toho, že nejsme ničím takovým, nad čím by mohla mít negativní energie (která by nebyla přímo naší vlastní energií) jakoukoliv moc, jakmile se rozplyne iluze oddělenosti, tak namísto dobrodružství se tohle stává jen zábavnou podívanou.

[Jana]

Ve své podstatě je tohle celé jen nevinná božská hra, ve které nejsme konateli, nesme těmi těly, nejsme tím, co se narodí a zemře, ani tím, co by mělo jakýkoliv příběh.

V každém z nás je paprsek Nadjá - božské jádro, které se znečistí našimi vasanami, a děláme pak věci, které nám a druhým způsobují utrpení. A toto utrpení nás vede zase zpátky k naší Boží podstatě. Tak to Bůh zařídil.

Nisargadatta: Karma je léčivá ruka Boží.

Ramana Mahariši zase říká: "Já nemám žádnou karmu, karmu má jen mé tělo."

Může být skvělé detailněji prozkoumat to, jak se na karmu dívá Nisargadatta a Ramana a porovnat jejich pohledy v čem jsou stejné a zda se liší.

[.Petra]

Ve své podstatě je tohle celé jen nevinná božská hra, ve které nejsme konateli, nesme těmi těly, nejsme tím, co se narodí a zemře, ani tím, co by mělo jakýkoliv příběh.

V každém z nás je paprsek Nadjá - božské jádro, které se znečistí našimi vasanami, a děláme pak věci, které nám a druhým způsobují utrpení. A toto utrpení nás vede zase zpátky k naší Boží podstatě. Tak to Bůh zařídil.

Nisargadatta: Karma je léčivá ruka Boží.

Ramana Mahariši zase říká: "Já nemám žádnou karmu, karmu má jen mé tělo."

A přesto chodil - pokud možno tajně - cvičit na osamělou cestu, protože míval zažívací potíže. A o tělu řekl, že je zatěžující. No, není divu, když měl zdravotní problémy.