Pan Tomáš

[Jana]

Nisargadatta Maharaj o pohybu

Najdeš spousty nádherných vyjádření, jak to je.

[Pedriito]

Oluze pohybu relativní skutečnosti je na podobném principu, jako iluze pohybu v kinematografii, která je založena na fenoménu zvaném persistence of vision (trvalost vidění).

Když se na plátně rychle střídají statické obrázky, mysl je spojuje do plynulého pohybu. Pokud se tedy obrázky mění dostatečně rychle (obvykle 24 snímků za sekundu nebo rychleji), vytvoří se iluze pohybu.

Jsoucno není film. A advaita.. to je vrcholek hory poznání. Jedním z jejích velkým učitelů byl Adi Šankara. Viz. jeho slavná věta. V ní je řečeno vše podstatné.
Vždy se směju, když životem pohybující se bytosti, zabředlé do advaity, vychovávající své děti, pečující o své rodiny, a vydavající se denodenně za obživou, pečující o své domovy a zahrádky, přesvědčují druhé o iluzi svého vlastního konání.
Jako by tu nebyli... tohle je tím snem přijatým do vědomí.
V samém hledání nepohybu ve svém pohybu zapomínaj na dílo boží.
Až ten "nepohyb" najdou, teprv si pohybu z něj spontánně zářícím všimnou, i svého zaslepení...

[Jana]

Hned v první nabídce:

Maharadž: Skutečnost je nepohyblivá a přesto v neustálém pohybu. Je to jako mohutná řeka – plyne a přesto je tu věčně. To, co plyne, není řeka s břehy, ale voda a stejně tak je tomu i se sattva gunou, všeobecnou harmonií, která hraje svou hru proti silám tamasu a radžasu, silám temnoty a zoufalství. V sattvě je stálý vývoj a změna, v radžas je změna a regrese, zatímco tamas je výrazem pro chaos. Tyto tři Guny věčně hrají proti sobě – to je fakt a nic proti tomu nezmůžeme.

Z tohohle výkladu se jeví, že by absolutno mohlo být neustálým pohybem.

Ale něco takového, že by to mohlo být absolutní pravdou, Nisargadatta neříká, on nežije v boji harmonie proti silám temnoty a zoufalství. Absolutní realita tento boj neobsahuje.

Tazatel: Když mluvíte o své realizaci, tak uvádíte určité datum. Znamená to, že se tehdy něco stalo?

Maharadž: Mysl přestala vytvářet události. Dávné hledání ustalo – už jsem nic nechtěl, nic neočekával – nic jsem nepovažoval za svoje vlastní. Už tu nebylo žádné „já“, o něž by bylo třeba usilovat. Dokonce i „já jsem“ zaniklo. Další věcí, kterou jsem si uvědomil, bylo to, že jsem ztratil všechny zvyky, všechny jistoty. Dříve jsem si byl jist tolika věcmi, nyní si už nejsem jistý ničím. Cítil jsem ale, že jsem nic neztratil, protože všechno moje vědění bylo falešné. Moje nevědění bylo samo v sobě znalostí skutečnosti, že všechno vědění je nevědomostí, že „já nevím“ je jediným pravdivým tvrzením, které může mysl vytvořit. Vezměte si například myšlenku „narodil jsem se“. Můžete to považovat za pravdivé. Není tomu ale tak. Nikdy jste se nenarodil a nikdy také nezemřete. Je to představa, že jste se narodil a zemřete, to nejste vy. Když se s touto představou ztotožníte, tak se stanete smrtelným. Stejně jako jev kině všechno světlem, tak se uvědomění stává světlem. Podívejte se na to pořádně a zjistíte, že všechny tvary a jména jsou jenom pomíjivými vlnami na oceánu uvědomění si, že jenom uvědomění si může BÝT, nikoliv jeho proměnné podoby.

V nezměrnosti uvědomění si se objevuje světlo, malý bod, pohybující se velmi rychle a zanechávající za sebou tvary, myšlenky, pocity, pojmy a představy, jako pero píšící na papíře. A inkoust, který zanechává stopy, to je paměť. Vy jste tím malým bodem a vaším pohybem se svět stále znovu vytváří. Přestaňte se pohybovat a nebude žádný svět. Podívejte se dovnitř a zjistíte, že onen bod světla je odrazem světla v těle, jako pocit „já jsem“. Je jenom světlo, všechno ostatní je pouhou představou.

http://boddo.cz/meditace/nisargadatta.html

[Pedriito]

Hned v první nabídce:

Maharadž: Skutečnost je nepohyblivá a přesto v neustálém pohybu. Je to jako mohutná řeka – plyne a přesto je tu věčně. To, co plyne, není řeka s břehy, ale voda a stejně tak je tomu i se sattva gunou, všeobecnou harmonií, která hraje svou hru proti silám tamasu a radžasu, silám temnoty a zoufalství. V sattvě je stálý vývoj a změna, v radžas je změna a regrese, zatímco tamas je výrazem pro chaos. Tyto tři Guny věčně hrají proti sobě – to je fakt a nic proti tomu nezmůžeme.

Z tohohle výkladu se jeví, že by absolutno mohlo být neustálým pohybem.

Ale něco takového, že by to mohlo být absolutní pravdou, Nisargadatta neříká, on nežije v boji harmonie proti silám temnoty a zoufalství. Absolutní realita tento boj neobsahuje.

Tazatel: Když mluvíte o své realizaci, tak uvádíte určité datum. Znamená to, že se tehdy něco stalo?

Maharadž: Mysl přestala vytvářet události. Dávné hledání ustalo – už jsem nic nechtěl, nic neočekával – nic jsem nepovažoval za svoje vlastní. Už tu nebylo žádné „já“, o něž by bylo třeba usilovat. Dokonce i „já jsem“ zaniklo. Další věcí, kterou jsem si uvědomil, bylo to, že jsem ztratil všechny zvyky, všechny jistoty. Dříve jsem si byl jist tolika věcmi, nyní si už nejsem jistý ničím. Cítil jsem ale, že jsem nic neztratil, protože všechno moje vědění bylo falešné. Moje nevědění bylo samo v sobě znalostí skutečnosti, že všechno vědění je nevědomostí, že „já nevím“ je jediným pravdivým tvrzením, které může mysl vytvořit. Vezměte si například myšlenku „narodil jsem se“. Můžete to považovat za pravdivé. Není tomu ale tak. Nikdy jste se nenarodil a nikdy také nezemřete. Je to představa, že jste se narodil a zemřete, to nejste vy. Když se s touto představou ztotožníte, tak se stanete smrtelným. Stejně jako jev kině všechno světlem, tak se uvědomění stává světlem. Podívejte se na to pořádně a zjistíte, že všechny tvary a jména jsou jenom pomíjivými vlnami na oceánu uvědomění si, že jenom uvědomění si může BÝT, nikoliv jeho proměnné podoby.

V nezměrnosti uvědomění si se objevuje světlo, malý bod, pohybující se velmi rychle a zanechávající za sebou tvary, myšlenky, pocity, pojmy a představy, jako pero píšící na papíře. A inkoust, který zanechává stopy, to je paměť. Vy jste tím malým bodem a vaším pohybem se svět stále znovu vytváří. Přestaňte se pohybovat a nebude žádný svět. Podívejte se dovnitř a zjistíte, že onen bod světla je odrazem světla v těle, jako pocit „já jsem“. Je jenom světlo, všechno ostatní je pouhou představou.

http://boddo.cz/meditace/nisargadatta.html

On to tak musel říct těm, kdož naopak jsou utkvělí jen v pohybu. Každý Mistr mluví ke stavu vědomí svých žáků. Jiným zas řek něco, co není rozporem, nýbrž doplnněním. Nelze si vzít z učení probuzených jen část a na ní si ustlat.

[Jana]

Jedním z jejích velkým učitelů byl Adi Šankara. Viz. jeho slavná věta. V ní je řečeno vše podstatné.

Mohl bys ji tady citovat, aby bylo jasno, kterou slavnou větu máš na mysli?

Je to některá z těchhle?

„ V konečnosti je smutek. Já je mimo čas, prostor a předměty. Je nekonečné, a proto má povahu absolutního štěstí. “

“ Každá věc má tendenci směřovat ke své vlastní přirozenosti. Vždy toužím po štěstí, což je moje pravá přirozenost. Moje povaha pro mě nikdy není zátěží. Štěstí pro mě není nikdy zátěží, zatímco smutek ano. “

„ Prostor se zdá rozbitý a rozmanitý kvůli mnoha formám v něm. Odstraňte formy a zůstane čistý prostor. Stejně tak s Všudypřítomným Já. “


„ Co je zkoumání Pravdy? Je to pevné přesvědčení, že Já je skutečné a všechno, kromě Toho, je neskutečné. “


"Svět, jako sen plný připoutání a odporů, se zdá být skutečný až do probuzení."

"Realitu lze zakusit pouze okem porozumění, nejen prostým učencem."

"I když je Pravda pochopena, zůstává silný, tvrdohlavý dojem, že jsem stále já - činitel a zkušený. Toto musí být pečlivě odstraněno životem v neustálé identifikaci s nejvyšším nerozděleným Já. Plné probuzení je konečné zastavení všech duševních dojmů o tom, že jsem já."

"Jako zlato očištěné v peci ztrácí své nečistoty a dosahuje své vlastní pravé podstaty, mysl se zbavuje nečistot atributů klamu, připoutání a čistoty prostřednictvím meditace a dosahuje Reality."

"Nepovažujte se za tuto hmotu masa, ani za to, co ji považuje za maso. Obojí jsou intelektuální představy. Poznejte své skutečné já jako nerozdělené uvědomění, neovlivněné časem, minulostí, přítomností nebo budoucností, a vstupte do Míru."

„ Omezte své smysly a mysl a spatřte Pána ve svém srdci. “


https://www.azquotes.com/author/24264-Adi_Shankara

https://quotefancy.com/adi-shankara-quotes

[Pedriito]

Hned v první nabídce:

Maharadž: Skutečnost je nepohyblivá a přesto v neustálém pohybu. Je to jako mohutná řeka – plyne a přesto je tu věčně. To, co plyne, není řeka s břehy, ale voda a stejně tak je tomu i se sattva gunou, všeobecnou harmonií, která hraje svou hru proti silám tamasu a radžasu, silám temnoty a zoufalství. V sattvě je stálý vývoj a změna, v radžas je změna a regrese, zatímco tamas je výrazem pro chaos. Tyto tři Guny věčně hrají proti sobě – to je fakt a nic proti tomu nezmůžeme.

Z tohohle výkladu se jeví, že by absolutno mohlo být neustálým pohybem.

Ale něco takového, že by to mohlo být absolutní pravdou, Nisargadatta neříká, on nežije v boji harmonie proti silám temnoty a zoufalství. Absolutní realita tento boj neobsahuje.

Tazatel: Když mluvíte o své realizaci, tak uvádíte určité datum. Znamená to, že se tehdy něco stalo?

Maharadž: Mysl přestala vytvářet události. Dávné hledání ustalo – už jsem nic nechtěl, nic neočekával – nic jsem nepovažoval za svoje vlastní. Už tu nebylo žádné „já“, o něž by bylo třeba usilovat. Dokonce i „já jsem“ zaniklo. Další věcí, kterou jsem si uvědomil, bylo to, že jsem ztratil všechny zvyky, všechny jistoty. Dříve jsem si byl jist tolika věcmi, nyní si už nejsem jistý ničím. Cítil jsem ale, že jsem nic neztratil, protože všechno moje vědění bylo falešné. Moje nevědění bylo samo v sobě znalostí skutečnosti, že všechno vědění je nevědomostí, že „já nevím“ je jediným pravdivým tvrzením, které může mysl vytvořit. Vezměte si například myšlenku „narodil jsem se“. Můžete to považovat za pravdivé. Není tomu ale tak. Nikdy jste se nenarodil a nikdy také nezemřete. Je to představa, že jste se narodil a zemřete, to nejste vy. Když se s touto představou ztotožníte, tak se stanete smrtelným. Stejně jako jev kině všechno světlem, tak se uvědomění stává světlem. Podívejte se na to pořádně a zjistíte, že všechny tvary a jména jsou jenom pomíjivými vlnami na oceánu uvědomění si, že jenom uvědomění si může BÝT, nikoliv jeho proměnné podoby.

V nezměrnosti uvědomění si se objevuje světlo, malý bod, pohybující se velmi rychle a zanechávající za sebou tvary, myšlenky, pocity, pojmy a představy, jako pero píšící na papíře. A inkoust, který zanechává stopy, to je paměť. Vy jste tím malým bodem a vaším pohybem se svět stále znovu vytváří. Přestaňte se pohybovat a nebude žádný svět. Podívejte se dovnitř a zjistíte, že onen bod světla je odrazem světla v těle, jako pocit „já jsem“. Je jenom světlo, všechno ostatní je pouhou představou.

http://boddo.cz/meditace/nisargadatta.html

On to tak musel říct těm, kdož naopak jsou utkvělí jen v pohybu. Každý Mistr mluví ke stavu vědomí svých žáků. Jiným zas řek něco, co není rozporem, nýbrž doplnněním. Nelze si vzít z učení probuzených jen část a na ní si ustlat.

Ty v těch jeho větách, nevidíš ten činný aspekt Bytí?

Když jsi tedy intuitivně nepřišla na to, o jakou větu (spíš kóan) jde:

"Svět je neskutečný, Brahman je skutečné, svět je Brahman."

[Pedriito]

To teda náleží k tomu Šankaračájovi, v tom pohybu mi to citování nějak přeskočilo :-))

[Pedriito]

Pardon - Šankaračárjovi.
:-)

[.Petra]

Jinak vůbec nepochybuji, že Nisargadatta by souhlasil s tím, co Míla Tomášová o absolutním Bytí řekla - že je nejen v klidu, ale i v pohybu. Ale už nám to bohužel nemůže potvrdit.

Péťo, prosím, najdi někde nějakou citaci Nisargadatty, co říká o pohybu.

I kdybych něco takového našla, Jani, tak tomu nebudeš věřit a všechno se budeš snažit interpretovat tak, aby to potvrdilo tvoje přesvědčení.

Mně je jedno, jestli tomu, co říká M. Tomášová, uvěříš nebo ne. Plně přesvědčit by tě mohla stejně jen zkušenost. M. Tomášová popisuje svoji zkušenost. Když je ztotožnění s Absolutnem. Slovíčkaření, neustálé přežvykování slov stejně nikam nevede.

[Jana]

Péťo, prosím, najdi někde nějakou citaci Nisargadatty, co říká o pohybu.

I kdybych něco takového našla, Jani, tak tomu nebudeš věřit a všechno se budeš snažit interpretovat tak, aby to potvrdilo tvoje přesvědčení.

Péťo, Nisargadatta , Mahariši i ostatní Probuzení se o absolutnu zmiňují mnohokrát, tak není problém některé z jejich citací vyhledat a dát je sem.

Nejvyšší pravda Absolutno a "pohyb"

Ramana - absolutno a pohyb
Nisargadatta - absolutno a pohyb

Mně je jedno, jestli tomu, co říká M. Tomášová, uvěříš nebo ne. Plně přesvědčit by tě mohla stejně jen zkušenost. M. Tomášová popisuje svoji zkušenost. Když je ztotožnění s Absolutnem. Slovíčkaření, neustálé přežvykování slov stejně nikam nevede.

Míla Tomášová nemluví o absolutnu jako takovém. Ani její poznání v době, kdy přednášela, nebylo úplné, protože tamm říkala, že její vasány stále ještě pracují, že její vnučka by o nich mohla vyprávět.

To neznamená, že by ve mně nebyl vděk vůči ní, ale přeci jenom, pokud by se měla vyjasňovat, nejvyšší pravda - co je absolutno, dávala bych přednost tomu, co říká Nisargadatta a Ramana o absolutnu, než tomu, co říká Míla Tomášová o bytí.

[miroslav]

A není to jedno, kdo co o Absolutnu říká nebo píše nebo si myslí?

Absolutno je jaké je - jak říká Jana "absolutní" a to by nám ke štěstí mohlo stačit. Jestli je v klidu nebo v pohybu nám může být snad jedno. Nebo se na základě toho někdo rozhoduje? Nebo to potřebuje vědět aby byl správně osvícený nebo probuzený?


Absolutno je absolutní
Relativno je relativní
Nevědomost je nevědomá
Vědomost je vědomá
Osvícení je osvícené
Probuzení je probuzené
Existence existuje
Neexistence neexistuje.

[.Petra]

Míla Tomášová nemluví o absolutnu jako takovém.

Ale jo, mluví. Právě z toho, jak o tom mluví, je poznat, že realizovala.

Ale klidně tomu nevěř. To je fakt tvoje věc.

[.Petra]

A není to jedno, kdo co o Absolutnu říká nebo píše nebo si myslí?

No, Absolutnu je to určitě jedno.

Ale podle toho, co kdo píše, se dá poznat, jestli realizoval. A oba Tomášovi realizovali a nejen to - hluboce se v tom upevnili.

[Jana]

Jedním z jejích velkým učitelů byl Adi Šankara. Viz. jeho slavná věta. V ní je řečeno vše podstatné....

Když jsi tedy intuitivně nepřišla na to, o jakou větu (spíš kóan) jde:

"Svět je neskutečný, Brahman je skutečné, svět je Brahman."

Pedrito, Adi Šankara určitě mluvil v podobném duchu jako Ramana, ale tahle věta je jakožto známá citace připisovaná Ramanovi Maharišimu.

Už to bylo tady vysvětleno mnohokrát, ale že jsi to Ty, tak znovu:

Dokud tady není poznání, že všechno, co existuje je Brahman, tak se jeví svět tak jak ho vidí naprostá většina obyvatel naší planety.

Jakmile je tady poznání, že Brahman je skutečný, je i svět skutečný, ale není to svět, tvarů, forem, projev, pohybu, tak jak je běžně vnímáno skrz mysl.

Maharádž: Všichni jste promočení, protože hustě prší. V mém světě je vždy pěkné počasí. Není tu noc ani den, teplo ani chladno. Netrápí mne tu žádné starosti ani výčitky svědomí. Má mysl je osvobozena od myšlenek, neboť tu nejsou žádné touhy, jichž by byla otrokem.

Tazatel: Existují dva světy?

M: Váš svět je pomíjivý a proměnlivý. Můj svět je dokonalý a neměnný. Můžete mi o svém světě říkat cokoli chcete – budu poslouchat pozorně, možná dokonce i se zájmem, ale ani na okamžik nezapomenu, že váš svět neexistuje, že sníte.

T: V čem se váš svět liší od mého?

M: Můj svět nemá žádné charakteristické vlastnosti, podle kterých by se dal rozpoznat. Nelze o něm říci nic. Já jsem svým světem. Můj svět je mnou samotným. Je úplný a dokonalý. Každý otisk je vymazán, každá zkušenost odmítnuta. Nepotřebuji nic, dokonce ani sebe ne, neboť sám sebe nemohu ztratit.

Je tohle, Pedrito, opravdu jasné?

Nebo to potřebuje ještě další vysvětlení?

[Jana]

Míla Tomášová nemluví o absolutnu jako takovém.

Ale jo, mluví.

Kde?

Poznání absolutního Bytí ještě není poznáním celého absolutna, absolutno je uvědoměním bytí i ne-bytí

[Jana]

A není to jedno, kdo co o Absolutnu říká nebo píše nebo si myslí?

Absolutno je jaké je - jak říká Jana "absolutní" a to by nám ke štěstí mohlo stačit.

No



Poznání, že jsi absolutnem, se kterým ať se děje cokoliv, se nic neděje, nic mu nechybí, protože je vším, co je , to je naprosto dokonalé, ne?

[.Petra]

A není to jedno, kdo co o Absolutnu říká nebo píše nebo si myslí?

No, Absolutnu je to určitě jedno.

Ale podle toho, co kdo píše, se dá poznat, jestli realizoval. A oba Tomášovi realizovali a nejen to - hluboce se v tom upevnili.

Právě podle toho, co Nisargadatta říkal, se dalo poznat, že realizoval a velmi hluboko se v tom upevnil. E. Tomáš ho přirovnává k Ramanovi. Taky to tak vidím.

[.Petra]

Míla Tomášová nemluví o absolutnu jako takovém.

Ale jo, mluví.

Kde?

Absolutno, Nadjá, Nejvyšší Skutečnost, Bůh, absolutní Bytí, Já atd. atd. jsou jen různá pojmenování pro to samé - Ono Jediné.

[Jana]

Péťo, díky za Tvé příspěvky tady. Je to naprosto skvělé, že přispívají k co možná nejhlubšímu poznání, čím tahle ve skutečnosti je.

S uvědoměním, že všechno, co existuje, je Láska, je jasné, že se s ničím nikdy nic neděje. Bez ohledu na to, že se jeví, že naši milovaní opouštějí těla, zůstávají stále tím, čím vždycky byli. Jsou pořád stejnou milovanou milující láskou, která je ve své podstatě absolutně bez pohybu, je stále stejná, nezávislá na prostoru a času.

Může se stát, že jsme v nevědomosti a neuvědomujeme si, čím jsme. Ale s tím, kým jsme se i tak nikdy nic neděje.

A teď se můžeme podívat, co o tom nejhlubším poznání, čím tohle všechno je, říká Nisargadatta a Ramana

[Jana]

"V tomto konceptuálním projeveném světě, v němž vzniká a zase zaniká nespočet forem, je Absolutní bytí imanentní (tkvící uvnitř) v každé jevové formě.

Kde tu vystupují jedinci jakožto jedinci? Nikde.

A přece všude, neboť my jsme tím projevením. Jsme tou činností. Jsme životem, jenž je „žit“. Jsme snovým prožíváním. Avšak nikoli jako jedinci. Nazření této pravdy ničí individuálního hledajícího; hledající se stává tím, co je hledáno, a to, co je hledáno, je právě nazření.“

https://eknizky.sk/wp-content/uploads/2 ... ecnost.pdf