Pan Tomáš

[Návštěvník]

Pan Tomáš napsal mnoho knih. Didakticky obdivuhodné a krásně vytříbené texty, v nichž sděloval
nesdělitelné, pro co nejsou slova. Vždy jsem obdivoval, jak z několika stran popisuje TO, co je ve své
podstatě slovy nepopsatelné, neboť TO existuje za slovy, nad slovy, mimo slova. Jako kdyby chtěl
tanečník popsat nepopsatelný útvar, třeba myšlený kruh na černé ploše jeviště a tak se k němu z
několika stran přibližuje a vždy se špičkami zastaví na jeho obvodu a postupně dá vzniknout pocitu, že
toto je kruh. Jde to. Slovy i beze slov. Za myslí. V pocitech.
(G. Jobbin měl jednou úžasné taneční představení Mebiův proužek, kde dokázal tancem vyjádřit
nekonečno a ono tam, na jevišti Archy, vzniklo a bylo. To přestavení končilo absolutní tmou, která
tmou nebyla, byla nekonečnem.)

Knihy pana Tomáše, které mne oslovily nejvíce, vyznačuji v "nabízení". Na úvod považuji za zajímavé
jeho Paměti mystika I. a II., v nichž ze skromnosti vypráví o sobě jako o svém dobrém známém.
Příklad jedné z cest hledání a sdělování. Objevné jsou jeho knihy 108 meditací, Úvod do integrální
jógy, Umění klidu mysli a další. Pro mne byla nejcennější Jóga pozornosti. A pak všechny jeho knihy
poslední: Poselství (napsané společně se ženou Mílou), Tajemné absolutno, Nebeská stezka.
Jeho mnohé přednášky jsou pouze na kazetách. Mají úžasné kouzlo autentického sdělení. Jak ty živě
natočené, nejčastěji v pražské Lucerně, tak i ty nahrané ve studiu či doma. Laskavý moudrý hlas
hovoří o podstatě bytí s takovou samozřejmostí a okouzlením, že touha po poznávání vzniká za
každou větou a je větší a větší. A pozoruhodné jsou i jeho společné meditace na kazetách. Mají
krásné kouzlo. Myslím, že zaujmou i ty, co společné meditování nevyhledávají.
Témat, kterými se pan Tomáš zabývá, je mnoho. Ale jedno z nich je stěžejní. Bůh, Absolutno a my.

[Návštěvník]

Pokusím se přepsat něco ze slov pana Tomáše, z jeho přiblížení naší podstaty, přiblížení Absolutna.

"Největším paradoxem naší doby je, že o tom, co je základem všech bytostí, totiž o Absolutnu, nemají
lidé bohužel ani ponětí. Toto empirické vědění je nesmírně vzácné v celé historii lidstva. Kdyby nebylo
tohoto živoucího pozadí všeho, nebylo by ničeho."

"Žádný z nás, jak jsme tady, nikdy v životě neopustil své božské bytí, to jest podstatu své existence, a
ani ji opustit nemohl, i kdyby nakrásně chtěl. Jeho nevědomost mu však nedovolila, aby si tuto
skutečnost plně uvědomil.
Tato všudypřítomná podstata - totiž božské bytí - je neviditelná, avšak existuje v každé bytosti. Je to
naše bytí, náš život, životní existence, naše skutečná životní báze, bez níž bychom nežili, ba ani trvale
na tomto světě neexistovali. Jenže většina bytostí si ji prostě neuvědomuje, nebo o ní ani neví. Říká
se jí lidově duše a není to vlastně nic jiného než síla Absolutna nebo-li Bůh v nás, boží emanace,
Nadjá. Jedině tenkrát, když člověk konečně začne hlouběji přemýšlet a svá uspokojení hledat nejen v
zevním světě, ale i ve vlastním nitru, má naději, že se mu podaří tuto sílu odhalit."


Vnitřní nekonečné Vědomí je čistá mysl Absolutna. Je věčná, nepopsatelná.

Říká se tomu Bytí, Čistá nebo Prvotní Mysl, Sat, Čit, Ánanda, čili existence, vědomí a blaho, nebo
Brahma atd.

Nikdy nebylo, není a nikdy nebude nic, než tato Čistá Mysl.

Tuto Čistou Mysl neznáme, ačkoliv v ní trvale žijeme. Vnější uvědomování však známe docela dobře.
Vnější uvědomování je však pouze klamná varianta, či lépe řečeno, iluze čisté mysli. Vítězstvím čisté
mysli nad touto iluzí se právě vrací jakoby čistá mysl do svého původu a ryzího stavu. Je to tak, jakoby
Stvořitel v některém z nás zamýšlel ukončit svou stvořitelskou "hru" poznáním sama sebe.

Bytí, čili Čistá Mysl, je definicí Boha z hlediska člověka. Z kosmického hlediska je to absolutní
skutečnost. Všechno, co vidíme a zažíváme, včetně nás samých, osoby, věci, jména, události, jsou
všechno jen různé formy vibrací téže čisté mysli.

Příčinou objevení se vesmíru je Mája, mající dvě síly.
Vikšepa Šakti je první ze sil stvořitelky Máji, která je příčinou objevení se vesmíru. Právě pomocí této
síly se Čistá Mysl Absolutna (Brahma) jeví jako projevená mnohost (Logos, Bůh Stvořitel).
Avarána Šakti, druhá ze sil, je zakrývající síla, neumožňující vidět rozdíl mezi vnitřním JÁ (Átmanem),
Posledním Pozorovatelem v nás a EGEM. Taktéž neumožňuje vidět rozdíl mezi absolutnem a
poznaným vesmírem. Tato síla rozdíl skryje svými jmény a tvary. Nebýt této síly, Bůh by byl poznáván
ve všem."

[Návštěvník]

Jak se k poznání Absolutna přiblížit?

"Jako kdyby nás někdo zahalil do nepropustného, neviditelného pláště, závoje klamu. Ne, my se
nemusíme osobně povznášet do sfér vyšší duchovnosti, do sféry Božství, abychom dosáhli k Bohu,
jak se o to stále pokoušíme meditacemi, zklidňováním mysli, zušlechťováním a zjemňováním citů,
smyslů tak dále, prostě dosavadní dlouhou duchovní cestou, vedeni radami duchovních učitelů. My
se musíme bezpodmínečně osvobodit od tohoto závoje klamu, který nás svírá jako hroznýš kořist,
nebo jako svěrací kazajka duševně nemocného, a vrátit se do původního božského stavu absolutní
čistoty, v němž jsme existovali ještě dřív, než jsme se poprvé narodili."

Kde je kámen úrazu?

"Příčinou je nevědomost o Pravdě, nevědomost, kterou jsme si během životů sami nastolili a jíž jsme
pak Pravdu zastřeli. Na tento stav jsme si zvykli a přijali jej jako svou přirozenost. Ne, nejsou to závity
hroznýše ani svěrací kazajka bláznů, co nás poutá. Tím, co nás poutá, je iluze ega. Nic jiného, než
pouhá nesprávná a nepravdivá myšlenka ega, které se spojilo s tělem a které brání člověku opět
přímo pohlédnout k Pravdě, i když - ačkoli o tom ani neví - ji nikdy neopustil."

Jak jsme k tomu všemu přišli?

"Proč je to právě naše vlastní ego, jež normálně docela dobře ke svému životu potřebujeme, které nás
přivedlo k této zoufalé oddělenosti? Vždyť ego je vlastně svým způsobem čisté. Je to čistý, přímý
paprsek Nadjá, který však dopadá na naše závislosti, na naše negace, zvyky, touhy, nevědomosti,
které pocházejí z mnoha a mnoha našich životů, kterými jsme již prošli a prožili je a sami sobě si své
závislosti napěstovali."

"Záleží jenom na nás, k čemu se přikloníme. Budeme-li se s egem dále spojovat a vyhovovat jeho
přáním a závislostem, nebo zda se od něho odvrátíme směrem k Nadjá tak, abychom o Nadjá nejen
prakticky věděli, ale abychom vždy a každým způsobem mu stáli tváří v tvář a řídili se jeho vnitřními
postupy. K tomu je ale třeba zaměřit celý život. Nestačí nadále uctívat výtvory Boha a jeho znamení,
ale přímo jeho samotného."

Jak?

"Skrze Nadjá. Nadjá není jen symbolem Boha, ale přímo ho reprezentuje. Je jeho emanací,
vyzařováním."

Proč nemůžeme ego hned teď eliminovat, zrušit?

"Především proto, že nese při sobě jistý prvek nesmrtelnost, neboť pochází z Nadjá."

"Hlavně však proto, že ego - třebaže nemá vlastní existenci, ale čerpá ji z Nadjá - je kořenem
veškerého našeho myšlení a cítění, které zatím potřebujeme."
"Současně je ego vyšší částí rozumu, z čehož je vidět, že ho zatím opravdu nutně potřebujeme, neboť
rozum používáme stále a čím dál víc".

[Návštěvník]

"Mám však pro vás radu. Zní: 'Namísto pomalého postupu ze současného omezení ega k budoucímu
spojení s Bohem přesuňte svou identifikaci (čili ztotožnění) z ega a těla na Nadjá!
Tím se Nadjá přiblížíme.
Co to znamená "z ega a těla na Nadjá"?

"Z hlavy do srdce!"

"Z mysli do duchovního srdce."

"Odložil jsem ztotožňování se s egem, které sídlí hlavně v hlavě, a začal jsem považovat své pravé
Jáství čili Nadjá za Boha. Ono je přímou a živou emanací Boha, jak už jsem řekl. A ztotožnil jsem se s
ním."

[Návštěvník]

V knihách Poselství, Tajemné absolutno a Nebeská stezka je pokračování. Ale nemusí být hledáno
jen v knihách, ve slovech učitelů. Vždyť učitelem může být každý sám sobě. Vše potřebné nosíme
stále sebou a nikdo nám to nemůže vzít a schovat. Schováváme si to (zastíráme) sami!

A ještě si dovolím dva výňatky z přednášek.

Jedna byla o vstupech do Absolutna. Osobní svědectví, osobní prožitky pana Tomáše.
Doteky Absolutna přinášejí osobní individuální prožitky, svědectví o nich mohou být různá. Dvě
bytosti, které nahlédnou, nepřinesou stejná svědectví.
O jednom svém vstupu do Absolutna pan Tomáš píše.

"Náhle to tu bylo. Stal jsem se opět jediným bodem bytí. A kolem mne teď byly miliardy miliard
stejných živých bodů bytí, jako byl ten můj, a můj bod s nimi splynul, jako kdyby k nim odjakživa patřil.
A pak se vše zas obratem proměnilo v jediné, nekonečné, živé, neviditelné jáství."

Ten druhý slíbený výňatek marně hledám v originálním záznamu. Zatím budu tlumočit jen volnými
slovy, časem rád doplním přesněji. Ale jde jen o princip. Sdělení dvou vlastností Absolutna, které mne
kdysi velmi zaujalo, ač jsem je ještě mnoho nechápal.

Absolutno má dva stavy.

Jedním stavem je absolutní klid. Absolutní nepředstavitelný klid.
Druhým stavem je absolutní pohyb. Absolutní nepředstavitelný tvůrčí pohyb.
To je v principu celé. Je to prosté. A je to tajemné.
Do určité chvíle - pak je to jen krásně prosté a prostě krásné poznání...

[Jana]

Ten druhý slíbený výňatek marně hledám v originálním záznamu. Zatím budu tlumočit jen volnými
slovy, časem rád doplním přesněji. Ale jde jen o princip. Sdělení dvou vlastností Absolutna, které mne
kdysi velmi zaujalo, ač jsem je ještě mnoho nechápal.

Absolutno má dva stavy.

Jedním stavem je absolutní klid. Absolutní nepředstavitelný klid.
Druhým stavem je absolutní pohyb. Absolutní nepředstavitelný tvůrčí pohyb.
To je v principu celé. Je to prosté. A je to tajemné.
Do určité chvíle - pak je to jen krásně prosté a prostě krásné poznání...

Tenhle výňatek by mě opravdu zajímal.

Podobnou věc tady psala i Péťa:

Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)

K Poznání Pravdy je nutné se dostat až do toho klidu. Zde pak platí Nisargadattovo - "Jsem i mimo lásku". Je To mimo bytí a ne-bytí.

Když tak mě, prosím, opravte a onu citaci najděte. Zajímá mě, jestli něco takového Eduard Tomáš tvrdil nebo jestli něco takového někdy řekl jeho Mistr Ramana.

Vědomí v pohybu, které je plné myšlenek a projevů, je často označováno jako Mája, iluze nebo sen, neosvícená mysl.

Vědomí v klidu, které je sat-čit-ánanda (existence, vědomí, blaženost), je často označováno jako Atman, nebo pravé Já. Mysl je osvícená a prázdná.

Absolutno, je neměnné a věčné, a proto nemůže být řeč o tom, že by bylo v pohybu, je často označováno jako Brahman. Je to uvědomění vědomí, konečný stav uvědomění.

“Atman je Brahman” je prohlášení o jednotě individuálního Já (Atman) a univerzálního Já (Brahman).

Skutečné pochopení přichází skrze přímou zkušenost, ne skrze koncepty a slova, konečným cílem je přímá zkušenost toho, co tato slova ukazují. Nicméně je dobré, pokud tady ta přímá zkušenost není, se neupínat k něčemu, co by Probuzení nepotvrdili jako pravdivé.

[Jana]

Vše, co vnímáme jako pohyb nebo změnu, je projevem vědomí. Tento pohyb nebo změna je však iluzorní a je způsoben naší identifikací s tělem a myslí.

Skutečné Já, neboli Atman, je neoddělitelně spojeno s absolutnem a je neměnné. To, co se jeví jako pohyb nebo změna, je pouze povrchní projev mysli a těla, které jsou samy o sobě iluzorní.

To, co se jeví jako pohyb, je vlastně projevem iluze, zatímco skutečná podstata vědomí je neměnná a neoddělitelně spojena s absolutnem.

[.Petra]

Sdělení dvou vlastností Absolutna, které mne
kdysi velmi zaujalo, ač jsem je ještě mnoho nechápal.

Absolutno má dva stavy.

Jedním stavem je absolutní klid. Absolutní nepředstavitelný klid.
Druhým stavem je absolutní pohyb. Absolutní nepředstavitelný tvůrčí pohyb.
To je v principu celé. Je to prosté. A je to tajemné.
Do určité chvíle - pak je to jen krásně prosté a prostě krásné poznání...

Zde to Míla Tomášová krásně vysvětluje na tom stonku: "....A to je ten klid v tom Bytí. Ale to Bytí nemůže být jen v klidu. Ono je také v pohybu...... "

1:33

Eduard Tomáš - Gen

https://www.youtube.com/watch?v=FhGMhKRUook

.......................

F. Drtikol to vysvětil na šálku kávy. Kdy je to v klidu, a pak ji zamíchal.

.........................

Ramana řekl, že Já vytváří malé já. To jsou ty smyčky na tom stonku od M. Tomášové, to je ten pohyb.

.......................

Ale dá se to poznat jen zkušeností.

[.Petra]

Zde to Míla Tomášová krásně vysvětluje na tom stonku: "....A to je ten klid v tom Bytí. Ale to Bytí nemůže být jen v klidu. Ono je také v pohybu...... "

1:33

Eduard Tomáš - Gen

https://www.youtube.com/watch?v=FhGMhKRUook

.......................

F. Drtikol to vysvětil na šálku kávy. Kdy je to v klidu, a pak ji zamíchal.

.........................

Ramana řekl, že Já vytváří malé já. To jsou ty smyčky na tom stonku od M. Tomášové, to je ten pohyb.

.......................

Ale dá se to poznat jen zkušeností.

E. Tomáš: Lidská duše se opakovanými samadhi natolik pročistí, že může vycítit absolutní Jáství v jeho statickém i dynamickém aspektu..

[Jana]

Zde to Míla Tomášová krásně vysvětluje na tom stonku: "....A to je ten klid v tom Bytí. Ale to Bytí nemůže být jen v klidu. Ono je také v pohybu...... "

1:33

Eduard Tomáš - Gen



.......................

Péťo, díky moc.

Poslechla jsem si to. Míla říká: "To bytí je v pohybu". Eduard Tomáš jí hned skáče do řeči a opakovaně upozorňuje: "To je život".

Něco podobného říká i Nisargadatta:

“Wisdom tells me I am nothing. Love tells me I am everything. And between the two my life flows.”

Mezi moudrostí, která říká nejsem nic a láskou, která říká, jsem vším, plyne můj život.

Ve skutečnosti to "nic" je neměnné a "ničím nepodmíněná láska" je také neměnná. Takže je to život v Pravdě, tím je ten život stejný, nic se v něm neděje a tím pádem se ani ve světě Nisargadatty nic neděje, není v něm pohyb:

M: Můj svět nemá žádné charakteristické vlastnosti, podle kterých by se dal rozpoznat. Nelze o něm říci nic. Já jsem svým světem. Můj svět je mnou samotným. Je úplný a dokonalý. Každý otisk je vymazán, každá zkušenost odmítnuta. Nepotřebuji nic, dokonce ani sebe ne, neboť sám sebe nemohu ztratit
viewtopic.php?f=60&t=6458&start=20#p170081

Ale dá se to poznat jen zkušeností.

Zkušenost skrz iluzi, máju, nevědomost je však jiná, proto Nisargadatta říká:

Maharádž: Všichni jste promočení, protože hustě prší. V mém světě je vždy pěkné počasí. Není tu noc ani den, teplo ani chladno. Netrápí mne tu žádné starosti ani výčitky svědomí. Má mysl je osvobozena od myšlenek, neboť tu nejsou žádné touhy, jichž by byla otrokem.

Tazatel: Existují dva světy?

M: Váš svět je pomíjivý a proměnlivý. Můj svět je dokonalý a neměnný. Můžete mi o svém světě říkat cokoli chcete – budu poslouchat pozorně, možná dokonce i se zájmem, ale ani na okamžik nezapomenu, že váš svět neexistuje, že sníte.

Zkušeností života ve snu, iluzi, máji je pohyb, proměna.


V tom videu se, Péťo, vůbec nikde neříká nic o absolutnu v pohybu.

I když by se dalo říct, že absolutno v pohybu je iluze, nepravda, Mája, tedy absolutno v pohybu je neosvícená mysl - mysl v klidu (osvícená mysl) je absolutno.

F. Drtikol to vysvětil na šálku kávy. Kdy je to v klidu, a pak ji zamíchal.

Ano, ale zase nemluví o absolutnu (nejvyšší pravdě), ale o životě. Když je lógr v kávě usazený, mysl je v klidu, tak je ten nápoj dobrý, stejně tak jako je dobrý život s meditativní klidnou myslí, když se s lógrem (myslí) kvrdlá, tak se to nedá pít, život se jeví jako mizerný. S meditativní myslí je život nirvána, mysl plná myšlenek v pohybu je samsára, i když obojí je ve své podstatě stejné kafe. Samsára je ve své podstatě nirvána.

Jak říká Nisargadatta: "Život je ve skutečnosti jen jeden."

[Jana]

Ramana řekl, že Já vytváří malé já. To jsou ty smyčky na tom stonku od M. Tomášové, to je ten pohyb.

Ano, je to spojené, malé já ztotožněno s tvarem, jménem je ono ego: "já jsem něco, já jsem někdo, já jsem jiný, než Ty..."

Kdežto pravé Já je jen "jsem, který jsem".

Ta smyčka na provaze je nepoznávání celé skutečnosti, kterou jsme. Nepoznávání, co je absolutno.

Ani Eduard Tomáš a ani Ramana a ani Nisargadatta nic takového neříkají, že by absolutno mohlo být v pohybu. Při přímém poznání je jasné, že to je nesmysl.

[.Petra]

Zde to Míla Tomášová krásně vysvětluje na tom stonku: "....A to je ten klid v tom Bytí. Ale to Bytí nemůže být jen v klidu. Ono je také v pohybu...... "

1:33

Eduard Tomáš - Gen



.......................

Poslechla jsem si to. Míla říká: "To bytí je v pohybu". Eduard Tomáš hned upozorňuje: "To je život".

Poslechni si to ještě jednou. E. Tomáš říká :" Ono je živé, totiž. Ono je živé." (To Bytí je živé.)

[miroslav]

F. Drtikol to vysvětil na šálku kávy. Kdy je to v klidu, a pak ji zamíchal.

Ano, ale zase nemluví o absolutnu (nejvyšší pravdě), ale o životě. Když je lógr v kávě usazený, mysl je v klidu, tak je ten nápoj dobrý, stejně tak jako je dobrý život s meditativní klidnou myslí, když se s lógrem (myslí) kvrdlá, tak se to nedá pít, život se jeví jako mizerný.

Nejhorší je když namyšlená nevědomost poučuje a vysvětluje slova moudrých.
Jak říkal Ježíš - hřích proti duchu svatému.

[Jana]

Poslechni si to ještě jednou. E. Tomáš říká :" Ono je živé, totiž. Ono je živé." (To Bytí je živé.)

To je v pořádku, smosebou, že to je všechno živé, celá tahle existence je živá, ale to neznamená, že je absolutno v poznání Probuzených v pohybu. Nikdo z nich to nikdy nikde neříká.

Protože s Probuzením přichází poznání toho neměnného věčného, které je absolutně vším, co existuje a nic se s tím neděje.

[.Petra]

F. Drtikol to vysvětil na šálku kávy. Kdy je to v klidu, a pak ji zamíchal.

Ano, ale zase nemluví o absolutnu (nejvyšší pravdě), ale o životě.

Ty jsi to zřejmě nikdy neslyšela. Káva nezamícháná je nirvana, rozhýbaná zamícháním je samsara - to znamená, že jsou to samé. Vysvětloval F. Drtikol.

Prostě Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu.

Je krásné, že Návstěvník to také poznává.

[Jana]

Při ztotožnění s tělem se jeví, že jsme se narodili, že umřeme, že se jakožto těla hýbeme, že něco konáme, vytváříme, máme nějaké vlastnosti, minulost, zásluhy, viny, jevíme se jako to, co je v pohybu.

Při poznání, kdo jsme, tady žádný pohyb není. Bez ztotožnění s tělem, myslí, když si absolutně nic o sobě a ani o ničem nemyslíme, je to jsem, to bytí stále stejné, nemění se, není od ničeho odděleno. Je tím vším, co je vědomé.

Svět poznávaný pouze povrchně skrz mysl a smyslové vnímání, je svět neprobuzených, v něm se něco stále děje, je v něm pohyb.

Svět Probuzených je úplným poznáním, čím tohle všechno absolutně je.

Ať se to jeví jakkoliv, pořád to má tu stejnou kvalitu Bytí.

[Jana]

Je krásné, že Návstěvník to také poznává.

Dalo by se říct, že naprostá většina obyvatel této planety Ti potvrdí, že tohle, co je, je nepochybně v pohybu.

Maharádž: Všichni jste promočení, protože hustě prší. V mém světě je vždy pěkné počasí. Není tu noc ani den, teplo ani chladno. Netrápí mne tu žádné starosti ani výčitky svědomí. Má mysl je osvobozena od myšlenek, neboť tu nejsou žádné touhy, jichž by byla otrokem.

Tazatel: Existují dva světy?

M: Váš svět je pomíjivý a proměnlivý. Můj svět je dokonalý a neměnný. Můžete mi o svém světě říkat cokoli chcete – budu poslouchat pozorně, možná dokonce i se zájmem, ale ani na okamžik nezapomenu, že váš svět neexistuje, že sníte.

T: V čem se váš svět liší od mého?

M: Můj svět nemá žádné charakteristické vlastnosti, podle kterých by se dal rozpoznat. Nelze o něm říci nic. Já jsem svým světem. Můj svět je mnou samotným. Je úplný a dokonalý. Každý otisk je vymazán, každá zkušenost odmítnuta. Nepotřebuji nic, dokonce ani sebe ne, neboť sám sebe nemohu ztratit.

A jenom Probuzení mohou s jistotou potvrdit, že Nisargadatta tady neblábolí nesmysly a není zralý do blázince.

[.Petra]

F. Drtikol to vysvětil na šálku kávy. Kdy je to v klidu, a pak ji zamíchal.

Ano, ale zase nemluví o absolutnu (nejvyšší pravdě), ale o životě. Když je lógr v kávě usazený, mysl je v klidu, tak je ten nápoj dobrý, stejně tak jako je dobrý život s meditativní klidnou myslí, když se s lógrem (myslí) kvrdlá, tak se to nedá pít, život se jeví jako mizerný.

Nejhorší je když namyšlená nevědomost poučuje a vysvětluje slova moudrých.
Jak říkal Ježíš - hřích proti duchu svatému.

¨

Nevědomost hříchu nečiní, se také říká. Vždyt to - jak to vypadá - nikdy neslyšela a i když si to - zřejmě jen v rychlosti - poslechne, tak slyší jiná slova. Je ve svém světě.

Jen škoda, že se to krásné od Návštěvníka o E. Tomášovi ztrácí v podivném rozpitvávání - místo, aby se to jen na sebe nechalo působit.

[Jana]

F. Drtikol to vysvětil na šálku kávy. Kdy je to v klidu, a pak ji zamíchal.

Ano, ale zase nemluví o absolutnu (nejvyšší pravdě), ale o životě.

Ty jsi to zřejmě nikdy neslyšela. Káva nezamícháná je nirvana, rozhýbaná zamícháním je samsara - to znamená, že jsou to samé. Vysvětloval F. Drtikol.

Řekl to Drtikol doslova ?

Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu

Absolutno je absolutní pravda, absolutní realita. Není to nevědomostí, skrz kterou se to iluze jeví jako skutečnost.

Skutečnost není nebezpečným hadem, i když se jako had jeví, ale ve skutečnosti je to jen neškodný provaz.

[.Petra]

F. Drtikol to vysvětil na šálku kávy. Kdy je to v klidu, a pak ji zamíchal.

Ano, ale zase nemluví o absolutnu (nejvyšší pravdě), ale o životě.

Ty jsi to zřejmě nikdy neslyšela. Káva nezamícháná je nirvana, rozhýbaná zamícháním je samsara - to znamená, že jsou to samé. Vysvětloval F. Drtikol.

Prostě Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu.

Je krásné, že Návstěvník to také poznává.

To poznává jen málokdo. Je k tomu nutné:

E. Tomáš: Lidská duše se opakovanými samadhi natolik pročistí, že může vycítit absolutní Jáství v jeho statickém i dynamickém aspektu..