Pan Tomáš Citáty

[Návštěvník]

Tazatel: Jak se žije člověku, který splývá s podstatou všehomíra?

Eduard Tomáš: Jako by měl dva životy. Zevní člověk ve mně se stará o běžné věci. Ví, že se musím napít, musím jíst, spát ... Ten vnitřní se zajímá o ducha a to převažuje. Dívám se jinak a vidím jinak. Když se podíváte na květinu před námi, vidíte, že je nádherná, žlutá, krásně upravená. Já si odmyslím jméno a tvar, zůstane jen božská podstata. Mezi mnou a květinou není rozdílu ...
https://www.jedinak.cz/do_roku_2010/str ... tomas.html

[Návštěvník]

Eduard Tomáš: Ticho bylo krásné a my vnímali, že všechno je, jak má být. Nořili jsme se do toho božského ticha, aniž bychom ho hledali, a já byl svobodný, bez podoby, nekonečný ... Nevěděl jsem tehdy, že právě žiju v univerzálním JÁ, ale bylo to tak.

[Návštěvník]

"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."
E. Tomáš

[Návštěvník]

"Mám však pro vás radu. Zní: 'Namísto pomalého postupu ze současného omezení ega k budoucímu
spojení s Bohem přesuňte svou identifikaci (čili ztotožnění) z ega a těla na Nadjá!
Tím se Nadjá přiblížíme.
Co to znamená "z ega a těla na Nadjá"?

"Z hlavy do srdce!"

"Z mysli do duchovního srdce."

"Odložil jsem ztotožňování se s egem, které sídlí hlavně v hlavě, a začal jsem považovat své pravé
Jáství čili Nadjá za Boha. Ono je přímou a živou emanací Boha, jak už jsem řekl. A ztotožnil jsem se s
ním."

[Návštěvník]

V knihách Poselství, Tajemné absolutno a Nebeská stezka je pokračování. Ale nemusí být hledáno
jen v knihách, ve slovech učitelů. Vždyť učitelem může být každý sám sobě. Vše potřebné nosíme
stále sebou a nikdo nám to nemůže vzít a schovat. Schováváme si to (zastíráme) sami!

A ještě si dovolím dva výňatky z přednášek.

Jedna byla o vstupech do Absolutna. Osobní svědectví, osobní prožitky pana Tomáše.
Doteky Absolutna přinášejí osobní individuální prožitky, svědectví o nich mohou být různá. Dvě
bytosti, které nahlédnou, nepřinesou stejná svědectví.
O jednom svém vstupu do Absolutna pan Tomáš píše.

"Náhle to tu bylo. Stal jsem se opět jediným bodem bytí. A kolem mne teď byly miliardy miliard
stejných živých bodů bytí, jako byl ten můj, a můj bod s nimi splynul, jako kdyby k nim odjakživa patřil.
A pak se vše zas obratem proměnilo v jediné, nekonečné, živé, neviditelné jáství."

Ten druhý slíbený výňatek marně hledám v originálním záznamu. Zatím budu tlumočit jen volnými
slovy, časem rád doplním přesněji. Ale jde jen o princip. Sdělení dvou vlastností Absolutna, které mne
kdysi velmi zaujalo, ač jsem je ještě mnoho nechápal.

Absolutno má dva stavy.

Jedním stavem je absolutní klid. Absolutní nepředstavitelný klid.
Druhým stavem je absolutní pohyb. Absolutní nepředstavitelný tvůrčí pohyb.
To je v principu celé. Je to prosté. A je to tajemné.
Do určité chvíle - pak je to jen krásně prosté a prostě krásné poznání...